• kulturní ohnisko je v Itálii
  • začíná se více prosazovat instrumentální hudba i když vokální hudba stále tvoří velkou část soudobé hudební produkce
  • nejprogresivnější je v hudbě Itálie a Německo
    • Nizozemí v hudebních dějinách upadá

Afektová teorie

  • afekt - prudké hnutí mysli, které neodpovídá podnětu
    • afekt je tělesná reakce na podmět
    • může se jednat o zrychlení tepu, zvýšení objemu průtoku krve apod.
  • už ve starověkém řecku dochází k závěru, že hudba může takové fyzické změny vyvolat
  • Gioseffo Zarlino
    • renesanční hudební teoretik
    • napsal spis Institutione harmoniche
      • spojuje afekt s inetrvaly
        • ty, které neobsahují půltón nazývá radostnými (v2, v3, v6)
        • ty, které obsahují půltón nazývá smutnými (m2, m3, m6)
      • odtud odvozuje durový trojzvuk, který má znít radostně, a mollový trojzvuk, který má znít smutně nebo vážně
    • tento spis zavádí nový styl kompozice, monodii doprovázenou akordy
  • afektová teorie dala základ programní hudbě a výrazovému principu v hudbě
  • afektová teorie přispěla k vytvoření nového druhu hudby, opeře

    Řeč je paní, nikoliv služka hudby. - Claudio Monteverdi

    • hudba se snaží napodobit lidskou řeč

Nové druhy hudby

  • zprvu je barokní hudba velmi neustálená a jednotlivá díla majívelmi obecné formy
  • později se ustaluje několik nových přesněji definovaných druhů

Vokálně-instrumentální druhy

Opera

  • opera má své počátky už ve starověku, kde se v některých částech dramatu text zpíval za instrumentálního doprovodu
  • v období baroka se začíná prokomponovávat celý text

Počátky opery

  • o počátcích opery začíná diskutovat na přelomu 16. a 17. století skupina šlechticů, básníků a dalších umělců, zvaná Florentská cermata
  • předchůdcem může být i tzv. italské intermedium - zpěvní a taneční vložky do slavnostních her na dvorech šlechticů
  • dále to mohli být francouzské ballets de cour - dvorské balety
  • za předjímatele opery lze považovat anglické masques - spojení zpěvu hudby a tance
    • např. Circé - Královnin balet - spojení mluveného slova, sólového a sborového zpěvu a tanců v jednom dějovém pásmu

Itálie

Ranně barokní opera

  • opery se hrávají na dvorech
  • mají bohatou výpravu
  • libreta přebírají děj z tzv pastorálního dramatu (idylické příběhy z pastýřského života)
  • děj je jednoduchý, často se vyskytuje monolog
  • rozvijí se tzv. monodický styl - zpěv je doprovázen generálním basem, tj. pouze akordy, které se mění jen pomalu a hrají po celou dobu fráze
  • zpěv je ozvláštňován improvizací
  • sóla jsou ojediněle přerušena sborem
Claudio Monteverdi
  • většina jeho děl se nedochovala
  • dochovanou hudbu tvoří 9 knih madrigalů a hlavně tři kompletní opery (u ostatních se nedochovala hudba nebo části libreta)
    • L’Orfeo - děj založený na mýtu o Orfeovi
    • Il ritorno d’Ulisse in partia - děj převzat z Homérovy Odysei
    • L’incornazione di Poppea - děj popisuje historickou událost, korunovaci milenky císaře Nera (Poppei)
  • nejdříve skládal v tradici renesanční polyfonie, později začal více experimentovat a položil tak základy hudby baroka
Jacopo Peri
  • napsal první dílo, které je dnes považováno z operu, Dafne
    • libreto se dochovalo téměr celé, ale hudba byl těměř kompletně ztracena
  • je také autorem první dochované opery, Euridice

Středné barokní opera

  • opera se hraje nejen na dvorech aristokratů, ale také ve veřejných operních sálech
  • od pastorálních námětů se přechází k námětům mytologickým a historickým
  • dějová výstavba není příliš logická a dá se říct, že spíš než o předání děje a myšlenky je opera o atrktivních scénách
  • dlouhé recitativy narušují instrumentální krátké části
  • doprovod už nebývá jen jeden dlouhý držený akord ale spíše ostinato
  • typické je přidání sólového nástroje, který soupeří se zpěvákem
Francesco Cavalli
  • používá menší orchestr, který se vejde do veřejného domu
  • napsal celkem 41 oper, z nich se zachovalo 27
  • krom oper psal i konzervativnější polyfonní skladby, například Messa Requiem (tu psal pravděpodobně pro sebe)
Antonio Cesti
  • psal primárně opery, ale tvořil i nové vokální skladby
Il pomo d’oro
  • opera psána k svatbě rakouského císaře Leopolda I.
  • je mnohem komplexnější a náročnější na předvedení
  • je psaná pro velký orchestr a několik sborů
  • používá různé mechanické vymoženosti k vyobrazení námořních bitev, bouří nebo nástroje deus ex machina
La Dori
  • je to tragikomická opera o omylech identit
  • žena se převlékne za muže a povede se jí získat její ztracenou lásku
  • jiný muž se zase převlékne za ženu a zamiluje se do něj další muž
Francesco Provenzale
Alessandro Stradella
  • napsal alespoň 6 oper
  • jeho nejvýznamějším údělem je vytvoření nové hudební formy, concerto grosso
  • je tedy nejslavnější pro své instrumentální skladby

