Obecná charakteristika

  • je to nejpočetnější živočišný kmen s obrovským hospodářským významem
  • ve skupině prvoústých dosahují největšího stupně dokonalosti
  • jejich charakteristickým znbakem je heteronomní článkování těla (narozdíl od kroužkovců)
  • během fylogeneze u nich došlo ke splývání sousedních článků ve větší celky
    • docházelo tak i ke splývání a jiným změnám uvnitř těla
  • u těla rozlišujem hlavu, hruď a zadeček
  • každý článek původně nesel jeden pár končetin
    • postupem času při fylogenezi některé končetiny zcela zanikly nebo byli přetřvořeny v tykadla, kusadla či makadla
    • počet končetin se tak zmenšil
    • pohyb nyní zajišťují obvykle už pouze končetiny v hurdní části těla
  • povrch těla je krytý chitinovou kutikulou
    • má obranou fuknci, ale také funkci vnější kostry
    • každý článek je krytý svým vlastním krunýřkem, ty jsou pak spojeny pružnou blankou
    • několikrát za život živočicha je svlékán
      • mladí jedinci jej svlékají častěji
  • kutikula je pro vzduch neprostupná
    • proto mají různí členovci různě vyvinuté způsoby dýchání v závislosti na prostředí, ve kterém žijí

Systém členovců

  • členovci se dělí do čtyř skupin podle způsoby přetvoření některých končetin a způsobu dýchání
  1. Trojlaločnatci
    • první pár končetin byl přeměněn v tykadla
  2. Klepítkatci
    • první pár končetin byl přeměnen v klepítka
  3. Žabernatí
    • první dva páry končetin přeměněny v tykadla
    • dýchají žábrami
  4. Vzdušnicovci
    • první pár končetin přeměněn v tykadla
    • dýchyjí vzdušnicemi

Klepítkatci (Chelicerata)

  • první pár končetin je u nich přetvořen v kelpítka - chelicery
    • jsou specializovaná pro příjem potravy
  • hlava a hruď zpravidla srůstají v hlavohruď
  • hlavohruď obvykle nese čtyři páry kráčivých končetin
  • zadeček je nečlánkovaný a končetiny nemá
  • některé primitivnější druhy žijí v moři
    • evolučně pokročilejší druhy jsou suchozemské
  • známo je zhruba 36 000 druhů, které jsou rozděleny do tří tříd:
    1. Hrotnatci
    2. Pavoukovci
    3. Nohatky

Hrotnatci (Merostomata)

  • většina hrotnatců je již vyhynulá (asi 200 druhů)
  • dnes zbývá asi jen 5 žijících druhů ostrorepů
    • dochovali se jako jedni z mála živočíchů žijících již v prvohorních mořích
  • bývají zahrabaní do dna a loví zde mořské měkkýše a malé mořské obratlovce
    • mladší jedinci také plavou
  • tělo je shora zplooštělé a je kryto pliochým krunýřem
  • svým vzhledem připomínají trilobity
  • jeijch tělo je zakončeno nápadným hrotem
Ostrorep molucký
Ostrorep molucký: a - shora, b - zespodu. c - trilobitové stádium (larva)
  • Ostrorep americký (Limulus polyphenus)
    • dosahuje délky až 60 cm
    • žije v mělčinách při pobřeží mexického zálivu
  • Kyjonožci (Gigantostraca)
    • vymřelí řád
    • jsou to příbuzní ostrorepům
    • jsou mnohem větší
      • dosahovali délky až 200 cm
      • jsou to dosud největší známí členovci

Pavoukovci (Arachnida)

  • jsou to jedni z nejstarších zuchozemských živočichů
  • dýchají vzdušný kyslík
  • jejich zadeček je vždy bez končetin

Pavouk křižák (Araneus diadematus)

Stavba pavouka
Stavba pavouka: 1 - chelicery s vývodem jedové žlázy, 2 - jedová žláza, 3 - pedipalpy, 4 - očka, 5 - žaludek, 6 - základní články kráčivých noh, 7 - srdce, 8 - střevo, 9 - řitní otvor, 10 - jaterní výběžky, 11- plicní vak, 12 - vaječník, 13 - pohlavní otvor, 14 - snovací žlázy, 15 - snovací bradavky

