Obecná charakteristika
- mají vyvinutou pravou dutinu tělní - coelom - a třetí zárodečný list - mezoderm
 - mají měkké něčlánkované tělo bez končetin
 - orgánem pohybu je noha
- je tvořena vyvinutou svalovinou břišní strany těla
 
 - vnitřní orgány jsou nohou utlačeny do útrobního vaku
 - hřbetní strana v postranní kožní záhyby - plášť
- vylučují skořápku
 - mezi tělem a pláštěm je plášťová dutina
- je uzavřena uzavíratelným otvorem
 
 
 - celkem je známo asi 50 000 druhů a dalších 35 000 fosilních druhů
 - některé jsou využívany jako potraviny
 - jiné druhy se využívají k výrobě perleťových knoflíků a některých ozdob nábytku
 - z dalších druhů se vyrábí suvenýry nebo jako specifické doplňky stravy některých zvířat
 
Systém měkkýšů
| Kmen | Podkmen | Třída | 
|---|---|---|
| Měkkýši (Mollusca) | Paplži (Amphoneura) | Chroustnatky (Polyplacophora) | 
| Červovci (Aplacophora) - z části vymřelí | ||
| Schránkovci (Conchifera) | Přílipkovci (Monoplacophora) | |
| Plži (Gastropoda) | ||
| Hlavonožci (Cephalopoda) | ||
| Rostrokonchy (Rostroconchia) - vymřelé | ||
| Mlži (Bivalvia) | ||
| Kelnatky (Scaphopoda) | 
Plži (Gastropoda)
- je pro ně typická zřetelně formovaná hlava
 - plášť je nepárový a vylučuje nepárovou ulitu
- má obvykle vinutý tvar
 - je složena z uhličitanu vápenatého
 
 - jejich tělo je krytu jednovrstevným řasénkovým epitelem s množstvím hlenových žlázek
 
Hlemýžď zahradní (Helix pomatia)
- vyhledává vlhká a teplá stanoviště s vápencovým pdkladem
 
Stavba těla

- ulita je vždy široká, silnostěnná a vždy pravotočivá
- je žlutohnědá s tmavšími podélnými pruhy
 - rýžky na ulitě dokládají postupný růst
 - poskytuje mechanickou ochranu
 - omezuje v pohybu
 - za nepříznivých podmínek může živočich otvor ulity uzavřít ztuhlým sekretem
 - špička ulity se nazýva apex
 
 

- nápadná je také svalnatá noha
- umožňuje pohyb
- při něm vylučuje slyz
 
 - mohutní a tuhne přítokem hemolymfy vháněné srdcem do mezibuněčných dutinek
 - při odtoku hemolymfy měkne a zmenšuje se
 
 - umožňuje pohyb
 - v hlavě je koncentrována nervová tkáň se smyslovým ústrojím
- nachází se zde osfrodia
- slouží ke vnímání pachu
 
 
 - nachází se zde osfrodia
 - na hlavě mají dva páry tykadel
- spodní pár slouží jako hmatové ústrojí
 - horní pár je delší, na jejich konci jsou velmi dokonalé teleskopické oči
- světlo putuje skrze rohovku a čočku a dopadá na sítnici složenou z alternujících pigmentových a světločivých buněk
 
 
 

Vnitřní stavba

Trávicí soustva
- v dutině ústní je pílníkovitý orgán - radula
- slouží na strouhání potravy na menší sousta
 - je složen z chitinu
 
 - do dutiny ústní ústí slinné žlázy
 - trávicí soustava pokračuje jícnem do žaludku a střeva
- střevo opisuje tvar ulity
 - za hlavou ústí do plášťové dutiny
 
 - do žaludku ústí slnivkojaterní trávicí žláza - hepatopankreas
 - vylučování probíhá skrz nepárovou metanefridii
- otevírá se do dutiny osrdečníku
 
 
Dýchací soustava
- dýchá plicním vakem
- je to část zvrásněná plášťoví dutiny
 - otvírá se na pravé straně těla pod okrajem ulity
 
 
Cévní soustava
- srdce se nachází v osrdečníku
- je to zbytek potlačené dutiny tělní
 - nachází se v nejvyšším závitu útrobního vaku
 - srdce je tvořeno žíhanou svalovinou
- má jednu komoru a jednu předsíň
 - vhání krev od plicního vaku do cév
 
 
 - má otevřenou cévní soustavu
 - krevním barvivem je hemocyanin
- je rozpuštěn přímo v krevní plazmě
 
