Ploštěnci, hlísti, vířnici
Triblastika
- probíhá u živočichů se třemi zárodečnými listy
- od ploštěnců výš
- mají odlišné typy tělních dutin
- je pro ně typická dvoustranná souměrnost
- pohybují se primárně jedním směrem
- vytvořila se u nich příď obsahující smyslové orgány a záď
- mají různé další soustavy s různou specializací (gangliová nervová, průchodná trávicí, osmoregulační, exerkční, cévní, dýchací, lokomoční, skeletární)
- systematicky se dělí na dvě řady
$\alpha$: Provústí (Protostomia)
- jejich ústní otvor se vyvinul z blastoporu
- mají odlišné typy tělních dutin
- Schizocoela
- ploštěnci a tasemnice
- pokožka - ektoderm, trávicí trubice - entoderm
- mezi nimi se tvoří mezenchym
- je tvořen buňkami, dutinami a tělní tektutinou
- nepravá druhotná tělní dutina je schizocoel
- Pseudocoel
- škrkavky
- ektoderm i endoderm vytvářejí trávicí trubici
- pod pokožkou je svalový vak
- mezi vakem a trávicí trubicí je míza
- nepravá druhotná tělní dutina je pseudocoel
- Coelomata
- měkkýši a vyšší živočichové
- mají ektoderm, endoderm i mezoderm
- z mezodermu pak vznikají orgány
- uprostřed váčku je pravá druhotná dutina tělní coelom
- dělí se na živočichy s tělem:
- nečlánkovým
- článkvaným stejnocenně
- článkovaným nestejnocenně
$\beta$: Druhústí (Deuterostomia)
- během ontogeneze vzniká v blastoporu otvor řitní a otvor ústní se prolamuje druhotně na protilehlém konci těla
Ploštěnci (Plathelminthes) - schizocoel
- mají zploštěná těla z hřbetní a břišní strany
- mezoderm není dobře vyvinut
- vnitřní prostor vyplňuje řídká parenchymatická tkáň
- jsou v ní uloženy vnitřní orgány
- typické jsou pro ně vylučovací orgány protonefridie
- jejich základem jsou plaménkové buňky
- nsasávají vodu s odpadními látkami a vylučují ji z těla ven
- uvnitř jsou bičíky, které usměrňují tok
- zároveň plní osmoregulační funkci
- jsou téměř vždy hermafroditi s nepřímým vývojem
- u parazitů prbíhá vývoj ve velmi složitých cyklech
- nemají dýchací soustavu
- dýchají celým povrchem těla
Ploštěnky (Turbellaria)
- žijí ve vodě nebo vlhké půdě
- některé tropické ploštěnky jsou barevné
- mají zploštěné tělo
- jejich délka se pohybuje v rozmezí desetin mm do několika cm
- na hřbetě mají hmatové buňky a párové oči
- pokožka je pigmentována
- pohyb je umožněn řasinkovým epitelem prostřednictvím svalů podkožního svalového vaku
- živí se dravě
- jejjich trávicí dutina má slepá ramena
- plní hlavně funkci trávení a rozvodu živin
- příjmací otvor slouoží také k vyvrhování nestrávených zbytků
- jsou fotofobní
- dýchají celým povrchem těla
- mají vyvinuté vylučovací ústrojí tvořené pláménkovými buňkami
- hromadí se zde tělu škodlivé nebo nepotřebné ve vodě rozpustné látky
- vířivé brvy vyhánějí tyto látky ven z těla
- nervová soustava má v přední části živočicha zauzliny, z nichž vedou nervy do smyslových orgánů
- tvoří hlavu jedince
- smyslové orgány zahrnují hmatové receptory, chemoreceptory
- v pokožce mají tyčinky, které, které vylučují ochranný sliz
- sladkovodní ploštěnky mají přímý vývoj
- mořské ploštěnky mají nepřímý vývoj přes larvu
- zpravidla jsou to hermafrodity
- nakladená vajíčka ve formě kokonů usazují na kameny ve vodě
- mohou se rozmnožovat i nepohlavně dělením těla
- využívají se na výzkum regenerace těla
- mají dobré regenerační schopnosti
Zástupci
- ploštěnka mléčná
- žije v potocích pod kameny
- často se vyskytuje ve znečištěné vodě
- ploštěnka potoční
- má kopinatou příď
- je hodně citlivá na čistotu vody
- je indikátorem čistotu vody
- v horských potocích
