• renesance má původ v Itálii a je nejvýznamější pro svou výtvarnou tvorbu (Michelangelo, Rafael, později Breughel a Rembrandt)
  • nejprogresivnější v hudbě je Nizozemsko a Itálie

Nizozemská vokální polyfonie

1. generace

  • navazuje na francouzské ideály z období Ars nova
  • to se obohacuje o italské* a anglické* prvky
  • populárnějším se stává isorytmický motet
    • rytmus je v průběhu celé skladby v hlasech stejný
    • každý hlas může mít trochu jiný, ale ten svůj stále opakuje
  • později se z celého mešního ordinaria stávají motetické skladby
  • chansony se obohacují o lidovější prvky

Guillaume Dufay

  • skladatel a hudební teoretik působící v Itálii a Savojsku
  • byl pravděpodobně nejvlivnějším skladatelem této generace
  • dochovalo se přibližně 200 jeho skladeb
  • skládal ve všech soudobých formách, které dále rozvijí a zdokonaluje

Giles Binchois

  • hudební skladatel
  • jeho hudba nedosáhla takové popularity jako hudba jeho kolegů
  • i tak je velkým vlivem na budoucí generace

2. generace

  • novinky, které přinesla 1. generace rozvijí virtuózněji
  • hovoříme o vrcholné tvorbě vokálního kontrapunktu
  • vzniká mnoho hudebně teoretických spisů
  • v oblibě je zejména kánon
  • nejvíce se skládají vokálně-instrumentální čtyřhlasi
  • skladatelé:

Jean Ockeghem

  • hudební skladatel, zpěvák, sbormistr a učitel
  • byl nejslavnějším skladatelem této generace
  • složil mimo jiné i skladbu Deo Gratias, která má 36 hlasů

Jacob Obrecht

  • hudební skladatel, zpěvák a kněz
  • skládal převážně duchovní hudbu, ale má i několik světských skladeb

3. generace

  • jednotlivé hlasy se technicky vyrovnávají
  • motet se dostává i do pašijí (zpěvy místo evangelia poslední 4 dny Velikonoc)
  • notace se obohacuje o semibrevis, fusu a semifusu (noty čvrťové, osminové a šestnáctinové)
  • skldatelé jsou současně výkonými umělci
    • většinou pracují ještě jako zpěváci nebo sbormistři
  • sbory mají nově dirigenta, který pohyby ruky, prstu nebo dokonce taktovy udává tempo a rytmus
  • vyšší hlasy zpívají buď chlapci nebo zkušení flazetisté
  • skladatelé:
    • Josquin Despres
    • Alexandro Agricola
    • Heinrich Isaac
      • je autorem souboru Choralus Constantinus pro kostnickou kapitulu
      • obsahuje zpěvy mešního propria na celý rok

4. generace

  • tvoří stále podobnou hudbu
  • nejvíce je ovlivněn chanson, kterému se dostává větší virtuozity
  • skladatelé:
    • Nicolas Gombert
    • Clemént Jannequin
      • je považován za zakladatele programní hudby
      • do jeho hudby pronikají tónomalebné prvky, připomínající přírodní jevy

Syntézy polymelodického slohu

Itále

Benátská škola

  • hudba má přední význam
  • typickým znakem je zavedení chromatiky
  • nové světské formy:
    • madrigal
      • píseň, která střídá homo- a polyfonii, má nestrofický text
    • frottola
      • vtipná píseň
    • lauda
      • píseň vyjadřující prostou lidskou zbožnost
    • villanella
      • píseň, jejíž hlavní melodie je doprovázena dvěma hlasy
  • skladatelé
    • Adrian Willaert
      • je zakladatel této syntézy
      • řádně rozvijí dvojsborovost (jeho skladby jsou hrány v katedrále sv. Marka se dvěma postraními galeriemi)
      • jeho motetové skladby mají velkolepý melodický a harmonický účinek
    • Cypriano de Rore
    • Luca Marenzio
    • Carlo Gesualdo da Venosa
      • skládá spíše světskou hudbu
      • má o něco disonantnější styl
      • je autorem mnoha madrigalů
    • Andrea Gabrieli
      • skládal komplexnější skladby
      • mezi jeho díla patří třeba pět šestihlasých Sacre cantiones nebo šestihlasé Psalme Davidici
    • Giovanni Gabrieli
      • užíval častěji chromatiky
      • jeho styl je předchůdcem baroka
      • nejvýznamější jsou dva jeho cykly Sacrea symfonie
        • obsahují jak čistě vokální a čistě instrumentální čáasti, tak části smíšené
        • je to předchůdce orchestrální tvorby
        • strukturně připomíná koncerty

Římská škola

Giovanni Pierluigi da Palestrina

  • hudbe se věnoval už od dětství
    • ve 12 letech se stal vokalistou v chrámu Santa Maria Maggiore
    • v 19 se stal varhaníkem a sbormistrem
  • byl papeži jmenován do vyšších pozic, později se ale musel stáhnout
  • napsal asi 950 skladeb
    • 93 čtyř- až osmihlasích mší
    • asi 350 motetů
    • 64 hymen
    • 35 magnificat
    • lamentace
    • offertoria
    • žalmy
    • litanie
    • madrigaly
  • začínají se u něj objevovat prvky tonální harmonie, akordy
  • nesjalvnější díla:
    • šestihlasá Messa papae Marcelli
    • motety Písně písní
    • dvojsborové Stabat Mater
    • Improperia
    • Lamentace Jeremiášovy

Orlando di Lasso

  • hudbě se věnoval od dětství
  • hodně cestoval, nakonec se usídlil jako kapelník v Mnichově, kde poté zemřel
    • jeho kapela neměla v Německu obdoby
  • v posledních letech života upadal do melancholie z pracovního vypětí
  • napsal okolo 2000 skladeb
    • přes 50 mší
    • asi 1200 motetů
    • 100 magnificat
    • žalmy
    • lamentace
  • skládal prakticky všechno, byl to univerzální skladatel
  • narozdíl od většiny skladatelů té doby neparoduje, tedy nestaví na cizích melodiích, je originální
  • nelepší jsou jeho moteta
    • texty nepocházejí jen z bible, ale i z antiky, humanistické poezie nebo básnictví
  • nejslavnější sbírky:
    • Patrocinium musices - výběr chrámových skladeb
    • Magnus opus musicum - sbírka 516 motetů
    • Psalmi poenitentiales - kajícné žalmy

Anglie

  • vymezuje se styl anglikánské církve
  • skladatelé:
    • William Byrd
    • Thomas Morley
    • John Dowland
    • John Wilbye
    • Thomas Weelkes
    • Thomas Tallis
    • Thomas Morley
      • John Dowland
      • John Wilbye
      • Thomas Weelkes
      • Thomas Tallis