Obecně

• jsou to živočichové s paprsčitě souměrným tělem
• mezi ektodermem a entodermem mají vrstvu rosolovité hmoty - mezoglea
  • má opornou funkci
  • neobsahuje volné buňky
• mají slepě končící trávící dutinu - láčka
  • říká se jim také někdy láčkovci
  • je vystlaná entodermem - gastrodermis
• nemají dýchací ani oběhovou soustavu
  • dýchají celým povrchem těla
• jestliže mají oporný skelet, je tvořen chitinem, gorgoninem nebo aragonitem (rhombická modifikace uhličitanu vápenatého)
• dochází u nich k rodozměne - metagenze
  • střídá se u nich stádium polypa a žahavce s žahavými buňkami
• existuje jich asi 9000 druhů
• většina žije v mořích
  • do sladkých vod proniklo malé procento žahavců
• nemají žádný hospodářský význam
• korálnatci hrajou významnou roli v mořském ekosystému
  • tvoří útesy a regulují koloběh oxidu uhličitého

Knidoblasty

• žáhavé buňky
• jsou ektodermálního původu
• mají hruškovitý tvar s dutinkou se stočeným žahavým vláknem
• největší z nich mají citlivý výběžek - knidocil
  • při jejich podráždění se vlákno vymrští a zabodne se do těla kořisti
• dutinkou vlákna proniká do těla kořisti jed hypnotoxin, který ji omráčí
  • dokážou přemoci i relativně velké kořisti
• nemohou regenerovat a nahrazují se tak z intersticiálních buněk ektodermu
  • mají embryonální charakter

Polypovci (Hydrozoa)

• časově i funkčně u nich přvládá stádium polypa
• jejich je rozlišeno na nožní terč, vlastní tělo s ústním terčem - peristom - a chapadla

Nezmar obecný (Hydra vulgaris)

• žije přisedle na vodních rostlinách ve stojatých (nebo mírně tekoucích) vodách blízko hladiny
• má pohárovité tělo přisedající stopkovitou nohou
  • vyluřuje lepivý sekret
• na volném konci těla má obvykle šest chapadel
• při podráždění se smrští na zlomek původního objemu
• v hrbolcích chapadel má knidoblasty
• mají výjimečnou regenerační schopnost
  • dokáží díky tomu přežít různá poškození

• svalové buňky jsou rozšířeny na straně přivrácené k mezoglei
  • obsahuje ude kontraktilní vlákenka - myofibrily
• nervová síť je rozptýlená po celém těle - difúzní
  • tělo tak na podněty reaguje stejně ze všech stran

• uvnitř těla nezmara je láčka vystlaná bičíkatými a žláznatými buňkami
• kořist je natravována přímo v dutině láčky - extracelulární trávení
  • zbytek kořisti je tráven intracelulárně
• nestrávené zbytky jsou potom vyvrženy zpět příjmacím otvorem
• nejběžnějším způsobem rozmnožování je nepohlavní pučení

Nezmar hnědý (Pelmatohydra oligactis)

• má mimořádně dlouhou stopku
• jeho chapadla mnohonásobně přesahují délku těla

Nezmar zelený (Chlorohydra viridissima)

• dosahuje délky maximálně 10 mm
• má osm chapadel
• žije v symbióze s řasami

Medúzka sladkovodní (Craspedactusa sowerbii)

• vyskytuje se ve Vltavě a ve všech větších nádržích v Česku
• zachovala si rodozměnu a je tak jediním žijícím žahavcem v Česku
• její jed není tak silný
• živí se mikroplanktonem

Trubýši (Siphonophora)

• tvoří polymorfní kolonie
• plovou v teplých mořích
• jednotlivý členové kolonie mají zachovanou pouze část svého těla
  • zbytek je propojen stvolem - stolo
    • jeho vnitřkem prochází trávící dutina
• v horní části kolonie je pneumatofor
  • plní funkci hydrostatického ústrojí
• pod ním se nachází medúzomy
  • mají silnou svalovinu
  • zajišťují pohyb kolonie
• daktylozoidi zachycují potravu
  • mají žahavé buňky
• gonozoidy zajišťují rozmnožování
  • probíhhá výhradně pohlavně
• jsou rosolovití a průhlední
• často jsou nápadně zbarvení a mají různé tvary
• někteří dokonce světélkují

Medúzovci (Scyphozoa)

• pravidelně střídají nepohlavní stádium polypa a pohlavní stádium medúzy
• jejich polyp je malý (do 5 mm) a žije solitárně

