• kovalentní molekuly mají v prostoru určitý tvar
• směr takové vazby určuje spojnice jader vázaných atomů
• úhel, který spolu uzavírají dvě vazby vycházející z jednoho atomu se nazývá vazebný
• prostorové uspořádání vysvětluje teorie hybridizace
  • hybridizace = energetické sjednocení různých orbitalů daného atomu
  • vznikají nové energeticky stejné orbitaly, jejichž energie a tvar se od původních orbitalů liší
  • hybridizace se určuje pouze u atomu, nikoli molekuly, ale vysvětlje její tvar
• pokud mluvíme o hybridizaci, zajímají nás pouze vazby $\sigma$*
  • násobné vazby pak míří stejným směrem

Hybridizace $sp$

• dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a jednoho orbitalu $p$
• vznikají dva orbitaly $sp$
• svírají vazebný úhel 180°
• molekula má pak lineární tvar
• např.: $BeC{l}_2$

vazby jsou totožné

Hybridizace $s{p}^2$

• dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a dvou orbitalů $p$
• vznikají tři orbitaly $s{p}^2$
• svírají vazebný úhel 120°
• molekula má pak triagonální (planární) tvar
• např.: $B{H}_3$

Hybridizace $s{p}^3$

• dochází k hybridizaci jednoho orbitalu $s$ a tří orbitalů $p$
• vznikají čtyři orbitaly $s{p}^3$
• svírají vazebný úhel 109.5°
• molekula má pak tetraedrální tvar
• např.: $C{H}_4$

• jestli tvoří atom více než 4 vazby, účastní se jí i elektrony orbitalů $d$
• Hybridizace $s{p}^{3}d$
  • svírají vazebné úhly 120° a 90°
  • molekula má pak tvar trigonální bipyramidy
• Hybridizace $s{p}^3{d}^2$
  • svírají vazebný úhel 90°
  • molekula má pak oktaedrální tvar