Kritéria hodnocení

Základní informace k ústní zkoušce:

• časové rozložení:
  • 4 min (kontext díla)
  • 7 min (rozbor uměleckého textu)
  • 4 min (rozbor neuměleckého textu)
• seznam maturitní četby

• Vybrané tituly:
  1. Sofoklés: Král Oidipus
  2. Shakespeare: Romeo a Julie
  3. Molière: Lakomec
  4. Erben: Kytice
  5. Havlíček: Křest sv. Vladimíra
  6. Mrštíkové: Maryša
  7. Mácha: Máj
  8. Neruda: Balady a romance
  9. Rolland: Petr a Lucie
  10. Shaw: Pygmalion
  11. Camus: Cizinec
  12. Beckett: Čekání na Godota
  13. Orwell: 1984
  14. Čapek, K: Bílá nemoc
  15. Čapek, K: R. U. R.
  16. Wolker: Těžká hodina
  17. Fischl: Dvorní šašci
  18. Fuks: Spalovač mrtvol
  19. Dyk: Krysař
  20. Skácel: Smuténka

Sofoklés: Král Oidipus

Literárně-historický kontext

• 2. pol. 5. století ACN
• filosofie:
  • Herodotos
    • aktivní politik, dějepisec
    • v jeho dějinách se objevuje mytologie
  • Zenón z Eleje
    • zakladatel aporie (rozpor dvou dobře doložených názorů)
  • Sokrates
    • zakladatel klasické filososfie
  • Platón
    • zakladatel pedagogiky a estetiky a celé evropské filosofie
    • zabývá se poznáním člověka a společností
  • Aristoteles
    • zabýval se humanitními i přírodovědnými obory
    • sepsal dílo Poetika, kde pojednává teoreticky o umění
• matematika, fyzika:
  • Eukleides
  • Pythagoras
  • Archimedes
• architektura, sochařství
  • velký rozvoj
  • stavba chrámů a lázní
  • rozdíly hlavně ve zdobení sloupů
  • amfyteátry

Starořecká literatura

• spojeno s náboženstvím (mytologie)
• řecký ideál člověka ukazuje harmonii tělesné a duševní krásy
• používali hláskoové písmo (alfabeta)
• Prehistorické období
  • nezachovaly se žádné památky
• Archaické období
  • rozkvět poezie
  • Homér: Ílias, Odeysseia
    • eposy
    • Ílias popisuje posledních 51 dní trojské války, hlavní hrdina Achilles se mstí za vraždu svého přítele, který šel do boj v jeho zbroji, nakonec je při bojích zabit a slavnostně pohřben
    • Odysseia navazuje na Ílias, popisuje příběh krále Odyssea, který se po vítězství vrací domů, cesta trvá 10 let a zažívá při ní různá dobrodružství, jeho žena mu je i tak stále věrná
  • Ezop: bajky
    • zakladatel bajky (krátky epický příbeh s morálním ponaučením, vystupují v něm personifikovaná zvířata)
  • Sapfó: básně
    • psala milostné básně mířené k ženám
  • Anakreón: anakreontika
    • psal lyrickou poezii, jejímž tématem bylo víno, ženy a zpěv
• Attické období
  • obrovský rozkvět literatury
    • hlavním druhem je drama
    • vychází z oslav – dionýsií
    • každé drama začíná prologem a končí epilogem
    • herci hrají v maskách
    • kromě herců je součástí dramatu také sbor
    • aristotelovská trojí jednota – vše se odehrává na jednom místě, čase a chronologicky (vyjma prologu, příp. epilogu)
    • tragédie
      • vysoký žánr dramatu
      • řeší vážná témata
      • části: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
    • komedie
      • nízký žánr dramatu
      • nepodléhal pravidlům
      • řeší každodenní témata
  • Aischylos: Oresteia
    • tragédie
    • příběh založený na mýtu o Agamemnonovi, který před trojskou válkou obětuje svoji dceru, po návratu je zabit manželkou a jejím milence, syn Orestes chce svého otce pomstít a zabije vlastní matku
  • Euripidés: Médea
    • tragédie
    • příběh zoufalé, nešťastné ženy, která se mstí svému manželovi za opuštění pro moc zabitím jeho milenky a svých vlastních dětí
  • Aristofanes: Lysistraté
    • komedie
    • příběh o naštvaných ženách, které oupuští své muže, kteří to ale bez nich zvládají, a tak se nakonec usmíří
• Helénistické období
  • zánik říše, literární památky přejímá Římská říše
  • Menandros: nové komedie
    • píše o námětech ze soukromého života
    • opouští fantastické prvky a politický ráz
  • Theokritos: idyly
    • píš básně o přírodě

Kontext autorovy tvorby

• zhruba 497 – 406 ACN
• byl politicky aktivní až do pozdního věku
• získal 24 vítězství athénského festivalu
• psal asi 123 tragédií, ale v úplnosti se jich dochovalo jen 7
• Trachiňanky
  • tragédie
  • příběh bájného Hérakla, jehož manželka získala kentauří krev, která je měla přivést k sobě když si budou připadat vzdálení, obává se, že Héraklés má milenku, tak jeho oděv do krve namočí, to ale Hérakla zabije, a ona spáchá sebevraždu, čímž se zároveň naplnila věštba, že hrdina získá odpočinek po dlouhých útrapách
• Aiás
  • tragédie
  • příběh o hrdinovy trojské války, který po urážce, kdy mu nebyla věnována Achylleova zbroj, chce zabít krále Agamemnona, Menelaa a Odyssea, bohyně Athéna mu ale přivodí halucinace a zabijí zvířata, která vidí jako řecké bojovníky a jeho tři cíle, když si uvědomí, co spáchal, hanbou pohřbí svůj meč tím, že se na něj nabodne, na konci se tři králové domlouvají, zda jeho tělo pohřbít nebo nechat tulákům
• Élektra
  • tragédie
  • příběh o Élektře, dceři krále Agamemnona, která po jeho zavraždění vlastní matkou touží po pomstě, z vyhnanství se vrací její bratr Orestes se svým přítelem, aby zabil svoji matku, Élektra málem prozradí jeho identitu, ale naštěstí se vše podaří udržet v tajnosti, matku zabijí hned, jeho milence mimo jeviště
• Filoktétés
  • tragédie
  • prolog: Filoktétes jako jediný zapálí pohřební oheň Héraklovi, který je pohřben ještě za živa, Héraklés mu za to věnuje svůj luk, kterým nikdy nemine, vydává se se svou posádkou do trojské války, ale je uštknut hadem, jeho rána neuvěřitelně zapáchá a on křičí v agonii a musí být proto vysazen na pustém ostrově, po desíti letech se Řekům podaří chytit Helena, syna trojského krále, který jim vyvěští, že k vítězství budou potřebovat Filoktéta a Héraklův luk
  • děj: pro Filoktéta se vrací Odysseus, kterého ale Filoktétés nenávidí a sehraje tak na něj lest, aby s nimi jel, využije k tomu Neoptoléma, syna Achilleova, aby získal jeho důveru a ukradl mu luk, po dlouhém přesvědčování se Neoptolémovi podaří luk získat, ale tíží ho svědomí, vrátí ho Filoktétovi a Odysseus se ukáže, následuje hádka, všem se jim nakonec zjeví Héraklés, který Filoktétovi slíbí, že účásti v trojské válce získá zdraví a slávu, takže ho uposlechne
• Oidipus na kolónu
  • tragédie, druhý díl Thébské trilogie
  • prolog: Oidipus se poté, co se oslepil, chtěl sám uvést do vyhnanství, v čemž mu jeho švagr Kreón dlouho bránil, dokud se Oidipus nesrovnal se svým osudem, až poté jej vyhnal, spolu s dcerou Antigonou odešli poblíž Athénám, na Kolonos
  • děj: na Kolonu najde Oidipa jako sešlého starce athénský král Theseus, který jej u sebe ukryje, v Thébách zatím propuká chaos v boji o trůn, Kreón přijíždí do Athén, aby Oidipa přivedl do Théb, on se nedá, Kreón tedy unesl jeho dceru, Theseus ji přivádí zpět, za Oidipem pak přijde jeho syn Polyneikés, kterého ale Oidipus prokleje, Oidipus zanedlouoho pocítí příchod smrti, požádá Thesea, aby s níkým nesdílel místo jeho smrti, jinak na jeho zemi přijde pohroma, přivolá ho k sobě Bůh a otevře se země a Oidipa pohltí, Theseus to neprozradí
• Antigona
  • tragédie, třetí díl Thébské trilogie
  • prolog: po soubojích o thébský trůn jsou oba Oidipovi synové mrtví, Eteoklés je pohřben jako hrdina a Polyneikův pohřeb je zakázán
  • děj: Antigona se vrací do Théb, aby svého bratra mohla pohřbít, za to ji nový král Kreón uvězní v kobce, jeho syn Haimón, Antigonin milenec žadoní o její propuštění, Haimón pak našel Antigonu v kobce oběšenou, objal ji a ve vzteku chtěl zabít vlastního otce ale nakonec probodl hruď sám sobě, mezitím Eurydiké, Kreóntova manželka, spáchala sebevraždu a Kreóna proklela

