Obecná charakteristika
- mají vyvinutou pravou dutinu tělní - coelom - a třetí zárodečný list - mezoderm
- mají měkké něčlánkované tělo bez končetin
- orgánem pohybu je noha
- je tvořena vyvinutou svalovinou břišní strany těla
- vnitřní orgány jsou nohou utlačeny do útrobního vaku
- hřbetní strana v postranní kožní záhyby - plášť
- vylučují skořápku
- mezi tělem a pláštěm je plášťová dutina
- je uzavřena uzavíratelným otvorem
- celkem je známo asi 50 000 druhů a dalších 35 000 fosilních druhů
- některé jsou využívany jako potraviny
- jiné druhy se využívají k výrobě perleťových knoflíků a některých ozdob nábytku
- z dalších druhů se vyrábí suvenýry nebo jako specifické doplňky stravy některých zvířat
Systém měkkýšů
Kmen | Podkmen | Třída |
---|---|---|
Měkkýši (Mollusca) | Paplži (Amphoneura) | Chroustnatky (Polyplacophora) |
Červovci (Aplacophora) - z části vymřelí | ||
Schránkovci (Conchifera) | Přílipkovci (Monoplacophora) | |
Plži (Gastropoda) | ||
Hlavonožci (Cephalopoda) | ||
Rostrokonchy (Rostroconchia) - vymřelé | ||
Mlži (Bivalvia) | ||
Kelnatky (Scaphopoda) |
Plži (Gastropoda)
- je pro ně typická zřetelně formovaná hlava
- plášť je nepárový a vylučuje nepárovou ulitu
- má obvykle vinutý tvar
- je složena z uhličitanu vápenatého
- jejich tělo je krytu jednovrstevným řasénkovým epitelem s množstvím hlenových žlázek
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
- vyhledává vlhká a teplá stanoviště s vápencovým pdkladem
Stavba těla
- ulita je vždy široká, silnostěnná a vždy pravotočivá
- je žlutohnědá s tmavšími podélnými pruhy
- rýžky na ulitě dokládají postupný růst
- poskytuje mechanickou ochranu
- omezuje v pohybu
- za nepříznivých podmínek může živočich otvor ulity uzavřít ztuhlým sekretem
- špička ulity se nazýva apex
- nápadná je také svalnatá noha
- umožňuje pohyb
- při něm vylučuje slyz
- mohutní a tuhne přítokem hemolymfy vháněné srdcem do mezibuněčných dutinek
- při odtoku hemolymfy měkne a zmenšuje se
- umožňuje pohyb
- v hlavě je koncentrována nervová tkáň se smyslovým ústrojím
- nachází se zde osfrodia
- slouží ke vnímání pachu
- nachází se zde osfrodia
- na hlavě mají dva páry tykadel
- spodní pár slouží jako hmatové ústrojí
- horní pár je delší, na jejich konci jsou velmi dokonalé teleskopické oči
- světlo putuje skrze rohovku a čočku a dopadá na sítnici složenou z alternujících pigmentových a světločivých buněk
Vnitřní stavba
Trávicí soustva
- v dutině ústní je pílníkovitý orgán - radula
- slouží na strouhání potravy na menší sousta
- je složen z chitinu
- do dutiny ústní ústí slinné žlázy
- trávicí soustava pokračuje jícnem do žaludku a střeva
- střevo opisuje tvar ulity
- za hlavou ústí do plášťové dutiny
- do žaludku ústí slnivkojaterní trávicí žláza - hepatopankreas
- vylučování probíhá skrz nepárovou metanefridii
- otevírá se do dutiny osrdečníku
Dýchací soustava
- dýchá plicním vakem
- je to část zvrásněná plášťoví dutiny
- otvírá se na pravé straně těla pod okrajem ulity
Cévní soustava
- srdce se nachází v osrdečníku
- je to zbytek potlačené dutiny tělní
- nachází se v nejvyšším závitu útrobního vaku
- srdce je tvořeno žíhanou svalovinou
- má jednu komoru a jednu předsíň
- vhání krev od plicního vaku do cév
- má otevřenou cévní soustavu
- krevním barvivem je hemocyanin
- je rozpuštěn přímo v krevní plazmě
Nervová soustava
