Přechodné kovy

jsou to prvky, které nemají zcela zaplněný orbital $d$ valenční vrstvy ve svých realných oxidačním stavech (včetně stavu $0$)
- formálně se sem řadí i zinek, kadmium a rtuť, které orbital $d$ mají zaplněný
nacházejí se v 3. - 13. skupině v periodickém systému
- prvky ve 4. periodě se označují jako prvky první přechodné řady
- prvky v 5. periodě se označují jako prvky druhé přechodné řady
- prvky v 6. periodě, které mají plně obsazené orbitaly $f$ se označují jako prvky třetí přechodné řady
prvky, které nemají plně obsazeny orbitaly $f$ se nazývají vnitřně přechodné
- prvky 6. periody, které nasledují za lanthanem se nazývají lanthanoidy
- prvky 7. periody, které následují za aktiniem se nazývají aktinoidy
mají několik podobných vlastností
- podobnost vykazují prkvy vertikálně
  - to je způsobeno stejnou strukturou valenční sféry
- podobnost vykazují prvky horizontálně
  - je to způsobeno malými rozdíly elektronegativit a podobnými atomovými poloměry
  - u $d$-prvků se projevuje o něco míň až na výjimky
  - u $f$-prvků se projevuje extrémně v lanthanoidech a s výjimkami v aktinoidech
- jsou to kovy
  - z chemického hlediska spíše ne
    - nejsou dostatečně elektropozitivní
    - jejich oxidy a hydroxidy nejsou vyhraněně bazické
      - spousta je amfoterní nebo acidická
- vyznačují se obrovskou mechanickou pevností
- mají vysoké body tání a varu
mají velmi rozmanitá oxidační čísla
- přesně neodpovídají číslu skupiny
  - v některých případech je čislo skupiny maximálním oxidačním stavem a zároveň tím nejstabilnějším
  - stabilita v nižších oxidačních stavech se špatně vysvětluje, protože se nejedná o prosté dosažní inertní elektronové konfigurace
- v některých stavech jsou stabilnější, v jiných méně
- v komplexech dosahují i záporných oxidačních stavů
jejich sloučeniny obsahují nepárové elektrony v orbitalech $d$ a $f$
- to způsobuje jejich paramagnetismus a absorbci viditelného světla
většina jejich sloučenin absorbuje určité délky světla
- jeví se barevně
Koroze
- je to narušování látky vlivem prostředí
- ušlechtilé kovy na vzduchu nereagují, takže zůstávají lesklé
- neušlechtilé kovy na vzduchu reagují s kyslíkem a vlhkostí
  - některé kovy se pasivují a vrstvička oxidu brání další korozi
  - problém nastává primárně u železa a oceli
    - korodují do hloubky a nepsivují se
Slitiny
- jsou to soustavy dvou nebo více kovů
  - vznikají jejich smícháním v roztavené podobě
- jsou to většinou homogenní látky
- mají často úplně jiné vlastnosti než původní kovy
- mají velký technický význam