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: tragédie
• téma: snaha o zvrácení osudu vyústí v jeho naplnění
• motivy: osud, svobodná vůle, lež, pochybení, insest
• kompozice: prolog a pět aktů, Aristotelovská trojí jednota
• jazyk: vysoký, spisovný, archaický (knižní)
• časoprostor: soudobý thébský trůnní sál (5. stol. ACN)
• postavy: Oidipus, Láios (jeho otec), Iokasté (jeho matka a manželka), Polybos (korintský král), Teirésias (věštec), Kreón (Oidipův švagr a strýc), sbor

Děj

• prolog: věštba thébskému králi Láiovi určí, že ho zabije vlastní syn a poté se ožení s vlastní matkou, když se syn narodí, přikáže, aby ho otrok pohodil na pastviny, pastýř ho najde a předá králi Polybovi, který nemá vlastní děti, Oidipa vychová, když se dozví o věštbě, Oidipus uteče, protože si myslí, že by mohl Polybovi ublížit, na cestě nedopatřením zabije svého otce a pokryčuje do Théb, rozluští záhadu Sfingy a osvobodí tak město, vezme si ovdovělou Iokasté a má s ní čtyři děti
• děj: Théby jsou sužované morem a špatnou úrodou, dle věštby pomůže vyhoštění Láiova vraha, začne po něm pátrat, skrze výpovědi se postupně dozvídá, že vrahem je on sám a celou pravdu mu vysvětlí pastevec, který ho zachránil, věštba se tak naplnila, Iokasté se oběsí a Oidipus se oslepí, aby neviděl co spáchal a žadoní o vyhoštění

Shakespare: Romeo a Julie

Literárně-historický kontext

• 14. – 16. století
• rozvoj měšťanské vrstvy
• pokračování reformace
• umělecký směr: renesance
  • z francouzského renaissance
  • odklon od gotické strohosti, více barev a lehkosti
  • výstavba zámků namísto hradů
  • v hudbě dochází polyfonie na vrchol
    • skladatelé: G. Dufay, J. Ockeghem, J. Despres, G. P. da Palestrina, O. di lasso, C. Monteverdi
• myšlenkový směr: humanismus
  • návrat k antickému pojetí člověka
  • zdůrazňuje svobodný rozvoj člověka
  • kritika feudalismu i církve
  • rozvoj přírodních věd (Koperník, Galilei, Kepler)

Renesanční literatura

• Itálie
  • Dante Alighieri: Božská komedie (La Divina Commedia)
    • alegorická báseň, duchovní epos
    • má 3 hlavní části (peklo, očistec, ráj) a předzpěv
    • vypravěče v pekle a očistci provádí básník Vergilius
      • peklo je rozděleno do charakteristických deseti kruhů a středu
        • deset kruhů symbolizuje nejtěžší hříchy (nejtěžším je zrada)
        • ve středu pekla jsou Jidáš Iškariotský a Caesarovi zrádcové
    • v ráji provádí vypravěče autorova láska Beatrice
      • Vergilius ho provázet nemůže, protože to byl pohan
  • Francesco Petrarca: Zpěvník (Canzione)
    • sbírka (asi 100) sonetů
    • sonet je báseň s přesně danou strukturou, obvykle milostná
      • první dvě strofy mají čtyři verše
      • ostantí dvě strofy mají tři verše
    • lyrické
    • jsou adresovány jeho lásce Lauře
  • Giovanni Bocaccio: Dekameron
    • sbírka 100 novel
    • ústřední dějovou linku tvoří deset přátel šlechtického původu, kteří odchází z Florencie před morem
    • po dobu deseti dní si povídají příběhy, každý den je určen král, který určuje téma příběhů a každý pak musí příběh vymyslet
    • témata příběhů jsou zábavná, milostná nebo volná
  • Noccolò Machiavelli: Vladař (Il Principe)
    • traktát, politický spis
    • zabývá se vládnutím a absolutistickou monarchií
    • kontroverzní dílo
    • machiavelismus
      • způsob vlády dle Machivelliho
      • účel světí prostředky
• Francie
  • François Villon: Odkaz a Závěť
    • básně, ve kterých se autor loučí s přáteli, světem
    • vysmívá se světu i sám sobě
    • obsahují pasáže vysokého i nízkého básnického stylu, pásáže komické i tragické
    • villonská balada
      • lyrická báseň s danou strukturou
        • první tři strofy jsou delší, zakončené refrénem
        • délka je různá, mezi 8 a 12 verši na strofu
        • poslední strofa obsahuje poselství
  • François Rabelais: Gargantua a Pantagruel
    • pětidílný román
    • rodinná historie života dvou obrů
    • jedná se o satiru na společnost
    • pátý díl je možná napsán jiným autorem
• Španělsko
  • Miguel de Servantes y Saavedra: Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
    • dvoudílný román
    • o bojovném rytíři
    • Don Quijote čte mnoho rytířských příběhů a v době vymírajících rytířských tradic se chce stát jedním z nich
    • společně se svým sluhou, Sancho Panzem, podnikají doprodružství, která obvykle končí zesměšněním
    • Don Quijote se snaží získat hospodskou dívu Dulcinea
    • jeho kůň se jmenuje Rosinata
  • Lope de Vega: Ovčí pramen (Fuente Ovejuna)
    • drama
    • představitel řeholního řádu se po vítězném tažení vrací do své vesnice, je velmi majetnický, neustále uplatňuje jeho moc, nakonec ho lid ve vesnici zabije, králi se nedaří vraždu objasnit, viníkovi odpouští za odvahu
• Anglie
  • Geoffrey Chaucer: Canterburské povídky
    • sbírka novel
    • skupina putuje k hrobu Thomase Becketa v Canterbury
    • původně mělo být dílo mnohem delší, ale nakonec je z něj jen 24 příběhů
    • témata jsou různé a pohledy také, protože skupina je sestavena z různých stavů
  • Christopher Marlowe: Doktor Faust
    • drama
    • příběh učence, který zaprodá svoji duši ďáblu za úspěch

Kontext autorovy tvorby

• 1564 - 1616
• narodil se ve Stratfordu nad Avonou
• za prací dramatika odešel do Londýna
  • byl součástí několika spolků
  • upravoval hry a věnoval se vlastní tvorbě
  • založil The Globe Theatre
    • nedlouho před jeho smrtí vyhořelo
• po 20 letech se vrátil do Stratfordu
• v jeho komediích jsou velmi spletité děje, užívá mimořádně bohatého a humorného jazyka, má výrazné ženské postavy
• jeho tragédie jsou propracované, nadčasové a psané veršovaným jazykem (šestistopý jamb)
• jeho historické hry jsou psány v kontextu soudobé vlády Alžběty I., mají často tragické závěry
• ke konci života píše sonety a romance
  • romance je na pomezí komedie a tragédie, závěr není zásadně tragický, ale děj není příliš komický
  • v sonetech porušuje formu (4-4-4-2)
• Richard III.
• Sen noci svatojánské
• Hamlet, kralevic dánský
• Bouře
• Sonety

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: tragédie
• téma: nesmyslná nenávist usmířená jedině smrtí dvou dětí, milenců
• motivy: láska, lest, nenávist, boj, čest
• kompozice: prolog a pět aktů, chronologické
• jazyk: vysoký, spisovný, archaický, veršovaný
• časoprostor: soudobá Verona (16. stol.)
• postavy: Montek, Romeo (jeho syn), Kapulet, Julie (jeho dcera), otec Vavřinec, Merkucio (přítel Romeův), Benvolio (přítel Romeův), Tybalt (synovec Kapuletův), Lékárník, Paris (nápadník Juliin)

Děj

• Romeo a Julie jsou děti hlav dvou znepřátelených rodů – Kapuleti a Montekové, Kapuletové pořádají velký maškarní ples a Romeo se rozhodne na něj s přáteli jít, zde se setkává s Julií a zamiluje se do ní
• Po skončení plesu se Romeo vydává do zahrad pod Juliinými komnatami a vyslechne její vyznání (balkónová scéna), Romeo pak vyzná city jí, druhý den jsou tajně oddání otcem Vavřincem
• Tybalt Romea nenávidí a nedlouho po svatbě ho vyzve k boji, místo něj se nabídne Merkucio, který je zabit a Romeo smrt přítele pomstí, za což je vyhoštěn
• Kapulet dá Julii ultimátum, buď si vezme Parise nebo potáhne z domu, Julie spolu s chůvou a otcem Vavřincem vymyslí plán, kdy Julie vypije nápoj, po kterém bude nějakou dobu vypadat jako mrtvá
• O pohřbu Julie se dozví Romeo, ke kterému shodou náhod nedorazila zpráva a tomto plánu, dorazí zpět do Verony, na hřbitově zabije Parise a poté u Juliina těla pozře jed od lékárníka z Mantovy, jakmile zemře, Julie se probouzí a jeho dýkou si také bere svůj život
• Podrobněji zde

