• dochází k přenosu elektronů mezi reaktanty
  • oxidační čísla* některých prvků se mění
    • např.: $Cu^{0}+2\ Fe^{III}Cl_{3}\rightarrow Cu^{II}Cl_{2}+2\ Fe^{II}Cl_{2}$
  • Oxidace
    • reakce, při které oxidovaná látka ztrácí elektrony
    • oxidační číslo roste
    • oxidační činidlo (oxidovadlo)
      • látka, která je schopna oxidovat jinou látku
      • pokud má látka maximální oxidační číslo, může mít pouze oxidační účinky
  • Redukce
    • je reakce, při které redukovaná látka získává elektrony
    • oxidační číslo klesá
    • redukční činidlo (redukovadlo)
      • látka, která je schopna redukovat jinou látku
      • pokud má látka minimální oxidační číslo, může mít jen redukční účinky
  • oxidace a redukce probíhají vždy současně
  • Redoxní rovnováha
    • počet elektronů uvolněných se rovná počtu elektronů přijatých
    • každá dvojice, ve které se liší počet elektronů na začátku a na konci se nazývá redoxní systém

Redoxní rovnice

  • platí pravidlo, že počet elektronů uvolněných při oxidaci je roven počtu elektronů přijatých při redukci

Postup

  1. známe reakční scéma

$$As_{2}S_{3}+HNO_{3}+H_{2}O\rightarrow H_{3}AsO_{4}+NO+H_{2}SO_{4}$$

  1. zjistíme, u kterých prvků došlo k oxidaci a u kterých k redukci (určíme oxidační čísla)

$$As_{2}^{III} S_{3}^{-II} + H^{I}N^{V}O_{3}^{-II}+H_{2}^{I}O^{-II}\rightarrow H_{3}^{I}As^{V}O_{4}^{-II}+N^{II}O^{-II}+H_{2}^{I}S^{VI}O_{4}^{-II}$$

  1. zapíšeme dílčí reakce
    • oxidace:
      • $2\ As^{III}-2\cdot 2\ e^{-}\rightarrow 2\ As^{V}\ (4\ e^{-})$
      • $3\ S^{-II}\ -3\cdot 8\ e^{-}\rightarrow 3\ S^{VI}\ (24\ e^{-})$
      • celk. $28\ e^{-}$
      • redukce:
        • $N^{V}+3\ e^{-}\rightarrow N^{II}\ (3\ e^-)$
        • celk. $3\ e^{-}$
  2. dosadíme do reakčního schématu
    • $3\ As_{2}S_{3}+28\ HNO_{3}+4\ H_{2}O\rightarrow 6\ H_{3}AsO_{4}+28\ NO+9\ H_{2}SO_{4}$
  • disproporcionace
    • speciální typ redoxní reakce
    • jedna látka zároveň oxiduje a redukuje

Elektrolýza

  • je to rozklad disociovaných elektrolytů stejnosměrným elektrickým proudem
  • elektrolytizovat lze roztoky nebo taveniny elektrolytů
  • elektrický proud je přenášen do roztoku pomocí dvou elektrod
    • Katoda
      • záporně nabitá elektroda
      • přitahuje kationty
      • na katodě probíhá redukce, látka zde příjmá elektrony
      • při elektrolýze se na katodě vylučuje čistý kov
    • Anoda
      • kladně nabitá elektroda
      • přitahuje anionty
      • na anodě probíhá oxidace, látka odevzdává elektrony
  • produkty na elektrodách mohou dále reagovat
    • s elektrodou v tzv. katodovém prostoru
    • s rozpouštědlem v tzv. anodovém prostoru
    • mohou proto vznikat různé produkty při eletkrolýze tavenin a roztoků
      • např.: elektrolýza taveniny a roztoku $NaCl$
        • tavenina:
          • $2\ NaCl\rightarrow{2\ Na^{+}+2\ Cl^{-}}\rightarrow{2\ Na+Cl_{2}}$
        • roztok:
          • $2\ NaCl + 2\ H_{2}O\rightarrow{2\ Na^{+}+2\ Cl^{-}+2\ H_{2}O}$
          • anoda: $2\ Cl^{-}\rightarrow{Cl_{2}}$
          • katoda: $2\ Na^{+}+2\ H_{2}O\rightarrow{2\ Na+2\ H_{2}O}\rightarrow{2\ NaOH+ H_{2}}$
  • elektrolýza se využívá při výrobě některých prvků nebo k ochraně kovů před korozí

Beketova řada kovů

  • kovy lze seřadit podle jejich elektrodových potenciálů - $E_{ox/red}$ -
    • podíl schopnosti jejich kationtu redukovat se na kov
    • elektrodový potenciál se měří jako rovnovážné napětí galvanického článku ve kterém je jedna elektroda vodíková a druhá je tvořena kovem, který je ponořen do roztoku soli tohoto kovu
  • zleva doprava:
    • roste elektrodový potenciál
    • klesá reaktivita
    • klesá schopnost tvořit kationty
    • klesá schopnost kationtů redukovat se na kov podle této řady lze charakterizovat reaktivitu kovů takto:
    • kov substituuje z roztoku kationty všech kovů, které jsou napravo od něj
      • např.:
        • $Fe+CuSO_{4}\longrightarrow{Cu+FeSO_{4}}\ Cu+FeSO_{4}\longrightarrow{\text{reakce neprobíhá}}$
    • pouze kovy nalevo od vodíku reagují se zředěnými kyselinami a uvolňují vodík
      • např.: $Zn+2\ HCl\longrightarrow{ZnCl_{2}+H_{2}O}$
      • nejreaktivnější jsou schopny uvolnit vodík i z vody
        • např.: $2K + H_{2}O\longrightarrow{2\ KOH+H_{2}}$
    • kovy, které leží napravo od vodíku reagují jen s kyselinami, které mají oxidační účinky, vodík se při tom neuvolňuje
      • např.: $3\ Cu+8\ HNO_{3}\longrightarrow{3\ Cu(NO_{3}){2}+2\ NO+4\ H{2}O}$
      • ostatní kovy reagují pouze za přítomnosti oxidačního činidla