Literatura národního obrození
Historický kontext
- od roku 1526 Češi jsou pod nadvládou Habsburků
- vyšla Bible kralická - vzor češtiny
- po potlačení povstání v roce 1623 nastal větší útlak
- následovala emigrace české inteligence
- čeština postupně upadá a je používaná primárně na venkově
- v půlce 18. století přišli centralistické reformy
- nebrali vůbec ohled na národnost
- určili němčinu jako úřední jazyk
- všechny vysoké úřady byli ve Vídni
- povinná školní docházka
- vydání tolerančníh patentu
- povolilo více vyznání
- zručení jezuitského státu
- uvolnění cenzury
- do Čech se některá inteligence vrací
- národní obrození začíná v 70. letech 18. století a pokračuje do půlky 19. století
Obranná fáze
-
- léta 18. století - 1805
- píše se ve stylu klasicismu a osvícenství
- dochází k obhajobě češtiny a české historie
- rozvijí se věda a historie
- z vědy se rozvijí primárně lingvistika
- vznikají první divadla a noviny
Václav Matěj Kramerius
- vydával noviny - Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny
- vycházely dvakrát týdně
- měli 900 předplatitelů
- c.k. - císařsko-královské
- založil nakladatelství - Česká expedice
- existovalo od roku 1791
- vydával nejdřív kalendáře, lidové knihy a pohádky
Gelasius Dobner
- významný kněz a historik
- byl to velký vlastenec
- rozlišoval pravdivé a smyšlené
- kriticky procházel českou historii
- vydal Hájkovu kroniku s kritickými poznámkami
- nejvíce se věnoval období husitství
František Martin Pelcl
- historik a jazykovědec
- první profesor češtiny na pražské univerzitě
- vydal Novou kroniku českou
- věnoval se primárně období vlády Karla IV.
- vydával obrany češtiny
- napsal i svoji vlastní v latině
- později byla přeložena do češtiny
Josef Dobrovský
- 1753 - 1829
- jazykovědec a historik
- založil obor slavistika (nauka o Slovanech)
- vystudoval teologii a ovládal 12 jazyků
- stal se vychovatelem ve šlechtické rodině Nosticů
- psal německy a latinou
Dějiny české řeči a literatury
- napsáno německy
- systematicky zachycuje vývoj české literatury a jazyka
- nejvýše staví Veleslavínské období a pokládá ho za vzorové
Zevrubná mluvnice jazyka českého
- je to kodifikace soudobé mluvené češtiny
- čerpal primárně z Veleslavínské češtiny
Německo-český slovník
- oživoval stará slova
- odvozoval nová slova
- další slova přejímal z jiných slovanských jazyků (polština, ruština)
- má dva svazky
Ofenzivní fáze
- 1805 - 20. léta 19. století
- píše se ve stylu preromantismu
- prudký rozvoj češtiny
- pokračuje rozvoj slavistiky a lingvistiky
Josef Jungmann
- 1773 - 1847
- významný jazykvědec
- Jungmannova jazyková škola
- byla to skupina Jungmannových spolupracovníků
- spolupracovali na mnohých dílech, které považujeme za Jungmannova vlastní
Slovesnost
- učebnice pro gymnázia o literatuře
- je doplněna dobovými ukázkami
Historie literatury české
- několikasvazkové dílo
- zabývá se nejstarší literaturou
- je velmi podrobná a obshauje historicko-společenský kontext
- obsahovala všechna díla jmenovaných autorů
Slovník česko-německý
- je pětidílný
- pracovala na něm celá Jungmannova škola
Pavel Josef Šafařík
- 1795 - 1861
- panslavismus
- přesvědčení, že slované jsou jeden národ a slovanské jazyky jsou dialekty jednoho jazyka
- psal česky
Slovanské starožitnosti
- popisuje nejstarší dějiny Slovanů
Dějiny slovanské řeči a literatury v nářečích
- popisuje historii literatury do 10. století
František Palacký
- pocházel z Moravy a studoval Bratislavě
- nejvýznamnější historik a vědec
- znal se s Dobrovským
- poradil mu, aby pracoval pro rody
- dělal pro ně genealogii
- měl mimořádný přístup k různým archivům
- věnoval se politice
- vlastenci ho neměli rádi
Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě
- od nejstarších dějin do roku 1526
- popisuje historii Čechů a jejich konflikt s Němci
- nejvýše hodnotí husitství
- pět dílů (2 německy, 3 česky)
Vrcholná fáze
-
- až 40. léta 19. století
- píše se ve stylu romantismu
- vznikají první památky srovnatelné se zahraničním literární uměním