Molière: Lakomec

Literárně-historický kontext

• 2. pol. 17. – 18. století
  • začátek: konec třicetileté války (1648)
  • konec: konec velké francouzské revoluce (1794)
• umělecký směr: klasicismus
  • důraz kladen na jednoduchost a střídmost, nadčasovost
  • hledání věčné krásy
  • záliba v antice, antické prvky v architektuře
  • projevuje se elegancí
  • v hudbě dochází k systematizaci žánrů, nově vzniká symfonie (převážně abstraktní témata)
    • skladatelé: W. A. Mozart, L. van Beethoven, F. J. Haydn
• myšlenkový směr: racionalismus
  • R. Descartes: Cogito ergo sum.
  • myšlení založené na rozumu
  • jedině rozumem lze dojít k obecně platnému poznání
    • implikuje to odklon od metafyzického (víry)
  • později přešel v osvícenství

Klasicistní literatura

• literatura se dělí na vysokou a nízkou
  • vysoká literatura se zabývá vznešenými tématy, postavami jsou urození hrdinové, náměty jsou z antiky
    • jazyk je vyšší a veršovaný
    • psána primárně pro vzdělance
    • tragédie, óda, hymnus, elegie, epos
  • nízká literatura zobrazuje měšťanstvo a venkovany, často je komická a bez přísných pravidel
    • komedie, bajka, fraška, satira
    • commedia dell’arte
      • původně italský žánr
      • improvizovaná komedie s přede daným příběhem a typizovanými postavami (sluha, komorná, starý bohatý a lakomý)
• Francie
  • Pierre Corneille: Cid (Le Cid)
    • pětiaktová tragikomedie
    • příbeh msty za úrážků, plný heroických scén, rivalita končí láskou
    • postavy: Jiména, její otec, Don Rodrigo (Cid), jeho otec
  • Jean Racine: Faidra (Phèdre)
    • pětiaktová tragédie
    • příběh o zamilované dívce, jejíž láska je neopětována a ze žalu páchá sebevraždu
    • postavy: Faidra, Theseus (její otec), Hippolytos
  • Jean de la Fontaine: bajky (12 svazků)
• Itálie
  • Carlo Goldoni: Sluha dvou pánů (Il servitore di due padroni)
    • komedie
    • příběh obratného sluhy, který z vypočítavosti slouží dvěma pánům zároveň
    • postavy: Truffaldino, Brighello
• Rusko
  • Ivan Andrejevič Korlov: bajky

Kontext autorovy tvorby

• 1622 – 1699
• původně se měl stát notářem
• nakonec se zřekl úřadu a dal se ke kočovníkům
• zemřel na následky zranění při jedné ze svých her
• psal komedie, celkem 33
• využíval principu deus ex machina
• Tartuffe neboli Podvodník (Le Tartuffe ou l’Imposteur)
  • 1664
  • Tartuffe je pokrytech, který si získá důveru měšťana Orgona, ten podlehne jeho intrikám a nebýt zásahu krále, došlo by k úplnému rozvratu jeho rodiny
• Don Juan neboli Kamenná hostina (Dom Juan ou le Festin de pierre)
  • 1665
  • osobité ztvárnění známého svůdce žen
  • kritika pokrytectví, rozmařilosti a cynismu
• Misantrop
  • 1666
  • příbeh citlivého mladého muže, který naráží na přetvářku a faleš společnosti, snaží se proti tomu bojovat a společnost ho začne považovat za asociála a nepřítele (misantropa)
• Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire)
  • 1673
  • příbeh chorobného hypochondra, který nakonec prozřeje a pochopí nesmysl svých nemocí a sám se stane lékařem

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: komedie
• téma: lidská chamtivost v pařížské společnosti 17. století
• motivy: chamtivost, lest, podvody, láska, peníze
• kompozice: pět aktů, Artistotelovská trojí jednota
• jazyk: spisovný, občanské vulgarismy, dialogy i monology, hovorové obraty
• časoprostor: soudobá Paříž (60. léta 16. století)
• postavy: Harpagon, Kleant (jeho syn), Eliška (jeho dcera), Anselm, Mariana (jeho dcera), Valér (jeho syn), Frosina (dohazovačka), Čipera (Kleantův sluha), Jakub (Harpagonův kočí a kuchař)

Děj

• Harpagon zakope truhličku se svými penězi a všechny podezřívá z toho, že ho možná okradou
• má plán pro svoje děti, s kým je provdá a ožení, s tím ale jeho děti nesouhlasí, milují jiné
• Harpagon si chce vzít mladou Marianu, na kterou si ale myslí syn Kleant, Elišku chce zase provdat za starého Anselma, ale ta si myslí na Valéra
• Kleant potřebuje ke sňatku s Marianou jmění, chce si půjčit, ale podmínky jsou nevýhodné, nakonec ještě zjistí, že věřitelem má být sám Harpagon
• společně s Forsinou děti vymýšlí, jak Harpagona ze sňatku s Marianou dostat
• Čipera najde Harpagonovu truhličku a společně s Kleantem ji u sebe ukryjí, Harpagon chce vyslíchat celé město
• Anselm, doposud pouze Harpagonův přítel a bohatýr, se nakonec představí jako otec milenců obou Harpagonových dětí, vše končí dobře
• Podrobněji zde

Erben: Kytice

Literárně-historický kontext

• 30. léta 19. století až konec 19. století
• český jazyk pevně lingvisticky definován
  • začátkem 19. století češtinu studuje a kodifikuje mnoho vědců (Jungmann, Dobrovský)
• v českých zemích dochází k revoluci (1848) a dochází k definitivnímu zrušení feudalismu a poddanství a roboty
  • zásadní změny do svobod Čechů to ale nepřineslo, revoluce byla potlačena a přišla silná vlna germanizace
• rozmach české kultury přichází až v 60. a 70. letech 19. století, kdy po vydání únorové ústavu z roku 1861 byl absolutismus oslaben a byla zajištěna svoboda slova
  • mohli vznikat spolky, almanachy a časopisy, česká literatura se mohla snadněji šířit
• dochází také ke zvýšené politické angažovanosti čechů

Literatura národního obrození

Postobrozenecká literatura

• periodizace:
  1. obranná fáze (konec 18. stol a začátek 19. stol.)
     • zkoumání a kodifikace češtiny a české historie
  2. ofenzivní fáze (začátek 19. stol. – 30. léta 19. stol.)
     • první rozmach nové české tvorby, hlubší zájem o dějiny
  3. vrcholná fáze (30. léta 19. stol – 1848)
     • největší rozmach nové české literatury
  4. revoluční fáze (50. léta 19. stol.)
     • česká tvorba potlačena
  5. postobrozenecká literatura (60. léta 19. stol – konec 19. stol.)
     • největší rozmach české literatury v 19. stol., svoboda slova
• umělecký směr: romantismus, realismus
  • romantismus klade důraz na emoce a nitro postav, zobrazuje konflikt mezi společností a hrdinou, děje se odehrávají na veknově, velký zájem o gotické prostředí a venkov
  • realismus zobrazuje realitu tak jak je, nepřikrášluje, převládá střední nižší společenská vrstva, vypravěč je často nepřítomný
• obrozenci:
  • Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka
    • fraška se zpěvy na téma ševcovské cechovní slavnosti
    • poprvé v ní zazněla píseň Kde domov můj
  • Božena Němcová: Babička
    • venkovská próza s autobiografickými prvky
    • ukázka harmonického života prostých lidí
  • Karel Jaromír Erben, Karel Hynek Mácha, Karel Havlíček Borovský
• májovci:
  • Karolína Světlá: Vesnický román
  • Jan Neruda
• ruchovci, lumírovci:
  • Svatopluk Čech: Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
  • Eliška Krásnohorská: Hubička
• Alois Jirásek: Temno
• Karel Václav Rais: Zapadlí vlastenci
• Gabriela Preissová: Její pastorkyňa
• Alois a Vilém Mrštíkové

