Mnohobuněčné organismy, Houbovci
Mnohobuněčné organismy
Charakteristika
- tvořeny eukaryotickými buňkami
- buňky maji specializované funkce
- tvoří tkáně, poté orgány, soustavy, jedince a společenstva
Rozmnožování
Pohlavní
- gonochoristé
- pohlavní dimorfismus
- fyzická odlišnost mezi samcem a samicí
- hermafrodité
- často mají pouze jeden ze dvou pohlavních orgánu funkční
- v případě obou funkčních pohlavních orgánů dojde k výměně spermií
Nepohlavní
- pučení
- např. nezmar, korály, živočišné houby
- fragmentace
- tělo se rozpadne na menší, ze kterých pak vznikají jedinci
- např. ploštěnka, mnoštětinatci (palolo zelený)
- partenogeneze
- vývoj neoplozeného vajíčka
- např. mšice, včely
- regenerace
- dorůstající části těla
- ještěrky (autonomie)
Vývoj jedince
- přímý vývoj
- mládě je zmenšenina dospělého jedince
- např. kobylky
- nepřímý vývoj
- vývoj přes larvu
- např. žáby
Vývoj embrya
- dvé fáze:
- blastogeneze
- vývoj od oplození po vytvoření zárodečných listů
- organogeneze
- vývoj od zárodečných listů k orgánům a tkáním
- dochází k vývoji celého jedince
- končí narozením
Blastogeneze
- oplození probíhá splynutím jader
- dělením vajíčka (rýhováním) vzniká nový utvar - morula
- dalším množením vznikiá dutá koule buněk - blastula
- na povrchu má blastomery
- obalem je blastoderm
- uvnitř je blastocoel
- je to prvotní dutina tělní
Vyšší živočichové
- blastula se mění na blastocystu
- na povrchu má trofoblast
- uvnitř je zárodečný terčík - embryoblast
- z trofoblastu se tvoří vnější obal - chlorion
- z embryoblastu vznikají 3 zárodečné listy
- ektoderm
- z něj vzniká pokožka, nervová trubice, vzdušnice u hmyzu, konec trávicí trubice
- mezoderm
- z něj vznikají svaly, pojiva, vnitřní kostra, vylučovací soustava, pohlavní soustava, oběhová soustava, výstelka pravé druhotné dutiny tělní - coelom
- endoderm
- z něj vzniká zbytek trávicí trubice, játra, slinivka břišní, plíce obratlovců, štítná žláza, přístěnná tělíska, brlík
- jejich tvorbou vzniká gastrula
- proces vzniku je gastrulace
- z ostatních buněk vznikají 2 zárodečné obaly
- amnion
- těsně obaluje zárodek
- je vyplněn amniovou tekutinou
- alantois
- na břišní stěně zárodku
- hromadí se zde odpadní látky
- u savců vzniká pupečník
- tvoří se jen u suchozemských živočichů
- vchlípením ektodermu do nervové trubice - neuroly (procese je neurulace) začíná organogeneze
Diblastika
- probíhá u živočichů se 2 zárodečnými listy
- ektoderm na povrchu
- endoderm uvnitř
- mezoglea
- je mezi ekto- a endodermem
- je tvořena mezibuněčnou hmotou
- mezoderm se nevyvijí
Triblastika
- probíhá u živočichů se třemi zárodečnými listy
- od ploštěnců výš
- mají odlišné typy tělních dutin
- Schizocoela
- ploštěnci a tasemnice
- pokožka - ektoderm, trávicí trubice - entoderm
- mezi nimi se tvoří mezenchym
- je tvořen buňkami, dutinami a tělní tektutinou
- nepravá druhotná tělní dutina je schizocoel
- Pseudocoel
- škrkavky
- ektoderm i endoderm vytvářejí trávicí trubici
- pod pokožkou je svalový vak
- mezi vakem a trávicí trubicí je míza
- nepravá druhotná tělní dutina je pseudocoel
- Coelomata
- měkkýši a vyšší živočichové
- mají ektoderm, endoderm i mezoderm
- z mezodermu pak vznikají orgány
- uprostřed váčku je pravá druhotná dutina tělní coelom
- dělí se do dvou skupin:
- prvoústí
- prvoústa vznikají chlípením ektodermu
- druhoústí
- prvoústa se mění na řitní otvor a vznikají na druhé straně zárodku
Houbovci (porifera)
Charakteristika
- žijí převážně v moři, ale můžou se vyskytovat i ve sladké vodě
- nejčastěji pohárkovitý tvar těla nebo tvoří povlaky na rostlinách a kamenech
- mořské houby bývají pestře zbarvené a často vytváří trsy
- sladkovodní houby mají nahnědlou / nazelenalou barvu
- tělo se skládá z ektodermu, které tvoří pokožku (ochranná funkce) tvořena epitalem
- střední vrstva je mezoglea (mezenchym)
- rosolovitá, pružná, obsahuje různé typy buněk
- Amebocyty
- měňavkovitý tvar
- příjem potravy fagocytózou
- rozklad živin a roznes po těle
- Skleroblasty
- křemité jehlice z oxidu uhličitého – sklerity
- různě složité: jednoduché, trojosé, čtyřosé
- Spongoblasty
- vytváří pružná pevná vlákna ze sponginu (na bázi kolagenu)
- Archeocyty
- uplatňují se při vegetaci houby
- mohou z nich vznikat všechny typy buněk -> dobrá regenerace
- uplatnění také při rozmnožování (pohlavním i nepohlavním)
- vnitřek houby vystlán entodermem
- entoderm tvořen buňkami choanocyty
- buňky mají plazmatický límeček a bičík
- napomáhají proudění vody a potravy
- potravu zachytávají a dopravují do mezogley amébocytům
- ve stěnách houby jsou malé otvory – ostie
- jsou tvořeny buňkami porocyty
- přivádí vodu s otravou
- uprostřed houby je velký otvor – osculum
- odvod vody a nestrávených zbytků
Rozmnožování hub
Nepohlavní
- vnější pučení
- na houbě se vytvoří pupen a doroste do dospělého živočicha
- často se vytváří kolonie – zůstávají spolu spojené
- vnitřní pučení
- typické pro sladkovodní houby
- na konci léta se houba rozpadá a vzniká vnitřní pupen – gemule
- archeocyty jsou obaleny pevnou odolnou membránou
- zimu přečkávají ve stavu anabiózy
- na jaře se se za pomoci póru archeocyty uvolní do vody a vzniknou nové houby
- gemule mohou být přenášeny vodními ptáky
Pohlavní
- většinou hermafrodité někdy mohou být genochoristé
- pohlavní buňky mohou vznikat z archeocytů vajíčka a z choarocytu spermie
- houby vypustí oplozená vajíčka do vody – vznik larvy umfiblastuly
- larva plave a přisedne ke dnu a vznikne nová houba
- houby nasaje spermie dovnitř oxtiemi a oplodní vajíčko, z oplozeného vajíčka vznikne larva
Systém houbovců
Vápenaté
- mají vápenatou kostru z uhličitanu vápenatého
- mají pohárkový tvar a tvoří kolonie
- výška do 10 cm
- houba voštínatá
Křemité
- žijí v teplých mořích
- mají kostru z oxidu křemičitého
- výška je 50 - 150 cm
- houba pletená (venušin kos)
Rohovité
- tělo je vystuženo sponyiovitými vlákny
- občas mohou mít i křemičité jehlice
- houba mycí
- je tvořena pouze sponyiovitými vlákny
- využívá se na mytí
- houba koňská
- houba domečková
- houba rybničná, houba říční
- jsou sladkovodní
- vytváří povlaky