- skladá se ze dvou a více vět hlavních
Významové poměry mezi větami hlavními
- slučovací poměr (+)
- věty jsou k sobě volně přiřazeny
- jsou významově na stejné úrovni
- spojky: a, i, ani, či, také, pak, ani - ani, jednak - jednak, nebo
- stupňovací poměr (_/¯)
- druhá věta stupňuje obsah první věty
- spojky: ba (i), dokonce(i), nad to, nejen - ale i, nejen - nýbrž, nejenže - ale
- odporovací poměr (x)
- obsahy vět si odporují
- spojky: ale, avšak, však, nýbrž, jenže, naopak, přesto, za to však, sice - ale
- vylučovací poměr (~)
- platnost jedné věty se vylučuje platností druhé věty
- spojky: nebo, anebo, či, jinak, buď - nebo
- důvodový poměr (<-)
- druhá věta vysvětluje důvod k větě první
- spojky: neboť, vždyť, totiž, však také
- důsledkový poměr (->)
- vyslovuje důsledek obsahu první větyspojky: (a) tedy, (a) proto, (a) tudíž, (a) tak, (a) sice
- stejné poměry určujeme i v několikanásobném větném členu mezi jeho jednotlivými částmi
Čárky v souvětí souřadném
- souřadně spojené věty hlavní nebo věty vedlejší se od sebe oddělují čárkou, pokud nejsou spojeny v poměru slučovacím
- věta vedlejší vložená do souřadně spojených hlavních vět
- souřadně spojené věty vedlejší vložené do věty hlavní