Literatura starověkého Řecka
- spojení s náboženstvím
- vedle literatury se rozvijí i filosofie a další druhy umění
- řecký ideál člověka - harmonie tělesné a duševní krásy (kalokagathea)
- používali písmo hláskové (alfabeta)
Prehistorické období (1200 - 800 BC)
- nedochovali se žádné památky
Archaické období (800 - 500 BC)
Homér (*800 BC - ?)
Ílias
- popisuje posledních 51 dní dobývání města Trója
- má 16 000 veršů, rozdělen na 24 zpěvů
- Děj:
- hlavním hrdinou je bojovník Achilles
- Achilles se neúčastní bojů a do války jde jeho přítel v jeho zbroji
- Achillův přítel je zabit a tak jde zpět do bitvy a pomstí se
- končí slavnostním pohřbem
- tématem je pomsta
Odysseia
- navazuje na Ílias
- má 12 111 veršu, rozdělen do 24 zpěvů
- Děj:
- král Odysseus se po vítězství u Tróji vrací domů, avšak bůh Poseidon mu to zamezí
- po cestě zažívá různá dobrodružství
- nakonec se po 10 letech vrátí domů, kde mu jeho žena Penelope zůstala i tak věrná
Ezop (500s BC)
- původem otrok
- údajně byl obviněn ze svatokrádeže a shozen ze skály
- je zakladatelem bajky (krátká epická skladba s morálním ponaučením, kde vysktupují personifikovaná zvířata)
- jeho bajky byly předávány nejdříve slovně, později ovšem byli sepsány (Ezopovy bajky)
Sapfó (640 - 570 BC)
- nejstarší doloženou básnířkou
- psala o přátelství a lásce
- byla označena jako múza
- žila na ostrově Lesbos
- její milostné básně byli mířeny ženám, proto lesbické vztahy
Anakreón (600s BC)
- proslavil se lyrickými básněmi
- motivy byla láska, opilství, bijáctví
- písňová forma
- anakreontika - typ poezie, která má témata vína, žen a zpěvu
- krátké básně
- jednoduše pochopitelné
Attické období (500 - 300 BC)
Rozkvět literatury
- vyvinulo se z oslav, dionýsie
- byly spojeny s předváděním různých příběhů
- později začíná vznikat dialog
- hrají nejdříve muži v amfiteátrech
- docházi ke konfliktu postav
- herci měli masky s otvory na ústa
- hra je uvedená prologem a uzavřená epilogem
- hry byli psány ve verších, nerýmovaných
- na scéně bylo málo herců a chorus, později se přidávalo více herců
- dodržovala se trojí jednota (místo, čas, děj)
- pravidla pro psaní dramatu shrnul Aristotéles v díle Poetika
Tragédie
- byla vysoký žánr, měl vést ke katarzi (uvolnění, vyjádření emocí)
- vystupují lidé z vyšších vrstev společnosti
- řeší se vážná témata
- končí tragicky
- má 5 částí:
- expozice - úvod do děje
- kolize - náraz na zápletku
- krize - uvědomění zápletky
- peripetie - řešení zápletky a komplikace
- katastrofa - vyřešení zápletky, tragický konec
Komedie
- byla nízký žánr
- nemusel dodržovat pravidla
- tématy je soudobí život
- vystupují i postavy z nižších vrstev společnosti
- děj se dříve měnil, později už byla jasná dějová linie
Aischylos (600s/500s BC)
- bývá považován za zakladatele tragédie
- zavádí 2 herce na scénu
- sepsal 94 tragédií, dochovalo se 7, zbytek jen podle názvu
Orestiea
- námět se týká mýtu o Agamemnonovi
- když šel do Trójské války, obětoval svoji dceru
- když se vrací zpět, je zavražděn svou manželkou a jejím milencem
- hlavním hrdinou je Orestes, který chce pomstít svého otce
- nakonec zabyje vlastní matku
- prosí o odpuštění bohů, zastane se bohyně Athéna
Sofokles
- byl váženou osobností
- vrchol dramatu
- vedl řecké vojsko
- napsal 120 her, dochovalo se nám 7
- byl to úspěšný autor
- přivedl třetího herce na scénu a zavedl výpravné kulisy
- zavedl princip deus ex machina
- bůh ze stroje
- když děj dospěl do zmateného bodu, na scénu se umístila socha boha a ten rozhodl, kudy se bude děj dále ubírat
- nepoužíval jej ve všech hrách, jen v některých
Král Oidipus
- Oidipus se ožení se svou matkou
- jako dítě je na základě věštby odsouzen na smrt, ale je ušetřen
- nechtěně podle věštby zabije svého otce a zachrání Théby
- za odměnu dostane ovdovělou královnu, jeho matku, se kterou splodí děti
- během dne se dozvídá o své minulosti, nakonec se sám vylouší z města
Antigona
- Antigona je dcera krále Oidipa
- po smrti svého otce pohřbívá svého bratra i přes královský zákaz
- nakonec je zazděna zaživa
- nakonec chtějí Antigonu dostat ven a osvobodí ji, tehdy je už ale mrtvá, spáchala sebevraždu
Euripidés
- napsal přibližně 100 dramat, dochovalo se 19
- ve své tvorbě velmi originální
- klade důraz na psychologii postav a na ženské postavy
Médea
- v mýtech je zobrazena jako vražedkyně, v dramatu zase jako žena nešťastná, téměř zoufalá
- je partnerkou Iásona, se kterým má dokonce děti
- Jáson ji poté opouští, aby se stal korintským králem a ona se mstí
- na závěr zavraždí Iásonovu nastávající a svoje děti
Aristofanes
- psal komedie
- ve svých dílech kritizuje sodobou společnost: přetvářku, podlost, etc.
- v některých dílech představuje ideální společnost
- všechny hry jsou satirické a výsměšné ale i kritcké
- někdy v jeho hrách vystupovaly skutečné osobnosti
Lysistraté
- je o naštvyných ženách, které opouští své muže
- ti to bez nich ale nevydrží, nakonec se tedy usmíří
Herodotos
- byl velmi aktivní v politice
- kvůli svým názorům musel odejít do exilu
- začal sepisovat dějiny, které nejsou ještě zcela vědecké, protože do nich zasahují bohové
- jeho díla jsou dobrá i po umělecké stránce
Zenón z Eleje
- řecký filozof
- aporie - rozpor mezi dvěma dobře doloženými názory
- aporie Achylea a želvy, aporie šípu
Sokrates
- považován za zakladetele klasické filosofie
- za své názory byl odsouzen k trestu smrti
- byl to skvělý řečník - sokratovská metoda
Platón
- je zakladatelem celé evropské filosofie
- učení je podle něj procesem vzpomínání
- obrací se k poznání člověka a ke společnosti, proto na něj odkazují představitelé renesance a novověku
- je jedním ze zakladatelů pedagogiky a estetiky
Aristoteles
- byl to poslední opravdový vědec, zabýval se jak humanitními obory tak přírodními vědami
- založil vlastní školu, po Platonově akademii, Lykeion
- je autorem díla Poetika, což je první teoretické pojednání o umění
- založil první dělení věd
Démosthenés
- řečník
- filipika - byli námířené proti Filipu Makedonskému
Helénistické období (300 - 100 BC)
- literatura se šíří
- zánik říše