- renesance má původ v Itálii a je nejvýznamější pro svou výtvarnou tvorbu (Michelangelo, Rafael, později Breughel a Rembrandt)
- nejprogresivnější v hudbě je Nizozemsko a Itálie
Nizozemská vokální polyfonie
1. generace
- navazuje na francouzské ideály z období Ars nova
- to se obohacuje o italské* a anglické* prvky
- populárnějším se stává isorytmický motet
- rytmus je v průběhu celé skladby v hlasech stejný
- každý hlas může mít trochu jiný, ale ten svůj stále opakuje
- později se z celého mešního ordinaria stávají motetické skladby
- chansony se obohacují o lidovější prvky
Guillaume Dufay
- skladatel a hudební teoretik působící v Itálii a Savojsku
- byl pravděpodobně nejvlivnějším skladatelem této generace
- dochovalo se přibližně 200 jeho skladeb
- skládal ve všech soudobých formách, které dále rozvijí a zdokonaluje
Giles Binchois
- hudební skladatel
- jeho hudba nedosáhla takové popularity jako hudba jeho kolegů
- i tak je velkým vlivem na budoucí generace
2. generace
- novinky, které přinesla 1. generace rozvijí virtuózněji
- hovoříme o vrcholné tvorbě vokálního kontrapunktu
- vzniká mnoho hudebně teoretických spisů
- v oblibě je zejména kánon
- nejvíce se skládají vokálně-instrumentální čtyřhlasi
- skladatelé:
Jean Ockeghem
- hudební skladatel, zpěvák, sbormistr a učitel
- byl nejslavnějším skladatelem této generace
- složil mimo jiné i skladbu Deo Gratias, která má 36 hlasů
Jacob Obrecht
- hudební skladatel, zpěvák a kněz
- skládal převážně duchovní hudbu, ale má i několik světských skladeb
3. generace
- jednotlivé hlasy se technicky vyrovnávají
- motet se dostává i do pašijí (zpěvy místo evangelia poslední 4 dny Velikonoc)
- notace se obohacuje o semibrevis, fusu a semifusu (noty čvrťové, osminové a šestnáctinové)
- skldatelé jsou současně výkonými umělci
- většinou pracují ještě jako zpěváci nebo sbormistři
- sbory mají nově dirigenta, který pohyby ruky, prstu nebo dokonce taktovy udává tempo a rytmus
- vyšší hlasy zpívají buď chlapci nebo zkušení flazetisté
- skladatelé:
- Josquin Despres
- Alexandro Agricola
- Heinrich Isaac
- je autorem souboru Choralus Constantinus pro kostnickou kapitulu
- obsahuje zpěvy mešního propria na celý rok
4. generace
- tvoří stále podobnou hudbu
- nejvíce je ovlivněn chanson, kterému se dostává větší virtuozity
- skladatelé:
- Nicolas Gombert
- Clemént Jannequin
- je považován za zakladatele programní hudby
- do jeho hudby pronikají tónomalebné prvky, připomínající přírodní jevy
Syntézy polymelodického slohu
Itále
Benátská škola
- hudba má přední význam
- typickým znakem je zavedení chromatiky
- nové světské formy:
- madrigal
- píseň, která střídá homo- a polyfonii, má nestrofický text
- frottola
- vtipná píseň
- lauda
- píseň vyjadřující prostou lidskou zbožnost
- villanella
- píseň, jejíž hlavní melodie je doprovázena dvěma hlasy
- madrigal
- skladatelé
- Adrian Willaert
- je zakladatel této syntézy
- řádně rozvijí dvojsborovost (jeho skladby jsou hrány v katedrále sv. Marka se dvěma postraními galeriemi)
- jeho motetové skladby mají velkolepý melodický a harmonický účinek
- Cypriano de Rore
- Luca Marenzio
- Carlo Gesualdo da Venosa
- skládá spíše světskou hudbu
- má o něco disonantnější styl
- je autorem mnoha madrigalů
- Andrea Gabrieli
- skládal komplexnější skladby
- mezi jeho díla patří třeba pět šestihlasých Sacre cantiones nebo šestihlasé Psalme Davidici
- Giovanni Gabrieli
- užíval častěji chromatiky
- jeho styl je předchůdcem baroka
- nejvýznamější jsou dva jeho cykly Sacrea symfonie
- obsahují jak čistě vokální a čistě instrumentální čáasti, tak části smíšené
- je to předchůdce orchestrální tvorby
- strukturně připomíná koncerty
- Adrian Willaert
Římská škola
Giovanni Pierluigi da Palestrina
- hudbe se věnoval už od dětství
- ve 12 letech se stal vokalistou v chrámu Santa Maria Maggiore
- v 19 se stal varhaníkem a sbormistrem
- byl papeži jmenován do vyšších pozic, později se ale musel stáhnout
- napsal asi 950 skladeb
- 93 čtyř- až osmihlasích mší
- asi 350 motetů
- 64 hymen
- 35 magnificat
- lamentace
- offertoria
- žalmy
- litanie
- madrigaly
- začínají se u něj objevovat prvky tonální harmonie, akordy
- nesjalvnější díla:
- šestihlasá Messa papae Marcelli
- motety Písně písní
- dvojsborové Stabat Mater
- Improperia
- Lamentace Jeremiášovy
Orlando di Lasso
- hudbě se věnoval od dětství
- hodně cestoval, nakonec se usídlil jako kapelník v Mnichově, kde poté zemřel
- jeho kapela neměla v Německu obdoby
- v posledních letech života upadal do melancholie z pracovního vypětí
- napsal okolo 2000 skladeb
- přes 50 mší
- asi 1200 motetů
- 100 magnificat
- žalmy
- lamentace
- skládal prakticky všechno, byl to univerzální skladatel
- narozdíl od většiny skladatelů té doby neparoduje, tedy nestaví na cizích melodiích, je originální
- nelepší jsou jeho moteta
- texty nepocházejí jen z bible, ale i z antiky, humanistické poezie nebo básnictví
- nejslavnější sbírky:
- Patrocinium musices - výběr chrámových skladeb
- Magnus opus musicum - sbírka 516 motetů
- Psalmi poenitentiales - kajícné žalmy
Anglie
- vymezuje se styl anglikánské církve
- skladatelé:
- William Byrd
- Thomas Morley
- John Dowland
- John Wilbye
- Thomas Weelkes
- Thomas Tallis
- Thomas Morley
- John Dowland
- John Wilbye
- Thomas Weelkes
- Thomas Tallis