• jsou to proteiny, které katalyzují chemické reakce v živých organismech
  • jsou velice účinnými specifickými biokatalyzátory
    • i v malých množstvích urchlí reakce i za nižších teplot
    • katalyzují konkrétní typ reakce konkrétní látky
  • krom proteinových enzymů existují i enzymy z nukleových kyselin
    • ribozomy

Funkce enzymů

  • snižují aktivační energii potřebnou k uskutečnění reakce
    • narozdíl od standardních katalyzátorů ji snižují v obrovském množství
    • reakce s nimi jsou tedy mnohem rychlejší
  • katalyzované reakce probíhají přibližně při 100 °C, beze změny objemu či tlaku a v neutárlním prostředí
    • výjimky samozřejmě
  • při reakci vzniká komplex enzym-substrát
    • jeho vznik je reversibilní
      • může se rozpadnout na substrát (původní látku) a enzym
    • substrát se váže prostřednictvím nevazebných interakcí
    • rychle se rozpadá na produkt a enzym

Složení a struktura enzymů

Jednosložkové enzymy

  • je složen jen z bílkoviny
  • jsou to obvykle obrovské globulární proteiny

Dvousložkové enzymy (holoenzymy)

  • skládají se z bílkovinné a nebílkovinné složky

Apoenzym

  • je to bílkovinná část
  • má specifickou strukturu

Aktivní centrum

  • místo, na které se váže substrát
Hypotéza zámku a klíče
  • enzym tvarem přesně odpovídá tvaru substrátu
Schéma vázání enzymu dle hypotézy zámku a klíče
Schéma vázání enzymu dle hypotézy zámku a klíče
Hypotéza indukovaného přizpůsobení_
  • funkční skupiny substrátu se přizpůsobí tvaru enzymu, aby do sebe přesně zapadli

  • určuje specifitu enzymu

    • umožňuje vazbu pouze jednoho typu molekuly
    • může se jen omezeně přizpůsobit strukturní variabilitě substrátu
    • některé enzymy jsou dokonce stereospecifické
      • váží pouze konkrétní stereoizomery
  • pro průběh reakce je velice důležité prostorové uspořádání obou molekul

Kofaktor

  • je to nebílkovinná část
  • určuje reakční specifitu
    • určuje typ reakce
    • může se kombinovat s různými apoenzymy a katalyzovat stejný typ reakce u různých substrátů
  • může se jednat o:
    • prostetické skupiny
      • jsou poměrně pevně vázané na apoenzym
    • koenzym
      • je na apoenzym vázán slabě a snadno se odštěpuje
      • při reakci obvykle přenáší určité skupiny nebo ionty z jednoho substrátu na druhý
      • často se jedná o vitaminy
    • ionty kovů
      • většinou $Zn^{2+},K^+,Mg^{2+},Cu^{2+}$ nebo $Fe^{2+}$

Vliv na enzymovou reakci

Aktivita enzymu

  • je to rychlost katalyzované reakce
  • její jednotkou je katal (kat)
    • udává množství enzymu, které způsobí přeměnu jednoho molu substrátu za sekundu
    • tato jednotka je příliš velká a proto se používají její zlomky ($\mu$kat, nkat)

Teplota

  • aktivit enzymu obecně roste s rostoucí teplotou
  • teplotní optimum
    • bod, ve kterém se růst rychlosti reakce zastaví
  • při dalším zahřívaní může efektivita enzymu klesat
    • dochází k denaturaci enzymu
  • při teplotě 0°C se atkivita enzymu zastavuje
    • kozervace mražením

pH

  • enzymy jsou na pH extrémně citlivé
  • pH optimum
    • hodnota pH, při které je enzym nejefektivnější

Koncentrace substrátu

  • rychlost enzymové reakce roste s rostoucí koncentrací substrátu
    • roste do chvíle, než se obsadí všechna aktivní centra
    • potom už zvyšování koncentrace substrátu nemá na rychlost reakce vliv

Koncenetrace enzymu

  • je-li dostatek substrátu, roste rychlost reakce s rostoucí koncentrací enzymu

Inhibice enzymu

  • projevuje se snižováním aktivity enzymu

Ireverzibilní inhibice

  • inhibitor se pevně váže v aktivním centru i mimo něj
  • nejčastěji se váže na hydroxyskupiny a thiolové skupiny
  • patří sem enzymové jedy
    • nejčastějí jsou to ionty těžkých kovů, nervové jedy a některá léčiva