Základní stavba

  • tělo je kryté kutikulou
  • rozlišujeme hlavohruď a k ní stoopkou přirostlý zadeček
  • na hlavohrudi je 8 jednoduchých oček, jejichž zorná pole na sebe navazují
    • jeho celkové zorné pole je tak značně velké
  • na spodní straně hlavohrudi jsou jsou dvě končetiny přeměněné v ústní ústrojí
    • první pár tvoří dvoučlánkovaná klepítka
      • v jejich záklandím článku je jedová žláza, která ústí na hrotu druhého článku
    • druhý pár tvoří makadla - pedipalpy
      • slouží hlavně ke hmatu
      • u samečků jsou důležité pro páření
        • slouží k přenášení spermatoforů do pohlavníhoo ústroojí samičky
  • na spodní straně hlavohrudi jsou také čtyři páry kráčivých noh
    • slouží zároveň ke snování pavučiny nebo přidržení samičky při kopulaci a k dalším druhovým účelům
    • jsou tvořeny osmi články
    • na chodidle mají snovací váčky
      • jsou tak uzpůsobenu k opatrnému pohybu po pavučině
  • pavučinou loví živou kořist
    • tvar pavučiny je druhově typický

Trávicí soustava

  • jejich ústní ootvor je natolk úzký, že jím neprojde sousto potravy
  • kořist po zabití obalena pavučinou a do ní jsou vstřikovány trávicí fermenty
    • několik hodin je tak kořist rozkládána mimo tělo
  • jakmile je kořist rozpuštěná, je vysáta pomocí jícnového svalu
  • střevo je rovné s vakovitými výběžky
    • potrava je v něm stravována značně nepravidelně a postupně
  • v zadečku má trávicí trubice zaoblený tvar
    • úsatí sem jaterní žlázy
  • vylučovacím ústrojím jsou Malpighiovi trubice
  • před řitním otvorem se trubice rozšiřuje v kloaku, kam ústí vylučovací ústrojí

Tvorba pavučiny

  • přeměnou končetin 10. a 11. článku zadečku vznikly snovaíc bradavky
    • jsou umístěny těsně před řitním otvorem
  • vlákno vzniká ze sekretu vytlačovaného snovacími bradavkami, který tuhne při kontaktu se vzduchem
  • stavba probíhá ve třech fázích:
    • nejprve se vytvoří základní kostra z nosných vláken (obvykle polygonální přizpůsobená okolí)
    • ve druhé fázi jsou z hran mnohoúhelníku vedeny radiální vlákna, která se pootkávají v jednom společném bodě zhruba ve středu mnohooúhelníku
    • ve třetí fázi jsou stavěna okružní vlákna zhruba ve tvaru soustředných kružnic okolo společného bodu radiálních vláken

Dýchací soustava

  • vepředu v dolní části zadečku jsou umístěny dýchací průduchy - stigmata
    • vznikly vnořením nožek se žaberními lupínky pod povrchem těla
  • průduchy ústí do párových plicních vaků
    • uvnitř dutiny plicního vaku jsou hojně prokrvené dýchací lišty

Rozmnožování

  • jsou to gonochoristé se značným pohlavním dimorfismem
    • samečkové jsou menší než samičky
  • spermie ve spermatoforech přenáší samešek pedipalpami do semenného váčku samice
  • samičky oplozená vajíčka zapřádají do zvláštního kokonu
  • o mláďata se pavouci obvykle pečlivě starají
    • samičky některých druhů je nosí na svém těle určitou dobu po narození
  • zajímavým fenoménem je sexuální kanibalismus

Cévní soustava

  • je otevřená
  • má trubicovité srdci s několika páry nasávacích otvůrků - ostia
  • nachází se ve hřbetní části zadečku
  • jejich hemolymfa obsahuje hemocyanin a mnoho krvinek

Nervová soustava

  • nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina
    • vznikla splinutím několika ganglií
  • ze zauzliny vybíhají nervová vlákna do končetin i jednotlivých tělních orgánů
  • po celém těle jsou umístěny mechanoreceptorové brvy a zvcláštní orgány, které vnímají otřesy a pohyby nohou
  • významné jsou také chemoreceptory

Pavouci (Araneida)

  • zahrnuje asi 20 000 druhů
    • většina z nich lapá kořist do sítě
    • někteří přepadají v běhu nebo skokem
  • jsou rozšířneni po celém světě, vyjma Antarktidy
  • u nás žije zhruba 1000 druhů
  • většina z nich je mimořádně užitečných

