Pojem právo

  • právo lze chápat dvěma způsoby:
    • subjektivně jako inherentní vlastní nárok jedince
    • objektivně jako soubor předpisů, které právo zaručují
  • nejstarším právním systémem je Chamurapiho zákoník (1686 ACN)
  • právní norma je (obvykle) kodifikovaný předpis, který právo zaručuje na území státu a je jím také vymahatelný
  • morální norma je (obykle) nekodifikované přesvědčení společnosti o náležitosti práva člověka, není vymahatelná státem, ale je vymáhána společností
    • mnohé právní normy jsou založeny na morálních předsvědčeních společnosti
    • s vyšším statutem ve společnosti

Dělení prává

Dělení na základě tradice

  • existují dva hlavní právní modely
  • v současnosti je pro oba typické přejímat vlastnosti toho druhého

Anglosaský model (zvykové právo)

  • používá se v anglofonních zemích, hlavně ve státech Commonwealthu
  • zdrojem prává jsou kromě právních předpisů také zvyky
    • zvyky (minulá soudní rozhodnutí, lokální tradice, etc.) jsou někdy zapisovány a při právních řízeních používany jako precedenty

Kontinentální model

  • používá se v Evropských právních systémech
  • zdrojem práva jsou ve většině případů kodifikované právní předpisy

Dělení prává na základě právní síly

  • descendenční teorie práva definuje několik úrovní práva tak, že jakýkoli právní předpis na nižší úrovni nesmí být v rozporu s právními předpisy o úroveň vyšší
  • konfilkty mezi předpisy řeší v ČR Ústavní soud
  • zákonné předpisy vydává moc zákonná (Parlament ČR)
  • podzákonné předpisy vydává moc výkonná (Vláda ČR) nebo instituce
  • ústava a ústavní zákony jsou nejvyššími právními předpisy

Dělení práv na základě vztahu subjektu a objektu

Soukromé právo

  • v soukromém právu je subjekt a objekt na stejné úrovni
  • příkladem je právo občanské, rodinné nebo pracovní

Veřejné právo

  • ve veřejném právu je objekt nadřazen subjektu
  • příkladem je právo ústavní, trestní a finanční