Kompetetivní inhibice

  • kompetetivní inhibitor má podobnou strukturu jako substrát
  • váže se na aktivní centrum enzymu
  • blokuje tvorbu komplexu enzym-substrát
  • jeho účinek se snižuje zvýšením koncentrace substrátu
  • je reverzibilní
    • komplex enzym-inhibitor se snadno disociuje
  • např. chemoterapeutika, antibiotiky

Nekompetetivní inhibice

  • inhibitor se váže mimo aktivní centrum
  • změní se konformace aktivního centra a nemůže vzniknou komplex enzym-substrát
  • zvýšení koncentrace substrátu nemá na rychlost reakce vliv
  • může být reverzibilní
    • záleží na síle vazby komplexu enzym-inhibitor

Inhibice substrátem nebo produktem

  • pokud je substrát ve velkém nadytku, může se stát že se na jednu molekilu enzymu naváží dvě molekuly substrátu
    • reakce se zpomalí nebo zastaví
  • pokud se v reakčním prostoru nahromadí příliš mnoho produktu, dojde k uvedení do rovnovážného stavu
    • reakce se zastaví
    • neobnoví se, dokud nebude snížena koncentrace produktů

Aktivace enzymu

  • v buňce jsou syntetizovány proenzymy (zymogeny)
    • nekazalyzují žádnou reakci
    • jsou připravené na budoucí katalýzu a jako prekurzory
    • jsou aktivovány v bodě potřeby a místě, kde plní svou funkci
  • enzymy se mohou aktivovat změnou terciární struktury nebo odštěpením části peptidového řetězce
    • bránily přístupnosti aktivního centra
Změna terciární struktury enzymu
Změna terciární struktury enzymu
  • aktivátorem jsou buď ionty kovů nebo protony

Allosterické enzymy

  • skládají se z několika podjednotek
  • mohou měnit svoji konformaci a zůstat v aktivní nebo inaktivní formě
  • každá podjednotka má své aktivní centrum a allosterické centrum
    • slouží pro vazbo efektoru
      • inhibitor nebo aktivátor
  • allosterické aktivátory se vážou na aktivní formu
    • enzym se stabilizuje
  • allosterické inhibitory se vážou na inaktivní formu
    • enzym se znefunkční
  • allosterické efektory si vyrábí buňka sama
    • obvyle jsou to produkty nebo meziprodukty metabolismu
    • buňka prostřednictvím nich reguluje aktivaci enzymů a vlastní metabolismus
  • jsou důležitým článkem multienzymových systémů
  • speciálním typem je allosterické regulace je zpětná vazba (feedback loop)
    • posleodním produktem metabolické dráhy je inhibitor této metabolické dráhy

Nomenklatura enzymů

Triviální názvy

  • můžou se tvořit bez vztahu k substrátu
    • většinou končí na suffix -in
    • pepsin, trypsin, ptyalin
  • můžou se tvořit ve vztahu k substrátu nebo typu reakce
    • většinou končí na suffix -asa
    • amylasa, laktasa, ureasa, hydrolasa, dehydratasa

Systematické názvy

  • tvoří se pomocí názvu substrátu, názvu reakce a suffixu -asa
    • cyklochromoxidasa, alkoholdehydrogenasa, acetyltransferasa

Klasifikace enzymů

  • jsou rozděleny do šesti tříd podle typu reakce
Třída Enzymy Katalyzovaná reakce Příklad
1 Oxidoreduktasy oxidace a redukce (přenos elektronů, vodíku nebo reakce s kyslíkem) dehydrogenasy, oxidasy
2 Transferasy přenos skupin atomů mezi dvěma substráty (z donoru na akceptor) aminotransferasy, fosforylasy
3 Hydrolasy hydrolytické štěpení kovalentních vazeb lipasy, amylasy, peptidasy
4 Lyasy nehydrolytické štěpení vazeb $C-C$, vznik dvojné vazby, případně adice na dvojnou vazbu dekarboxylasy
5 Izomerasy intramolekulární strukturní přeměny substrátu triosafosfátizomerasa
6 Ligasy (synthetasy) spojení dvou molekul za účasti makroergické vazby DNA-polymerasa
Klasifikace enzymů dle typu reakce
  • enzymy získávají unikátní kódy
    • jsou čtyřmístné ve formátu: $EC\ w.x.y.z.$
      • $EC$ - enzyme comission
      • $w$ - označuje třídu enzymu
      • $x$ - charakterizuje skupinu chemické vazby, na kterou působí
      • $y$ - značí podskupinu třídy
      • $z$ - značí pořadí v podskupině
    • dají se z nich vyčíst základní vlastnosti enzymů