Zástupci

  • pokoutník domácí
  • sklípkan huňatý
  • snovačka jedovatá (černá vdova)
  • skákavka pruhovaná
    • žije na prosluněných lokalitách
  • slíďák tatarský
    • žije v jižní Evropě a ve stepích ve střední Evropě
    • je velký až 5 cm
  • běžník květomilný
    • jeho dospívající jedinci vypouštějí kooncem léta unášivá vlákna
      • babí léto
  • vodouch stříbřitý
    • žije ve stojatých vodách v tůních

Štíři (Scorpionada)

  • vzhledově připomínají raky
  • jejich zadeček má dvě části
    • širší - preabdomen
    • užší - postabdomen
      • při pohybu je zvedená nad hlavu
      • v jejím koncovém článku je hrot s jedovou žlázou
  • jsou dravý
    • obvykle loví za soumraku

Zástupci

  • štír středomořský
    • je to největší štíř žijící v Evropě
    • dosahuje délky přibližně 7 cm
    • má žlutohnědé zbarvení
  • veleštír obrovský
    • žije v západní Africe
    • je černý

Štírci (Pseudoscorpionada)

  • jsou to drobní živočichové
  • žijí v rostlinném troudu pod kůrou odumřelých stromů, ptačích hnízdech, domácnostech a úlech včely medonosné
  • živí se dravě rotoči a drobným hmyzem
    • dospělí štírci se přichycují na chloupky pohyblívého hmyzu

Zástupci

  • štírek obcený
  • štírek knihový

Solifugy (Solpugida)

  • mají napádné chloupky
  • jejich hlavohruď je nezvykle členěná
    • hlava je spojena s předními hrudními články a dva hrudní články jsou volné
  • obývají suché a teplé stepní biotopy
  • jsou to noční dravci

Zástupci

  • solifuga egejská
    • žije v jižní Evropě

Sekáči (Opilionida)

  • mají velmi malé tělo a mimořádně dlouhé kráčivé nohy
  • jsou neobyčejně pohybliví
  • jsou-li napadeni, mohou odvrhnout nohu, která se potom pohybuje dál trhavými pohyby a odvádí tak pozornost

Zástupci

  • sekáč domácí
  • sekáč rohatý
    • na chelicerách má rohovité výrustky

Roztoči (Acarina)

  • jsou to drobní pavoukovci
  • hlavohruď u nich srůstá se zadečkem v jediný nečlánkvaný celek
  • jejich ústní ústrojí je kousavé nebo bodavě savé
  • mají čtyři páry noh
  • jsou rozšířeni po celém světě prakticky všude
  • jsou to primárně škudci a přenašeči nemocí

Zástupci

  • klíště obecné
    • žije v listnatých lesích do výšky 800 m n. m.
    • samička klade oplozená vajíčka, z nichž se vyvijí larvy
      • sají krev na drobných savcích, ještěrkáých a ptácích
      • po nasátí krve se mění v dospělé klíště
    • jsou mimořádně odolní vůči strádání hladem
    • tělo samičky je kryto kožovitoou kutikulou
      • umožňuje při násátí krve značně zvětšit objem
    • krev sají bodavě sacím ústrojím
      • součástí sacího ústorjí je chobotek - hypostom
    • při sání vypouštějí enzym ixodin, který brání srážení krve
    • jejich kousnutí není bolestivé
      • může způsobyt mnoho komplikací včetně přenosu nebezpečných chorob
  • čmelík kuří
    • je to ektoparazit slepic, kterým saje krev
      • právě kvůli nim se slepice popelí
  • zákožka svrabová
    • u lidí žijících ve špatných hygienických podmínkách způsobuje onemocnění svrab
    • u hostitele si samičky vytváří chodbičky kam kladou vajíčka
  • trudník tukový
    • žije v kožních mazových žlázách v obličeji
  • roztočík včelí
    • cizopasí ve vzdušnicích včel
    • živí se jejich hemolymfou
    • napadené včely ztrácejí schopnost koordinace letového svalstva
  • varroa včelí
    • je parazitem některých vývojovích stádií včely medonosné
    • jeho vývoj je totožný s vývojem včely
    • larvám saje jejich hemolymfu a včely se pak líhunou deformované a oslabené s kratším průměrným živoootem
    • bez léčby včelstvo hyne do pěti let
      • léčba byla vyvinuta
    • je zároveň přenašečem mnoha dalších onemocnění
    • na včelu medonosnou byl přenesen ze včeli indické v oblastech spoolečného chovu
    • přirozená rychlost šíření je asi 15 až 20 km za rok