- ploštěnka černá
- má větší počet očí
- tmavě pigmentované tělo
- vyskytuje se i ve stojatých vodách
- ploštěnka horská
- žije na horách
- přizpůsobuje se chadněšímu prostředí
- ploštěnka skleníková
- vyskytuje se v Česku, ale není původní
- do skleníků se dostává skrze tropické rostliny
Motolice (Trematoda)
- mají nečlánkováné tělo
- parazitují primárně na obratlovcích
- vývoj probíhá na bezobratlích
- často střídají hostitele a mají složité vývojové cykly
- některá smyslová ústrojí byla potlačena ve prospěch ochranných orgánů a vyvinutého pohlavního ústrojí
- tvarově jsou velmi rozmanité
- jejich jednovrstevnatá pokožka vylučuje kutikulu, která chrání před žaludečními šťávami
- mají svalnatý hltan, kterým nasávají živiny hostitele
- pokračuje jícnem
- jícnem se potrava dostává do rozsáhlé gatrovaskulární sítě
- Jednorodí parazité
- parazitují na vnější straně těla - ektoparazité
- vývoj probíhá jen na hlavním hostiteli
- Dvourodí parazité
- parazitují uvnitř těla hostitele - endoparazité
- během vývoje prochází přes několik mezihostitelů
- mají anaerobní dýchání
Rozmnožování
- téměř celé tělo vyplňují pohlavní orgány
- varlata jsou párová, vaječníky nepárové
- jsou to protoerandričtí hermafroditi
- spermie jim dozrávají dřív
- k oplození nemůže dojít vlastními spermiemi
- oplozená vajíčka jsou vplavována spolu s výkaly žlučovodem ven
- ve vodě se mění na pohyblivou larvu - miracidium
- musí během jednoho dne proniknout do dutiny plže bahnatky malé
- v těle bahnatky se mění na vakovitou sporocystu
- rýhováním se přeměňuje na redii, uvnitř které se tvoří larvy s přísavkami - cerkárie
- cerkárie opuští tělo hostitele a zapouzdří se na zatopené trávě
- po usazení čekají larvy na konzumaci novým hostitelem
- motolice jsou obrovsky plodné, protože existuje velké riziko, že cyklus nebude dokončen
- proto je vajíček kladeno mnoho
- jsou velmi odolné
Zástupci
- motolice kopinatá
- dospělec žije ve žlučovodech sudokopytníků - hovězí a jelení dobytek
- larvy žijí v suchozemských plžích
- motolice jaterní (fasciola hepatica)
- cizopasí ve žlučových kanálcích ovcí pasených na podmáčených loukách
- larvy se vyvijí ve vodních plžích
- její tělo je protáhle lupenovité
- na břišní straně v přední části má dvě přísavky, na té přední má ústní otvor
- způsobuje těžké trávicí poruchy, úhyn
- napadená zvířata jsou velmi málo užitková
- může postihnout i člověka
- krevnička močová (schistosoma haematobium)
- žije v oblastech pěstování rýže
- způsobuje nemoc billhariózu
- projevuje se těžkými záněty močového měchýře
- hrotitá samiččí vajíčka způsobují protrhání močových cest, krvácení a sekundární infekci
- jako jedna z mála motolic je pohlavně oddělena
- sameček má samičku permanentně umístěnou v břišní rýze a průběžně ji oplodňuje
Tasemnice (Cestoda)
- jsou přizpůsobeni životu v těle hostitele
- v dospělosti žijí ve střevech obratlovců
- jejich larva (onkosféra) se dostává do krevního oběhu a do svalů, kde se přeměňuje na klidové stádium - larvocysta (boubel)
- některé druhy se encystují (usazují) i na jiných místech v organismu nebo v tělech korýšů
- plnohodnotný jedinec je tvořen i pouhou hlavičkou o velikosti špendlíku
- nazývá se skolex
- na jejím zúženém konci je věnec příchytných háčků - rostelum
- za ním jsou přísavky
- je charakteristický pro každý druh tasemnice
- za krčkem jsou ploché články, které se průběžně rozšiřují - proglotoidy
- tělo tasemnice může dosáhnout délky i několika metrů
- jednovrstevná pokožka vylučuje kutikulu, která tasemnici chrání před prostředím
