- je to proces, který využívá světelnou energii k tvorbě organických látek z anorganických látek
- závisí na ní existence života na Zemi
- je základem fotoautotrofie organismů
- světelná energie je využívána k syntéze organických látek z
a - fotosyntéza je opak aerobního metabolismu
Fotosyntetický aparát
Lokalizace fotosyntézy
- komplexy fotosyntetických pigmentů jsou součástí membránových tylakoidů
- v prokaryotických buňkách se tylakoidy pohybují volně v cytoplasmě
- v eukaryotických buňkách se nachází ve spicifických organelách
- chromatofory a chromoplasty
Fotosyntetické pigmenty
- jejich podstatnou složkou je chlorofyl
- chlorofyl je schopen přenést elektrony za využití sluneční energie z vyššího redukčního potenciálu na nižší
- základním chlorofylem je chlorofyl a
- ostatní chlorofyly a kartoneidy jsou doplňkové
Složky přenosu elektronů
- patří sem všechny oxidačně-redukční systémy, které se účastní primárních procesů fotosyntézy
- Cytochromy
- jsou to hemoproteiny obsahující železo
- oxidační železo se mění z oxidačního stavu
na
- Plastochinon
Molekula plastochinonu - Plastocyanin
- je to bílkovina obsahující měď
- oxidační číslo mědi se mění z oxidačního stavu
na
- NADP
- je to konečný akceptor elektronů v první světelní reakci
- FAD
- Feredoxin
- v elektronových procesech redukuje
na
- v elektronových procesech redukuje
Primární fáze fotosyntézy (světelná)
- probíhá v tylakoidech
- dochází k absorbci světelné energie a přeměně na chemickou energii
- vznikají redukované formy kenzymů, ATP a kyslík
- uskutečňuje se fotolýza vody a cyklický i necyklický transport elektronů
- primární fáze se dělí na dvě reakce
Mechanismus primární fáze fotosyntézy
- fotony dopadají na chlorofyl
- dojde k excitaci a uvolní se elektrony
- uvolněné elektrony potom se přenáší na koenzymy a ztrácí přitom svou energii
- toho se využívá při fosforylaci, syntéze ATP
- úbytek elektronů v systému je doprovázen oxidací kyslíku v molekule vody, který se uvolní
Fotosystémy
- jsou to transmembránové pigment-proteinové komplexy
- primární fáze se odehrává ve dvou na sebe navazujících fotosystémech
- mají světelné antény složené z chlorofylů a doplňkových barviv
- zachycují fotony
- foton je poslán do fotosyntetického reakčního centra, kde se nachází aktivní molekula chlorofylu a, která se označuje
- zde se excitací uvolní elektron
- při excitaci se elektron pohybuje ve směru klesajícího redukčního potenciálu a nabírá energii
- zde se excitací uvolní elektron
- fotosystém I (
)- učinnou molekulou je chlorofyl a
- absorbuje světlo o vlnové délce 700 nm
- elektron přechází z redoxního potenciálu +0.4 V do -0.4 V
- učinnou molekulou je chlorofyl a
- fotosystém II (
)- účinnou molekulou je chlorofyl a
- absorbuje světlo o vlnové délce 680 nm
- elektron přechází z redoxního potenciálu +0.8 V do 0.0 V
- účinnou molekulou je chlorofyl a
- fotosystémy jsou spojeny soustavou přenašečů
- přenašeče odebírají elektronům energii a využívají ji na fosforylaci ADP na ATP
- elektrony se pohybují ve směru rostoucího redoxního potenciálu
První světelná reakce
- dojde k excitci elektronů molekuly chlorofylu a
absorbcí fotonů ve fotosystému I - elektrony jsou poté transportovány ferredoxinem ke konečnému akcepotru
- tím se dodají elektrony potřebné k redukci tohoto koenzymu
- elektrony se mohou z ferredoxinu přes plastochinon dostat zpět na svou mateřskou molekulu
- v tomto případě se energie elektronů spotřebuje na fosforylaci ADP na ATP
- tomuto procesu se říká cyklická fosforylace
- v tomto případě se energie elektronů spotřebuje na fosforylaci ADP na ATP
Druhá světelná reakce
- dojde k excitaci elektronů molekuly chlorofylu a