Žabernatí (Branchiata)

  • jsou to primitivní vodní členovci
  • dýchají žábrami
    • výjimečně dýchají celým povrchem těla (hlavně nižší korýši)
  • mají dva páry tykadel
  • mají rozeklané končetiny a to i na zadečku
  • povrh těla je krytý krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi
  • přeměna hlavových koončetin:
    • 2 páry v tykadla
    • 3 páry v kousací ústroje
      • 1 pár v kusadla - mandibuly
      • 2 páry v čelisti - maxily
  • nižší korýši jsou gonochoristé s nepřímým vývojem
    • larva - naupilus nebo zoëa
  • mají mimořádně vyvinutou schopnoost rozmnožování
  • podle složitosti stavby se dělí na dvě nadtřídy:
    1. Nižší korýši
    2. Vyšší korýši

Vyšší korýši

  • jejich tělo je kryto krunýřem
  • tělo je složeno z 21 článků
    • 6 článků tvoří hlavu, 8 hruď a 7 zadeček
  • končetiny jsou vyvinuty také na zadečku

Rak říční (Astacus astacus)

  • dosahuje velikosti do 20 cm
  • má olivově zelenou barvu
    • při vyšší teplotě červená
  • žijí v čístých prokysličených tekoucích vodách živí se rostlinou potravou, ale i vodním hmyzem, obojživelníky i jikrami
  • jsou chráněni zákonem

Krunýř (karapax)

  • je válcovitý a zpevněn vápenatými solemi
  • vpředu krunýř vybíhá ve špičatý výběžek
  • omezuje živočicha v růstu a proto je za živoot mnohokrát svlékán
  • během svlékání raci nepříjmací potravu jsou skrytí dokud jim krunýř znovu neztvrdne
  • svlékání je řízeno hormonálně
  • se svlékáním souvisí tělíska v postranních výběžcích v žaludku - rakůvky
    • slouží k doplňování minerálních solí po svlečení
  • hlava i hruď jsou ke krunýři přirostlé nepohyblivě
  • hrudní články přirůstají pouze na hřbetní straně
    • po stranách vzniká dutina s žábrami
  • zadeček raka je rovný
    • jsou na sebe nasazovány taškovitě
      • umožňují podsunutí zadečku pod tělo a uník v případě nebezpečí
  • každý tělní článek raka nese jeden pár končetin
    • celkem je to 19 párů

Trávicí soustava

  • ústy zpracovaná potrava putuje hltanem a jícnem do žaludku
  • stěna žaludku obsahuje chitin a slouží k dalšími rozmělňování potravy
  • do zadní části žaludku ústí slinivkojaterní žláza - hepatopankreas
  • v božní části jsou rakůvky

Dýchycí soustava

  • dýchají žábrami
  • žábra jsou umístěna v dutině krunýře
    • jsou neustále promývána okysličenou vodou, která je do dutiny vháněna čelistními nožkami

Cévní soustava

  • je otevřená
  • má vakovité srdce
  • hemolymfa je bezbarvá, obsahuje měď

Nervová soustava

  • je gangliová žebříčkovitého typu
  • má stopkaté oči

Rozmnožování

  • jsou to gonochoristé s přímým vývojem
  • samečkové dospívají ve třech letech, samičky ve čtyřech
  • samička klade okolo 200 vajíček
    • přilepuje je k zadečkovým nohám, kde se vyvíjejí do června následujícího roku
  • mají značně vyvinutou regenerační schopnost

Zástupci

  • rak kamenáč
    • žije v horských potocích
  • rak bahenní
    • vyskytuje se v místech vyhynutí raka říčního v důsledku račího moru
  • rak pruhovaný
    • šíří plísňová onemocnění, na která je sám rezistentní
  • humr evropský
    • žije při evropském břehu Atlantiku a Středozemního moře
    • mají momiřádně silná klepeta
    • jsou to noční živočichové s mohutným krunýřem
  • krab obecný
    • má hlavohruď se širokým a krátkým štítem
    • jeho zadeček je krátký a ohnutý pod hlavohurď
  • beruška vodní
    • žije na dně stojatých vod
    • živí se rostlinnými zbytky
  • stínka oobecná
    • dosahuje velikosti asi 15 mm
    • žije ve sklepích a tlejícím listí pod kůrou nebo kameny ve vlhkých biotopech
  • svinka obecná
    • obývá suchá místa
    • má silné vyklenuté tělo
      • umožňuje svinutí do kuličky
  • krevety
    • mají zploštělé tělo
  • garnáti
    • mají zploštělé tělo
  • langusty
    • nemají vyvinutá klepeta
    • jejich maso je mimořádně chutné
  • blešivec obecný
    • je významnou součástí potravy pstruhů
    • jsou bioindikátory kvality vody
    • používají se jako krmivo akvarijních ryb