- pod pokožkou je svalový vak, který umožňuje pohyb tasemnice
- zralé články se na konci těla odtrhují spolu s výkaly a opouštějí hostitele
- mají anaerobní metabolismus
- živiny přímají celým povrchem těla
- vylučují protonefridiemi
- po stranách těla mají podelné nervové pruhy
- jsou to proterandričtí hermafroditi
- poslední články těla jsou vyplněny oplodněnými vajíčky
Zástupci
- tasemnice dlouhočlenná (taenia solium)
- v dospělosti žije v tenkém střevě člověka
- byla běžná při chovu prasat
- po pozření proglotoidu se v praseti vylíhnou onkosféra, která pak ve svalech tvoří bělavé boubele
- při nedokonalé teplné úpravě se tasemnice dostala do lidského střeva a usadí se skolex
- s přechodem na vepřové velkochovy tento druh téměř vymizel
- má dobře vyvinuté háčky
- tasemnice bezbranná (taeniarhynchus saginatus)
- její hlavička není opatřena háčky
- mívá až 2000 článků a dosahuje délky až 10 metrů
- žije v tenkém střevě člověka
- do těla se dostává kozumací tepelně neupraveného hovězího masa z dobytka, který se pase na pastvinách hnojených fekáliemi ze septiků nebo kanalizace
- měchožil zhoubný (echinococcus granulosus)
- jeho tělo dosahuje jen několika mm a je tvořeno čtyřmi články
- žije ve střevě šelem
- mezihostitelem je primárně srnčí zvěř, dobytek, ale také člověk
- onkosféra se usazuje v játrech a tvoří boubel (echinokok) asi o velikosti kedlubny s obrovským množstvím skolexů
- tasemník psí
- dospělec žije ve střevech psa
- larva žije v lolechách
- škulovec široký (diphyllobothrium latum)
- jeho tělo přesahuje délku 10 metrů a má více než 4000 článků
- vyskytuje se v Pobaltí, Kanadě a Japonsku
- jeho vývoj začína v buchance a pokračuje přes rybu
- posledním hostelem je konzument ryb, včetně člověka
- jeho skolex obsahuje přísavné rytiny - botridie
- řemenatka ptačí (ligula intestinalis)
- parazituje ve střeceh racků a volavek
- mezihostiteli jsou buchanky a ryby
- ryby jím napadené mají deformované břicho a v pokročilém stádiu
Pásnice (Nemertini) - schizocoel
- jsou to draví vodní živočichové
- jejich tělo je nečlánkvané, mírně shora zploštělé
- má zřetelnou hlavovou část
- pod jednovrstevnou pokožkou krytou řasinkovým epitelem je svalový vak
- trávicí trubice prostupuje celým tělem
- cévní soustava je uzavřená
- dýchají celým povrchem těla
- vylučují protonefridiemi
- mají gangliovou nervovou soustavu
- mořské pásnice jsou gonochoristé, sldkovodní hermafroditi
Zástupci
- pásmovka veliká (linneus longissimus)
- je to nejdělší bezobratlý živočich
- dosahuje délky až 30 metrů
- pásemnička sladkovodní
Vířníci (Rotatoria) - pseudocoel
- jsou součástí zooplanktonu rybníků a jezer
- lze je získat z nálevů spolu s trepkami
- jejich tělo se rozděluje na část hlavovou a tělovou
- hlavová část obsahuje smyslové orgány (smyslová tykadla, pohárkovité oči a brvy)
- tělová část je vakovitá krytá kutikulárním krunýřem
- na povrchu tělové části je hojně horizontálně rýhaná noha
- množí se partenogeneticky
- samičky kladou neoplozená vajíčka
- bez oplození samcem se vajíčka vyvinou v další samičky
- samci se objevují až na podzim
Zástupci
- ve vodních nádržích je běžná kruhýřenka obecná
- pijavenka
- obrněnka
Hlístice (Nematoda) - pseudocoel
- jsou evolučně velmi vyspělé
- vytvářejí kutikulu, kterou periodicky svlékají a mohou tak snadno parazitovat
- svlékání se řídí hormonálně
- tělem prostupuje trávicí trubice s ústním a řitním otvorem
- pseudocoelní dutinu vyplňuje míza a produkty anaerobního dýchání
- nemají dýchycí ani cévní soustavu
