- nachází se ve skupině II.A
- jeho elektronová konfigurace je $[He]2s^2$
Zisk a výskyt beryllia
- získává se průmyslově prakticky jen z berylu $Be_3Al_2Si_6O_{18}$
- tvoří povrchová ložiska
- Výroba
- rozpustí se v koncentrované kyselině sírově
- uvolní se oxid křemičitý $SiO_2$
- poté se odděluje hliník jako kamenec hlinitoamonný
- zbytek se neutralizuje hydroxidem sodným
- vyloučí se nerozpustný hydroxid beryllnatý $Be(OH)_2$
- je i tak poměrně snadno dostupné
Vlastnosti beryllia
- je to lehký, tvrdý a křehký kov
- čísté se téměř nepoužívá
- praktický význam mají jeho slitiny
- ve sloučeninách se vyskytuje v oxidačním stavu $II$
- jeho sloučeniny jsou jedovaté
- má relativně vysoké hodnoty elektronegativity
Vazebné možnosti beryllia
- nevytváří iontovou vazbu
- může být v základních hybridizačních stavech $sp$, $sp^2$ a $sp^3$
- na všech vazbách se podílejí orbitaly $2s$ a $2p$
Chemické reakce beryllia
- na vzduchu je relativně stálé
- okamžitě se pokrývá vrstvičkou oxid $BeO$
- reakce s halogeny a chalkogeny lze uskutečnit a za vyšších teplot
- s vodíkem přímo nereaguje
- rozpouští se ve zředěných kyselinách a alkalických hydroxidech
- uvolňuje se vodík
- vytváří komplexní sloučeniny
- $Be+2\ HCl+4\ H_2O\longrightarrow[Be(H_2O)_4]Cl_2+H_2$
- $Be+2\ NaOH+2\ H_2O\longrightarrow{Na_2[Be(OH)_4]}+H_2$
Sloučeniny beryllia
- ve sloučeninách se nevyskytují ionty $Be^{2+}$
- kvůli vysoké elektronegativitě
- ve vodě hydrolizují
- s organickými látkami tvoří dimery nebo polymery
- jsou tovřeny elektronově deficitní vazbou
- jeho sloučeniny nemají příliš velký význam
- oxid beryllnatý $BeO$
- je to bílá velmi tvrdá látka
- má kompaktní kovalentní mřížku
- vyrábí se termickým rozkladem hydroxidu beryllnatého $Be(OH)_2$
- používá se v keramice k přípravě glazur
- reaguje se zředěnými kyselinami
- pokud je připraven žíháním při 1800°C, reaguje s kyselinou fluorovodíkovou
- rozpouští se v taveninách alkalických hydroxidů
- je to bílá velmi tvrdá látka
- chlorid beryllnatý $BeCl_2$
- má polymerní strukturu
- každý atom beryllia je obklopen čtyřmi atomy chloru
- stejnou strukturu má i bromid beryllnatý $BeBr_2$
- je tvořen koordinačními vazbami
- chlor je donorem elektronového páru
- beryllium je akceptorem elektronového páru
- má polymerní strukturu
- fluorid beryllnatý $BeF_2$
- je to lineární molekula
- v nadbytku fluoridů tvoří komplexní ionty $[BeF_4]^{2-}$
- jsou stálé v pevném stavu i v roztoku
- tvoří soli analogické síranům
- tvoří podvojné soli typu $M_2^IM^{II}[BeF_4]\cdot{6\ H_2O}$
- hydrid beryllnatý $BeH_2$
- připravuje se nepřímo
- má polymerní charakter
- každý atom beryllia je obklopen čtyřmi atomy vodíku
- jsou tvořeny elektronově deficitní vazbou
- hydroxid beryllnatý $Be(OH)_2$
- je to amfoterní látka
- připravuje se z roztoků beryllnatých solí
- je rozpustný v roztocích kyselin a v nadbytku alkalických hydroxidů
- organokovové sloučeniny