- stanovuje přítomnost iontů a kationtů
 - reakce pro jejich důkaz jsou vesměs snadné a rychle proveditelné
 - Neznámí vzorek
- látka, jejíž složení chceme zjistit
 
 - Činidlo
- látka, která umožňuje dokázat přítomnost některých iontů
 - přidává se do neznámého vzorku
 - skupinové činidlo
- činidlo, které slouží pro důkaz některé z analytických tříd
 
 
 
Reakce
- Specifické reakce
- jsou charakteristické pro určitý ion
 - činidla, která dokazují přítomnost jednoho konkrétního iontu prakticky neexistují
- používá se proto několik činidel pro jasnou determinaci
 - rušivý faktor
- reakce iontů s činidli, které jsou neprůkazné
 
 - rušivé faktory je třeba znát
 
 
 - Selektivní reakce
- umožňují důkaz větší skupiny iontů
 - vhodnou úpravou prostředí lze dokazovat i konkrétní ionty
 
 - Skupinové reakce
- umožňují důkaz určité skupiny iontů (analytické třídy)
 
 
Analýza kationtů
- často se užívá sulfanové metody
 - dělí kationty do pěti tříd
 
Třídy kationtů
| Třída/Podtřída | Činidla | Přklady kationtů | 
|---|---|---|
| I. | Zředěná  | |
| II.a | ||
| II.b | ||
| III. | ||
| IV. | ||
| V. | žádné předchozí činidlo | 
Postup
Před zahájením
- před zahajením analýzy provedeme pozorování
- u roztoků zkoumáme barvu nebo přítomnost sraženiny
 - u krystalů zkoumáme jejich tvar
 
 - pevné látky se nejdříve převedou do roztoku
- je-li přítomná sraženina nebo nerozpustná složka, oddělíme ji a zkoumáme odděleně
 
 - než začneme provádět chemický rozbor, část neznámého vzorku odložíme
 
Důkaz amonného kationtu
- nejdříve je třeba dokázat přítomnost amonného kationtu
- v dalším půběhu totiž budeme přidávat činidla obsahující amonný kation
 
 - dokazuje se Nesslerovým činidlem
- tetrajodidortuťnatan draselný - 
 
 - tetrajodidortuťnatan draselný - 
 
Důkaz kationtů I. třídy
- k neznámému vzorku přidáme zředěný roztok kyseliny chlorovodíkové
- je skuppinovým činidlem kationtů I. třídy
 
 - vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
 - sraženina bude směsí kationtů I. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
 - filtrát (
 ) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze 
Důkaz kationtů II. třídy
- k 
 přidáme roztok sulfanu v kyselém prostředí- kyselé prostředí je zajištěno předchozím přidáním kyseliny chlorovodíkové
 
 - vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
 - sraženina bude směsí kationtů II. třídy
- ke sraženině se poté přidává roztok sulfidu sodného a polysulfidu amonného (
 ) - sloučeniny kationtu podtřídy II.a s roztokem neragují
- oddělíme je filtrací
 - dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
 - filtrát bude směsí kationtů podtřídy II.b
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
 
 - ke sraženině se poté přidává roztok sulfidu sodného a polysulfidu amonného (
 - filtrát (
 ) je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze 
Dukaz kationtů III. třídy
- k 
 přidáme amoniakální roztok chloridu amonného - srážení provedem přidáním roztoku sulfidu amonného (
 ) - vznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
 - **sraženina bude směsí kationtů III. třídy **
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
 - filtrát 
 je směsí kationtů vyšších tříd a pokračujeme s ním v analýze 
Důkaz kationtů IV. třídy
k
 přidáme roztok uhličitanu amonnéhovznikne-li sraženina, oddělíme ji filtrací nebo centrifugací
sraženina bude směsí kationtů IV. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
filtrát bude směsí kationtů V. třídy
- dalšími reakcemi lze dokázat přítomnost konkrétních kationtů
 
konec analýzy
Důkazy
Důkaz kationtů I. třídy
- všechny kationty tvoří s roztokem 
 bílou nerozpustnou sraženinu 
Důkaz 
- Metoda 1: přidání roztoku amoniaku
- po přidání kyseliny dusičné se komplex rozpadá na bílou sraženinu a dusičnou sůl
 
 - Metoda 2: přidání chromanu
- vzniká hnědočervená sraženina
 
 
Důkaz 
- Metoda 1: rozpuštění v horké vodě
 - Metoda 2: přidání chromanu
- vzniká žlutá sraženina
 
 - Metoda 3: přidání jodidu
- vzniká žlutá sraženina
 - při přidání velkého množství jodidu se rozpouští za vzniku tetrajodidoolovnatanu
 