Kontext autorovy tvorby

• 1811 – 1870
• vystudoval práva a filosofii a zabýval se českou historií
  • vydal několik historických písemností, včetně spisů mistra Jana Husa
• sbíral českou lidovou slovesnost, kterou vydával
• Prostonárodní písně a říkadla
• Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: balady
• téma: provinění a trest
• motivy: les, chalupa, hřbitov, smrt, tradice
• kompozice: 13 balad, zrcadlová kompozice
  • Kytice – Věštkyně: vlastenecké balady
  • Poklad – Dceřina kletba: narušení vztahu matky a dítěte
  • Svatební košile – Vrba: návrat mrtvého
  • Polednice – Vodník: zásah nadpřirozené bytosti (tradiční)
  • Zlatý kolovrat – Záhořovo lože: princip viny, vykoupení a pokání
  • Štědrý den: o lásce a smrti
  • Holoubek: odlišná, o sebevraždě
• básnické prostředky: bohaté, přirovnání, střídavý rým, pravidelný rytmus, zvukomalba, personifikace, epizeuxis
• jazyk: spisovný, místy citoslovce, s archaickými nebo knižními výrazy
• časoprostor: různý, zhruba soudobí, jen místy rozdílný (Věštkyně)

Básně

• Kytice
  • o zemřelé matce na jejímž hrobě vyrostou mateřídoušky
• Poklad
  • o matce, která v touze po bohatství uvězní vlastní dítě ve skále, po roce spytování svědomí se jí skála otevře a dítě v ní
• Svatební košile
  • o dívce, která přikázala panně Marii, aby jí vrátila z bojů milého, vrátí se jí umrlec, který ji v márici na hřbitově málem zabije, ale pod modlitbě je zachráněna
• Polednice
  • o matce, která hrozí svému dítěti Polednicí, nakonec jej sama ze strachu zardousí
• Zlatý kolovrat
  • o dívce, která je zabita nevlastní matkou a sestrou, která se přestrojená za dívku provdá za krále, který odejde do bojů, dostane zlatý kolovrat za části dívčina těla a po návratu krále kolovrat prozradí pravdu, nevlastní matka se setrou jsou stejným trestem postiženy
• Štědrý den
  • o dvou dívkách, které si přepověděli budoucnost, kterou pak naplnili (jedna se provdala, druhá zemřela)
• Holoubek
  • o vdově, který zabila svého manžela a rychle se provdala, ale z provinění spáchala sebevraždu
• Záhořovo lože
• Vodník
  • o dceři, která neuposlechla matku a vzala si vodníka, porodí dítě, vrátí se k matce a vodník dítě zabije
• Vrba
  • o matce, která má část duše ve vrbě, která je pokácena, zemře, ale z vrby je vyrobena kolébka a zasazeny proutky
• Lilie
• Dceřina kletba
  • o dceři, která zabije své dítě a prokleje svého mílého a matku
• Veštkyně
  • o českém národu

Havlíček: Křest sv. Vladimíra

Literárně-historický kontext

• viz Erben: Kytice

Kontext autorovy tvorby

• 1821 – 1856
• studoval na několik povolání, ale nic nedokončil a stal se spisovatelem a novinářem
• nebyl oblíbený ani vládou ani lidem
  • pro vládu byl příliš antisystémový, pro lid málo nacionalistický
  • idealizoval si východní země, ale později je kritizoval (Rusko)
• byl odsouzen k nucenému pobytu v Brixenu, kde strávil 4 roky
  • krátce po návratu do Čech zemřel na tuberkulózu
• Epigramy
  • krátké parodické, satirické a kritické básně
• Obrazy z Rus
  • cestopisné črty
• Tyrolské elegie
  • satirické báseň o cestě do Brixenu
• Král Lávra
  • satirická báseň o králi s oslýma ušima

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: satirická básnická skladba
• téma: odsouzení absolutistické vlády, satira na lidskou představu o náboženství
• motivy: car, bůh, byrokracie, korupce, vláda, prostota a sprostota
• kompozice: 10 zpěvů (9 epických a jeden bezdějový)
• básnické prostředky: jednoduché pravidelné rýmové schéma, relativně pravidelný jednoduchý rytmus, bez zásadních koloratur
• jazyk: spisovný s lidovými a vulgárními výrazy, občasná makaronština (němčina, hlavně latina)

Děj

• Car Vladimír si přeje místo kanonády božské hřmění, bůh Perun to odmítne, je předveden před civilní soud (neodsouzen) a následně před vojenský soud a je odsouzen ke smrti utopením v Dněpru
• Všechno funguje i bez Peruna, církev chudne a žádá Vladimíra o nového boha, po rozpravě se ministři rozhodnou pro vyhlášení konkursu na nového boha v novinách, doslechznou se o tom všechny církve a posílají dopisy, ve kterých se předhánějí

Mrštíkové: Maryša

Literárně-historický kontext

• viz Erben: Kytice

Kontext autorovy tvorby

• 1861 – 1925
• bratři jsou oba významnými dramatiky
• Rok na vsi
  • románová kronika
• Pohádka máje
  • milostný příběh Helenky a pražana Rýši
• Santa Lucia
  • o studentovi umírajícím v Praze

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: tragédie
• téma: honba za bohatstvím skrze nucené sňatky
• motivy: venkov, statek, smrt, otrava, svatba, láska, válka, oddanost
• kompozice: pět aktů
• jazyk: nařečí (scénické poznámky spisovné)
• časoprostor: soudobé Těšany
• postavy: Lízal, Lízalka (jeho žena), Maryša (jejich dcera), Francek (její milý), Vávra (její budoucí manžel), sousedé, rekruti, nádeníci, hosdposký

Děj

1. akt: Lízal a Vávra domlouvají sňatek s Maryšou, oba mají velké statky a Vávra splácí dluhy (potřebuje věno), Maryša se loučí s Franckem
2. akt: ženy domlouvají Maryši, který si nejprve Vávru vzít neche (proslíchá se, že svou ženu ubil), ale nakonec souhlasí
3. akt: o 2 roky později, Francek se vrací z vojny, Maryša je sňatkem zničená, proslýchá se, že je bita, Francek se popere s Vávrou a vyhrožuje mu, Vávra žaluje Lízala a pohádají se
4. akt: Maryša se setká s Franckem, chce s ní utéct, ale ona nesouhlasí, Vávra se pak pokusí Francka zabít
5. akt: Maryša otráví Vávru a přizná se

Mácha: Máj

Literárně-historický kontext

• viz Erben: Kytice

Kontext autorovy tvorby

• 1810 – 1836
• vystudoval filosofii a práva
• zemřel ještě než se stihl oženit na zápal plic nebo choleru
• Kat
  • původné čtyřdílná próza
  • dokončen byl jen první díl Křivoklad
• Cikání
  • lyricko-epická báseň tematicky podobná Máji
• Pouť krkonošská
  • básnická próza o mrtvých mniších, kteří na jeden den v roce v klášteře na vrcholu Sněžky ožívají

Rozbor díla

• druh: lyrizovaná epika
• žánr: tragická básnická skladba
• téma: trest za pomstu a zamyšlení nad životem po smrti
• motivy: jezero, skála, hřbitov, les, smrt, sebevražda
• kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza, věnování
• básnické prostředky: pravidelné rýmové schéma, propracované metrum (místy jamb), mnoho trop a figur (zejména oxamoróny, inverze)
• jazyk: spisovný s archaickými a knižními výrazy
• postavy: Vilém, Jarmila, Hynek (básník)

Děj

• Vilém (loupežník) zjistí, že jeho dívka Jarmila byla svedena jeho otcem, kterého zabije a je za to zatčen a odsouzen k smrti, Jarmila následkem toho páchá sebevraždu a Vilém je popraven
• básník Hynek se 10 let po těchto událostech vrací na místo, aby o nich vyprávěl

Neruda: Balady a romance

Literárně-historický kontext

• viz Erben: Kytice

Kontext autorovy tvorby

• 1834 – 1891
• studoval práva a filosofii, ale nedokončil je a působil jako redaktor v několika publikacích
• psal poezii, prózu i drama
• Hřbitovní kvítí
  • básnická prvotina
  • nastiňuje nespravedlivé majetkové rozvrstvení společnosti
• Knihy veršů
  • tři díly basníckých skladeb
  • tématicky i žánrově různé
• Písně kosmické
  • básně o kladné perspektivě člověka a lidstva
  • východiskem je moderní věda a dění ve vesmíru
• Arabesky
  • krátké prozaické texty o různých lidech z okraje pražské společnosti
• Povídky malostranské
  • soubor povídek s autobiografickými prvky
  • různé nálady – humor, tragédie, smír

Rozbor díla

• druh: lyricko-epický
• žánr: balady, romance
• téma: reflexe legend, národních a křesťanských příběhů
• motivy: náboženské, historické, národní, biblické, přírodní, politické
• kompozice: 12 balad, 6 romancí
• básnické prostředky: relativně pravidelné rýmové schéma, relativně pravidelný rytmus, častá přirovnání
• jazyk: spisovný s archaickými a knižními výrazy, místy zkráceniny

Básně

• Balada pašijová
• Balada horská
• Romance o Karlu IV.
• Romance helgolandská
• Balada májová
• Balada o duši Karla Borovského

