Takt
- rozděluje skladbu určité úseky
- v notovém zápise se značí svyslími čarami (taktovými čarami)
- taktová čára se v případě skladby zapsané na několik řádků současně (partitury, noty pro klavír) protahuje skrz všechny řádky
- na konci delšího úseku může být taktová čára dvojitá
- na konci notového zápisu se za taktovou čáru přidává silná čára
Doba
- jsou to stejně dlouhé časové úseky, na které lze takt rozdělit
- první doba je při hře akcentovaná - hlavní přízvuk
- přizvučná doba se často označuje jako těžká
- nepřízvučná doba se často označuje jako lehká
- ostatní doby lze také akcentovat pomocí značek v notách ($>$) - vedlejší přízvuk
- v taktech, které obsahují více než tři noty, se většinou akcentují ty liché
- typ taktu se uvadí na začátek skladby
- zapisuje se jako zlomek bez zlomkové čáry
- číslo nahoře udává počet dob
- číslo dole udává délku dob
- zapisuje se pouze na začátku skladby, na další řádky se už nepíše
- pokud dojde ke změně taktu v průběhu skladby, zapisují se nové zlomky prostě do notové osnovy
- pokud tato změna vyjde na nový řádek (nebo stranu), uvádí stejný zlomek na konec předchozího řádku (nebo strany)
- pokud v průběhu skladby oscilují dva druhy, zapisuje se na začátek dva zlomky
- někdy se tak taky naznačuje střídání akcentů
- zapisuje se jako zlomek bez zlomkové čáry
- v taktech se mohou vyskytovat noty různých délek
- všechny noty ovšem nesmí překročit celkový objem taktu
- pokud se má nota prodloužit přes hranice taktu, použijeme ligaturu
Jednoduché takty
- rozeznáváme dva jednoduché takty
- Dvoudobý takt
- ve dvoudobém taktu se střídají dvě doby, přízvučná a nepřízvučná
- dvoudobí takt pak může mít různě dob
- takt dvoupůlový se skládá ze dvou půlových not
- takt dvoučtvrťový se skládá ze dvou čtvrťových not
- používá se nejčastěji
- etc.
- dvoudobí takt pak může mít různě dob
- ve dvoudobém taktu se střídají dvě doby, přízvučná a nepřízvučná
- Třídobý takt
- v třídobém taktu se střídají tři doby, přízvučná a dvě nepřízvučné v tomto pořadí
- třídobí takto může mít různě dob
- takt tříosminový se skládá ze tří osminových not
- takt tříčtvrťový se skládá ze tří čtvrťových not
- používá se nejčastěji
- etc.
- třídobí takto může mít různě dob
- v třídobém taktu se střídají tři doby, přízvučná a dvě nepřízvučné v tomto pořadí
- krom třídobého a dvoudobého taktu existují i méně používáně
- jednodobý takt
- má pouze jednu dobu
- rozlišujeme stejné poddruhy
- pětidobý takt bez přízvuku
- má pět dob
- rozlišujeme stejné poddruhy
- takty s celými notami
- jsou to nejdelší takty
- vejde se do nich celkem několik celých not
- např.: takt dvoucelý, třícelý, etc.
- jednodobý takt
Složené takty
- skladají se z několika taktů jednoduchých
- nejčastěji se vyskytují takty se sudým počtem dob (čtyřdobé, šestidobé, osmidobé, dvanáctidobé)
- méně často se setkáváme i s takty s lichým počtem dob (sedmidobé, devítidobé)
- Čtyřdobý takt
- je nejčastější
- je složen ze dvou dvoudobých taktů
- vedlejší přízvuk je na třetí době
- ve starších notách se znači $C$
- přeškrtnuté $C$ (alla breve) značilo dvoupůlový takt
- Šestidobý takt
- je složen ze dvou třídobých taktů
- vedlejší na je čtvrté době
- takty, které nelze rozdělit přesně na poloviny se nazývají nepravidelné (opakem jsou pravidelné)
- pětidobý takt
- je složen z dvou- a třídobého taktu
- vedlejší přízvuk je na třetí nebo čtvrté době
- sedmidobý takt
- je složen ze dvou dvou- a jednoho třídobého taktu
- vedlejší přízvuk je na čtvrté nebo paté době (případně i na třetí)
- pětidobý takt
- některé takty lze zapsat mnoha způsoby (např.: tříčtvrťový, šestiosminový, dvanáctišestnáctinový)
- rozdíl je ve vedlejších akcentech
- v jednoduchých taktech obvykle nejsou
- ve složených taktech podle jednotlivých jednoduchých taktů
- např.:
- tříčtvrťový takt má 0 vedlejších přízvuků
- šestiosminový takt má 1 nebo 2 vedlejší přízvuky
- dvanáctišestnáctinový takt má 2, 3 nebo 5 vedlejších přízvuků
- např.:
- rozdíl je ve vedlejších akcentech
Rytmus, synkopa, metrum, předtaktí
- okolo not s přízvukem se tvoří skupinky
- nazývame je rytmické útvary
- v průběhu skladby se často opakují
- rytmickým útvarem je jakákoli opakující se skupina not (i trioly a duoly)
- zvláštním rytmickým útvarem je synkopa
- vzniká přensením přízvuku (vedlejšího nebo hlavního) na předchozí dobu nepřízvučnou
- důraz je většinou silnější než by měla původní doba
- nazývame je rytmické útvary
- metrum je střídání dob přízvučných a nepřízvučných
- pravidelné střídání nazýváme stále
- nepravidelné střídání nazýváme proměnlivé
- většinou ho určuje takt
- pokud se přízvuk ve skladbě nevyskytuje, hovoříme o pulsu
- metrum a rytmus se v hudbě doplňují, proto hovoříme o metrorytmických vztazích
- někdy začíná skladba neúplným taktem - předtaktím
- vyskytuje se v mnoha skladbách
- nebývá nijak dlouhé (teoreticky ovšem může být nekonečné)
- u orchestrálních skladeb se v předtaktí vyskytují obvykle stoupající stupnice
- hovoříme o generálním zdvihu