absorbcí fotonů ve fotosystému II - elektrony jsou poté pomocí plastochinonu, dalších cytochromů (bf komplex) a plastocyaninu přepraveny do fotosystému I
- molekula chlorofylu a
se vrací zpět do původníhu stavu - uvolněná energie elektronu se využívá k fosforylaci ADP na ATP
- tomuto procesu se říká necyklická fosforylace
- molekula chlorofylu a
- k obnovení molekuly chlorofylu a
dojde prostřednictvím elektronů získaných z fotolýzy vody- jejím výsledkem jsou:
- dva vodíkové kationty, které se přenáší ke konečnému produktu
- spolu s elektrony z první světelné reakce je tak dokončena redukce
na
- spolu s elektrony z první světelné reakce je tak dokončena redukce
- polovina molekuly dikyslíku
- uvolní se ze systému pryč
- dva elektrony, které obnoví molekulu chlorofylu a
- dva vodíkové kationty, které se přenáší ke konečnému produktu
- jejím výsledkem jsou:
Shrnutí

Sekundární fáze fotosyntézy (temnostní)
- probíha ve stromatu chloroplastu
- dochází k fixaci
na organický akceptor a redukci na sacharid, hexózu - jsou k tomu potřeba redukované molekuly
a energie ve formě ATP - v zelených rostlinách dochází k produkci základních sacharidů, ale i polysacharidů
Calvinův cyklus (pentosý cyklus)
- je to soubor reakcí, které vedou k fixaci
a následnému vzniku hexosy - vede jak ke vzniku hexosy tak k obnovení původního organického akceptoru riboluse-1,5-bisfosfátu
- zkratky
- - 3-fosfoglycerová kyselina - glyceraldehyd-3-fosfát - neznámý čtyřuhlíkatý produkt - ribolusa-1,5-bisfosfát - pentosa - neznámý šestiuhlíkatý produkt - hexosa - neznámý sedmiuhlíkatý produkt
Vznik hexosy
- 6
se váže na 6 a vzniká 6 - 6
se rozpadá na 12 - 12
se po dodání energie 12 molekulami ATP a oxidaci 12 molekulami přeměňuje na 12 a uvolní se voda - spojením dvou molekul
dojde ke vzniku 6 , znichž jedna je čistým ziskem
Obnova specifického akceptoru
- probíhá ve třech stupních:
- vzniklé pentosy jsou poté enzymaticky přeměněny na původní akceptor
-rostliny, -rostliny a -rostliny
- podle mechanismu zachycení
dělíme rostliny na -rostliny a -rostliny -rostliny používají jako akceptor ribolusu-1,5-bisfosfát -rostliny používají jako akceptor dvě molekuly fosfoenolpyruvátu- reakce probíhá za velmi nízkých koncentrací
- může být využit i
vzniklý respirací
-rostliny využívají stejného mechanismu jako -rostliny fixují v noci za nizkých teplot a přetvářejí ho na malát, který uskladňují ve vakuolách- malát se potom ve dne upravuje standardně
- celý cyklus neprobíhá ve dne, protože tehdy je na tyto rostlin příliš vysoká teplota
Vnější faktory fotosyntézy
Množství
- je důležité pro produktivitu fotosyntézy
- ve vzduchu je koncentrace
relativně nízká a produktivitu proto zvyšujeme budováním skleníků
Voda
- voda je v primárních procesech donorem protonů, elektronů a kyslíku
- krom toho vystupuje jako reaktant v dalších metabolických procesech a jako transportní médium
Světlo
- je nositelem energie
- záleží na jeho intenzitě i spektrálním složení
- ideální je rozmezí 400 - 700 nm
Teplota
- v mírném pásmu je teplotní optimum v rozmezí 20 - 30°C
- významná je adaptace organismů na teplotu
- některé jsou schopni fotosyntetizovat při teplotách okolo 0°C
- některé snesou i teplotu nad 70°C
Fotorespirace
- rostliny jsou po ozáření schopné i opačného děje
- příjmají kyslík a oxidují sacharidy zpět na vodu a oxid uhličitý
- při nízké koncentraci
a vysoké koncentraci může fotorespirace zvítězit nad fotosyntézou soutěží s jako substrát enzymu 1,5-bisfosfokarboxylasa/oxygenasa známého pod zkratkou Rubisco- její metabolická funkce je neznámá
- předpokládá se, že chrání fotosyntetický aparát před oxidačními reakcemi
- v nepřítomnosti
a po ozaření totiž u chlorplastů dochází ke ztrátě fotosyntetické aktivity
- v nepřítomnosti
- předpokládá se, že chrání fotosyntetický aparát před oxidačními reakcemi