• skladá se ze dvou a více vět hlavních

Významové poměry mezi větami hlavními

  • slučovací poměr (+)
    • věty jsou k sobě volně přiřazeny
    • jsou významově na stejné úrovni
    • spojky: a, i, ani, či, také, pak, ani - ani, jednak - jednak, nebo
  • stupňovací poměr (_/¯)
    • druhá věta stupňuje obsah první věty
    • spojky: ba (i), dokonce(i), nad to, nejen - ale i, nejen - nýbrž, nejenže - ale
  • odporovací poměr (x)
    • obsahy vět si odporují
    • spojky: ale, avšak, však, nýbrž, jenže, naopak, přesto, za to však, sice - ale
  • vylučovací poměr (~)
    • platnost jedné věty se vylučuje platností druhé věty
    • spojky: nebo, anebo, či, jinak, buď - nebo
  • důvodový poměr (<-)
    • druhá věta vysvětluje důvod k větě první
    • spojky: neboť, vždyť, totiž, však také
  • důsledkový poměr (->)
    • vyslovuje důsledek obsahu první větyspojky: (a) tedy, (a) proto, (a) tudíž, (a) tak, (a) sice
  • stejné poměry určujeme i v několikanásobném větném členu mezi jeho jednotlivými částmi

Čárky v souvětí souřadném

  • souřadně spojené věty hlavní nebo věty vedlejší se od sebe oddělují čárkou, pokud nejsou spojeny v poměru slučovacím
  • věta vedlejší vložená do souřadně spojených hlavních vět
  • souřadně spojené věty vedlejší vložené do věty hlavní