Rolland: Petr a Lucie

Literárně-historický kontext

• koncem první světové války končí věk monarchií a v Evropě vzniká cel řada republik
• Rusko prochází socialistickou revolucí
• v Itálii a Německu se dostává do popředí nacismus

Světová meziválečná literatura

• literatura rozvijí psychologii postav a není tak zdlouhavá
• Ztracená generace
  • spisovatelé píšící po první světové válce
  • jsou to relativně mladí autoři, kteří se účastnili bojů a po válce hledají svoje místo ve spolenosti
  • častými tématy je zklamání a skepse
  • Ernest Hemingway: Stařec a moře
    • novela o starci, který loví ryby
    • metoda ledovce (zapsáno pouze to nejnutnější, zbytek je buď evidentní nebo na interpretaci)
  • Francis Scott Fitzherald: Velký Gatsby
    • novela o nešťastném boháči, který touží po lásce
    • kritika aristokracie
• Pražští němci
  • německy píšící spisovatelé žijící v Praze
  • Franz Kafka: Proces
    • absurdní povídka o Josefu K., který je obžalován a odsouzen k smrti za neznámý zločin
• Francie
  • Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ
    • filosofická pohádka o hledání smyslu života
• Německo
  • Erich Maria Remarque: Na západní frontě klid
    • román o kontrastu mezi chápáním války otce a syna, propagandě
• Anglie
  • James Joyce: Odysseus
    • román, který se odehrává během jediného dne na začátku 20. století
    • hlavní hrdina prožívá totéž, co Odysseus během deseti let
• Rusko
  • Bors Pasternak: Doktor Živago
    • dlouhý román o doktorovi, který prožívá bolševickou revoluci
    • neideologické stvárnění doby, velký objem postav

Kontext autorovy tvorby

• 1866 – 1944
• kromě literatury se věnoval hudebním dějinám a později v životě psal hudebně historické knihy
• získal Nobelovu cenu za literaturu
• byl to socialista, ateista, pacifista a idealista
• Jan Kryštof
  • románová epopej o slavném německém hudebníkovi
• Dobrý člověk ještě žije
  • humorný román o venkovanovi z doby francouzské renesance
• napsal několik životopisů

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: novela (krátky román)
• téma: naivní láska dvou mladých lidí na pozadí světové války
• motivy: náboženství, ateismus, válka, utrpení, smrt, láska, citovost, ptáci, chudoba
• kompozice: chronoilogická, kapitoly, přímý vševidoucí vypravěč, málo děje a více prostoru pro úvahy
• jazyk: spisovný, mimořáně bohatý (archaismy, knížní výrazy, přechodníky), častá přirovnání, děj se posouvá také formou dialogu (delší pasáže kratších výpovědí), vypravěč interaguje se čtenářem (rečnické otázky)
• časoprostor: Paříž, ke konci světové války (leden až Velikonoce)
• postavy: Petr Aubier, jeho rodiče, Filip (jeho Bratr), jeho přátelé, Lucie

Děj

• Petr a Lucie se několikrát setkávají než se konečně osloví, poté se častěji scházejí a zamilují se do sebe, jejich láska se silněji manifestuje na dalších schůzkách a začnou snít o společné nereálné budoucnosti, rozhodnou se sobě zaslíbit před Velkým přítelem (Kristem) v kostele na Velký pátek, kde je při bombardování zabije padající kostelní sloup
• děj se posouvá vcelku pomalu a značná část prostoru je věnována projektování autorova pacifismu nejen do promluv postav, ale taky do projevu vypravěče

Shaw: Pygmalion

Literárně-historický kontext

• viz Rolland: Petr a Lucie

Kontext autorovy tvorby

• 1856 – 1950
• působil jako esejista a kritik, je laureátem Nobelovy ceny
• byl jedním ze zekladatelů fabiánské společnosti, která později stála u zrodu labouristické strany v Británii
• je zakladatelem diskusní komedie
  • ve hře nastiňuje sociální problematiku, kterou pak hrou řeší a nahlíží na ni z různých úhlů pohledu
  • v tištěných vydáních přidává předmluvy nebo doslovy, které jsou vlastně esejemi
• napsal pět neúspěšných románů a pak přešel na dramata
• Caesar a Kleopatra
  • dramatická parodie tragédie Antonius a Kelopatra Williama Shakespeara
  • Caesar je učitelem naivní a nerozvážné Kleopatry a vychovává z ní dobrou královnu, po svém odjezdu se ale Kleopatra bláznivě zamiluje do Marca Antonia
• Živnost paní Warrenové
  • satirická hra o kuplířství
  • dcera majitelky luxusních veřejných domů zpřetrhá pouta s matkou a živý se vlastní prací
• Svatá Jana
  • historická hra o Johance z Arku, která zemře na hranici, ale přežívá dál v srdcích občanů a nakonec se před ní sklání i moc, zjevuje se potom králi Karlu VII. ve snu
  • vrchol tvorby

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: komedie
• téma: vliv vystavení do jiné společenské vrstvy na celkové chování člověka, změna lidského charakteru
• motivy:
• kompozice: 5 dějství, chronologická, předmluva a doslov, podrobné scénické poznámky
• jazyk: spisovný i zcela hovorový a jemně vulgární jazyk, jazyková komika
• časoprostor: Londýn na počátku 20. století
• postavy: Líza Doolittleová (květinářka), Alfred Doolittle (její otec), Henry Higgins (profesor fonetiky), paní Higginsová (jeho matka), paní Pearceová (jeho komorná), Pickering (plukovník), paní Ensford-Hillová, Klára (její dcera), Freddy (její syn)

Děj

1. akt: Líza se potkává s Higginsem a Pickeringem, v řeči zmíní, že by z ní mohl udělat vévodkyni, Pickering se vsadí, že to za půl roku nezvládne, všichni se potkají v Covent Garden
2. akt: Líza jde k Higginsovi a Pickeringovi domluvit si vyučování, Higgins ji příjme a začne s výukou, Lízin otec si od Higginse vezme peníze, Líza začne dělat asistentku
3. akt: Líza se poprvé dostává do společnosti na koktejlu u paní Higginsové, relativně jí to jde, paní Higginsové se nelíbí, jak se k Líze její syn chová
4. akt: Líza jde spolu s Higginsem a Pickeringem na velkou recepci po půl roce výuky a ukáže, jestli se umí chovat jao dáma, všichni ji tam považují za skrytou maďarskou princeznu, Pickering s Higginsem se radují, ale Líze to ndají nijak najevo, ta se naštve a přes noc uteče k paní Higginsové a potoulává se po Londýně s Freddymß
5. akt: Pickering a Higgins se schánějí po Líze, oslovují i policii, setkají se u paní Higginsové a kromě toho tam dorazí také Lízin otec, který se bude ženit a prosí přítomné o jejich přítomnost na svatbě, Líza a Higgins se mezi sebou pohádají a vše si vyjasní

Camus: Cizinec

Literárně-historický kontext

• od roku 1945 po současnost
• po druhé světové válce je nataven nový světový řád a začíná studená válka mezi USA a SSSR

Poválečná literatura

• v literatuře se rozvijí v 50. a 60. letech mnoho nových směrů a žánrů
  • vytrácí se dějovost nebo hlavní postavy
• v 70. letech se vracejí klasické žánry
• existencialismus
  • filosofie má počátky ve 20. letech v německu
  • v popředí je jedinec, který osamocen a svobodu vnímá jako přítěž, celá jeho existence směřuje ke smrti
  • Jean-Paul Sartre: Zeď
    • soubor novel, kde zeď je pokaždé jinou metaforou
  • Boris Vian: Pěna dní
• neorealismus
  • navazuje na realismus
  • zobrazuje každodenní události prostých lidí
  • důležitá je popisnost a dokumentárnost
  • Alberto Moravia: Horalka
    • román z válečného prostředí
• Beatníci, Rozhněvaní mladí muži
  • skupiny vzdorující proti konzervativní společnosti
  • důležitá je pro ně svoboda
  • Jack Kerouac: Na cestě
    • reportážní próza s autobiografickými prvky
    • popisuje cestu po Spojených státech
• absurdní literatura
  • bez děje, souvislostí a logiky
  • jazyk je prázdný
  • Eugène Ionesco: Plešatá zpěvačka
  • Edward Albee: Kdo se bojí Viginie Woolfové
• magický realismus
  • realné věci jsou zvláštní a nereálné věci jsou zcela běžné
  • Gabriel Garcia Marquez: Sto roků samoty
• postmodernismus
  • zavrhuje avantgardní principy
  • Umberto Eco: Jméno růže
    • román o nalezení středověkého rukopisu, ve kterém si mnich vzpomíná na svůj život, kde vyšetřuje vraždy v souvislosti s údajným nalezením druhého dílu Aristotelovi Poetiky