- žijí ve vodním prostředí, vlhké půdě nebo paraziticky
- ústa jsou obvykle vybavena kutikulárními zuby
- aktivně jimi narušují tkáně hostitele
- za ústním otvorem je hltan pro nasávání živin
- je pro ně typická pružnost a současně pevnost
- je to díky sloučeni pružnosti pseudocoelní dutiny vyplněné tekutinou a pevnou kutikulou
- vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi
- jednovrstevná pokožka vytváří soubuní vylučující kutikulu
Rozmnožování
- jsou to gonochoristé s výtazným pohlavním dimorfismem
- samečci jsou drobnější
- u vyúštění samčího pohlavního ústrojí jsou dvě štětinky (spikuly), kterými se aktivně rozevíra rozmnožovací otvor samičky
- samičí pohlavní orgány jsou párové
- nadprodukují vajíčka
- jsou velmi lehká, dokážou být unášena i průvanem
Zástupci
- škrkavka dětská (ascaris lumbricoides)
- cizopasí v tnkém střevě člověka
- ochuzuje ho o živiny a intoxikuje svými metabolity
- poškozuje kapilární síť a ucpává nebo i perforuje střeva
- způsobuje nemoc ascardióza
- jejími příznaky je zvracení, nechutenství a bolest hlavy
- oplodněné vajíčko putuje s výkaly ven z hostitele
- vajíčka potřebují strávit nějaký čas trávit na kyslíku
- infekcí se dostanou do těla, kde projdou skrze stěnu tenkého střeva a krví se dostanou do jater a později do plic
- zde podněcují ke kašly a po polknutí v hlenu a dostávají znovu do střeva, kde dospívají
- šíří se často mezi dětmi
- škrkavka psí
- má 2 cm
- psi se musí pravidelně odčervovat
- škrkavka koňská
- má 50 cm
- koni se musí pravidelně odčervovat
- háďátka (rhabditoidea)
- jsou volně žijící
- parazitují na na hospodářských rostlinách
- háďátko řepné
- v kořenech řepy
- snižuje cukernatost řepy
- háďátko pšeničné
- v obylkách a na listech pšenice
- snižuje úrodu
- háďátko bramborové
- háďátko octové
- roup dětský (enterobius vermicularis)
- žije v tlustém střevě a konečníku dětí
- může žít i v dospělých, kteří pijí hodně mléka
- způsobuje nemoc oxyurióza
- projevuje se snadnou podráždivostí, vyčerpáním, svěděním a kopřivkami
- léčí se protiparazitickými léky - pyrvinium
- samičky kladou vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru
- může jich být i 10000
- šíří se větrem, mouchami, ale hlavně špatně umytým ložním prádlem
- dá se tomu předejít jeho vyvařováním
- rozhodující význam má dodržování hygienických předpisů v řízeních s více dětmi
- vlasovec mízní (wuchereria bancrofti)
- ucpávají mízní cévy
- městnající se lymfa způsobuje zbytnění postiženných částí těla
- zároveň způsobuje horečky a zimnice
- nemoc je elefantióza
- ve spojivkovém vaku žije vlasovec oční
- způsobuje oční záněty a nádory kůže
- vlasovec medinský
- dospělec žije v kůži člověka
- vyskytuje se v Africe
- dosahuje délky 60 - 100 cm
- musí se pomalu vytahovat natáčením na dřívko
- svalovec stočený (trichinella spiralis)
- vyskytuje se ve svalstvu potkanů
- z potkanů se může dostat do prasat nebo šelem
- do člověka se dostává požitím nakaženého vepřového masa
- rozrušuje svalová vlákna
- ve vzniklém váčku se obklopují pozdrem z vápenatých solí
- způsobují nemoc trichinelózu
- v první fázi (střevní) jsou symptomy: vysoké horečky, bolesti břicha, zvraení, ekzémy, kloubové bolesti, velká žízeň, otoky
- tato fáze je ještě léčitelná
- ve druhé fázi (svalové) nastávají řezavé svalové bolesti
- srostlice trvalá (syngamus trachea)
- postihuje kurovité ptáky
- postižení ptáci frkají a rozšiřují v hlenu vajíčka
- její příbuzný druh parazituje na dýchacích cestách srnčí zvěře
- nemoc je strongylóza