Pozdně barokní opera - opera seria

  • libreto opery se píše podle jasných pravidel
    • opera má tři akty
    • obsahem je boj aristokratů se složitými intrikami
  • střídají se tři hlavní hudební prostředky
    • recitativo secco - jednoduchá a chudá zpívaná melodie s jednoduchým doprovodem (většinou cembalo)
    • recitativo accompagnato - jednoduchá zpívaná melodie s komplexnějším doprovodem, sloužící k přechodu do árie
    • árie - komplexní zpívaná melodie s komplexním doprovodem
  • sbor už se v opeře nevyskytuje, doprovod je více a více zjednodušován
  • hlavní linky jsou věnovány primárně sopranistům a altistům (mužské role zpívají většinou kastráti)
  • populární je tzv. velká da capo árie, ktero tvoří dvoudílná árie, jejíž druhá část je variovaná první část
    • variace jsou především v doprovodu
    • variace ve zpěvu tvoří zpěvák hlavně imrpovizací
  • před operou se v první polovině 18. století vyskytuje ouverture, tehdy nazvaná sinfonia
    • bylo to jednodušší dílo, temticky nesouviselo s operou
    • stalo se základem klasicistní symfonie
Alessandro Scarlatti
  • napsal více než 100 oper a mnoho dalších kantát a mší
  • jeho první opera se hrála když mu bylo 19 a ve 24 se stal neapolským dvorním kapelníkem
  • dílo:
    • Rasaura (1690)
    • Eraclea (1690)
    • Il prigionero (1698)
    • Tigrane (1715)
    • Telemaco (1718)
Pietro Metastasio
  • nejvýznamější libretista
  • napsal více než 50 libret

Francie

  • zpočátku Francie nepříjmá původní představy o opeře z Itálie
  • první francouzkou operou je Pastorale s hudbou Roberta Camberta

Jean Baptiste Lully

  • řídil Velký sbor viol (soubor velkého množství strunných nástrojů)
  • složil 30 ballets de cour
  • nejvýznamější je pro zavedení formy tragédie lyrique
    • byly to opery o pěti aktech a prologu
    • libreta oslavovali krále na antické náměty
      • ta byla na vysoké jazykové a básnické úrovni
    • doprovod k recitativům je propracovanější
    • nepoužívá koloratury a zavrhuje kastráty
    • jeho orchestr neobsahoval jen smyčce, ale i tympány, loutny a dechy
    • dirigoval okovanou holí, kterou udával tempo údery do země
      • jednou si prorazil střevíc a zemřel na otravu krve

Jean Philippe Rameau

  • jako mladší skládal pro sólové nástroje, později se vrhnul na opery
  • napsal celkem 22 prací, z nichž čtyři jsou operami, zbytek náleží žánru opera-ballet nebo jen balet
  • mezi jeho nejznámější opery patří:
    • Hyppolyte et Aricie
    • Les Indes Galantes
    • Castor et Pollux
    • Dardanus
  • působil také jako hudební teoretik a věnoval se zejména tonální:
  • harmonii (otázka dualismu dur-moll)
  • stavbě a funkci akordů (základní harmonické funkce - tonika, dominanta, subdominanta)
  • zahušťováním akordů (tzv. rameauvská sexta - c, e, g, a)

Německo (a německy hovořící země)

do Německa a Rakouska se opera dostala jak v tištěné podobě, tak přímou činností italských hudebníků na dvorech

Rakousko

  • na habsburském dvoře byla opera podporována
  • císaři byli sami skladatelé a opera jim přišla atraktivní
  • císař Leopold I. založil první stále operní divadlo ve Vídni (existuje dodnes jako Státní opera)

Německo

  • centrem německé opery se stává Hamburk
Heinrich Schütz
  • je autorem první německé opery
  • bohužel se toto dílo nedochovalo
  • krom opery se našel v duchovní hudbě
    • nejvýznamější díla:
      • Žalmy Davidovy - uplatnění benátské techniky vícesboru a nástrojového doprovodu
      • Cantiones sacrae - mistrovské motetové dílo
      • Symphonie - soubor duchovních koncertů
      • mnoho zpracování pašijí
      • Magnificat - poslední dílo
Sigmund Stagen
  • je autorem první dochované německé opery - Seelwig
    • je to mravoučná alegorie s pastorálními prvky
Johann Kusser
  • bratislavský rodák
  • působil v mnoha evropských městech
  • nejvýznamější díla:
    • Ariadna
    • Cleopatra
    • Poros
    • Julia
Reinhard Keiser

