• stanovuje přítomnost iontů a kationtů
  • reakce pro jejich důkaz jsou vesměs snadné a rychle proveditelné
  • Neznámí vzorek
    • látka, jejíž složení chceme zjistit
  • Činidlo
    • látka, která umožňuje dokázat přítomnost některých iontů
    • přidává se do neznámého vzorku
    • skupinové činidlo
      • činidlo, které slouží pro důkaz některé z analytických tříd

Reakce

  • Specifické reakce
    • jsou charakteristické pro určitý ion
    • činidla, která dokazují přítomnost jednoho konkrétního iontu prakticky neexistují
      • používá se proto několik činidel pro jasnou determinaci
      • rušivý faktor
        • reakce iontů s činidli, které jsou neprůkazné
      • rušivé faktory je třeba znát
  • Selektivní reakce
    • umožňují důkaz větší skupiny iontů
    • vhodnou úpravou prostředí lze dokazovat i konkrétní ionty
  • Skupinové reakce
    • umožňují důkaz určité skupiny iontů (analytické třídy)

Analýza kationtů

  • často se užívá sulfanové metody
  • dělí kationty do pěti tříd

Třídy kationtů

Třída/PodtřídaČinidlaPřklady kationtů
I.Zředěná HClAg+, Pb2+, Hg22+
II.aH2S v kyselém prostředí, potom roztok NaS2 a (NH4)2SxCu2+, Hg2+, Cd2+
II.bH2S v kyselém prostředí, potom nicSn2+
III.(NH4)2S v prostředí NH3 a NH4ClFe2+, Fe3+, Ni2+, Zn2+, Mn2+
IV.(NH4)2CO3 v prostředí s NH3 a NH4ClCa2+, Sr2+, Ba2+
V.žádné předchozí činidloLi+, Na+, K+, Mg2+, NH4+
Třídy kationtů a jejich činidla

Postup

Před zahájením

  • před zahajením analýzy provedeme pozorování
    • u roztoků zkoumáme barvu nebo přítomnost sraženiny
    • u krystalů zkoumáme jejich tvar
  • pevné látky se nejdříve převedou do roztoku
    • je-li přítomná sraženina nebo nerozpustná složka, oddělíme ji a zkoumáme odděleně
  • než začneme provádět chemický rozbor, část neznámého vzorku odložíme

Důkaz amonného kationtu

  • nejdříve je třeba dokázat přítomnost amonného kationtu
    • v dalším půběhu totiž budeme přidávat činidla obsahující amonný kation
  • dokazuje se Nesslerovým činidlem
    • tetrajodidortuťnatan draselný - K2[HgI4]

Důkaz kationtů I. třídy

  • k neznámému vzorku přidáme zředěný roztok kyseliny chlorovodíkové
    • je skuppinovým činidlem kationtů I. třídy
  • vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
  • sraženina bude směsí kationtů I. třídy
    • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
  • filtrát (A) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze

Důkaz kationtů II. třídy

  • k A přidáme roztok sulfanu v kyselém prostředí
    • kyselé prostředí je zajištěno předchozím přidáním kyseliny chlorovodíkové
  • vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
  • sraženina bude směsí kationtů II. třídy
    • ke sraženině se poté přidává roztok sulfidu sodného a polysulfidu amonného ((NH4)2Sx)
    • sloučeniny kationtu podtřídy II.a s roztokem neragují
      • oddělíme je filtrací
      • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
    • filtrát bude směsí kationtů podtřídy II.b
      • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
  • filtrát (B) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze

Dukaz kationtů III. třídy

  • k B přidáme amoniakální roztok chloridu amonného
  • srážení provedem přidáním roztoku sulfidu amonného ((NH4)2S)
  • vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
  • **sraženina bude směsí kationtů III. třídy **
    • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
  • filtrát C je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze

Důkaz kationtů IV. třídy

  • k C přidáme roztok uhličitanu amonného

  • vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací

  • sraženina bude směsí kationtů IV. třídy

    • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
  • filtrát bude směsí kationtů V. třídy

    • dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
  • konec analýzy

Důkazy

Důkaz kationtů I. třídy

  • všechny kationty tvoří s roztokem HCl bílou nerozpustnou sraženinu
    • Ag++ClAgCl
    • Pb2++2 ClPbCl2
    • Hg22++2 ClHg2Cl2

Důkaz Ag+

  • Metoda 1: přidání roztoku amoniaku
    • AgCl+2 NH3[Ag(NH3)2]Cl
    • po přidání kyseliny dusičné se komplex rozpadá na bílou sraženinu a dusičnou sůl
  • Metoda 2: přidání chromanu
    • 2 Ag++CrO42Ag2CrO4
    • vzniká hnědočervená sraženina

Důkaz Pb2+

  • Metoda 1: rozpuštění v horké vodě
  • Metoda 2: přidání chromanu
    • vzniká žlutá sraženina
  • Metoda 3: přidání jodidu
    • vzniká žlutá sraženina
    • při přidání velkého množství jodidu se rozpouští za vzniku tetrajodidoolovnatanu