 
Nervová soustava
- nervová soustava je tvořena pěti páry propojených ganglií
- vedou z nich vyběžky ke smyslovým orgánům
 
 - na spodních tykadlech jsou hmatové buňky
 - na vrchním páru tykadel jsou jsou čichové receptory a oči
 
Rozmnožovací soustava
- jsou to hermafroditi s přímým vývojem
 - vzájemné si výměňují spermie uložené v zásobním váčku
 - později dochází k oplození vajíček spermiemi jiného jedince
 - oplozená vajíčko asi o velikosti hrášku jsou kladena do jamek vyhrabaných nohou nebo do spadeného listí
 - z vajíček se líhnou menší hlemýždi, vzhledově podobní těm dospělým
 - mají šípový vak s bodcem z aragonitu
- při páření jej zabodnou do partnera pro stimulaci
 
 
Předožábří (Prosobranchiata)
- žijí ve Středozemním moři
 - dýchaji žábrami
- jsou umístěny předd srdcem
 
 - na hřbetě nohy mají vápenaté víčko
- v nebezpečí nebo při odpočinku do něk zatáhnou celé tělo
 
 - jsou to gonochoristé
- vývoj je nepřímý přes larvu
- je obarvená
 - pluje volně je vodě
 
 
 - vývoj je nepřímý přes larvu
 - homolice středomořská
- má mramorovanou ulitu
 
 - ostranka jaderská
- má ostnitou ulitu
 
 - zavinutec tygrovaný
- má skvrnitou ulitu
 
 - bahenka živorodá
- žije ve stojatých vodách i u nás
 
 

Zadožábří (Opistobranchiata)
- mají zakrnělou skořápku
 - jejich noha je ploutvovitá
- slouží k lepšímu plavání
 
 - dýchají žábrami
- jsou za srdcem
 - žaberní hřebínek je v přední části těla
 
 - oči mají u základu druhého páru tykadel
 - zej obecný
- “mořský zajíc”
 - pohybuje se hopsavě
 - na hlavě má ouškovité výběžky
 
 
Plicnatí (Pulmonata)

- žijí ve sladkých vodách nebo na souši
 - jejich ulita je spirálovitá nebo zakrnělá
- zakrnělá skořápka má obvykle podobu štítku v přední části těla
 
 
Spodnoocí (Basommatophora)
- mají pouze jedden pár tykadel
 - jejich oči jsou pod tykadly
 - žijí ve vodě
 - dýchají plícemi
 - plovatka bahení
- má nadmutou pravotočivou zaštpičatělou ulitu
 - žije ve vodě
 
 - bahnatka malá
- žije na vodních rostlinách při březích
 - je hostitel mezistádia vývoje motolice jaterní
 
 - okružák ploský
- má silnostěnou vinutou skořápku
 
 
Stopkoocí (Stylommatophora)
- hlemýžď zahradní
 - páskovka žáhaná
- má podélné hnědé nebo černé pásky
 
 - jantarka obecná
- má světlě žlutou průsvtnou ulitu
 
 - závornatka drsná
- žije na vápencových skalách nebo na zžíceninách postavených z vápencového kamene
 
 
Plzáci
- mají hřbet nohy bez kýlu
 - mají dýchací otvor vpředu
 - plzák lesní
 
Slimáci
- hřbet nohy mají kýlnatý
 - dýchací otvor je v zadní polovině štítu
 - slimák popelavý
- na chodidle nohy mají světlý pruh
 
 - slimák žlutý
- má citronově zbarvené tělo
 - ožírá plodnice hub
 
 - slimák polní
- poškozuje plody jahod
 
 
Mlži (Bivalvia)
- nemají tak zřetelnou hlavu jako plži
 - nemají slinné žlázy
 - většina mlžů nemá vyvinuté oči
 - mají dobře vyvinuté čichové ústorjí - osfradium
 
Škeble rybničná (Anodonta Cygnea)
- žije zahrabaná na dně stojatých nebo mírně tekousích vod i u nás
 
Stavba těla

- tělo je ze stran zploštělé
 - nemá zřetelnou hlavu
- její širší přední část se tak označuje jako oddíl hlavový
 - zadní část těla je potom záď
 
 - tělo je kryto dvouchlopňovým pláštěm
- vylučuje dvě lastury
- jsou z obou stran shodné velikostí i tvarem
 - jejich složení je přibližně stejné jako u plžů
- uvnitř jsou perleťové z aragonitu
 - na povrchu jsou pokryty z konchyolinu
 - mezi vnitřní a vnější vrstvou je uhličitan vápenatý
 
