• dají se časovat
• vyjadřují děj, a to činnost nebo stav
• infinitiv je neurčitý tvar slovesa, u kterého nelze určit mlvnické kategorie
  • bývá zakončen na t nebo na ti (archaické výrazy)
  • jiné tvary: moct a moci

Mluvnické kategorie sloves

Osoba

• singulár
  1. Já
  2. Ty
  3. On/Ona/Ono
• plurál
  1. My
  2. Vy
  3. Oni/Ony/Ona

Číslo

• jenotné
• množné

Slovesný způsob

Oznamovací způsob (indikativ)

• vyjadřuje, že děj je skutečný
• př.: píšu, psal jsem, budu psát

Rozkazovací způsob (imparativ)

• vyjadřuje, že je nutné, aby děj nastal
• př.: piš!, pišme!, pište!
• nelze u něj určit slovesný čas a slovesa v něm nelze vyčasovat ve všech osobách

Podmiňovací způsob (kondicionál)

• vyjadřuje, že děj je možný, nebo že je neuskutečnitelný
• dělí se na přítomný (př.: psal bych) a minulý (př.: byl bych psal)

Časování sloves v podmiňovácím způsobu

Slovesný čas

• přítomný, minulý, budoucí
• některá slovesa neexistují ve všech časech

Slovesný rod

Rod činný

• vyjadřuje, co činí poděmt
• př.: ředitel představil nového studenta

Rod trpný

• vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět
• př.: nový student byl představen ředitelem

Tvoření trpného rodu

• opisným tvarem trpným
  • př.: __Nový student byl představen spolužákům.
• zvratným tvarem trpným
  • př.: Med se používá jako sladidlo.
  • !pozor! - Učitel se představil žákům. je rod činný

Slovesný vid

• slovesný vid vyjadřuje (ne)schopnost slovesa vyjádřit aktuální přítomnost
• vid nedokonavý
  • vyjadřuje aktuální přítomnost
    • akce stále trvá
  • př.: čtu
• vid dokonavý 
  • nevyjadřuje aktuální přítomnost
    • akce už probíhala nebo probíhat bude
  • př.: přečtu
• většina sloves v češine je párových, vytvářejí vidové dvojice (psát - napsat)
• nedokonavé sloveso může vyjádřit všechny časy (budoucí pomocí složeného tvaru)
• dokonavé sloveso může vyjádřit pouze minulý a budoucí čas
• slovesa nedokonavá se tvoří přidáním přípony ke slovesu dokonavému
• slovesa dokonavá se tvoří přídáním předpony ke slovesu nedokonavému

Slovesná třída

• podle zakončení ve 3. osobě singuláru se slovesa řadí do 5 tříd

Slovesné tvary

• jednoduchý (př.: čtu, napiš, pozdravit)
• složený (př.: budu číst, napsal bych, pozdravil jsem)

Přechodníky

• vyjadřuje akce probíhající současně
• vnímáme je jako tvary knižní a zasaralé
• najdeme je ve starší literatuře a tisku
• některé tvary se zachovali a jsou stále používány (chtě nechtě, nehledě, soudě, vyjma, vstávaje)
• přechodník přítomný vyjadřuje děj probíhající současně s dějem přísudkového slovesa
  • př. Martin kašlal, odvraceje se od svého společníka.
• přechodník minulý vyjadčuje děj předcházející před dějem přísudkového slovesa
  • př. Zazpívav poslední melodii, usedl do křesla a rozplakal se.

Tvorba přechodníků

• přechodník přítomný tvoříme od kmene přítomných nedokonavých sloves
  • koncovky se řídí podle zakončení 3. osoby množného čísla
  • u sloves zakončených na -ou má přechodník přítomný koncovky:
    • -a (pro rod mužský): nesa
    • -ouc (pro rod ženský a střední): nesouc
    • -ouce (pro množná čísla všech rodů): nesouce
  • u sloves zakončených na -í má přechodník minulý koncovky:
    • -e (pro rod mužský): dělaje
    • -íc (pro rod ženský a střední): dělajíc
    • -íce (pro množná čísla všech rodů): dělajíce
  • zvláštní tvary: vida (vidět), věda (vědět), jeda (jíst), jsa (být)
• přechodník minulý tvoříme od kmene sloves dokonavých
  • koncovky se řídí podel zakončení tohoto kmenu:
  • je-li pře -l samohláska, má koncovky:
    • -v (pro rod mužský): uviděv
    • -vši (pro rod ženský a střední): uviděvši
    • -vše (pro množná čísla všech rodů): uvidivše
  • je-li před -l souhláska, je mužský rod často bez konvocky (vynes), v rodě ženskéme a středním má koncovku -ši (vynesši), v množném čísle -še (vynesše)

Tvorba slovesných přídavných jmen

• tvoří se z tvaru přechodníku koncovkou -í (jdouc -> jdoucí; vystoupivši -> vystoupivší)