• substantiva jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů
• ukazujeme na ně pomocí zájmen ten, ta, to, ti, ty, ta
• jsou ohebné
• ptáme se na ně pomocí otázky Kdo? Co?

Dělení podstatných jmen

Podstatná jména konkrétní a abstraktní

Podstatná jména konkrétní

• názvy osob, zvířat a věcí
• nazývají věci z realného hmotného světa
• -> maminka, zebra, nůž

Podstatná jména abstraktní

• názvy vlastností a dějů
• nazývají nehmotné skutečnosti
• -> šikonvost, psaní

Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková

Podstatná jména pomnožná

• jména mající pouze tvar množného čísla, ale označují jen jednu věc
• lze na ně ukázat jen pomocí zájmen v množném čísle ti, ty, ta 
• -> brýle, housle, játra

Podstatná jména hromadná

• jména označující více věcí téhož druhu, ale mající pouze tvar jednotného čísla
• lze na ně ukázat jen pomocí zájmen v jednotném čísle ten, ta, to
• -> kamení, dobytek, ptactvo

Podstatná jména látková

• označují tvarem jednotného čísla látky, bez ohledu na množství
• lze na ně ukazovat jen zájmeny v jednotném čísle
• -> voda, mouka, sníh

Podstatná jména osobní a vlastní

Podstatná jména osobní 

• označují osoby, zvířata a věci obecně
• -> pes, kuchař, nůž

Podstatná jména vlastní

• označují:
  • určitou osobu (Petr Geršl)
  • určité zvíře (Rex)
  • určitou věc (Brno)
  • obyvatele a příslušníka národa (Brňan, Čech)
  • podník (Apple)
  • umělecké dílo (Étude no.12)
  • sváteční dny (Vánoce)
• píšeme je s velkým písmenem na záčátku, čímž je odlišuje od osobních jmen
• úlohy vlástních jmen mají i víceslovné názvy (Česká republika)

Mluvnické kategorie podstatných jmen

Pád

• nominativ
  • ptáme se kdo? co?
• genitiv
  • ptáme se bez koho? bez čeho?
• dativ
  • ptáme se ke komu? k čemu?
• akuzativ
  • ptáme se vidím koho? vidím co?
• vokativ
  • oslovení nebo volání
• lokativ (lokál)
  • ptáme se o kom? o čem?
• instrumentál
  • ptáme se s kým? s čím?

Číslo

• singulár
  • jednotné číslo
• plurál
  • množné číslo

Rod

• masculinum
  • mužský rod
  • životný rod
    • označuje živě věci
  • neživotný rod
    • označuje neživé věci
• femininum
  • ženský rod
• neutrum
  • střední rod

Vzor

• pro masculinum: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, (pomocný les)
• pro femininum: žena, růže, píseň, kost
• pro neutrum: město, moře, kuře, stavení

Skloňování podstatných jmen označující části těla

• některá podstatná jména označující párové části těla si zachovala některé tvary dvojného čísla (tzv. duálu), které existovalo ve staré češtině
• tyto tvary jsou spisovné a v psaném textu je nelze nahradit

• stejné tvary se používají i pro zdrobněliny pokud označují části těla (ručičky, nožičky, očíčka)
• pokud se těmti výrazy neoznačují části těla, skloňují se podle normálních vzorů
• stejné duálové koncovky přebírají také přídavná jména, zájmena a číslovky

Skloňování obecných jmen přejatých

• mnohá přejatá jména se k rodi a vzoru zařazují stejně jako jména domácí podle svého zakončení v 1.p., popřípadě podle tvaru 2.p. a stejně se i skloňují

Skloňování jmen latinského a řeckého původu

Jména rodu mužského neživoného zakončená na -us a -os skloňující se podle vzoru hrad

• více než 2 slabiky
  • koncovka se odsouvá
  • př.: 1.p. organismus, 2.p. organismu
• 2 slabiky
  • koncovka zůstává, koncovka se odsouvá, koncovka se odsouvá nebo zůstává
  • př.:
    • 1.p. humus, 2.p. humusu
    • 1.p. rytmus, 2.p. rytmu
    • 1.p. virus, 2.p. virusu/viru

Jména rodu mužského životného zakončená na -us a -os

• skloňují se podle vzoru pán a koncovka se odsouvá
  • př.: 1.p. č.j. brontosaurus, 2.p. č.j. brontosaura, 1.p. č.mn. brontosauři
• u jmen jako génius se v jednotném čísle skolňuje podle vzoru pán a v množném čísle podle vzoru muž

Jména rodu středního

Jména zakončená na -ium, -eum a -uum

• koncové -um se odsouvá
• v 1. a 4. pádě množného čísla mají tvar podle vzoru město a v ostatních podle vzoru moře

Jména zakončená na -um

• -um se odsouvá
• skluňují se podle vzoru město

Jména zakončená na -ma

• s výjimkou 2.p. č.j. se skloňují podle vzoru město
• při skloňování se kmen rozšíří na -at-
• -> př.: 1.p. téma, 2.p. tématu

Jména zakončená na -á, -e, -é, -i, -y, -u, -ú

• neskloňují se

Jména rodu ženského typu idea

• zčásti se skloňují podle vzoru žena a z části podle vzoru růže

Skloňování podstatných jmen rodu ženského typu idea

Pád	Singulár	Plurál
1	idea	idey/ideje
2	idey/ideje	idejí
3	ideji	ideám/idejím
4	ideu	idey/ideje
6	ideji	ideách/idejích
7	ideou/idejí	ideami/idejemi

Skloňování cizích vlastních jmen

• většina cizích vlastních jmen se skloňuje podle některého ze vzorů
• rozhodující je zakončení ve 2. pádě

Jména zakončená na -e

• převládá skloňování pomocí koncovek -ho, -mu, -m
  • př.: 1.p. Hesse, 2.p. Hesseho, 3. a 6. p. Hessem(u), 7.p. Hessem
• u tradičních jmen lze skloňovaz podle vzoru pán
  • př.: 1.p. Goethe, 2.p. Goetha/Goetheho
• u jmen, která jsou zakončená na němmé -e, se -e odsouvá
  • př.: 1.p. Verne, 2.p. Verna

Francouzská jména

• skloňují se podle psané podoby
• př.: 1.p. Jules, 2.p. Julesa

Slovanská jména

• skloňují se stejně jako česká přídavná jména
• př.: 1.p. Tolstoj, 2.p. Tolstého

Řecká a latinská jména

• odsouvá se zakončení v 1. pádě (-as, -es, -os, -us) a dále se skloňují podle vzoru pán
• př.: 1.p. Pythagoras, 2.p. Pythagora