 - na jejich povrchu jsou soustředné vrstevnice, které dokázují postupný růst jedince
 - ve hřbetní části jsou spojeny pevným vazem
- umožňuje otevření nebo semknutí lastury
 - otevírání a zavírání zajišťují svalové svěrače
 
 - na okrajích jsou vroubky a lišty sloužící jako zámek
 
 
 - vylučuje dvě lastury
 - v zadní části těla jsou dva otvory - syfony
- ve spodní části je otvor příjmací
- příjmá se zde okysličená voda a mikroskopická potrava
 
 - v horní části je otvor vyvrhovací
- odvádí vodu a nestrávené zbytky
 
 
 - ve spodní části je otvor příjmací
 - tělo je měkké, uložené v dutině lastur
 - po obou stranách těla je dýchací ústrojí
- dýchají dvěma páry žaber
 
 - svalnatá noha je umístěna v břišní straně těla
- je zploštělá a sekerovitá
 - při lezení a rytí je zpevněna přítokem krve do krevních dutin
- erekce
 
 
 
Vnitřní stavba


Trávicí soustava
- trávicí trubice začíná ústním otvorem
 - pokračuje jícnem do žaludku
 - žaludek je obklopen játry
 - z žaludku pokračuje do střevní kličky ve hřbetní části těla
- střevo prochází srdcem
- posouvá potravu
 
 
 - střevo prochází srdcem
 - konečník postupuje do osrdečníku
 - trávicí soustava končí v kloakálním prostoru
 
Cévní soustava
- srdce je uloženo v osrdečníku
- má jednu komoru a dvě předsíně
 
 - čerpá okysličenou krev z žaber a aortou ji vhání do hlavové části a do útrob
 - před návratem do žaber se krev v metanefridiích zbavuje škokdlivých látek
 - jejich krev obsahuje hemocyanin a má namodralou barvu
 
Dýchací soustava
- má párové žábry
 - jsou omývány okysličenou vodou
 
Nervová soustava
- je gangliová
 - je bilaterálně souměrná
 - nervové uzliny jsou propojeny nervovými vlákny
 - má dovré čichové ústrojí
 - na svalnaté noze jsou statocysty
- slouží ke vnímání polohy těla
 
 - mají velké množství hmatových buněk
- jsou rozloženy po celém těle
 
 
Rozmnožovací soustava
- je to gonochorista s nepřímým vývojem
- dospívá v pěti letech
 
 - spermie jsou násávány do plášťové dutiny, kde dochází v druhém jedinci k oplození vajíček
 - oplozená vajíčka parazitují na žábrách ryb
- svými trny se přichytí a sají krev a hnis z ranky kterou sami vytvoří
 
 - žije v symbióze s hořavkou duhovou, která klade do dutiny pláště své jikry
 

Další zástupci
- velevrub malířský
- je větší než škeble rybničná
 - žije v potocích a řekách
 - má protáhle vejčité lastury
 - na vnitřní straně lastury je vyvinutý zámek - vrub
 
 - perlorodka říční
- vyskytuje se v šumavských potocích
 - tvoří perly
 - je chráněná
 
 - srdcovka jedlá
- žije v mělčiných evropských moří
 - její lastury mají podélné rýhování
 - využívá se v gastronomii
 
 - střenka jedlá
- její lastura je ze stran smáčknutá
- připomíná kapesní nůž
 
 
 - její lastura je ze stran smáčknutá
 - šášeň lodní
- zavrtává se do dřeva v mořské vodě
 
 - ústřice jedlá
- chová se ve velkochovech
- nejvýznamnější jsou chovy ve Francii
 
 
 - chová se ve velkochovech
 - slávka jedlá
- je běžná v evropských mořích
 - má asymetrickou lasturu
 - je přichycená ke kamenům pomocí byssového vlákna
 
 - perlotvorka mořská
- je hojná v Indickém oceánu
 - ve své dutině vytváří perly
 
 - hřebenatka svatojakubská
- používá se v gastronomii a je symbolem poutníků, kteří ji používají na nabírání vody
 
 - zéva obrovská
- ddorůstá délyk až 1.2 metru a váží přes 200 kilogramů
 
 

Hlavonožci (Cephalopoda)
- jsou vývojově nejdokonalejší
- vyvinuli se už v prvohorách a druhohorách
 