- hlavním účelem tvorby je vzdělávání o češtině a sběr ústní lidové slovesnosti
Karel Hynek Mácha
- 1810 - 1836
- studoval práva
- píše mnoho lyrickou, případně lyricko-epickou poezii, ale také prózu, primárně povídky
- jeho próza je lyrizovaná (děj ustupuje od pozadí a je jednoduchý)
Máj
- je to relativně rozsáhlá lyricko-epická báseň/byronská povídka
- velkou část tvoří popisy přírody a popisy pocitů
- má čtyři části a dva mezizpěvy (intermezza), zároveň obsahuje věnování českému národu
- byl kritizován za ateismus
- příběh:
- Vilém je loupežník, který nikdy nepoznal své rodiče
- Jarmila je jeho milá, je ale svedena
- Vilém svůdce zabije, později se dozví, že je to jeho otec, je zadržen a uvězněn a odsouzen k popravě
- poté, co se Jarmila o rozsudku dozví páchá sebevraždu
- Vilém je popraven
- po několika letech se na místo těchto událostí vrací básník Hynek
Obrazy ze života mého
- soubor povídek
- obsahuje subjektivní a autobiografické prvky
- Večer na Bezdězu
- je inspirovaná jeho cestami
- Márynka
- je o povídka o chudé dívce
- je o básníkovi, který se do ní platonicky zamiluje, pravidelně ji potkává
- jednou ji nepotkal a zjistil, že zemřela na tuberkolózu
Kat
- původně to měla být tetralogie
- stihl dokončit jen první díl
- jednalo se o historický román
Křivoklát
- odehrává se v době Karla IV.
- nevlastní bratr Karla IV. byl katem
- kat byl nepochopen, nezapadal, neměl stejná práva
Cikáni
- román
- podobná zápletka jako v Maji
- hlavní hrdina zabije svého otce kvůli lásce
- hlavního hrdinu portrétuje jako sám sebe
Pouť Krkonošská
- je to romantické prozaické vylíčení jeho pouti do Krkonoš
- je plná tajemna a obsahuje postavu osamělého poutníka
Boleslav, Bratrovrah, Bratři
- je to dramatická trilogie
- celé hry nestlihl dokončit
Karel Jaromír Erben
- pracoval pro České muzeum a byl také archivářem města Prahy
- nebyla to příliš dobře placená zaměstání a často je střídal
- celý život se zabýval lidovou tvorbou
- sesbíranou tvorbu někdy vydával
- nejedná se o příliš významná jeho díla
- nejvýnamnější je Dlouhý, Široký a Bystrozraký nebo Stříbrný vlas děda Vševěda
- píše básně a pohádky jí inspirované
- pohádky jsou fantiastické s velkým množstvím nadpřirozených postav
- psal je po vzoru lidových pohádek
- v básních se inspiroval lidovou tvorbou
Kytice (z pověstí národních)
- vyšla až v roce 1853
- pracoval na ní asi 20 let
- je to soubor 13 balad
- vystupují v nich tajemné bytosti
- je v nich ponuré a tajemné protstředí typické pro romantismus
- vždy se řeší nějaký konflikt nebo provinění a následuje trest
- je to základní etické paradigma všech Erbenových balad
- některé tresty jsou později zmírněny, ale dávají silnou lekci
- dojde k tomu tehdy, když trestaný své chyby lituje
- provinění je mnohdy pochopitelné a trest je velmi krutý
- mají zrcadlovou kompozici
- balady (poslední a první, druhá a dvanáctá,…) spolu mají něco společného
- mají velký spád a rychle plyne
- objevuje se dějová zkratka
- často používá přímoiu řeč a citoslovce
- onomaotopoie - zvukomalba
- téměř nepoužívá spojovací výrazy
- Záhořovo lože
- je to umělecká polemika s Májem
- hlavní postava se dopouší mnoha chyb
- 100 let se potom kaje a jeho duše je spasena
Josef Kajetán Tyl
- 1808 - 1856
- byl to “miláček národy”
- obrozenecké myšlenky vzdělávání
- celoživotně se věnoval divadlu
- cestoval po Evropě v kočovné herecké společnosti
- pracoval také jako účetní v Praze
- byl dramaturgem Stavovského divadla
- překládal hry do češtiny
- psal tehdy i vlastní hry
- po vzestupu cenzury odešel
- organizoval akce a plesy vlastenců
- byl to také významný novinář
- založil Květy
- psal tam vlastenecké povídky
Historické divadelní hry
- Kutnohorští havíři
- Jan Hus
- Krvavé křtiny čili Drahomíra a její synové
Současné divadelní hry
- Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
- pochází odtud píseň Kde domov můj - česká hymna
- hudbu složil František Škroup
- Paličova dcera
- překombinovaný vlastenecký poučný děj
Báchorky
- Strakonický dudák
- Švanda se zamiluje do Dorotky