- nervová soustava je tvořena pěti páry propojených ganglií
- vedou z nich vyběžky ke smyslovým orgánům
- na spodních tykadlech jsou hmatové buňky
- na vrchním páru tykadel jsou jsou čichové receptory a oči
Rozmnožovací soustava
- jsou to hermafroditi s přímým vývojem
- vzájemné si výměňují spermie uložené v zásobním váčku
- později dochází k oplození vajíček spermiemi jiného jedince
- oplozená vajíčko asi o velikosti hrášku jsou kladena do jamek vyhrabaných nohou nebo do spadeného listí
- z vajíček se líhnou menší hlemýždi, vzhledově podobní těm dospělým
- mají šípový vak s bodcem z aragonitu
- při páření jej zabodnou do partnera pro stimulaci
Předožábří (Prosobranchiata)
- žijí ve Středozemním moři
- dýchaji žábrami
- jsou umístěny předd srdcem
- na hřbetě nohy mají vápenaté víčko
- v nebezpečí nebo při odpočinku do něk zatáhnou celé tělo
- jsou to gonochoristé
- vývoj je nepřímý přes larvu
- je obarvená
- pluje volně je vodě
- vývoj je nepřímý přes larvu
- homolice středomořská
- má mramorovanou ulitu
- ostranka jaderská
- má ostnitou ulitu
- zavinutec tygrovaný
- má skvrnitou ulitu
- bahenka živorodá
- žije ve stojatých vodách i u nás
Zadožábří (Opistobranchiata)
- mají zakrnělou skořápku
- jejich noha je ploutvovitá
- slouží k lepšímu plavání
- dýchají žábrami
- jsou za srdcem
- žaberní hřebínek je v přední části těla
- oči mají u základu druhého páru tykadel
- zej obecný
- “mořský zajíc”
- pohybuje se hopsavě
- na hlavě má ouškovité výběžky
Plicnatí (Pulmonata)
- žijí ve sladkých vodách nebo na souši
- jejich ulita je spirálovitá nebo zakrnělá
- zakrnělá skořápka má obvykle podobu štítku v přední části těla
Spodnoocí (Basommatophora)
- mají pouze jedden pár tykadel
- jejich oči jsou pod tykadly
- žijí ve vodě
- dýchají plícemi
- plovatka bahení
- má nadmutou pravotočivou zaštpičatělou ulitu
- žije ve vodě
- bahnatka malá
- žije na vodních rostlinách při březích
- je hostitel mezistádia vývoje motolice jaterní
- okružák ploský
- má silnostěnou vinutou skořápku
Stopkoocí (Stylommatophora)
- hlemýžď zahradní
- páskovka žáhaná
- má podélné hnědé nebo černé pásky
- jantarka obecná
- má světlě žlutou průsvtnou ulitu
- závornatka drsná
- žije na vápencových skalách nebo na zžíceninách postavených z vápencového kamene
Plzáci
- mají hřbet nohy bez kýlu
- mají dýchací otvor vpředu
- plzák lesní
Slimáci
- hřbet nohy mají kýlnatý
- dýchací otvor je v zadní polovině štítu
- slimák popelavý
- na chodidle nohy mají světlý pruh
- slimák žlutý
- má citronově zbarvené tělo
- ožírá plodnice hub
- slimák polní
- poškozuje plody jahod
Mlži (Bivalvia)
- nemají tak zřetelnou hlavu jako plži
- nemají slinné žlázy
- většina mlžů nemá vyvinuté oči
- mají dobře vyvinuté čichové ústorjí - osfradium
Škeble rybničná (Anodonta Cygnea)
- žije zahrabaná na dně stojatých nebo mírně tekousích vod i u nás
Stavba těla
- tělo je ze stran zploštělé
- nemá zřetelnou hlavu
- její širší přední část se tak označuje jako oddíl hlavový
- zadní část těla je potom záď
- tělo je kryto dvouchlopňovým pláštěm
- vylučuje dvě lastury
- jsou z obou stran shodné velikostí i tvarem
- jejich složení je přibližně stejné jako u plžů
- uvnitř jsou perleťové z aragonitu
- na povrchu jsou pokryty z konchyolinu
- mezi vnitřní a vnější vrstvou je uhličitan vápenatý
- na jejich povrchu jsou soustředné vrstevnice, které dokázují postupný růst jedince