Vzdušnicovci (Tracheata)

  • dýchají rozvětvenou soustavou vzdušnic - tracheje
    • soustava prostupuje celým tělem
    • kyslík se tak dostává přímo do tkání
      • nevyužívají k tomu hemolymfu
    • stěna vzdušnic je tvořena tenkou biomembránou umožňující snadnou výměnu plynů
  • na hlavě je vždy pouze jeden pár tykadel
  • jejich nohy nejsou nikdy rozvětvené
  • naprostá většina druhů je suchozemská
  • podkmen vzdušnicovci je zastaralý a byl rozdělen na dva podkmeny:
    1. Stonožkovci
    2. Šestinozí
  • šestinozí se dále dělí na čtyři třídy:
    1. Hmyz
    2. Vidličnatci
    3. Hmyzenky
    4. Chvostenky

Stonožkovci (Myriapoda)

Mnohonožky (Diplopoda)

  • mají protáhlé válcovité tělo
    • na průřezu je kruhovité
    • je složeno z velkého množství článků vzniklých srůstem dvou článku původních
  • každý článek těla nese dva páry noh dva páry stigmat
  • nohy jsou vkloubeny vespod těla
    • každá noha páru vychází z jednoho bodu
  • na hlavě mají slabá a krátká tykadla a pár jednoduchých oček

Zástupci

  • mnohonožka slepá
    • žije pod kameny, kůrou nebo v tlejícím listí

Stonožky (Chilopoda)

  • jejich protáhlé tělo je zploštělé
  • na hlavě mají jeden pár níťovitých tykadel
  • každý tělní článek nese právě jeden pár noh a jeden pár stigmat
  • první pár noh byl přeměněn na kusadla s jedovou žlázou
    • omračuje jimi kořist
  • dorůstají délky okolo 6 cm

Zástupci

  • stonožka škvorová
    • žije pod kůrou, kemeny a spadeným listím

Hmyz (Insecta)

  • je to největší třída suchozemských členovců a zároveň největší dosud popsaná skupina živočichů
  • kladou tisíce vajíček a roočně vznikne na několik generací
  • jsou hospodářsky velmi významní
    • nejvíce potom opilovači, který zachovávají diversitu rostlinného genofondu a umožňují rozmnožování
    • některé druhy člověku poskytují potraviny nebo jiné důležité suroviny
    • přispívají k hygieně krajiny
    • vytváří humus a jsou důležitou součástí potravního řetězce
  • řada hmyzu naopak velmi škodí
    • parazitují na hospodářských rostlinách a zvířatech, ale také na člověku
    • někteří jsou přenašeči vážných onemocnění
    • znehodnocují potraviny
  • mají nestejnocenné členění těla
    • je tvořeno 21 články
    • jsou rozděleny na tři zřetelné části - hlava, hruď a zadeček

Vnější stavba

Hlava (Caput)

  • vznikla srůstem 6 článků
    • první článek nese pár složených očí
    • druhý článek nese jednovětevná tykadla
    • třetí článek nic nenese
    • čtvrtý článek nese pár jednočlenných kusadel
    • pátý článek nese párové čelisti s makadly
    • šestý článek nese spodní pysk s makadly
  • v závislosti na způsobu příjmu potravy je jejich ústní ústrojí:
    • kousavé
    • savé
    • lízavé
    • bodavě savé
  • je vždy zřetelně oddělena od hrudi, k níž nasedá zúženou krční částí - colum

Hruď (Thorax)