 
Důkaz 
- přidání roztoku amoniaku
- vzniká černé zbarvení
 - vzniká elementární rtuť, amid-chlorid rtuťnatý a chlorid amonný
 
 
Důkaz kationtů II. třídy
- se sulfanem reagují v kyselém prostředí za vzniku nerozpustných sulfidů
 
Důkaz 
- Metoda 1: přidání vodného roztoku amoniaku
- přidáním malého množství amoniaku se vysráží hydroxid měďnatý, který je modrozelený
 - přidáním nadbytku amoniaku se hydroxid rozpouští a vznikají modré kationty triamminměďnaté
 
 - Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- vzniká hydroxid měďnatý
 - při zahřání se rozpadá na černý oxid měďnatý
Důkaz 
 
 - Metoda 1: přidání roztoku jodidu draselného
- produktem je červená sraženina jodidu rtuťnatého
 - po přídání nadbytku činidla se sraženina rozpouští za vzniku tetrajodidortuťnatých kationtů
 
 - Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- produktem je žlutá sraženina oxidu rtuťnatého
 
 
Důkaz kationtů III. třídy
- vznikají nerozpustné sulfidy
 
Důkaz 
- přidání hexakynidoželeznatanů
- vznikají modré sraženiny - Turnbullova modř
 - v soustavě vzniká najednou několik komplexních částic
 
 
Důkaz 
- Metoda 1: přidání hexakyanidoželeznatanů
- vznikají modré sraženiny - Berlínská modř
 
 - Metoda 2: přidání rhodanidu
- vzniká krvavě červné zbarvení
 
 
Důkaz 
- přidání alkalického hydroxidu
- vzniká světle zelný hydroxid nikelnatý
 
 
Důkaz 
- přidání alkalického hydroxidu
- vzniká bílý hydroxid zinečnatý
 
 
Důkaz 
- přidání dusičnanu střibrného, kyseliny dusičné a zavedení varu
- vznikají fialové manganistany
 
 
Důkaz 
- zkouška III. třídy
- vzniká bílá sraženina hydroxidu hlinitého
 - je-li ve směsi příliš mnoho hydroxidových aniontů, sraženina se rozpouští za zniku tetrahydroxidohlinitanů
 
 
Důkaz kationtů IV. třídy
- s kyselinou uhličitou tvoří sraženiny
 - Metoda 1: přidání sádrové vody
- ionty se vysrážejí postupně
- nejdřívé barnatý, po delší době strontnaté a vápenaté sraženinu nevytvoří
 
 
 - ionty se vysrážejí postupně
 - Metoda 2: přidání šťavelové kyseliny
- ionty se srážejí postupně
- nejdříve vápenatý, po delší době strontnaté a barnaté sraženinu nevytvoří
 
 
 - ionty se srážejí postupně
 - Metoda 3: převedení na chloridy a provedení plamenové zkoušky
 
Důkaz kationtů V. třídy
Důkaz 
- provádí se na začátku Nesslerovým činidlem
 - vzniká žluté zbarvení nebo žlutá sraženina
 
Důkaz 
- Metoda 1: přidání hydrogenfosforečnanu sodného
- vzniká bílá sraženina hexahydrátu fosforečnanu ammonno-hořečnatého
 
 - Metoda 2: přidání alkalického hydroxidu
- bez přítomnosti amonných solí vzniká sraženina hydroxidu hořečnatého
 
 
Důkaz 
- převedení na chloridy a porvedení plamenové zkoušky
 
Analýza aniontů
- rozlišujeme tři analytické třídy
 - postup je obdobný jako u analýzy kationtů
 
Třidy aniontů
| Třída | Činidlo | Reakce s činidlem | Příklady aniontů | 
|---|---|---|---|
| I.a | sraženina barnaté soli je nerozpustná v _kyselině dusičné_ | ||
| I.b | sraženina barnaté soli je rozpustná v _kyselině dusičné_, ale je nerozpustná v _kyselině octové_ | ||
| I.c | sraženina je rozpustná v obou zmíněných kyselinách | ||
| II. | vzniká bilá sraženina | ||
| III. | žádné z předchozích činidel | 
Důkazy
Anionty I. a II. třídy
- většinou tvoří sraženiny svých solí
- anionty II. třídy někdy tvoří komplexy
 
 - často se přeměňují na jiné anionty a způsobí změnu směsi
 
Anionty III. třídy
- ke vzorku se přidává koncentrovaný roztok síranu železnatého
 - směs se podvrství kyselinou sírovou
 - na rozhraní vznikne hnědý kroužek
- jeho zbarvení působí kation 
- kation pentaaqua-nitrosylželeznatý(2+)
 
 
 - jeho zbarvení působí kation 
 
- dochází k oxidací jodidů
 - výsledkem je modré zbarvení