Skyfomedúza

• je to stádium medúzovců, ve kterém tráví podstatnou část života
• živí se dravě
  • jen některé menší se živí mikroskopickím planktonem
• jsou poměrně velké
  • průměr zvonu se pohybuji mez 5 a 60 cm
    • největší známá je Cyanea arctica s průměrem zvonu až 200 cm a rozpětím chapadel až 40 m
• mají mnohem pokročilejší tělesnou stavbu než jejich polypa, ale stavba je od nich odvozená
  • jejich podélná osa je zkrácená a dochází k velkému rozvoji mezoglei
• část odpovídající nožnímu terčíku tvoří vypuklou část zvonu - exumbrella
• ve vyduté části zvonu - subumbrella - se nachází chapadla, pohlavní orgány a peristom
• ze středové části trávící dutiny vzniká soustava knálků s jedním větším okružním kanálkem
  • tato soustava plní jak trávící funkci, tak i distribuci živin - gatrovaskulární systém
• na obvodu zvonu je svalovina, která umožňuje pohyb
  • dále se zde nachází ropália
    • jsou to smyslové výběžky (statocysta, jamkovité oči a chemoreceptory)
• pohlavní buňky se uvolňují do gastrovaskulární dutiny a tělo opuští ústním otvorem
  • k oplození dochází ve vodě
• rýhováním vzniká plovoucí larva - planula
  • planula potom přisedá na dno a množí se modifikovaným pučením - strobilací
    • vzniká tak polyp strobila
  • strobilací řetězově vznikají malé medúzky - efyry
  • efyry mají jednuduchou stavbu a dorůstáním se mění na skyfomedúzy

Zástupci

• talířovka ušatá - v Evorpských mořích, průměr klobouku 20 - 40 cm
• talířovka svítivá - žije v symbióze s řasami, světélkuje
• kořenoústka plynatá - v Jadrském moři

Korálnatci (Anthzoa)

• potlačují stádium medúzy a zůstávají stále ve stádiu polypa
• jsou přisedlí
  • existuje jen málo výjimek
• kromě sasanek vytvářejí kosterní útvary z koralinu nebo uhličitanu vápenatého
• obývají mělká, teplá tropická moře mezi obratníky
• za miliony let vytvořili obrovké masivy, útesy, bradla a ostrovy
• pohlavně se jedná většinou o hermafrodity
  • nejčastěji se rozmnožují pučením
  • nově vznikající jedinci se neoddělují a tvoří kolonii
  • zůstávají všichni spojeni jednou trávicí soustavou - coenosark
• mají válcovité tělo s příústním terčíkem
  • je obklopen chapadly
• trávicí dutina je rozdělena přepážkami - septa
  • obsahují buňky enzymové a vstřebávací
• tvoří dva typy skeletu
  • v mezoglei vzniká endoskelet
    • je tvořen koralinem
    • povrch těla je vystlán ektodermem a entoderm vystýlá vzniklé chodbičky propoujující jedince v trsu
  • častěji se tvoří mohutný vápencový exoskelet
    • je zpočátku tvořen bazální destičkou polypa, který pak narůstá v pohárkovitý útvar - théka
      • slouží jako úkryt
    • kolmo k théce se tvoří výběžky - sklerosepta
      • zaltačují láčku dovnitř

Osmičetní korálnatci (Octocorallia)

• mají vždy osm přepážek a 8 chapadel
• bez výjimky tvoří kolonie
• varhanitka - tvoří červenofialové trubičkovité koráli
• rohovitka - žijí v tropických mořích, asi 1000 druhů
  • korál červený - jeho skeelt se zpracovává na šperky
• pérovníci - žijí v Pacifiku, světélkují, kolonie má tvar ptačího pera
  • pérovník červený - z polypa kotvícího kolonii vyrůstají do všech stran dceřinné polypy

Šestičetní korálnatci (Hexacorallia)

• počet jeijch chapadel je vždy násobkem šesti

Sasanky (Actiniaria)

• nikdy netvoří kosterní útvary
• vhledem připomínají chrizantémy
• žijí jednotlivě
• často jsou v symbióze s korýši
  • sasanka plášťová a poustevníček mořský
• nejběžnější je sasanka koňská
• sasanky rodu Stoichactis žijí v symbióze s rybkami druhu klaun očkatý
  • rybky vylučují na povrchu těla sliz, který je chrání před žaháním, a v sasance se ukrývají před nebezpečím

Větevníci (Madreporaria)

• žijí v teplých mělkých pobřežních vodách
• tvoří charakteristický vápencovitý exoskelet
• žijí v symbióze s obrněnkami
  • umožňují zrychlený nárůst vápenatého exoskeletu
  • z prostoru pod nožním terčíkem obrněnky odnímají oxid uhličitý a z přesyceného roztoku hydrogenuhličitanu vápenatého vypadne vápenec
• z jedné planuly (asi 1 mm velké) vzniká polyp, který pučením vytvoří kolonii milionech členů
• jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají mezi časté druhy patří větevník mozkový nebo houbovník obecný

Čtyřhranky

Čtyřhranka smrtelná

• žije u pobřeží Austrálie
• má čtyřhranný klobouk
• klobouk má průměr asi 25 cm a chapadlou jdou dlouhá asi 2 m
• je průsvitná
• její jed způsobuje smrt do tří minut
  • na člověka se snadno nalepí a nedá se jí zbavit