Kontext autorovy tvorby

• 1913 – 1960
• pracoval jako spisovatel, novinář a filosof
• ve svém díle se zabývá ateistickým existencialismem
  • jediné řešení otázky smyslu života nachází ve vzdorování osudu
• jeho postavy jsou opuštěné uprostřed lidí a dějů, kterým nerozumí, a které je nezajímají
• Mýtus o Sisyfovi
  • filosofický manifest
  • zabývá se otázkami smyslu bytí v kontextu jeho myšlení nad světem
  • filosofická sebevražda - přijetí Boha jako východisko absurdity a nesmislnosti bytí
• Caligula
  • drama
  • Caligula dojde po úvahách o absurditě bytí k páchání hrůzných činů
• Mor
  • román, ve kterém je město postiženo morem a ačkoliv s tím nemůžou obyvatelé nic dělat, bojují proti zlu, které je mimo ně

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: novela (krátky román)
• téma: obraz společniosit, která raději jiného člověka odstraní než jej příjme
• motivy: osamocenost, lhostejnost, vina, trest, absurdita, ego
• kompozice: chronoilogická, 1. část příběhová, 2. část primárně úvahová, přímý vypravěč
• jazyk: spisovný, zhuštěný děj, suché, přímá a nepřímá řeč
• časoprostor: Alžírsko, 1. polovina 20. století
• postavy: Mersault, Marie, Raymond

Děj

• Mersault je na pohřbu svojí matky, ale nepláče, je mu to lhostejné, odmítne práci v Paříži a zůstává v Alžíru, seznámí se s Marií, se kterou naváže milostný vztah, který je mu ale lhostejný, spřátelí se s Raymondem (skldníkem), je pozván na chatu k Raymondova přítele a střetne se se dvěma Araby, kteří poraní Raymonda, Mersault pak jednoho z nich zastřelí a je mu to lhostejné
• Mersault se dostává k soudu, právník ho ujišťuje, že nejhorším trestem je nízké odnětí svobody, ale u soudu se neřeší jeho činy, jako spíš jeho charakter a nakonec je odsouzen k smrti, kterou příjmá s klidem

Beckett: Čekání na Godota

Literárně-historický kontext

• viz Camus: Cizinec

Kontext autorovy tvorby

• 1906 – 1989
• živil se jako spisovatel
  • byl dobře finančně zajištěn po otci
  • kvůli zdravotním důvodu se nemohl věnovat jinému zaměstnání
• získal Nobelovu cenu
• psal primárně dramata, ale napsal i několik novel, kratších próz, esejí a básní
• jeho dramata jsou absurdní a je třeba je za to považovat a nesnažit se v nich hledat hlubší význam

Rozbor díla

• druh: absurdní drama (existenciální)
• žánr: tragikomedie
• téma: neexistuje
• motivy: víra, smrt, myšlení, nadčasovost, strom, repetice
• kompozice: 2 dějství, nejasná návaznost (v každém zachována trojí jednota)
• jazyk: spisovný i zcela hovorový a místy vulgární
• časoprostor: polní cesta se stromem, jinak neurčeno
• postavy: Vladimír, Estragon, Pozzo, Lucky, jinoch

Děj

1. akt: Vladimír a Estragon společně čekají na Godota a hledají způsoby jak trávit čas, nejprve si jen povídají, následně přemýšlí nad sebevraždou, pak přemýšlejí a zpívají, přijde z nimi Pozzo a Lucky, jeho de facto otrok, vedou spolu rozhovor a Pozzo s Luckym nakonec odcházejí, Vladimír s Estragonem dál čekají, přijde za nimi jinoch, který jim oznámí, že Godot dne nepřijde, ale že zítra už určitě ano a Vladimír s Estragonem odcházejí (nepohnou se)
2. akt: Vladimír s Estragonem opět čekají, v jiném pořadí zkouší trávit čas, opět k nim přijde Pozzo a Lucky, jenže Pozzo oslepl a Lucky oněmněl, jen chvíli se společně baví než Pozzo s Luckym znovu odejdou, přichází jinoch, aby jim oznámil, že Godot dnes opět nepřijde, ale zítra už určitě, Vladimír s Estragonem zkouší spáchat sebevraždu, ale provaz se jim přetrhne, domluví se, že jestli následující den Godot opět nepřijde, spáchají sebevraždu

Orwell: 1984

Literárně-historický kontext

• viz Camus: Cizinec

Kontext autorovy tvorby

• 1903 – 1950
• pracoval v několika oblastech a stal se rázným antikomunistou
• kromě beletrie jsou významné také jeho eseje
• ve svých novelách se zabývá antiutopií
• Na dně v Paříži a Londýně
  • zážitky z doby, kdy se pohyboval jako tulák
• Hold Katalánsku
  • zážitky ze Španělské občanské války
• Farma zvířat
  • novela (krátký román) o pokrytectví totalitních režimů, které postup času překrucují původní revoluční ideály tak, že se nakonec sami stanou tím proti čemu bojovali
  • alegorie na farmě (farmáři zlí, zvířata dobrá)

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: román
• téma: zachycení zcela zmanipulované a kontrolované společnosti, varování před komunismem
• motivy: manipulace, pravda, lež, ztráta významu slov, jazyk
• kompozice: chronologická, gradace ke konci, přímý vypravěč, kapitoly
• jazyk: spisovný, hovorové výrazy výjimečně, neologismy a cizí slova (newspeak, doublethink)
• časoprostor: Londýn v budoucnosti
• postavy: Winston Smith, Julie (jeho milenka), O’Brian (člen strany), Charrington (vlastník obchodu), Syme (přepracovatel newspeaku), Parsons (soused), Velký bratr

Děj

• příběh:
  • Winston je pracovník na ministerstvu pravdy a jednou v rámci dvou minut nenávisti spatří Julii a zamilují se do sebe
  • oba zápasí s myšlenkami strany, vysoký představený O’Brian je pozve k sobě na sklenku, vypne obrazovku Velkého bratra a předá jim knihu Emanuela Goldstiena, celou zemí nenáviděného zrádce
  • Winston si pronajme malý byt nad obchůdkem pana Charringtona, který je později udá
  • Winston se dostává na ministerstvo lásky, kde je mučen k poslušnosti O’Brianem, jeho mučení skončí potom co si přeje, aby to, co dělají jemu, dělali Julii, vyjde ven a na lístek v restauraci napíše 2 + 2 = 5
• myšlenky:
  • důraz na jazyk jako prostředek k přemýšlení
    • vláda se snaží jej přetvořit tak, aby nebylo možné mít antisystémové myšlenky
    • ministerstvo pravdy lže, ministerstvo lásky mučí, ministerstvo hojnosti je neschopné postarat se o populaci a ministerstvo míru válčí
    • Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla
  • důraz na minulost
    • vláda předělává minulost tak, aby měla vždycky pravdu
    • nepohodlní lidé jsou vaporizování, po jejich smrti zmizí veškeré jejich záznami
    • vláda přejmenovává věci
  • důraz na kontrolu fyzična i psychična
    • vláda neustále monitoruje každý pohyb lidí
    • zavádí se ideopolicie a ideozločiny, které jsou tvrdě postihovány
    • rodina udává vlastní členy

Čapek: Bílá nemoc

Literárně-historický kontext

• 1918 – 1945
• dochází k zásadním změnám ve světovém řádu
  • v Evropě upadají monarchie a vznikají menší republiky
    • v Rusku je svržen a zavražděn car a zavádí se bolševická vláda
  • svět ekonomicky prosperuje
    • ekonomicky nejaktivnější jsou definitivně Spojené státy
  • ve 30. letech je svět zasažen velkou ekonomickou krizí, která akceleruje v Německu tvorbu nacistického zřízení
  • v roce 1939 začíná 2. světová válka
• umělecký směr: avantgarda
  • z francouzského l’avanat-garde (předvoj)
  • typické je experimentování a hledání nových výrazových možností
  • hudba se štěpí podobně jako literatura
    • skladatelé: M. Ravel, J. Suk, L. Janáček, B. Martinů, V. Kaprálová, I. Stravinskij, Les Six, Varèse, Schoenberg

Česká meziválečná próza a drama

• literatura reaguje na 1. světovou válku a později varuje před 2.
• Legionářská próza
  • František Langer: Velbloud uchem jehly
  • Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka
• Socialistický realismus
  • Ivan Olbracht: Nikola Šohaj loupečník
  • Marie Majerová: Robinskonka
• Psychologická próza
  • Egon Hostovský: Žhář
  • Jaroslav Havliček: Helimadoe
• Demokratická próza
  • Josef Čapek: Ze života hmyzu
  • Karel Poláček: Bylo nás pět
  • Ferdinand Peroutka: Budování státu
  • Eduard Bass: Cirkus Humberto

