Samostatný větný člen

  • zdůrazňuje
  • stojí mimo větu a je oddělen čárkou
  • ve větě je zastoupen ukazovacím zájmenem nebo příslovcem
  • př. Roman, ten se nikdy neztratí.
  • často se vyskytuje v mluveném projevu a projevu citově zabarveném
  • může mít různo platnost

Osamostatněný větný člen

  • stojí za větným celkem a není součastí věty, ale má stále funkci větného členu
  • zpřesňuje
  • je typický pro mluvený projev nebo pro umělecké texty
  • př. Zítra vás navštívím. Odpoledne. Asi o půl páté.

Elipsa

  • nevyjádření části věty
  • je možné ji doplnit z kontextu
  • zestručňuje

Vsuvka

  • obsahově souvisí s větou, ale není závislá na žádném jejím větném členu
  • obsahuje doplňující, hodnotící nebo vysvětlující informace
  • oddělujeme ji čárkami, pomlkami nebo závorkami
    • př. To bych ti, musím se přiznat, medoporučoval.
  • někdy nemusíme čárky psát (prosím, bohužel)
    • př. Můžeš mi to**, prosím ,** vrátit? = Můžeš mi to prosím vrátit.

Oslovení

  • není větným členem, ale s větou významově souvisí
  • odděluje se čárkou

Citoslovce

  • nebývá odděleno čárkou