Získ a výskyt dalších chalkogenů

selen a tellur se v přírodě vyskytují pouze ve sloučeninách
- nejvýznamnější jsou selenidy a telluridy
- doprovázejí v rudách také síru
polonium se vyskytuje pouze ve velmi malých množstvích jako součást smolince
selen a tellur se získávají ze svých rud a koncentrátů reakcí s koncentrovanou kyselinou sírovou
- dochází k převedení na roztok odkud je lze vyredukovat oxidem siřičitým
selen se vyskytuje v 6 alotropických modifikacích
- jeho tři krystalické modifikace obsahují kruhy $Sn_8$ a liší se jejich umístění v krystalu
- další dvě modifikace obsahují spirálovité polymerní řetězce $Sn_n$
  - první modifikace je krystalická a nazývá se kovový selen
  - druhá modifikace je amorfní
- nejběžnější je černý selen
  - jeho struktura je složitá a nepravidlená
  - skládá se z obrovských kruhů selenu, které mohou obsahovat až 1000 atomů selenu
tellur je znám v jedné alotropické modifikaci, kterou tovří krystalická síť spirálovitých řetězců $Te_n$
polonium se získává synteticky ostřelováním nuklidu $^{209}Bi$ neutrony

Vlastnosti dalších chalkogenů

selen a tellur jsou polovodiče, polonium je kov
se vzrůstajícím kovovým charakterem roste tendence tvořit kationty
- selen s kyselinou chlorovodíkovou téměř nereaguje
- tellur se v kyselině chlorovodíkové za přístupu vzduchu rozpouští
- polonium se v kyselině chlorovodíkové rozpouští za vzniku růžového roztoku obsahujícího kationy $Po^{2+}$
polonium je radioaktivní

Sloučeniny dalších chalkogenů

přímo se slučují s většinou prvků, ale méně ochotně než kyslík a síra
nejstálejší jsou selenidy, telluridy a polonidy odvozené od alkalických kovů, kovů alkalických zemin a lanthanoidů
stále jsou i sloučeniny s kyslíkem a chlorem a fluorem
s vodíkem tvoří binární sloučeniny typu $H_2M$
- selan $H_2Se$ a tellan $H_2Te$ jsou bezbarvé nestálé plyny
  - snadno oxidují
  - hořením na vzduchu vzniká oxid seleničitý nebo telluričitý a voda
  - dobře se rozpouštějí ve vodě
    - vznikají kyseliny selenovodíková a tellurovodíková
      - obě jsou silnější než kyselina sirovodíková
      - kyselina selenovodíková tvoří dvě řady solí - hydrogenselenidy $M^IHSe$ a selenidy $M^I_2Se$
      - kyselina tellurovodíková tvoří pouze telluridy $M^I_2Te$
      - ve vodě jsou dobře rozpustné pouze selenidy a telluridy alkalických kovů
- polan $H_2Po$ je mnohem méně stálý
v halogenidech se váží v oxidačních číslech $I$, $II$ a $IV$
- s fluorem dosahují i oxdiačního stavu $VI$
- jsou stálejší než halogenidy síry
- u polonia nebyla prokázaná existence halogenidů v oxidačním stavu $I$ a s fluorem
oxidy $SeO$ a $TeO$ jsou schopné krátkodobé existence v plameni, ale nelze je izolovat
- oxid $PoO$ byl připraven jako černá látka
  - snadno podléha oxidaci
oxidy typu $MO_2$ se připravují přímou syntézou
- oxid seleničitý $SeO_2$ reaguje s vodou za vzniku kyseliny seleničité $H_2SeO_3$
- oxid telluričitý $TeO_2$ není ve vodě rozpustný a má amfoterní charakter
  - s roztoky hydroxidů tvoří telluričitany
  - s kyselinami tvoří látky zvláštních složení
    - s kyselinou sírovou tvoří $Te_2O_3SO_4$ ((trioxidoditellurum)tetraoxidosulfurum?)
- oxid poloničitý $PoO_2$ má amfoterní charakter, ale je zásaditější než oxid telluričitý
oxidy typu $MO_3$ se výrazně liší ve vlastnostech
- oxid selenový $SeO_3$ je bílá pevná látka
  - ochotně reaguje s vodou za vzniku kyseliny selenové $H_2SeO_4$
    - je to velmi dobré oxidační činidlo
    - rozpouští dokonce zlato a palladium
    - halogenidové ionty (krom $F^-$) oxiduje na elementární prvky
- oxid tellurový $TeO_3$ je podle modifikace buď žlutooranžová nebo šedá pevná látka
  - vůči vodě je inertní
  - za horka reaguje s roztoky alkylických hydroxidů za vzniku telluranů
  - kyselina hexahydrogentellurová $H_6TeO_6$ je slabou kyselinou, ale silným oxidačním činidlem
- oxid poloniový $PoO_3$ nebyl doposud připraven ve vážitelném množství