- substantiva jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů
- ukazujeme na ně pomocí zájmen ten, ta, to, ti, ty, ta
- jsou ohebné
- ptáme se na ně pomocí otázky Kdo? Co?
Dělení podstatných jmen
Podstatná jména konkrétní a abstraktní
Podstatná jména konkrétní
- názvy osob, zvířat a věcí
- nazývají věci z realného hmotného světa
- -> maminka, zebra, nůž
Podstatná jména abstraktní
- názvy vlastností a dějů
- nazývají nehmotné skutečnosti
- -> šikonvost, psaní
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková
Podstatná jména pomnožná
- jména mající pouze tvar množného čísla, ale označují jen jednu věc
- lze na ně ukázat jen pomocí zájmen v množném čísle ti, ty, ta
- -> brýle, housle, játra
Podstatná jména hromadná
- jména označující více věcí téhož druhu, ale mající pouze tvar jednotného čísla
- lze na ně ukázat jen pomocí zájmen v jednotném čísle ten, ta, to
- -> kamení, dobytek, ptactvo
Podstatná jména látková
- označují tvarem jednotného čísla látky, bez ohledu na množství
- lze na ně ukazovat jen zájmeny v jednotném čísle
- -> voda, mouka, sníh
Podstatná jména osobní a vlastní
Podstatná jména osobní
- označují osoby, zvířata a věci obecně
- -> pes, kuchař, nůž
Podstatná jména vlastní
- označují:
- určitou osobu (Petr Geršl)
- určité zvíře (Rex)
- určitou věc (Brno)
- obyvatele a příslušníka národa (Brňan, Čech)
- podník (Apple)
- umělecké dílo (Étude no.12)
- sváteční dny (Vánoce)
- píšeme je s velkým písmenem na záčátku, čímž je odlišuje od osobních jmen
- úlohy vlástních jmen mají i víceslovné názvy (Česká republika)
Mluvnické kategorie podstatných jmen
Pád
- nominativ
- ptáme se kdo? co?
- genitiv
- ptáme se bez koho? bez čeho?
- dativ
- ptáme se ke komu? k čemu?
- akuzativ
- ptáme se vidím koho? vidím co?
- vokativ
- oslovení nebo volání
- lokativ (lokál)
- ptáme se o kom? o čem?
- instrumentál
- ptáme se s kým? s čím?
Číslo
- singulár
- jednotné číslo
- plurál
- množné číslo
Rod
- masculinum
- mužský rod
- životný rod
- označuje živě věci
- neživotný rod
- označuje neživé věci
- femininum
- ženský rod
- neutrum
- střední rod
Vzor
- pro masculinum: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, (pomocný les)
- pro femininum: žena, růže, píseň, kost
- pro neutrum: město, moře, kuře, stavení
Skloňování podstatných jmen označující části těla
- některá podstatná jména označující párové části těla si zachovala některé tvary dvojného čísla (tzv. duálu), které existovalo ve staré češtině
- tyto tvary jsou spisovné a v psaném textu je nelze nahradit
Pád | Oči | Uši |
---|---|---|
1 | oči | uši |
2 | očí | uší |
3 | očím | uším |
4 | oči | uši |
6 | očích | uších |
7 | očima | ušima |
Pád | Ruce | Nohy | Kolena | Ramena |
---|---|---|---|---|
1 | ruce | nohy | kolena | ramena |
2 | rukou | nohou | kolenou | ramenou |
3 | rukám | nohám | kolenům | ramenům |
4 | ruce | nohy | kolena | ramena |
6 | rukou | nohou | kolenou | ramenou |
7 | rukama | nohama | koleny | rameny |
Pád | Prsa |
---|---|
1 | prsa |
2 | prsou |
3 | prsům |
4 | prsa |
6 | prsou |
7 | prsy |
- stejné tvary se používají i pro zdrobněliny pokud označují části těla (ručičky, nožičky, očíčka)
- pokud se těmti výrazy neoznačují části těla, skloňují se podle normálních vzorů
- stejné duálové koncovky přebírají také přídavná jména, zájmena a číslovky
Skloňování obecných jmen přejatých
- mnohá přejatá jména se k rodi a vzoru zařazují stejně jako jména domácí podle svého zakončení v 1.p., popřípadě podle tvaru 2.p. a stejně se i skloňují
Skloňování jmen latinského a řeckého původu
Jména rodu mužského neživoného zakončená na -us a -os skloňující se podle vzoru hrad
- více než 2 slabiky
- koncovka se odsouvá
- př.: 1.p. organismus, 2.p. organismu
- 2 slabiky
- koncovka zůstává, koncovka se odsouvá, koncovka se odsouvá nebo zůstává
- př.:
- 1.p. humus, 2.p. humusu
- 1.p. rytmus, 2.p. rytmu
- 1.p. virus, 2.p. virusu/viru
Jména rodu mužského životného zakončená na -us a -os
- skloňují se podle vzoru pán a koncovka se odsouvá
- př.: 1.p. č.j. brontosaurus, 2.p. č.j. brontosaura, 1.p. č.mn. brontosauři
- u jmen jako génius se v jednotném čísle skolňuje podle vzoru pán a v množném čísle podle vzoru muž
Jména rodu středního
Jména zakončená na -ium, -eum a -uum
- koncové -um se odsouvá
- v 1. a 4. pádě množného čísla mají tvar podle vzoru město a v ostatních podle vzoru moře
Jména zakončená na -um
- -um se odsouvá
- skluňují se podle vzoru město
Jména zakončená na -ma
- s výjimkou 2.p. č.j. se skloňují podle vzoru město
- při skloňování se kmen rozšíří na -at-
- -> př.: 1.p. téma, 2.p. tématu
Jména zakončená na -á, -e, -é, -i, -y, -u, -ú
- neskloňují se
Jména rodu ženského typu idea
- zčásti se skloňují podle vzoru žena a z části podle vzoru růže
Pád | Singulár | Plurál |
---|---|---|
1 | idea | idey/ideje |
2 | idey/ideje | idejí |
3 | ideji | ideám/idejím |
4 | ideu | idey/ideje |
6 | ideji | ideách/idejích |
7 | ideou/idejí | ideami/idejemi |
Skloňování cizích vlastních jmen
- většina cizích vlastních jmen se skloňuje podle některého ze vzorů
- rozhodující je zakončení ve 2. pádě
Jména zakončená na -e
- převládá skloňování pomocí koncovek -ho, -mu, -m
- př.: 1.p. Hesse, 2.p. Hesseho, 3. a 6. p. Hessem(u), 7.p. Hessem
- u tradičních jmen lze skloňovaz podle vzoru pán
- př.: 1.p. Goethe, 2.p. Goetha/Goetheho
- u jmen, která jsou zakončená na němmé -e, se -e odsouvá
- př.: 1.p. Verne, 2.p. Verna
Francouzská jména
- skloňují se podle psané podoby
- př.: 1.p. Jules, 2.p. Julesa
Slovanská jména
- skloňují se stejně jako česká přídavná jména
- př.: 1.p. Tolstoj, 2.p. Tolstého
Řecká a latinská jména
- odsouvá se zakončení v 1. pádě (-as, -es, -os, -us) a dále se skloňují podle vzoru pán
- př.: 1.p. Pythagoras, 2.p. Pythagora