Kontext autorovy tvorby

• 1890 – 1938
• studoval filosofii
• pracoval jako překladatel a žurnalista
  • psal fejetony, reportáža a sloupky
• hodně cestoval
• v jeho díle mezi hlavní motivy patří noetika (snaha o poznání pravdy), pragmatismus (teorie více pravd, které nelze potvrdit nebo vyvrátit), varování před technologiemi, varování před válkou, rozhovory, dětské knihy
• Věc Makropulos
  • morálně etické drama o dlouhověkosti
• Matka
  • drama o matce, která chrání své poslední dítě před válkou
• Povětroň
  • noetická povídka
• Továrna na absolutno
  • román o inženýrovi, který vynalezne stroj, který spálí jakoukoliv látku a uvolní absolutno, které působí na lidi a dává jim božské schopnosti, svět se zhroutí
• Krakatit
  • inženýr vynalezne výbušninu a vlády světa usilují o její složení, které je ukradeno a on se ho snaží získat zpátky
• Válka s mloky
  • román o válce s novou inteligentní formou života, která pak na lidstvo zaútočí a vyhubí ho

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: tragédie
• téma: morální rozpor hippokratovy přísahy s léčbou zlých lidí
• motivy: morální spor, odkaz na nacistické Německo
• kompozice: 3 dějství
• jazyk: spisovný a bohatý, místy cizí výrazy
• časoprostor: blíže neurčeno, soudobé
• postavy: Dr. Galén, Maršál, baron Krüg, Sigelius (dvorní rada)

Děj

• v zemi se šíří epidemie bílé nemoci, která se projevuje jako malomocenství a charakteristickými bílými skvrnami, zatímco se země chystá do války, a jedinou formu léčby administruje Dr. Galén
• baron Krüg, velký dodavatel zbraní také onemocní, žádá Galéna o vylečení, ten ho přislíbí pouze pokud baron zastaví výrobu zbraní, ten se pokusí tlačit na Maršála pro mír
• Krüg je neúspěšný a páchá sebevraždu, maršál na sobě také pozoruje bílou skvrnu, Galén ho bude léčit pouze pokud uzavře mír, po nátlaku rodiny souhlasí
• Galén se vydá k maršálovi, ale je spolku s lékem ušlapán skandujícím davem

Čapek: R.U.R.

Literárně-historický kontext

• viz Čapek: Bílá nemoc

Kontext autorovy tvorby

• viz Čapek: Bílá nemoc

Rozbor díla

• druh: drama
• žánr: sci-fi, antiutopie
• téma: varování před automatizací světa
• motivy: odkaz na zrychlený technologický pokrok, lenost
• kompozice: předehra a 3 dějství 10 let po předehře
• jazyk: spisovný (kromě služebné), krátké a rychlé dialogy, odborné výrazy
• časoprostor: neurčeno, budoucnost
• postavy: Alquist (stavitel robotů), Harry Domin (centrální ředitel R.U.R.) Helena Gloryová (jeho žena), Dr. Gall (ředitel fyziologického výzkumu), Nána (služebná)

Děj

• Helena přijde za Dominem, aby se dozvěděla více o továrně R.U.R., nevnímá rozdíl mezi lidmi a roboty a učí se o nich, nakonec se s Dominem vezmou
• po deseti letech se roboti začnou využívat jako vojáci do válek, roboti si uvědomí, že nepotřebují lidi pro svou existenci a začnou vyvražďovat lidstvo
• než se dostanou do továrny R.U.R., stihne Helena spálit plány na výrobu, roboti všechny zavraždí kromě Alquista, který jako jediný pracuje i když nemusí
• roboti ho prosí o plány, ale on je nezná, na konec najde dva roboty, kteží projevují city a možná, že jsou to oni, kteží započnou novou civilizaci

Wolker: Těžká hodina

Literárně-historický kontext

• viz Čapek: Bílá nemoc

Česká meziválečná poezie

• autoři zakládají spolky
  • Devětsil (J. Seifert, V. Nezval, J. Wolker, F. Halas etc.)
• proletářská poezie
  • vzniká v reakci na revoluci v Rusku
  • zobrazovala třídní protiklady
  • klade důraz na dělnictvo, sociální spravedlnost
  • sociální balada
    • balada zobrazující společenskou problematiku a její tragédii
  • Josef Hora: Struny větru
    • postupný přechod od proletářské poezie k poetismu
    • lyrizované zážitky ze SSSR
  • Jindřich Hořejší: Den a noc
    • proletářská sbírka o sociální chudobě ve velkoměstě
  • Stanislav Kostak Neumann: Rudé zpěvy
    • oslava proletářské revoluce, SSSR jako zdroj naděje
• poetismus
  • volná obrazotvornost, fantazie, spontánnost, apolitičnost, radost
  • volné asocicace, metafory, pravidelný i volný verš
  • později úpadek ve prospěch surrealismu a socialistickému realismu
  • Vítězslav Nezval: Básně noci
    • Podivuhodný kouzelník, Akrobat, Edison
    • poetistické básně
  • Jaroslav Seifert: Na vlnách TSF
    • poetistický sbírka
• katolická poezie
  • Jan Zahradníček: Svatý Václav
    • sbírka o češství a důležitosti národních světců
    • vyšla po válce
• spirituální poezie
  • František Halas: Torzo naděje
    • básně odkazující se na události roku 1938
    • užívá se litanie

Kontext autorovy tvorby

• 1900 – 1924
• studoval práva
• zemřel mladý na tuberkulózu
• psal výhradně proletářské básně
• Proletářské umění
  • 1922
  • stať o teorii a programu proletářské poezie
• Host do domu
  • básnická sbírka o 3 částech
  • kontrasty optimismu a bídy, touha po harmonii a láska ke světu
  • Svatý kopeček
    • pásmo o bídě a místu, kam často jezdíval
• básně z pozůstalosti
  • několik básní Wolker nestihl vydat
• kromě toho psal také krátká dramata (Tři hry) a pokoušel se o román (Polární záře)

Rozbor díla

• druh: lyrika
• žánr: sociální balady
• téma: celkový pohled na tragický dělnický svět, chudobu
• motivy: smrt, těžkost bytí, láska, dělník, topič, oči, srdce
• básnické prostředky: nepravidelný rytmus, metrum a rýmové schéma, častá inverze, místy absolutní rým, přirovnání, personifikace
• jazyk: spisovný, místy knižní a archaický, naivní

Básně

• Balada o nenarozeném dítěti
• Balada o snu
• Balada o očích topičových

Fischl: Dvorní Šašci

Literárně-historický kontext

• 2. světová válka učinila ze Spojených států a SSSR definitivní supervelmoci
  • svět se dělí na spojence USA a SSSR
• v roce 1948 dochází ke komunistickému převratu
• v 50. letech je cenzura nejtvrdší, vykonstruované procesy vedli ke smrti mnoha nevinných lidí
• v 60. letech postupně dochátzí k mírnému uvolnění a svoboda slova je větší
• po pražském jaru v roce 1968 dochází k tvrdé cenzuře (normalizace)
• literatura se dělí na oficiální, samizdatovou a exilovou
  • oficiální literatura prochází tvrdou cenzurou a může být vydávána státními nakladatelstvími
  • samizdatová literatura neprochází cenzurou a vydává se tajně a nízkonákladově
    • Edice Petlice
  • exilová literatura v Československu nevychází a vychází v zaraničí
    • 68 publishers (Toronto), Index (Kolín nad Rýnem), Svědectví (Paříž)

Česká próza v době komunismu

• oficiální próza
  • Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce
  • Jan Drda: Městečko na Dlani
  • Jan Otčenášek: Romeo, Julie a tma
  • Ota Pavel: Smrt krásných srnců
  • Bohumil Hrabal: Postřižiny
• Samizdatová literatura
  • Ludvík Vaculík: Český snář
  • Ivan Klíma: Moje šílené století
  • Karel Pecka: Malostranské humoresky
• Exilová literatura
  • Josef Škvorecký: Hříchy pátera Knoxe
  • Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
  • Milan Kundera: Nesmrtelnost

Kontext autorovy tvorby

• 1912 – 2006
• vystudoval sociologii a právo
• pracoval jako diplomat a později jako velvyslanec
• je to žid a svou víru často promítá do svých děl
• jeho díla jsou obvykle kratší a obsahují mnoho autobiografických prvků a osobních zkušeností
• Hebrejské melodie, Mrtvá ves
  • básnické sbírky
• Jeruzalémské povídky, Loučení s Jeruzalémem, Píseň o lítosti
  • povídky
• Hovory s Janem Masarykem
  • dokumentární próza