Důkaz Hg22+

  • přidání roztoku amoniaku
    • vzniká černé zbarvení
    • Hg2Cl2+2 NH3Hg+HgNH2Cl+NH4Cl
    • vzniká elementární rtuť, amid-chlorid rtuťnatý a chlorid amonný

Důkaz kationtů II. třídy

  • se sulfanem reagují v kyselém prostředí za vzniku nerozpustných sulfidů
    • M2++S2MS

Důkaz Cu2+

  • Metoda 1: přidání vodného roztoku amoniaku
    • přidáním malého množství amoniaku se vysráží hydroxid měďnatý, který je modrozelený
    • přidáním nadbytku amoniaku se hydroxid rozpouští a vznikají modré kationty triamminměďnaté
  • Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
    • vzniká hydroxid měďnatý
    • při zahřání se rozpadá na černý oxid měďnatý Důkaz Hg2+
  • Metoda 1: přidání roztoku jodidu draselného
    • produktem je červená sraženina jodidu rtuťnatého
    • po přídání nadbytku činidla se sraženina rozpouští za vzniku tetrajodidortuťnatých kationtů
  • Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
    • produktem je žlutá sraženina oxidu rtuťnatého

Důkaz kationtů III. třídy

  • vznikají nerozpustné sulfidy
    • M2++S2MS
    • 2 M3++3 S2M2S3

Důkaz Fe2+

  • přidání hexakynidoželeznatanů
    • vznikají modré sraženiny - Turnbullova modř
    • v soustavě vzniká najednou několik komplexních částic

Důkaz Fe3+

  • Metoda 1: přidání hexakyanidoželeznatanů
    • vznikají modré sraženiny - Berlínská modř
  • Metoda 2: přidání rhodanidu
    • vzniká krvavě červné zbarvení

Důkaz Ni2+

  • přidání alkalického hydroxidu
    • vzniká světle zelný hydroxid nikelnatý

Důkaz Zn2+

  • přidání alkalického hydroxidu
    • vzniká bílý hydroxid zinečnatý

Důkaz Mn2+

  • přidání dusičnanu střibrného, kyseliny dusičné a zavedení varu
    • vznikají fialové manganistany

Důkaz Al3+

  • zkouška III. třídy
    • vzniká bílá sraženina hydroxidu hlinitého
    • je-li ve směsi příliš mnoho hydroxidových aniontů, sraženina se rozpouští za zniku tetrahydroxidohlinitanů

Důkaz kationtů IV. třídy

  • s kyselinou uhličitou tvoří sraženiny
  • Metoda 1: přidání sádrové vody
    • ionty se vysrážejí postupně
      • nejdřívé barnatý, po delší době strontnaté a vápenaté sraženinu nevytvoří
  • Metoda 2: přidání šťavelové kyseliny
    • ionty se srážejí postupně
      • nejdříve vápenatý, po delší době strontnaté a barnaté sraženinu nevytvoří
  • Metoda 3: převedení na chloridy a provedení plamenové zkoušky

Důkaz kationtů V. třídy

Důkaz NH4+

  • provádí se na začátku Nesslerovým činidlem
  • vzniká žluté zbarvení nebo žlutá sraženina

Důkaz Mg2+

  • Metoda 1: přidání hydrogenfosforečnanu sodného
    • vzniká bílá sraženina hexahydrátu fosforečnanu ammonno-hořečnatého
  • Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
    • bez přítomnosti amonných solí vzniká sraženina hydroxidu hořečnatého

Důkaz Li+,Na+,K+

  • převedení na chloridy a porvedení plamenové zkoušky

Analýza aniontů

  • rozlišujeme tři analytické třídy
  • postup je obdobný jako u analýzy kationtů

Třidy aniontů

TřídaČinidloReakce s činidlemPříklady aniontů
I.aBa(NO3)2sraženina barnaté soli je nerozpustná v _kyselině dusičné_SO42
I.bsraženina barnaté soli je rozpustná v _kyselině dusičné_, ale je nerozpustná v _kyselině octové_SO32,S2O32,F,CrO42
I.csraženina je rozpustná v obou zmíněných kyselináchCO32,PO43
II.AgNO3vzniká bilá sraženinaCl,Br,I,S2
III.žádné z předchozích činidelNO3,NO2
Třidy aniontů a jejich činidla

Důkazy

Anionty I. a II. třídy

  • většinou tvoří sraženiny svých solí
    • anionty II. třídy někdy tvoří komplexy
  • často se přeměňují na jiné anionty a způsobí změnu směsi

Anionty III. třídy

  • NO3
    • ke vzorku se přidává koncentrovaný roztok síranu železnatého
    • směs se podvrství kyselinou sírovou
    • na rozhraní vznikne hnědý kroužek
      • jeho zbarvení působí kation [Fe(H2O)5(NO)]2+
        • kation pentaaqua-nitrosylželeznatý(2+)
  • NO2
    • dochází k oxidací jodidů
    • výsledkem je modré zbarvení