 - žijí dravě
 - během fylogeneze u nich došlo k redukci schránek
- umožňuje to tak rychlejší pohyb
 - někteří vymřelí zástupci (amoniti) měli ještě schránky
 
 - žijí v moři
 
Stavba těla
- jejich noha byla přeměněna na svalnatou nálevku
- vede do plášťové dutiny a v ramena na hlavě a kolem ústního otvoru
 
 - k pohybu slouží ramena
- v případě nebezpečí vypuzují vodu z nálevky
 - ramena v takovém případě volně splývají
 - při úniku vylučují sekret z ikoustové žlázy
 
 - na ramenech jsou přísavky umožňující snažší pohyb
 - okolo mozku mají chrupavčitou schránku
 - okolo očí mají chrupavčité prstence
 - některé druhy mají v pokožce pigment, který se mění podle prostředí
- barvoměna
 - slouží také ke komunikaci a rozmnožování
 
 
Vnitřní stavba

Trávicí soustava
- mají zobákovité čelisti, radulu a párové slinné žlázy
 - trávicí trubice z úst pokračuje jícnem a voletem do žaludku
 - žaludek je vakovitý a přechází ve střevní kličky a ústí v přední části plášťové dutiny
 
Cévní soustava
- srdce má jednu komoru a dvě nebo čtyři předsíně
- dvě předsíně mají sépie a chobotnice
 - čtyři předsíně má loděnka
 
 - v krvy mají hemocyanin
- má proto namodralou barvu
 - před příchodem do žaber se čistí v ledvinách
 
 
Nervová soustava
- mají poměrně velký mozek
- vznikl splynutím hlavových ganglií
 
 - pohyb je řízen nervovými vlákny
- inervují ramena i smyslové orgány
 
 - jejich eversní oko je dokonalejší než oko obratlovců
 
Rozmnožovací soustava
- jsou to gonochoristé s jasným pohlavním dymorfismem
- samečkové bývají výrazně menší než samičky
 
 - jedno z příústních ramen bylo přetvořeno v hektokotylové rameno
- obsahuje přídatnou žlázu produkující obaly spermií - spematofory
 - tímto ramenem jsou přenášeny do pohlavního otvoru samičky
 
 - mláďata jsou průsvitná a žijí pelagicky - v otevřeném oceánu
 
Zástupci
- je známo více než 600 druhů
 - loděnka hlubiná
- žije v tichém oceánu
 - má charakteristickou schránku
 
 - sépie obecná
- má 10 příústních ramen a ploutvovitý lem
- umožňuje jí to vznášení ve vodě
 
 - ze schránky se vyvinula sépivoá kost
- vystužuje
 
 
 - má 10 příústních ramen a ploutvovitý lem
 - chobotnice pobřežní
- má 8 ramen
 - klade vajíčka mezi kameny na pobřeží
 
 - argonaut pelagický
- má vnější skořápku
 
 - krakatice obrovská
- je největším hlavonožcem
 - ddosahují délky až 20 metrů
 - je potravou vorvaňů
 
 - oliheň obecná
- žije ve Středdozemním moři a při antlantickém pobřeží severní Ameriky
 - je vytrvalá a rychlá
 - loví ryby ve skupinách
 - má velmi chutné maso
 
 

Přílipkovci (Monoplacophora)
- mají oválnou nohu
- zasouvají ji do schránky
 - má tvar čepičky
 
 - dýchají několika páry žaber
 - žijí ve velkých hloubkách v mořích
 
Kelnatky (Scaphopoda)
- mají protáhlé červovité tělo
 - schránka je ve tvaru sloního krku z obou stran otevřená
- širší části vysunují nohu
- zahrabávají se ní ddo písku
 
 
 - širší části vysunují nohu
 - nad nohou je chobotek, ze kterého vyrůstají chapadla
- přitahují jimi potravu
 
 - kelnatka obecná
- má schránku dlohou 5 centimetrů
 
 
Paplži (Amphoneura)
- chroustnatky a červovcit
 - žijí při pobřeží na korálových útesech
 - jejich tělo je ploché
 - jejich plášť vylučuje schránku a vytváří na hřbetě taškovité destičky
- slouží k ochraně
 
 - ddýchají žábrami
 - chrostnatka středomořská
- žije na mořském dně primárně ve Středozemním moři
 - má protáhlé červovité tělo
 - plášť vylučuje kutikulu s váýpenatými jehličkami
 - jejich žábry jsou redukované
 - žijí dravě
- živí se polypy z korálů nebo jinými mikroorganismy