  • je složena ze tří článku - předohrudní, středohurdní, zadohrudní
  • každý článek nese po páru končetin
  • kráčivá končetina se skládá z několika částí:
    • kyčle - coxa
    • příkyčlí - trochanter
    • stehno - femur
    • holeň - tibia
    • chodidlo - tarsus
      • je pětičlenné
  • nohy některých druhý josu uzpůsobeny konkrétním úkolům - skákání, hrabání, plování, rychlý běh
  • na středohrudi a zadohrudi bývá po páru křídel
    • jsou to vchlípeniny pokožky protkané soustavou podélných a příčných ztluštěnin, které mají zpevňovací funkci
    • zasahují do nich i tracheje, nervová vlákna a cévy
    • struktura žilnatiny (ztulštetin) je druhově specifická
    • oba páry jsou obvykle stejné a blanité
      • u některých druhů je první pár tužší a kožovitý
      • u některých druhů jsou první křídla tuhá a druhá jsou blanitá
      • u brouků obsahuje první pár chytin a tvoří tak ochranou schránku okolo druhého páru a zadečku
      • motýlí křídla jsou poseta barevnými šupinkai
      • u některých druhů křídla zakrňují
      • u dvoukřídlého hmyzu je druhý pár zredukován na kyvadélka - haltery
      • některé druhy hmyzu křídla kvůli parazitickému zůsobu života ztrácejí
      • nejprimitivnější hmyz nemá křísla zcela vyvinuta

Zadeček (Abdomen)

  • má 6 až 11 článků
  • některé larvy a primitivní skupiny hmyzu mají na zadečku zbytky končetin
  • některé druhy mají na zedečku jedový hrot, kladélko nebo převislé štěty

Pokožka (Hypodermis)

  • vylučuje chitinovou kutikulu
    • má ochranou a opornou funkci
  • parva těla je dána obsažneými pigmenty, případně také strukturou

Vnitřní stavba

Trávicí soustava

  • hmyz potravu přímá ústním ústrojím
  • potrava je hrubě nadrcena kusadly
  • jemněji je pak zrpacována čelistmi, které potravu posouvají do ústní dutiny
  • do ústní dutiny ústí slinové žlázy
  • dutina pokračuje svalnatým hltanem do jícnu, který se rozšiřuje ve vole
  • následuje žvýkací žaludek - proventrikulus
  • k trávení dochází ve žláznatém žaludku se slepými výběžky
  • následuje střevo rozšířené v konečník
  • k vylučování slouží Malpighiovy trubice
    • ústí do zadní části střeva

Dýchací soustava

  • tvoří je větvená soustava vzdušnic
    • prostupují až k tkáním
    • zasahují i do křdel
  • mají jeden pár stigmat, jimiž prochází vzduch
    • jsou uzavíratelná
    • jsou opatřeny chloupky, které brání vstupu nečistot

Cévní soustava

  • je otevřená
  • mají hřbetní cévu uloženou v zadečku, kde čerpá hemolymfu
  • hemolymfa řenáší živiny, hormony a metabolity
  • nepodílí se na přenosu kyslíku

Nervová soustava

  • je gangliová žebříčkovitého typu
  • jejich smyslové orgány jsou dokonalé
  • čich je soustředěn na tykadelch
  • hmatové ústrojí reguluje proudění vzduchu
  • většina druhů má vyvinuté párové složené oči - oculi compositi
    • jsou tvořeny velkým počtem oček - omatidia
      • každé očko sním pouze část obrazu
      • spojením nervových vláken ze všech oček do jednoho zrakového nervu vzniká mozaikový obraz
  • kromě složených očí má většina druhů také jednoduché oči pro vnímání intenzity světla
  • mají vyvinuté také sluchové a zvukové orány
  • dorozumívají se chemicky pomoc feromonů

Rozmnožování

  • jsou to gonochoristé
  • rozmnožují se pohlavně s vnitřním oplozením - páření
    • některé druhy se rozmnožují z neoplodněných vajíček - parentogeneze
    • některé druhy střídají páření a parentogenezi - heterogonie
    • některé druhy jsou schopny rozmnožování už v larválním stádiu - pedogeneze
  • samičky kladou vajíčka - oviparie
    • u některých druhů se líhnou larvy již v těle samičky při jejich kladení - ovoviviparie

Vývoj

  • vývoj hmyzu je nepřímý
  • vývojová stadia - instary - jsou odděleny svlékáním - ekdyze
  • celý proces je řízen hormonálně
Proměna nedokonalá (Hemimetabolie)
  • vajíkčo -> nymfa -> dospělec
  • ve stádiu nymfy se hmyz několikrát svléká a při každém svlečení roste a více se podobá dospělci
  • přo posledním svlékání se vyvíjí pohlanví orgány a křídla
Proměna dokonalá (Holometabolie)
  • vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec
  • larva není vůbec dospělci podobná
    • je vždy bez křídel a očí
    • u některých druhů nemá ani stejné ústní ústrojí
    • je mimořádně žravá
    • několikrát se svléká
  • kukla je nepohyblivá
    • dochází k dokončení vývoje

