Takt

  • rozděluje skladbu určité úseky
  • v notovém zápise se značí svyslími čarami (taktovými čarami)
    • taktová čára se v případě skladby zapsané na několik řádků současně (partitury, noty pro klavír) protahuje skrz všechny řádky
    • na konci delšího úseku může být taktová čára dvojitá
    • na konci notového zápisu se za taktovou čáru přidává silná čára

Doba

  • jsou to stejně dlouhé časové úseky, na které lze takt rozdělit
  • první doba je při hře akcentovaná - hlavní přízvuk
    • přizvučná doba se často označuje jako těžká
    • nepřízvučná doba se často označuje jako lehká
  • ostatní doby lze také akcentovat pomocí značek v notách ($>$) - vedlejší přízvuk
    • v taktech, které obsahují více než tři noty, se většinou akcentují ty liché
  • typ taktu se uvadí na začátek skladby
    • zapisuje se jako zlomek bez zlomkové čáry
      • číslo nahoře udává počet dob
      • číslo dole udává délku dob
    • zapisuje se pouze na začátku skladby, na další řádky se už nepíše
    • pokud dojde ke změně taktu v průběhu skladby, zapisují se nové zlomky prostě do notové osnovy
      • pokud tato změna vyjde na nový řádek (nebo stranu), uvádí stejný zlomek na konec předchozího řádku (nebo strany)
    • pokud v průběhu skladby oscilují dva druhy, zapisuje se na začátek dva zlomky
      • někdy se tak taky naznačuje střídání akcentů
  • v taktech se mohou vyskytovat noty různých délek
    • všechny noty ovšem nesmí překročit celkový objem taktu
    • pokud se má nota prodloužit přes hranice taktu, použijeme ligaturu

Jednoduché takty

  • rozeznáváme dva jednoduché takty
  • Dvoudobý takt
    • ve dvoudobém taktu se střídají dvě doby, přízvučná a nepřízvučná
      • dvoudobí takt pak může mít různě dob
        • takt dvoupůlový se skládá ze dvou půlových not
        • takt dvoučtvrťový se skládá ze dvou čtvrťových not
          • používá se nejčastěji
        • etc.
  • Třídobý takt
    • v třídobém taktu se střídají tři doby, přízvučná a dvě nepřízvučné v tomto pořadí
      • třídobí takto může mít různě dob
        • takt tříosminový se skládá ze tří osminových not
        • takt tříčtvrťový se skládá ze tří čtvrťových not
          • používá se nejčastěji
        • etc.
  • krom třídobého a dvoudobého taktu existují i méně používáně
    • jednodobý takt
      • má pouze jednu dobu
      • rozlišujeme stejné poddruhy
    • pětidobý takt bez přízvuku
      • má pět dob
      • rozlišujeme stejné poddruhy
    • takty s celými notami
      • jsou to nejdelší takty
      • vejde se do nich celkem několik celých not
      • např.: takt dvoucelý, třícelý, etc.

Složené takty

  • skladají se z několika taktů jednoduchých
  • nejčastěji se vyskytují takty se sudým počtem dob (čtyřdobé, šestidobé, osmidobé, dvanáctidobé)
  • méně často se setkáváme i s takty s lichým počtem dob (sedmidobé, devítidobé)
  • Čtyřdobý takt
    • je nejčastější
    • je složen ze dvou dvoudobých taktů
    • vedlejší přízvuk je na třetí době
    • ve starších notách se znači $C$
      Historické znčení čtyřdobého taktu
      Historické znčení čtyřdobého taktu
      • přeškrtnuté $C$ (alla breve) značilo dvoupůlový takt
        Historické značení dvoupůlového taktu
        Historické značení dvoupůlového taktu
  • Šestidobý takt
    • je složen ze dvou třídobých taktů
    • vedlejší na je čtvrté době
  • takty, které nelze rozdělit přesně na poloviny se nazývají nepravidelné (opakem jsou pravidelné)
    • pětidobý takt
      • je složen z dvou- a třídobého taktu
      • vedlejší přízvuk je na třetí nebo čtvrté době
    • sedmidobý takt
      • je složen ze dvou dvou- a jednoho třídobého taktu
      • vedlejší přízvuk je na čtvrté nebo paté době (případně i na třetí)
  • některé takty lze zapsat mnoha způsoby (např.: tříčtvrťový, šestiosminový, dvanáctišestnáctinový)
    • rozdíl je ve vedlejších akcentech
      • v jednoduchých taktech obvykle nejsou
      • ve složených taktech podle jednotlivých jednoduchých taktů
        • např.:
          • tříčtvrťový takt má 0 vedlejších přízvuků
          • šestiosminový takt má 1 nebo 2 vedlejší přízvuky
          • dvanáctišestnáctinový takt má 2, 3 nebo 5 vedlejších přízvuků

Rytmus, synkopa, metrum, předtaktí

  • okolo not s přízvukem se tvoří skupinky
    • nazývame je rytmické útvary
      • v průběhu skladby se často opakují
    • rytmickým útvarem je jakákoli opakující se skupina not (i trioly a duoly)
    • zvláštním rytmickým útvarem je synkopa
      • vzniká přensením přízvuku (vedlejšího nebo hlavního) na předchozí dobu nepřízvučnou
      • důraz je většinou silnější než by měla původní doba
  • metrum je střídání dob přízvučných a nepřízvučných
    • pravidelné střídání nazýváme stále
    • nepravidelné střídání nazýváme proměnlivé
    • většinou ho určuje takt
    • pokud se přízvuk ve skladbě nevyskytuje, hovoříme o pulsu
  • metrum a rytmus se v hudbě doplňují, proto hovoříme o metrorytmických vztazích
  • někdy začíná skladba neúplným taktem - předtaktím
    • vyskytuje se v mnoha skladbách
    • nebývá nijak dlouhé (teoreticky ovšem může být nekonečné)
    • u orchestrálních skladeb se v předtaktí vyskytují obvykle stoupající stupnice
      • hovoříme o generálním zdvihu