Takt

• rozděluje skladbu určité úseky
• v notovém zápise se značí svyslími čarami (taktovými čarami)
  • taktová čára se v případě skladby zapsané na několik řádků současně (partitury, noty pro klavír) protahuje skrz všechny řádky
  • na konci delšího úseku může být taktová čára dvojitá
  • na konci notového zápisu se za taktovou čáru přidává silná čára

Doba

• jsou to stejně dlouhé časové úseky, na které lze takt rozdělit
• první doba je při hře akcentovaná - hlavní přízvuk
  • přizvučná doba se často označuje jako těžká
  • nepřízvučná doba se často označuje jako lehká
• ostatní doby lze také akcentovat pomocí značek v notách ($>$) - vedlejší přízvuk
  • v taktech, které obsahují více než tři noty, se většinou akcentují ty liché
• typ taktu se uvadí na začátek skladby
  • zapisuje se jako zlomek bez zlomkové čáry
    • číslo nahoře udává počet dob
    • číslo dole udává délku dob
  • zapisuje se pouze na začátku skladby, na další řádky se už nepíše
  • pokud dojde ke změně taktu v průběhu skladby, zapisují se nové zlomky prostě do notové osnovy
    • pokud tato změna vyjde na nový řádek (nebo stranu), uvádí stejný zlomek na konec předchozího řádku (nebo strany)
  • pokud v průběhu skladby oscilují dva druhy, zapisuje se na začátek dva zlomky
    • někdy se tak taky naznačuje střídání akcentů
• v taktech se mohou vyskytovat noty různých délek
  • všechny noty ovšem nesmí překročit celkový objem taktu
  • pokud se má nota prodloužit přes hranice taktu, použijeme ligaturu

Jednoduché takty

• rozeznáváme dva jednoduché takty
• Dvoudobý takt
  • ve dvoudobém taktu se střídají dvě doby, přízvučná a nepřízvučná
    • dvoudobí takt pak může mít různě dob
      • takt dvoupůlový se skládá ze dvou půlových not
      • takt dvoučtvrťový se skládá ze dvou čtvrťových not
        • používá se nejčastěji
      • etc.
• Třídobý takt
  • v třídobém taktu se střídají tři doby, přízvučná a dvě nepřízvučné v tomto pořadí
    • třídobí takto může mít různě dob
      • takt tříosminový se skládá ze tří osminových not
      • takt tříčtvrťový se skládá ze tří čtvrťových not
        • používá se nejčastěji
      • etc.
• krom třídobého a dvoudobého taktu existují i méně používáně
  • jednodobý takt
    • má pouze jednu dobu
    • rozlišujeme stejné poddruhy
  • pětidobý takt bez přízvuku
    • má pět dob
    • rozlišujeme stejné poddruhy
  • takty s celými notami
    • jsou to nejdelší takty
    • vejde se do nich celkem několik celých not
    • např.: takt dvoucelý, třícelý, etc.

Složené takty

• skladají se z několika taktů jednoduchých
• nejčastěji se vyskytují takty se sudým počtem dob (čtyřdobé, šestidobé, osmidobé, dvanáctidobé)
• méně často se setkáváme i s takty s lichým počtem dob (sedmidobé, devítidobé)
• Čtyřdobý takt
  • je nejčastější
  • je složen ze dvou dvoudobých taktů
  • vedlejší přízvuk je na třetí době
  • ve starších notách se znači $C$

    

    • přeškrtnuté $C$ (alla breve) značilo dvoupůlový takt

      

• Šestidobý takt
  • je složen ze dvou třídobých taktů
  • vedlejší na je čtvrté době
• takty, které nelze rozdělit přesně na poloviny se nazývají nepravidelné (opakem jsou pravidelné)
  • pětidobý takt
    • je složen z dvou- a třídobého taktu
    • vedlejší přízvuk je na třetí nebo čtvrté době
  • sedmidobý takt
    • je složen ze dvou dvou- a jednoho třídobého taktu
    • vedlejší přízvuk je na čtvrté nebo paté době (případně i na třetí)
• některé takty lze zapsat mnoha způsoby (např.: tříčtvrťový, šestiosminový, dvanáctišestnáctinový)
  • rozdíl je ve vedlejších akcentech
    • v jednoduchých taktech obvykle nejsou
    • ve složených taktech podle jednotlivých jednoduchých taktů
      • např.:
        • tříčtvrťový takt má 0 vedlejších přízvuků
        • šestiosminový takt má 1 nebo 2 vedlejší přízvuky
        • dvanáctišestnáctinový takt má 2, 3 nebo 5 vedlejších přízvuků

Rytmus, synkopa, metrum, předtaktí

• okolo not s přízvukem se tvoří skupinky
  • nazývame je rytmické útvary
    • v průběhu skladby se často opakují
  • rytmickým útvarem je jakákoli opakující se skupina not (i trioly a duoly)
  • zvláštním rytmickým útvarem je synkopa
    • vzniká přensením přízvuku (vedlejšího nebo hlavního) na předchozí dobu nepřízvučnou
    • důraz je většinou silnější než by měla původní doba
• metrum je střídání dob přízvučných a nepřízvučných
  • pravidelné střídání nazýváme stále
  • nepravidelné střídání nazýváme proměnlivé
  • většinou ho určuje takt
  • pokud se přízvuk ve skladbě nevyskytuje, hovoříme o pulsu
• metrum a rytmus se v hudbě doplňují, proto hovoříme o metrorytmických vztazích
• někdy začíná skladba neúplným taktem - předtaktím
  • vyskytuje se v mnoha skladbách
  • nebývá nijak dlouhé (teoreticky ovšem může být nekonečné)
  • u orchestrálních skladeb se v předtaktí vyskytují obvykle stoupající stupnice
    • hovoříme o generálním zdvihu