Poválečná literatura

Základní charakteristika

zájem o 2. světovou válku, ovlivněno studenou válkou
rozvijí se velké množství literárních směrů
v 50. a 60. letech se rozvijí experimentálních žánrů
- vytrácí se děj i hlavní postavy
v 70. letech se vrací klasické žánry
- postmodernistický román
  - vychází z klasického románu, ale přidává něco navíc

Existencialismus

Zeď
- soubor novel
- v každé je zeď nějak metaforicky pojata
- hlavní hrdinové jsou v mimořádně dramatických životních okolnostech
  - musí učinit důležité rozhodnutí a budují kolem sebe zdi, izolují se
- Zeď
  - jedna z novel
  - vyobrazuje zeď, u které mají být postříleni vojáci
  - mají možnost si zachránit život pokud prozradí úkryt velitele
  - jeden z nich se rozhodne zalhat a pošle je na hřbitov, kam se ale v mezičase velitel přesunul a voják je propuštěn

Cizinec
- román
- děj:
  - Mersault je člověk, který proplouvá životem, nic ho nezajímá a nic v něm nevzbuzuje silné emoce
  - dopustí se vraždy a je souzen
  - soud se netýká jeho činů, ale spíše jeho charakteru
  - je odsouzen k smrti
Mýtus o Sisyfovi
- filosofické dílo
- Sisyfos valí kámen do kopce, ale nikdy ho nedostane až nahoru
- popisuje Sisyfa jako šťastného, protože každý den dělá něco, co mu dává smys

Horalka
- román
- odehrává se ve 40. letech
- děj:
  - hlavní hrdinka, Cesira, pochází z Říma, má obchod a nechce řešit nic politického během války
  - chrání svoji dceru, Rositu
  - společně se vydají do hor, kde se snaží všem válečným problémům vyhnout
  - přijde na to, že život tam je velmi náročný, nikdo je tam nevítá
  - nakonec je zklamaná, ale nakonec nalézá nová přátelství
  - osvobozující vojáci Rositu znásilnili
  - obě se pak vrací do Říma
Římanka
- román
- odehrává se ve 40. letech
- psán v ich-formě
- děj:
  - hlavní hrdinka, chudá dívka, začne využívat svoji krásu k obohacení a stává se prostitutkou
  - ona se z toho chce vymanit, otěhotní, otec je zločinec
  - o dítě se stará sama

je to styl, který se objevuje ve spojených státech těsně po válce a v 50. letech
poezie má kromě vyjadřování autorových pocitů a myšlenek také napomáhat ke snižování utrpení ve světě
vysmívají se tradičním hodnotám (národní hrdosti, dobrým mravům)
- svoji agendu, ale nijak neprosazovali, pouze tradici označovali za pokrytectví
- hipster
  - člověk, pro něhož je nejdůležitější svoboda
  - snaží se žít jinak, nesvázaný
  - pohrdá ostatními
  - zanedbávali svůj zevnějšek
  - snaží se docílit extáze (drogami, alkoholem, nevázaná sexualita)
  - často střídá zaměstnání, žijí tulácky
- square
  - spořádání lidé
  - považují je za metrialisty a kariéristy
- inspirují se ve východní filosofii a moderní hudbě (jazz)
do literatury přináší svědectví o době
- často popisují svět rozvrácený válkami
- vyjádření je bezprostřední
- používají lidový jazyk

Na cestě
- označováno za román, spíše reportážní próza
- stal se de facto manifestem beatníků
- popisuje cestu po Spojených státech
  - obsahuje autobiografické prvky
- další postavy jsou inspirované různým dalším beatníkům
- nemá jednotnou dějovou linii
- vypravěč se postupně potkává s různými lidmi
- byl psán spontánně a Kerouac se dlouho hádal s vydavateli
  - nechtěl opravovat chyby nebo interpunkční znaménka

byl to nejkontroverznější beatník
jeho díla popisují jeho zážitky při požívání drog, psal je zdrogovaný
byl to homosexuál
jeho díla dlouho nebyla vydána
nedopatřením zastřelil svoji manželku
- hrál si na Williama Tella a snažil se jí sestřelit z hlavy lahev

byl to spisovatel
irský původ, psal anglicky a později francouzsky
laureát Nobelovy ceny za literaturu
často je považován spíše za francouzského dramatika
- většinu života strávil ve Francii
cestoval po Evropě, byl dobře finančně zajištěn z dědictví po otci
ze zdravotních důvodů se mu nepodařilo najít stále zaměstnání a věnoval se tak výhradně literatuře
v jeho díle se často objevuje nejistota, strach z neznámého, prázdnota, bezvýchodnot, zemdlenost

Čekání na Godota
- drama
- na scéně je pouze strom a polní cesta
- hra o dvou hlavních postavách - Vladimír a Estragon
- oba čekají na Godota, neznáme přesný důvod, ale chápeme, že má nějak změnit jejich život
- později se objeví otrokář Pozzo a jeho otrok Lucky, zapojí se do konverzace, ale je to zcela nesmyslné
  - poté také odcházeí ze scény
- na konci prvního dějství přichází chlapec, který oznámí, že Godot nepřijde
- ve druhém dějství pokračuje rozhovor Vladimíra a Estragona, objeví se taky Pozzo a Lucky, tentokrát opačně
- na konci druhého dějství opět přiběhne chlapec, který oznámí, že Godot už nepřijde, to je konec díla