- stanovuje přítomnost iontů a kationtů
- reakce pro jejich důkaz jsou vesměs snadné a rychle proveditelné
- Neznámí vzorek
- látka, jejíž složení chceme zjistit
- Činidlo
- látka, která umožňuje dokázat přítomnost některých iontů
- přidává se do neznámého vzorku
- skupinové činidlo
- činidlo, které slouží pro důkaz některé z analytických tříd
Reakce
- Specifické reakce
- jsou charakteristické pro určitý ion
- činidla, která dokazují přítomnost jednoho konkrétního iontu prakticky neexistují
- používá se proto několik činidel pro jasnou determinaci
- rušivý faktor
- reakce iontů s činidli, které jsou neprůkazné
- rušivé faktory je třeba znát
- Selektivní reakce
- umožňují důkaz větší skupiny iontů
- vhodnou úpravou prostředí lze dokazovat i konkrétní ionty
- Skupinové reakce
- umožňují důkaz určité skupiny iontů (analytické třídy)
Analýza kationtů
- často se užívá sulfanové metody
- dělí kationty do pěti tříd
Třídy kationtů
Třída/Podtřída | Činidla | Přklady kationtů |
---|---|---|
I. | Zředěná | |
II.a | ||
II.b | ||
III. | ||
IV. | ||
V. | žádné předchozí činidlo |
Postup
Před zahájením
- před zahajením analýzy provedeme pozorování
- u roztoků zkoumáme barvu nebo přítomnost sraženiny
- u krystalů zkoumáme jejich tvar
- pevné látky se nejdříve převedou do roztoku
- je-li přítomná sraženina nebo nerozpustná složka, oddělíme ji a zkoumáme odděleně
- než začneme provádět chemický rozbor, část neznámého vzorku odložíme
Důkaz amonného kationtu
- nejdříve je třeba dokázat přítomnost amonného kationtu
- v dalším půběhu totiž budeme přidávat činidla obsahující amonný kation
- dokazuje se Nesslerovým činidlem
- tetrajodidortuťnatan draselný -
- tetrajodidortuťnatan draselný -
Důkaz kationtů I. třídy
- k neznámému vzorku přidáme zředěný roztok kyseliny chlorovodíkové
- je skuppinovým činidlem kationtů I. třídy
- vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
- sraženina bude směsí kationtů I. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
- filtrát (
) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze
Důkaz kationtů II. třídy
- k
přidáme roztok sulfanu v kyselém prostředí- kyselé prostředí je zajištěno předchozím přidáním kyseliny chlorovodíkové
- vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
- sraženina bude směsí kationtů II. třídy
- ke sraženině se poté přidává roztok sulfidu sodného a polysulfidu amonného (
) - sloučeniny kationtu podtřídy II.a s roztokem neragují
- oddělíme je filtrací
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
- filtrát bude směsí kationtů podtřídy II.b
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
- ke sraženině se poté přidává roztok sulfidu sodného a polysulfidu amonného (
- filtrát (
) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze
Dukaz kationtů III. třídy
- k
přidáme amoniakální roztok chloridu amonného - srážení provedem přidáním roztoku sulfidu amonného (
) - vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
- **sraženina bude směsí kationtů III. třídy **
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
- filtrát
je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze
Důkaz kationtů IV. třídy
k
přidáme roztok uhličitanu amonnéhovznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
sraženina bude směsí kationtů IV. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
filtrát bude směsí kationtů V. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
konec analýzy
Důkazy
Důkaz kationtů I. třídy
- všechny kationty tvoří s roztokem
bílou nerozpustnou sraženinu
Důkaz
- Metoda 1: přidání roztoku amoniaku
- po přidání kyseliny dusičné se komplex rozpadá na bílou sraženinu a dusičnou sůl
- Metoda 2: přidání chromanu
- vzniká hnědočervená sraženina
Důkaz
- Metoda 1: rozpuštění v horké vodě
