- kovalentní molekuly mají v prostoru určitý tvar
- směr takové vazby určuje spojnice jader vázaných atomů
- úhel, který spolu uzavírají dvě vazby vycházející z jednoho atomu se nazývá vazebný
- prostorové uspořádání vysvětluje teorie hybridizace
- hybridizace = energetické sjednocení různých orbitalů daného atomu
- vznikají nové energeticky stejné orbitaly, jejichž energie a tvar se od původních orbitalů liší
- hybridizace se určuje pouze u atomu, nikoli molekuly, ale vysvětlje její tvar
- pokud mluvíme o hybridizaci, zajímají nás pouze vazby $\sigma$*
- násobné vazby pak míří stejným směrem
Hybridizace $sp$
- dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a jednoho orbitalu $p$
- vznikají dva orbitaly $sp$
- svírají vazebný úhel 180°
- molekula má pak lineární tvar
- např.: $BeCl_{2}$
Hybridizace $sp^2$
- dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a dvou orbitalů $p$
- vznikají tři orbitaly $sp^2$
- svírají vazebný úhel 120°
- molekula má pak triagonální (planární) tvar
- např.: $BH_{3}$
Hybridizace $sp^3$
- dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a tří orbitalů $p$
- vznikají čtyři orbitaly $sp^3$
- svírají vazebný úhel 109.5°
- molekula má pak tetraedrální tvar
- např.: $CH_{4}$
- jestli tvoří atom více než 4 vazby, účastní se jí i elektrony orbitalů $d$
- Hybridizace $sp^3d$
- svírají vazebné úhly 120° a 90°
- molekula má pak tvar trigonální bipyramidy
- Hybridizace $sp^3d^2$
- svírají vazebný úhel 90°
- molekula má pak oktaedrální tvar