Systém hmyzu

Třída Podtřída Proměna Řád Podřád Nižší taxon
Hmyz (Insecta) Bezkřídlí (Apterygota) Nedokonalá Chovstnatky (Archaeognata)
Šupinušky (Thysanura)
Křídlatí (Pterygoty) Jepice (Ephemeroptera)
Vážky (Odonata)
Pošvatky (Plecoptera)
Švábi (Blattodea) Všekazi (Isoptera)
Škvoři (Dermaptera)
Kudlanky (Mantodea)
Strašilky (Phasmotodea)
Rovnokřídlí (Orthoptera)
Pisivky (Psocoptera) Všenky (Mallophaga)
Vši (Anoplura)
Třásnokřídlí (Thysanoptera)
Polokřídlí (Hemiptera) Stejnokřídlí (Homoptera) Mšice (Aphidoidea)
Červci (Coccoidea)
Ploštice (Heteroptera)
Dokonalá Síťokřídlí (Neuroptera)
Blanokřídlí (Hymenoptera) Širopasí (Symphyta)
Štíhlopasí (Apocrita)
Žlabatky (Cynipoidea)
Lumci (Ichneumonoidea)
Žihadlovití
Kutilky
Včely (Apoidea)
Mravenci
Vosy (a sršně)
Čmeláci
Brouci (Coleoptera)
Masožraví (Adephaga) Svížnikovité (Cicindelidae)
Střevlíkovití (Carabidae)
Potápníkovití (Dysticidae)
Všežraví (Polyphaga)
Vodomilovití (Hydrophilidae)
Mrchožrouti (Silphidae)
Drabčíkovití (Staphylinidae)
Světluškovití (Lampyridae)
Kováříkovití (Elateridae)
Krascovití (Buprestidae)
Kožojedovití (Dermistidae)
Slunéčkovití (Coccinellidae)
Červotočovití (Anobiidae)
Majkovití (Maloidae)
Potemníkovití (Terebrionidae)
Roháčovití (Lucanidae)
Vrubounovití (Scarabaeidae)
Tesaříkovití (Cerymbycidae)
Mandelinkovití (Chrysomelidae)
Nosatcovití (Curculionidae)
Kůrovcovití (Ipidae)
Dvoukřídlí (Diptera) Dlouhorozí
Krátkorozí
Blechy (Aphaniptera)
Chrostíci (Trichoptera)
Motýli (Lepidoptera)
Systém hmyzu

Vážky (Odonata)

  • proměna nedokonalá
  • mají štíhlý zadeček
  • po stranách hlavy mají krátka tykadla
  • v předních rozích křídel mají tmavě pigmentovanou plamku
  • mohou kopulovat za letu
  • jejich larvy dýchají střevem nebo žábrami na konci zadečku
    • jsou mimořádně dravé

Zástupci

  • vážká ploska
  • šídlo modré

Škvoři (Dermoptera)

  • proměna nedokonalá
  • mají protažené a silně zchitinizované tělo, nitkovitá tykadla a kousavé ústní ústrojí
  • zadeček je zakončen klíšťovitými štěty

Zástupci

  • škvor obecný

Síťokřídlí (Neuroptera)

  • proměna dokonalá
  • jsou draví
    • včetně larev
  • kusadly vstřikují do těla kořisti trávicí šťávy a pak ji vysávají
  • mají protáhlé křehké tělo se dvěma páry blanitých křídel

Zástupci

  • zlatoočka skvrnitá
    • živí se mšicemi
  • mravkolev běžný
    • je největší
    • obývá teplá stanoviště

Dvoukřídlí (Diptera)

  • proměna dokonalá
  • mají plně vyvinutý pouze přední pár křídel
  • druhý pár se přeměnil na kyvadélka
  • hrudní články jsou srostlé

Zástupci

  • komár pisklavý
    • je u nás nejrozšířenější
    • larvy žijí ve vodě
    • samičky přezimují ve sklepích
  • ovád hovězí
    • obtěžuje dobytek
    • mohou sát krev člověka
      • zpsůobují olestivé zarudlé otoky