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: filosofický román (novela)
• téma: síla charakteru, který trpěl, mstil se a nakonec odpustil
• motivy: koncentrační tábor, nadpřirozeno, osud, pomsta, odpuštění, utrpení, víra, trauma
• kompozice: chronologická a retrospektivní, časové skoky dopředu, přímý vypravěč
• jazyk: spisovný, místy nespisovné výrazy a archaismy
• časoprostor: blíže neurčeno, konec 2. světové války a doba po ní
• postavy: David Kahan (soudce, vypravěč), Leo Reisenberg (lilipután), Max Himmelfarb (hvězdopravec), Adam Wahn (iluzionista), Hejtman Kohl, Heinrich Walz (vrah Wahnovi ženy)

Děj

• čtyři přátelé jsou na dvoře Hejtmana Kohla v koncentračním táboře a pracují jako dvorní šašci, zažívají různé nepříjemnosti, ale tábr přežijí do osvobození
• při osvobozování nešťastnou náhodou zemře Leo, ostatní se rozdělují
• po nějaké době se Kahan vydává do Jeruzaléma, kde se setká s Max Himmelfarbem, vyprávějí, co zažili po táboře a dozvědí se, že v Jeruzálemě je i Adam Wahn, a že je po teroristickém útoku v nemocnici, navštíví ho a on jim vypráví svůj příběh
• Adam se po válce chtěl pomstít muži, který zabil jeho manželku, pronásledoval jeho stopy až do Argentiny, kde jej unesl a chystal se ho zastřelit, ale neudělal a on nakonec sám spáchal sebevraždu
• potom, co Max svůj příběh dovypráví, umírá

Fuks: Spalovač mrtvol

Literárně-historický kontext

• viz Fischl: Dvorní šašci

Kontext autorovy tvorby

• 1923 – 1994
• zabýval se dějinami umění
  • publikoval naučné články
• zobrazuje úzkost, strach, bezpráví a izolaci
• hrdinové jsou křehcí, bezbranní
• má bohatou symboliku a imaginativnost
• Pan Theodor Mundstock
  • román
  • pan Mundstock se absurními způsoby ze strachu připravuje na odjezd do koncentračního tábora
• Mí černovlasí bratři
  • povídky zz doby války
• Vévodkyně a kuchařka
  • rozsáhlý román o životě ve Vídni na konci 19. století

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: román (novela)
• téma: radikalizace slabého charakeru do extrémní míry
• motivy: pohřeb, rakev, krematorium, smrt, slabost, Hitler, nacismus, antisemitismus
• kompozice: chronologická, časové skoky
• jazyk: spisovný, místy archaismy a knižní jazyk (i v promluvách), často přímá řeč
• časoprostor: Praha, Československo kolem roku 1938 – 39
• postavy: Karl Kopfrkingl (Roman), Marie Kopfrkinglová (Lakmé, jeho žena), Milivoj (jejich syn), Zina (jejich dcera), Willi Reinke, zaměstnanci krematoria, Strauss, Dvořák

Děj

• Karl nejprve s rodinou jdou do zoo a panoptika
  • příběhy na úvodu nejsou obsahově tolik podstatné, nastiňují jen situaci a přemýšlení, většina důležitého příběhu se odehrává až ke konci díla
• Karl je postupně schůzkami a úkoly radikalizován přítelem Willim Reinkem, zapřísáhlým nacistou, zjistí, že jeho žena je židovka a děti dle Norymberských zákonů také, aby se mohl účastnit schůzek dále, navrhne, že se s manželkou rozvede
• později začne mít halucinace a tibetském mnichovi, zabije ze soucitu manželku (jako rozvedené židovka by se jí nevedlo nijak dobře) a syna (kvůli původu ho nepřijmou na gymnázium a jako slabý a citlivý hoch by neměl v říši šanci), pokusí se zabít i dceru, ale těsně před tím se zblázní

Dyk: Krysař

Literárně-historický kontext

• 1890 – 1918
• ke konci 19. století se české země staly nejprosperující částí Rakouska-Uherska
  • nejhustší dopravní síť, největší zastoupení průmyslu, eliminace negramotnosti, vyspělé technické vysoké školství
• po Evropě se šíří antisemitismus
  • v českých zemích kauza hilsneriáda (neprávem odsouzený žid)
• v roce 1914 se rozpoutá 1. světová válka
  • do popředí československé zahraniční i domácí politiky se dostává T. G. M.

Česká literatura přelomu 19. a 20. stol.

• v české literatuře se literatura rozděluje na tři významnější skupiny
  • Manifest české moderny
    • podepsalo ho několik autorů v 90. letech 19. stol.
    • vyjadřuje odpor k akademismu a přetvářce, zdůrazňuje individualitu
    • Josef Svatopluk Machar: Confiteor, Tristium Vindobona
      • básnické sbírky
    • Otokar Březina: Svítání na západě, Stavitelé chrámu
      • básnické sbírky
    • Antonín Sova: Květy intimních nálad, Soucit a vzdor
      • básnické sbírky
    • František Xaver Šalda
      • první skutečně významný literární vědec a kritik
  • Dekadence
    • nepodepsali manifest české moderny
    • psali do časopisu Moderní revue
    • Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna*
      • básnická sbírka s realistickými až naturalistickými pasážemi
    • Jiří Karásek ze Lvovic: Sexus necans
      • basnická sbírka o homosexualitě
  • Anarchističtí buřiči
    • nehlásili se k žádné skupině
    • shromažďovali se kolem časopisu Omladina
    • vedli bohémský život
    • Stanislav Kostka Neumann: Rudé zpěvy
      • první proletářský básník
    • Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr
    • František Gellner: Po nás ať přijde potopa
    • Petr Bezruč: Slezské písně

Kontext autorovy tvorby

• 1877 – 1931
• studoval práva
• pracoval jako novinář
• často hovořil o nutnosti pokračování v díle předků (znovu probouzel vlastenectví)
• jeho tvorba je tragikomickým pojetím života, plná sebeironie a subjektivismu
• Okno, Lehké a těžké kroky, Poslední rok, Anebo
  • básnická tetralogie vznikající za války a po ní
  • vlastenecké motivy, pesimismus
• A porta inferi
  • básnická sbírka s motivy vzdoru, síly, rozčarování z nemožností uskutečňovat ideály
• Milá sedmi loupežníků
  • poema o zradě, pomstě, smrti a vzdoru
• Marnosti
  • básně s vlasteneckou tématikou

Rozbor díla

• druh: epika
• žánr: novela
• téma: láska a pomsta
• motivy:
• kompozice: chronologická, gradace ke konci, dělené na kapitoly, nepřímý vypravěč
• jazyk: spisovný s archaickými a knižními výrazy, německá jména postav
• časoprostor: Hammeln (Sasko), pověst ze 13. století
• postavy: Krysař, Agnes (jeho milenka), Kristián (její svůdce), Sepp Jörgen (chudý rybář), Strumm a Frosch (konšelé)

Děj

• Krysař přichází do Hammeln, aby vyhnal z města krysy, za práci mu konšelé odmítnou zaplatit, brzy potká krásnou Agnes, oba se do sebe zamilují, ale místní hoch Kristián ji svede a zplodí s ní dítě
• těhotná Agnes ze žalu páchá sebevraždu skokem do propasti a v reakci na to Krysař vábí celé město, všichni skáčou do propasti až na rybáře Seppa Jörgena, který na vábení reaguje až následující den, ale vytrhne ho plačící dítě

Skácel: Smuténka

Literárně-historický kontext

• viz Fischl: Dvorní šašci

Česká poezie v době komunismu

• Skupina 42
  • psali mezi lety 1942 – 1948
  • odmítali surrealismus
  • Jiří Kolář: Prométheova játra
  • Ivan Blatný: Hledání přítomného času
  • Josef Kainar: Moje blues
• Skupina Ra
  • 1942 – 1948
  • surrealistická skupina
  • vydali almanach A zatímco válka
  • Ludvík Kundera: Roztrhané panenky
• Frézismus
  • po roce 1948
  • politicky motivovaná poezie
  • Jiří Taufer: Strana, lidé, pokolení
  • Pavel Kohout: Čas lásky a boje
• Host do domu
  • Oldřich Mikulášek: Žebro Adamovo

Kontext autorovy tvorby

• 1922 – 1989
• publikoval v rámci časopisu Host do domu
• zaujal svou opravdovostí
• po roce 1969 mu bylo zuakázáno publikovat a jeho tvorba vycházela v exilu
• Kolik příležitostí má růže
  • básnická prvotina, vliv lidové písně, každodenní život
• Co zbylo z anděla
  • motivy lidskosti a souznění, klidu, pravých hodnot
• Metličky
  • pokorý vztah k životu

Rozbor díla

• druh: lyrika
• žánr: krátké verše
• téma: přímý odraz autorových pocitů
• motivy: jaro, čas, křidlo, smrt, sníh, náboženství, příroda, úzkost
• básnické prostředky: nepravidelný rytmus, volný verš (málo vyjímek), místy absolutní rým, strohé surové krátké texty, přirovnání, neologismy (smuténka)
• jazyk: spisovný