- slovní zásoba je souhrn všech slov určitého jazyka (spisovných i nespisovných)
- je velmi proměnlivá, protože se přizpůsobuje vývoji společnosti
- její nejstálejší součástí je tzv. jádro, které tvoří slova uznačující základní pojmy spojené s existencí člověka a přírody
- většinu slov jader evorpských jazyků tvoří stejný společná základ (bratr, brother, Bruder)
- čeština má asi 300 000 různých výrazů
- aktivní slovní zásoba je souhrn slov, které běžně používáme
- tvoří ji jen 5 - 10 tisíc slov
- pasivní slovní zásoba je souhrn slov, kterým rozumíme, ale běžně je nepoužíváme
Vrstvy slovní zásoby
Slova expresivní
Lichotná slova expresivní
- zdrobněliny (vodička, chlapeček)
- slova familiérní (zlatíčko, miláček)
- slova domácká (mamka, Míša)
- dětská slova (hačí, papat)
- eufemismy (odejít na věčnost)
Hanlivá slova expresivní
- slova zveličelá (barabizna, chlapák)
- slova zhruběla (kecat, ožralec)
- vulgarismy a nadávky (ksicht, prase)
- dysfemismi (chcípnout)
Slova neutrální
Sposiovná slova neutrální
Slova z hlediska stylistických příznaků
Hovorová slova
- slova používaná v běžné neutrální komunikaci
- patří mezi slova spisovná
- př.: mobil
Knižní slova
- slova málo používaná v běžné řeči
- jsou vhodnější pro psaný text
- př.: záhy
Termíny
- používají se při odborném vyjadřování (učebnice, odborné publikace,…)
- souboru názvů určitého oboru se říká odborná terminologie
- odborné názvy mohou být jednoslovné (aminokyselina) nebo víceslovné (kyselina trihydrogenarsenitá)
- podle původu je dělíme na domácí (zubař) a přejaté (stomatolog)
Publicismy
- používají se primárně v žurnalistice
- př.: tunelovat
Poetismy
- používají se primárně v poezii a jiných uměleckých textech
- př.: truchlivý
Slova z časového hlediska
Archaismy
- slova zastaralá a aktivně nepoužívaná
- jsou nahrazeny modernějšími výrazy
- př.: aněto -> protože, školmistr -> učitel
Historismy
- slova, která pojmenovávají skutečnosti, které již zanikly
- př.: dráb, tolar
Neologismy
- jsou slova vzniklá v novější době
- obvykle jsou přejatá z jiných jazyků
- př.: internet, chatovat, tablet
Nespisovná slova neutrální
Slova z hlediska zeměpisného
Nářeční slova
Obecněčeská slova
- jsou to nespisovná slova, kterým ale rozumí prakticky každý Čech
Slova z hlediska sociálního
Slangismy
- slova, která obecně používá konkrétní skupina lidí
- př.: svaťák
Argotismy
- slova, která používá nižší společnost
- př.: loch, chálka
Profesionalismy
- slova, která jsou používaná v konkrétních profesích
- př.: jipka, šuplera
Obohacování slovní zásoby
- tvoření slov úplně nových se tak často nepoužívá
Tvoření nových slov ze slov již existujících
- tvoří se třemi způsoby
- odvozováním - pomocí předpony, přípony či koncovky (nos -> únos)
- skládáním (voda a tryskat -> vodotrysk)
- zkracováním (Česká republika -> ČR)
Přejímaní slov
- přejímaním se rozumí přechod slov z jednoho jazyka do druhého
- obvykle se tvar slova mírně pozmění a doprovodí i flexivní tvary
- často je zápis slov počeštěn (sandwich -> sendvič)
- slova se do češtiny přejímala nejprve z latiny a řečtiny (anděl, intervence)
- v období před národním obrozením to byla primárně slov z němčiny (rytíř, hrabě)
- při národním obrození se přejalo mnoho slov z polštiny a ruštiny (věda, vzduch)
- dnes se dostávají do čeětiny primárně slova z angličtiny (manažer, sendvič)
- některá slova označujeme za mezinárodní
- jsou většinou známá ve všech jazycích a zní velmi podobně (restaurace, restaurant, ristorante)
- občas pochází z exotických jazyků (iglú)
Rozšiřování významu
- již existující výraz získá nový význam
- nový význam je obvykle obrazný
Rozšíření metaforou
- jedná se o přenesení na základě podobnosti jevů
- př.: zub (v puse), zub (u pily)
Rozšíření metonymii
- jedná se o přenesení na základě souvislosti jevů
- př.: Picasso (malíř), Picasso (dílo Picassa)
Rozšíření synekdochou
- jedná se o přenesení významu části na celek
- př.: žít pod jendou střechou (v jednom obydlí)
Posun významu
- může probíhat dvěma způsoby
- mezi abstraktními a konkrétními jmény - přensení názvu vlastnoti na jejího nositele nebo děje na věc (sladkost, práce)
- mezi vlastními a obecnými jmény (damašek, jidáš)
Víceslovná pojmenování
- sousloví je víceslovné pojmenování, které funguje podobně jako termín (základní škola)
- frázém je spíše větné pojmenování, které se moc často nevytváří