Anglie

Henry Purcell

  • už jako dítě skládal církevní skladby a fugy
  • v 18 se stal varhaníkem ve Westminsteru a ve 23 jedním ze tří varhaníků královské kapely
  • skládál hudbu k Shakespearovým činohrám
  • složil mnoho děl, které se podobají operám, ale pouze jeho jedno dílo - Dido and Aenes - skutečnou operou
  • jeho hudba je velmi vážná a propracováná

Oratorium

  • je to obrovská a komplexní forma zpracovávající nějaký náboženský příběh
  • od opery se liší tím, že není určeno k scénickému provedení
  • předchůdcem oratorií jsou mešní skladby, které vytvářeli jakoby dialog dvou sborů
    • předchůdcem je skladba Rappresentazione di anima e di corpo skladatele Emilia de Cavalieriho
    • za zakladatele je považován Giacomo Carissimi
  • zprvu existují dva druhy
    • oratorium latinské - přebírá texty přímo z bible
    • oratorio vorgale - užívá básnických textů v národním jazyce
      • později zcela převažuje
  • námety jsou přebírány přímo z bible (častěji ze Starého zákona) nebo zpracovávají příbehy různých svatých nebo dokonce vytváří milostný příběh na základě biblického příběhu (hovoříme o oratorio erotico)
  • zhudebnění je stejné jako u opery
  • má dva díly (něco jako akty), které jsou proloženy kázáním
  • zprvu má oratorium postavu vypravěče (historicus), která se ale později vytrácí
  • později se oratorium stále zesložiťuje a přidávají se prvky, které ve finále vytvoří něco velmi podobného formě opera seria

Pašije

  • je to speciální druh oratoria
  • zpracovává příběh umučení Krista
  • tento příběh byl už zpracováván dříve jako chorální pašije, později motetové (prokomponované) pašije nebo responzoriální pašije
  • novým typem po přídání nástrojů jsou oratoriové pašije
    • přebírají přímo text z bible
  • vývoj se zastavuje po zákazu hudebních nástrojů při bohoslužbě pašijového týdne
  • později se většina biblického textu nahrazuje básnickými texty, a z pašijí se stává jen oratorium (tzv. pašijové oratorium)

Kantáta

  • kantáty začínají jako krátké světské písně zpívané na dvorech aristokratů
  • podobají se renesanční umělé světské tvorbě
  • z jednoduchýh monodií se poté tvoří jednodušší recitativy a melodicky bohatší árie

Komorní kantáta

  • tématy jsou láska, mytologie a další pastorální náměty
  • jednotlivé části kantáty jsou spojeny variacemi různých prvků dříve použitých nebo nově i refrénovým opakováním
  • do roku 1700 není forma kantáty příliš ustálená
    • forma se ustaluje na dvě árie spojené recitativem
    • tvoří se i další formy, například dvojitá kantáta, tedy dvě árie a dueto
    • větší skladby mají předehru a závěrečný sborový zpěv
  • později se komorní kantáta vytrácí a přeformuje se v jinou klasicistní formu

Chrámová kantáta (duchovní koncert)

  • chrámová kantáta se předvádí při bohoslužbách
  • jde o vícedílné skladby
  • jejich zpracování je pestré
    • existují kantáty vokální, vokální s doprovodem, až pro 3 sólisty, sbor a doprovod nebo několik sborů s doprovodem
  • jsou komponovány na náboženské texty
  • krom toho se rozvijí dále i motet, mše a vícehlasá strofická píseň
    • u mše se mění její dynamické a kompoziční vrcholy, které se přesouvají dříve do mše

Instrumentální druhy

Sonáta

  • vícedílná skladba
  • komorní obsazení
  • Canzon
    • předchůdce sonáty
    • jednověté kratší komorní skladbičky
    • forma ABA
    • homofonní nebo volně polyfonní
  • netypičtěji pro trio komorních nástrjů
    • genrál bas (nejčastěji cembalo)
    • dva komorní nástroje (nejčastěji housle)
    • později se triové uspořádání zpřísňuje
      • struné nástroje jsou samotné většinou doprovázeny cembalem
    • dochází k upřednostnění sólové sonáty
      • vrcholem jsou sólové cembalové sonáty

Chrámová sonáta

  • určena pro doprovod bohuslužby
  • má čtyři věty:
    • I. pomalá vážná
    • II. rychlá ve fugovém stylu
    • III. pomalá zpěvná
      • v jiné tónině
      • trojdobý takt
      • někdy má taneční charakter
    • IV. rychlá ve volně fugovém stylu
      • v původní tónině
      • většinou má taneční charakter
  • každá věta má dva díly:
    • první díl je zakončen modulací do dominantní (příp. paralelní) tóniny
      • potom se opakuje
    • druhý díl rozvijí původní modulaci a nakonec se vrací do tóniky
      • potom se opakuje
    • schéma: |: T-D/Tp :||: X–T :|
  • rozivjí jedno téma skrz celou skladbu
    • případně sérií motivů

Komorní sonáta

  • méně stabilizovaný sled kontrastních vět
  • později splývá se suitou