- otec odmítá provdat dceru osyřelému chudákovi
- vydá se na cesty za penězi
- matka je lesní ženou a očaruje jeho dudy
- konfliktní s vlasteneckými myšlenkami (bohatství a cestování)
- přidá se k němu Vocílka, který jej dále “odvádí od domova”
- skončí ve vězení, odkud ho dostane jeho matka (očarovaný zapomene)
- Dorotka se jej vydá hledat
- najde jej v lese, kde jej lesní ženy chtějí utancovat k smrti
- na vše si vzpomene a následně se vezmou
Božena Němcová
- 1820 - 1862
- původně Barbora Panklová
- pochází z obce Ratibořice, kde je dodnes zachováván její kraj
- vzala si za muže finančího úředníka, ale vztah s ním se rozpadá, neboť jejich vztah nenaplňoval Boženiny představy
- byla to vlastenkyně a znala se s mnohými autory stejného myšlení
- její dílo Babička je v podsatě dílo autobiografické z jejího dětství
- zemřela těžce nemocná
- sbírala ústní lidovou slovesnost
- psala pohádky
- nepříliš často se v nich vyskytují nadpřirozené bytosti a ustupují do pozadí
- vždy vítězí dobrota člověka
- často psala reportáže z míst, kde pobývala
- projevuje v nich svůj zájem o venkov
- je jednou ze zakladatelů venkovské prózy
- děj se odehrává na věnkově
- v ústředí je dobrý člověk (morální vzor), často ženy
- hlavní postavou může být také člověk ze špatného prostředí
- zároveň ale jsou tyto povídky zakončeny smířlivě až idealsticky
Babička: Obrazy venovského života
- toto dílo bylo sepsáno v těžké době v jejím životě
- zrovna se rozdělili s mužem a zemřel její nejstarší syn
- jedná se o pohled do idealiovaného jejího dětství
Karel Sabina
- 1813 - 1877
- “zrádce národa”
- v 40. letech 18. století se anagažoval proti Rakousku
- později se upsal jako konfident rakouské policie
- byl to přítel Máchy
- psal libreta - Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách
- napsal povídku Oživlé hroby
Karel Havlíček Borovský
- odmítal národnostní radikalismus, ale zároveň se stavvěl proti soudobému režimu
- nebyl oblíbený ani vládou, ani lidem
- snažil o osvětu a vliv a prospění společnosti
- původně chtěl být knězem
- absolvoval gymnázium a nastoupil do arcibiskupského semináře
- byl neposlušný a byl vyloučen
- později chtěl být profesorem , ale to se mu také nepovedlo
- později si uvědomoval, že chce být spisovatelem
- s rodinou žili ve vesničce Borová, později se přestěhoval s rodinou do Boru
- dnes Havlúčkova Borová a Havlíčkův Brod
- původně si idealizoval východní země
- po výpravě do Ruska ale názor změnil
- po návratu do Čech ostře zkritizoval Tylův román Poslední Čech
- vydával české noviny
- procházeli cenzurou českých cenzorů, často vlastenců
- mnohdy se mu podařila vydat i vlastenecká tvrzení
- často dávalo prostor Boženě Němcové
- nehovořila s vlasteneckým pathosem
- v 19. století se u něj a vlastně v celé české společnosti problém etnicity
- všímal si, že ve všech západních zemích je v jednom státě jeden národ, zatímco v Habsburské monarchii existovalo několik etnik
- později byl zvolen poslancem říšského sněmu ve Vídni
- v té době byl ve vazbě, ale nedlouho po zvolení byl propuštěn
Revoluční fáze
-
- až 50. léta 19. století
- píše se ve stylu realismu
- vznikají nové spolky
Divadlo
Divadlo v kotcích
- hrálo se v něm od roku 1739
- hry byly v němčině
- 1771 - první česká hra (Kníže Honzík)
- 1773 - zavřeno
Stavovské divadlo
- bylo vystavěné rodinou Nosticů
- bylo věnováno českým stavům
- hrálo se primáně německy
Bouda
- bylo střeženo kvůli bezpečnostním předpisům
Václav a Karel Ignác Thámovi
- věnovali se divadlům
- jejich hry byli oblíbené
- organizovaly představení v češtině
- Václav Thám napsal přes 200 her
Poezie
Thámovci
- byla to básnická škola postavená okolo bratrů Thámových
- prosazovali sylabismus
- vydávali almanachy
- jsou to sbírky překladů, vlastní tvorby a starších děl
- Almanach Písně řeči vázané
Puchmajerovci
- byla to básnická škola založená kolem Antonína Jaroslava Puchmajera
- prosazovali sylkabotonismus
- také vydávaly almanachy
- Almanach sebrání básní a zpěvů
- Šebestián Hněvkovský
- psal eposy s historickými náměty