Zisk a výskyt dalších tetrelů

Vlastnosti dalších tetrelů

je to šedobílá, lesklá, krystalická látka
krystalizuje se stejně jako diamant
není toxický
patří mezi polovodiče
je poměrně málo reaktivní
- na vzduchu neoxiduje
- odolává vodě, zředěné kyselině chorovodíkové, sírové i vodným roztokům hydroxidů

je vcelku neraktivní
- na vzduchu ale může oxidovat
není toxický
není odolný vůči účinkům zředěných roztoků kyselin
- oŕozpouští se za vzniku hydratovaného oxidu
v závislosti na teplotě se vyskytuje ve třech modifikacích
- $β$ -cín (bílý cín)
  - je stálý při teplotách mezi 13.2°C a 161°C
  - má čtverečnou soustavu
  - je to poměrně měkký stříbrolesklý kov
  - dá se z něj vyrobit drát nebo tenká fólie
  - na vzduchu postupně strácí lesk, protože se pokrývá vrstvičkou oxidu
- $α$ -cín (šedý cín)
  - vzniká při teplotách nižších než 13.2°C
  - má krychlovou soustavu
  - je to šedý prášek
  - vzniká při delším skladování bílého cínu
  - je důvodem, proč nelze cínové historické předměty uchovávat při nižších teplotách
  - vznikající krystalky se rychleji rozšiřují do ne přeměněných míst
    - cínový mor
- $γ$ -cín (křehký cín)
  - vzniká při teplotách vyšších než 161°C
  - má kosočtverečnou soustavu
používá se k výrobě bílého plechu
- používá se ke konzervaci a uskladňování potravin (konzervy)

je to těžký, šedý, měkký, dobře tvarovatelný kov
- výrobky z něj zhotovené mají malou pevnost
surový kov, jeho páry i jeho rozpustné sloučeniny jsou velmi jedovaté
je reaktivnější než cín
- na vzduchu se okamžitě pokrývá vrstvičkou oxidu
- v kyselinách se rozpouští za vzniku příslušné soli a vodíku
  - s kyselinou sírovou vzniká ještě $S O_{2}$
  - s kyselinou dusičnou vzniká $N O_{2}$

na $σ$ -vazbách se podílejí primárně elektrony z $n p$ orbitalů
tendence tvořít sloučeniny, ve kterých jsou vázány v oxidačním stavu $I I$ roste s rostoucím protonový číslem
- ovlivňuje to chemické vlastnosti takových sloučenin
- sloučeniny cínaté a germanaté se snadno oxidují na sloučeniny cíničité
  - používají se jako readukční činidla
- sloučeniny olovičité se snadno redukují na sloučeniny olovnaté
  - používají se jako oxidační činidla
tvoří primárně kovalentní vazby
ochotně jsou centrálními atomy v komplexních sloučeninách
- prostorové uspořádání je v oxidačním stavu $I V$ oktaedrické s koordinačním číslem 6 a hybridizací $s p^{3} d^{2}$
  - vyjímečně byli nalezeno i koordinační číslo 8 s hybridizací $s p^{3} d^{4}$
- v oxidačním stavu $I I$ dosahují maximálního koordinačního čísla 4

stálost závisí na preferovaném oxidačním stavu prvku
obsahují kovalentní vazbu
halogenidy germanaté jsou pevné látky
- připravují se reakcí halogenidů germaničitým s germaniem
- při vyšších teplotách disproporcionují
nejstálejší je jodid germaničitý $G e I_{4}$
- rozkládá se při teplotách nad 550°C
- je to pevná krystalická látka
fluorid germaničitý $G e F_{4}$ mají tendenci tvořit hexafluorogermaničité ionty $[G e F_{6}]^{2 -}$
- krom toho je germanium schopné vytvářet hexachloro- a hexabromogermaniřité ionty
halogenidy cínaté jsou pevné krysalické látky
- jejich struktura je poměrně složitá
  - cín je schopen vytvářet koordinační vazby
- v pevném stavu jsou stálé
- vyznačují se redukčními vlastnostmi
fluorid cíničitý $S n F_{4}$ má tendenci vytvářet podobné polymerní struktury jako halogenidy cínaté
jodid cíničitý $S n I_{4}$ je oranžová látka
halogenidy olovnaté jsou nestálé
- nejvíce stálý je fluorid olovnatý $P b F_{2}$
- chlorid olovnatý $P b C l_{2}$ se rozkládá nad 0°C
- bromid olovnatý $P b B r_{2}$ je ještě méně stálý
- jodid olovnatý nebyl připravem
nejsou známy $P b B r_{4}$ a $P b I_{4}$ , protože olovičité kationty mají tak velké oxidační schopnosti, že oxidují bromidy a jodidy na elementární prvky

monoxidy jsou amfoterní látky
dioxidy jsou kyselinotvorné
stálost je závislá na preferovaném oxidačním stavu prvku
oxid germaničitý $G e O_{2}$
- tvoří se při zahřívání surového germania
  - germanium přitom hoří
oxid cíničitý (kassiterit, cínovec) $S n O_{2}$
- je to významná ruda cínu
- má amfoterní charakter
- při reakci s hydroxidy poskytuje hydroxokomplexy typu $M_{2}^{I} [S n (O H)_{6}]$
  - tepelně se dehydratují až na $M_{2}^{I} S n O_{3}$
oxid cínatý $S n O$
- existuje v řadě modifikací
- je to amfoterní oxid
oxid olovnatý $P b O$
- chrání surový kov před další oxidací
- používá se k výrobě olověného akumulátoru a olověného skla
oxid olovičitý $P b O_{2}$
- má silné oxidační účinky
oxid olovnato-olovičitý $P b_{3} O_{4}$
- minium, suřík
- je to oranžovočervený pihment
- používá se k ochraně proti korozi

german (monogerman) $G e H_{4}$
- je to plynná látka
- připravuje se redukcí oxidu křemičitého
- může tvoři menší polymery (až pentamery)
- na vzduchu je nestálý a samozápalný
stannan $S n H_{4}$
- může se vyskytovat ve formě dimeru (distannan) $S n_{2} H_{6}$
- byl připraven redukcí $S n C l_{4}$ etherickým roztokem $L i A l H_{4}$