- v sekvenci chronologických událostí používáme většinou minulý prostý
- pro události, které vybočují z chronologické řady použijeme předminulý
- -> chronologicky: made fortune, reforms began, emigrated to Mexico, moved to U.S.
- -> nechornologicky: emigrated to Mexico, reforms had began, moved to U.S. had made fortune
- pokud je z kontextu pořadí jasné, můžeme použít jen minulý prostý
- většinou je zpřeněno adverbiem
- -> After Ivan had finished reading, he put out the light.
- pokud je z kontextu jasné, že mluvíme o vzdálené minulosti nebo o skutečnosteh, které se staly před nějakou událostí v minulosti, nemusíme už v průběhu dalšího monologu používat předminulý čas
- -> We bought a new car last month. We’d driven our parents' old car for ages, but is started to fall apart.
- minulý čas používáme v momentě kdy mluvíme o věcech, které jsme chtěli udělat, ale neudělali je
- nejčastěji používáme právě minulý prostý a předminulý, ale lze použít i další (předpřítomný, minulý průběhový)
Předminulý a minulý prostý čas