- ve hřbetní části jsou spojeny pevným vazem
- umožňuje otevření nebo semknutí lastury
- otevírání a zavírání zajišťují svalové svěrače
- na okrajích jsou vroubky a lišty sloužící jako zámek
- vylučuje dvě lastury
- v zadní části těla jsou dva otvory - syfony
- ve spodní části je otvor příjmací
- příjmá se zde okysličená voda a mikroskopická potrava
- v horní části je otvor vyvrhovací
- odvádí vodu a nestrávené zbytky
- ve spodní části je otvor příjmací
- tělo je měkké, uložené v dutině lastur
- po obou stranách těla je dýchací ústrojí
- dýchají dvěma páry žaber
- svalnatá noha je umístěna v břišní straně těla
- je zploštělá a sekerovitá
- při lezení a rytí je zpevněna přítokem krve do krevních dutin
- erekce
Vnitřní stavba
Trávicí soustava
- trávicí trubice začíná ústním otvorem
- pokračuje jícnem do žaludku
- žaludek je obklopen játry
- z žaludku pokračuje do střevní kličky ve hřbetní části těla
- střevo prochází srdcem
- posouvá potravu
- střevo prochází srdcem
- konečník postupuje do osrdečníku
- trávicí soustava končí v kloakálním prostoru
Cévní soustava
- srdce je uloženo v osrdečníku
- má jednu komoru a dvě předsíně
- čerpá okysličenou krev z žaber a aortou ji vhání do hlavové části a do útrob
- před návratem do žaber se krev v metanefridiích zbavuje škokdlivých látek
- jejich krev obsahuje hemocyanin a má namodralou barvu
Dýchací soustava
- má párové žábry
- jsou omývány okysličenou vodou
Nervová soustava
- je gangliová
- je bilaterálně souměrná
- nervové uzliny jsou propojeny nervovými vlákny
- má dovré čichové ústrojí
- na svalnaté noze jsou statocysty
- slouží ke vnímání polohy těla
- mají velké množství hmatových buněk
- jsou rozloženy po celém těle
Rozmnožovací soustava
- je to gonochorista s nepřímým vývojem
- dospívá v pěti letech
- spermie jsou násávány do plášťové dutiny, kde dochází v druhém jedinci k oplození vajíček
- oplozená vajíčka parazitují na žábrách ryb
- svými trny se přichytí a sají krev a hnis z ranky kterou sami vytvoří
- žije v symbióze s hořavkou duhovou, která klade do dutiny pláště své jikry
Další zástupci
- velevrub malířský
- je větší než škeble rybničná
- žije v potocích a řekách
- má protáhle vejčité lastury
- na vnitřní straně lastury je vyvinutý zámek - vrub
- perlorodka říční
- vyskytuje se v šumavských potocích
- tvoří perly
- je chráněná
- srdcovka jedlá
- žije v mělčiných evropských moří
- její lastury mají podélné rýhování
- využívá se v gastronomii
- střenka jedlá
- její lastura je ze stran smáčknutá
- připomíná kapesní nůž
- její lastura je ze stran smáčknutá
- šášeň lodní
- zavrtává se do dřeva v mořské vodě
- ústřice jedlá
- chová se ve velkochovech
- nejvýznamnější jsou chovy ve Francii
- chová se ve velkochovech
- slávka jedlá
- je běžná v evropských mořích
- má asymetrickou lasturu
- je přichycená ke kamenům pomocí byssového vlákna
- perlotvorka mořská
- je hojná v Indickém oceánu
- ve své dutině vytváří perly
- hřebenatka svatojakubská
- používá se v gastronomii a je symbolem poutníků, kteří ji používají na nabírání vody
- zéva obrovská
- ddorůstá délyk až 1.2 metru a váží přes 200 kilogramů
Hlavonožci (Cephalopoda)
- jsou vývojově nejdokonalejší
- vyvinuli se už v prvohorách a druhohorách
- žijí dravě
- během fylogeneze u nich došlo k redukci schránek
- umožňuje to tak rychlejší pohyb
