Prvky hlavních skupin

nepřechodné prvky
s-prvky
- jsou to prvky $I.A$ a $II.A$ skupiny periodického systému
- jsou to kovy, až na vodík
  - většina je silně elektropozitivní
  - mají silný bazický charakter
p-prkvy
- jsou to prvky $III.A$ až $VIII.A$ skupiny periodického systému
- jsou rozděleny diagonálou od boru po astat
  - nad diagonálou jsou nekovy a polokovy
  - pod diagonálou jsou prvky spíše s kovovým charakterem
  - je to pouze přibližné rozdělení

Chemická periodicita

Periodicita oxidačních čísel

maximální oxidační číslo odpovídá počtu elektronů ve valenční sféře a tedy i čísle skupiny
minimální oxidační číslo lze odovodit pro prvky $IV.A$ až $VII.A$ skupiny
- je rovno $8-$číslo skupiny

platí od lithia po fluor
jsou nejvíce pozorovatelné ve $VI.A$ až $VII.A$ skupině
liší se v možných oxidačních stavech, hybridizaci v analogických sloučeninách, odlišná reaktivita
je to způsobeno absencí volných orbitalů d

platí mezi lithiem a hořčíkem, berylliem a hliníkem a mezi borem a křemíkem
tyto prvky mají blízké hodnoty elektronegativit a obdobné hustoty náboje na povrchu iontu

většina p-prvků může vytvářet sloučeniny, ve kterých nabývá různých oxidačních čísel
ta se liší o dvě jednotky v důsledku tvorby elektronovůch párů

platí ve skupinách a periodách
v každé skupině roste elektropozitivní charakter s rostoucím protonovým číslem
- souvisí to se zvyšujícím se kovovým charakterem
v každé skupině klesá stálost vyšších oxidačních čísel a soupá stálost nižších oxidačních čísel
v každé periodě vzrůstá elektronegativní charakter s roustoucím protonovým číslem

úzce souvisí s kovovým či nekovovým charakterem prvků
oxidy prvků s elektropozitivním charakterem tvoří zásady
oxidy prvků s elektronegativním charakterem tvoří kyseliny
ve skupině stoupá zásadotvorný charakter a v periodě stoupá kyselinotvorný charakter oxidů
řada kovů v nízkém oxidačním čísle tvoří zásady ve vyšším oxidačním čísle oxidačním čísle