- Metoda 2: přidání chromanu
- vzniká žlutá sraženina
- Metoda 3: přidání jodidu
- vzniká žlutá sraženina
- při přidání velkého množství jodidu se rozpouští za vzniku tetrajodidoolovnatanu
Důkaz
- přidání roztoku amoniaku
- vzniká černé zbarvení
- vzniká elementární rtuť, amid-chlorid rtuťnatý a chlorid amonný
Důkaz kationtů II. třídy
- se sulfanem reagují v kyselém prostředí za vzniku nerozpustných sulfidů
Důkaz
- Metoda 1: přidání vodného roztoku amoniaku
- přidáním malého množství amoniaku se vysráží hydroxid měďnatý, který je modrozelený
- přidáním nadbytku amoniaku se hydroxid rozpouští a vznikají modré kationty triamminměďnaté
- Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- vzniká hydroxid měďnatý
- při zahřání se rozpadá na černý oxid měďnatý
Důkaz
- Metoda 1: přidání roztoku jodidu draselného
- produktem je červená sraženina jodidu rtuťnatého
- po přídání nadbytku činidla se sraženina rozpouští za vzniku tetrajodidortuťnatých kationtů
- Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- produktem je žlutá sraženina oxidu rtuťnatého
Důkaz kationtů III. třídy
- vznikají nerozpustné sulfidy
Důkaz
- přidání hexakynidoželeznatanů
- vznikají modré sraženiny - Turnbullova modř
- v soustavě vzniká najednou několik komplexních částic
Důkaz
- Metoda 1: přidání hexakyanidoželeznatanů
- vznikají modré sraženiny - Berlínská modř
- Metoda 2: přidání rhodanidu
- vzniká krvavě červné zbarvení
Důkaz
- přidání alkalického hydroxidu
- vzniká světle zelný hydroxid nikelnatý
Důkaz
- přidání alkalického hydroxidu
- vzniká bílý hydroxid zinečnatý
Důkaz
- přidání dusičnanu střibrného, kyseliny dusičné a zavedení varu
- vznikají fialové manganistany
Důkaz
- zkouška III. třídy
- vzniká bílá sraženina hydroxidu hlinitého
- je-li ve směsi příliš mnoho hydroxidových aniontů, sraženina se rozpouští za zniku tetrahydroxidohlinitanů
Důkaz kationtů IV. třídy
- s kyselinou uhličitou tvoří sraženiny
- Metoda 1: přidání sádrové vody
- ionty se vysrážejí postupně
- nejdřívé barnatý, po delší době strontnaté a vápenaté sraženinu nevytvoří
- ionty se vysrážejí postupně
- Metoda 2: přidání šťavelové kyseliny
- ionty se srážejí postupně
- nejdříve vápenatý, po delší době strontnaté a barnaté sraženinu nevytvoří
- ionty se srážejí postupně
- Metoda 3: převedení na chloridy a provedení plamenové zkoušky
Důkaz kationtů V. třídy
Důkaz
- provádí se na začátku Nesslerovým činidlem
- vzniká žluté zbarvení nebo žlutá sraženina
Důkaz
- Metoda 1: přidání hydrogenfosforečnanu sodného
- vzniká bílá sraženina hexahydrátu fosforečnanu ammonno-hořečnatého
- Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- bez přítomnosti amonných solí vzniká sraženina hydroxidu hořečnatého
Důkaz
- převedení na chloridy a porvedení plamenové zkoušky
Analýza aniontů
- rozlišujeme tři analytické třídy
- postup je obdobný jako u analýzy kationtů
Třidy aniontů
Třída | Činidlo | Reakce s činidlem | Příklady aniontů |
---|---|---|---|
I.a | sraženina barnaté soli je nerozpustná v _kyselině dusičné_ | ||
I.b | sraženina barnaté soli je rozpustná v _kyselině dusičné_, ale je nerozpustná v _kyselině octové_ | ||
I.c | sraženina je rozpustná v obou zmíněných kyselinách | ||
II. | vzniká bilá sraženina | ||
III. | žádné z předchozích činidel |
Důkazy
Anionty I. a II. třídy
- většinou tvoří sraženiny svých solí
- anionty II. třídy někdy tvoří komplexy
- často se přeměňují na jiné anionty a způsobí změnu směsi
Anionty III. třídy
- ke vzorku se přidává koncentrovaný roztok síranu železnatého
- směs se podvrství kyselinou sírovou
- na rozhraní vznikne hnědý kroužek
- jeho zbarvení působí kation
- kation pentaaqua-nitrosylželeznatý(2+)
- jeho zbarvení působí kation
- dochází k oxidací jodidů
- výsledkem je modré zbarvení