- někteří vymřelí zástupci (amoniti) měli ještě schránky
- žijí v moři
Stavba těla
- jejich noha byla přeměněna na svalnatou nálevku
- vede do plášťové dutiny a v ramena na hlavě a kolem ústního otvoru
- k pohybu slouží ramena
- v případě nebezpečí vypuzují vodu z nálevky
- ramena v takovém případě volně splývají
- při úniku vylučují sekret z ikoustové žlázy
- na ramenech jsou přísavky umožňující snažší pohyb
- okolo mozku mají chrupavčitou schránku
- okolo očí mají chrupavčité prstence
- některé druhy mají v pokožce pigment, který se mění podle prostředí
- barvoměna
- slouží také ke komunikaci a rozmnožování
Vnitřní stavba
Trávicí soustava
- mají zobákovité čelisti, radulu a párové slinné žlázy
- trávicí trubice z úst pokračuje jícnem a voletem do žaludku
- žaludek je vakovitý a přechází ve střevní kličky a ústí v přední části plášťové dutiny
Cévní soustava
- srdce má jednu komoru a dvě nebo čtyři předsíně
- dvě předsíně mají sépie a chobotnice
- čtyři předsíně má loděnka
- v krvy mají hemocyanin
- má proto namodralou barvu
- před příchodem do žaber se čistí v ledvinách
Nervová soustava
- mají poměrně velký mozek
- vznikl splynutím hlavových ganglií
- pohyb je řízen nervovými vlákny
- inervují ramena i smyslové orgány
- jejich eversní oko je dokonalejší než oko obratlovců
Rozmnožovací soustava
- jsou to gonochoristé s jasným pohlavním dymorfismem
- samečkové bývají výrazně menší než samičky
- jedno z příústních ramen bylo přetvořeno v hektokotylové rameno
- obsahuje přídatnou žlázu produkující obaly spermií - spematofory
- tímto ramenem jsou přenášeny do pohlavního otvoru samičky
- mláďata jsou průsvitná a žijí pelagicky - v otevřeném oceánu
Zástupci
- je známo více než 600 druhů
- loděnka hlubiná
- žije v tichém oceánu
- má charakteristickou schránku
- sépie obecná
- má 10 příústních ramen a ploutvovitý lem
- umožňuje jí to vznášení ve vodě
- ze schránky se vyvinula sépivoá kost
- vystužuje
- má 10 příústních ramen a ploutvovitý lem
- chobotnice pobřežní
- má 8 ramen
- klade vajíčka mezi kameny na pobřeží
- argonaut pelagický
- má vnější skořápku
- krakatice obrovská
- je největším hlavonožcem
- ddosahují délky až 20 metrů
- je potravou vorvaňů
- oliheň obecná
- žije ve Středdozemním moři a při antlantickém pobřeží severní Ameriky
- je vytrvalá a rychlá
- loví ryby ve skupinách
- má velmi chutné maso
Přílipkovci (Monoplacophora)
- mají oválnou nohu
- zasouvají ji do schránky
- má tvar čepičky
- dýchají několika páry žaber
- žijí ve velkých hloubkách v mořích
Kelnatky (Scaphopoda)
- mají protáhlé červovité tělo
- schránka je ve tvaru sloního krku z obou stran otevřená
- širší části vysunují nohu
- zahrabávají se ní ddo písku
- širší části vysunují nohu
- nad nohou je chobotek, ze kterého vyrůstají chapadla
- přitahují jimi potravu
- kelnatka obecná
- má schránku dlohou 5 centimetrů
Paplži (Amphoneura)
- chroustnatky a červovcit
- žijí při pobřeží na korálových útesech
- jejich tělo je ploché
- jejich plášť vylučuje schránku a vytváří na hřbetě taškovité destičky
- slouží k ochraně
- ddýchají žábrami
- chrostnatka středomořská
- žije na mořském dně primárně ve Středozemním moři
- má protáhlé červovité tělo
- plášť vylučuje kutikulu s váýpenatými jehličkami
- jejich žábry jsou redukované
- žijí dravě
- živí se polypy z korálů nebo jinými mikroorganismy