Tvoření slova

  • v češtině se nejčastěji tvoří slova odvozovaním (derivací) (př.: fotbal -> fotbalista)
  • dalším způsobem je skladání (kompozice) (př.: červený a žlutý -> červenožlutý)
    • tento způsob tvorby slov je nejtypičtější pro němčinu
  • poseldním způsobem je zkracování (abreviace) (př.: Česká dopravní kancelář -> ČEDOK)
  • slovo, ze kterého bylo jiné slovo vytvořené, se nazývá slovo základové, novému se potom říká slovo odvozené
  • nová slova vznikají přidáváním předpon či přípon nebo obojím k základovému slovu

Slovotvorná kategorie

  • obecný význam slov jedné slovotvorné kateogrie mají stejný význam, která ale vznikají od jednoho slovotvorného základu
  • jedná se primárně o slova zdrobnělá, názvy míst

Slovotovrný typ

  • obecný význam slov jednoho slovotvorného typu je nějak spojen
  • tato slova jsou tvořena stejnými formanty

Stavba slova

  • ve slovech podle jejich stavby rozlišujeme jednotlivé části, morfémy
    • afixy
      • jsou to skupiny obalující kořen
      • derivativní afixi
        • vytváří slova s novým významem
      • flektivní afixi
        • vytváří slova se stejným významem, pouze mění felxi nebo konjugaci

Kořen (radix)

  • je to společná část pro všechna příbuzná slova
  • někdy se při tvorbě příbuzných slov tvarově obměňuje
    • některá slova mají pouze kořen
      • při obýbání se připojují koncovky

Předpona (prefix)

  • stojí před kořenem
  • často se připojuje k celému slovu
  • obměňuje význam slova

Přípona (sufix)

  • sotjí za kořenem
  • obměňuje význam slova

Koncovka (flektivní sufix)

  • je to zakončení slova, které se mění při skloňování nebo časování u ohebných slovních druhů
    • někdy chybí, v takovém případě mluvíme o nulové koncovce

Interfix

  • přidává se ke kořenu při odvozování slova
    • př.: modr-o-bílý

Cirkumfix

  • připojuje se před i za jiný morfém
    • př.: nej-krásn-ější (nej a ější je jediný morfém)

Příbuzná slova

  • slova, která jsou si významově blízka a mají stejnou společnou část
  • př.: nosič - nepřenosný

Slovotvorný rozbor

  • zabývá se rozdělením slova na slovotvorný základ a slovotvorné formanty
    • slovotvorný základ je zbytek ze základového slova
      • základové slovo je slovo, ze kterého nové slovo vzniklo
    • slovotvorný formant je neplnovýznamová skupina, která se k novým slovům přidává
  • příklady:
    • DRÁTEK -> slovotvorný základ: DRÁT + přípona -EK
    • DÁMSKÝ -> slovotv. zákl.: DÁM (dáma) + přípona -SKÝ
    • HOUKAČKA -> slovotv. zákl.: HOUKA (houkat) + přípona AČKA
  • slovo základové je slovo, ze kterého nové slovo vzniklo
    • může být buď kořenné nebo již odvozené
  • slovo složené se skládá ze dvou a více slov základových

Morfematický rozbor

  • rozebírá slova na morfémy, tedy nejmenší části slova (předpona, kořen, přípona, koncovka)
  • př.: PODZEMNÍ -> POD - ZEM - N - Í -> kořen: ZEM, předpona: POD-, přípona: -N-, koncovka: -Í
  • slovo může mít v jednu chvíli několik předpon, několik přípon, případně i několik kořenů
  • u slov s více kořeny s potom stává, že jednotlivé kořeny jsou spojeny dalším morfémem, tzv. vponou nebo také flektivním infixem
    • př.: SLOVOTVORBA -> 1. kořen: SLOV, 2. kořen: TVORB, vpona: -O-

Tvarotvorný rozbor

  • zjišťuje, jak se tvoří tvary slova
  • vyčleňuje kmen a koncovku
  • kmen je společná část všech tvarů téhož slova
  • př.: PODZEMNÍ -> PODZEMN-Í - kmen: PODZEMN, koncovka: -Í

Změny samohlásek při odvozování

  • dloužení - dívat se -> divadlo
  • krácení - král -> kralovat
  • střídání - kulatý -> koule

Střídání souhlásek při odvozování

Původní tvar Změna Příklad
k č ruka -> ručka
c č slepice -> slepičí
h ž sníh -> sněžit
ch š ucho -> ušní
ž š vyrážka -> vyrašit
s š myslet -> myšlení
z ž vyrazit -> vyrážka
t c utratit -> utrácet
d z narodit se -> narozeniny
Střídání souhlásek při odvozování s příklady
  • k tomuto střídání dochází často při odvozování přídavných jmen pomocí přípony -ský (př.: Praha -> pražský)
    • !pozor! v českých slovech nikdy neuvidíme z a s za sebou, tudíž například Brandýs při tvorbě přídavného jména příjde o s na konci a nahradí se příponou -ský - brandýský (nikoliv brandýzský)
    • v 1. pádě množného čísla rodu mužského životného se přípona -ský mění na -ští - brandýští
    • u přídavných jmen odvozených od jmen zakončených na k nebo c se k i c odtrhne a nahrdí příponou -cký - Mělník -> mělnický
  • skupiny -ds- a -ts- se vyslovují jako [c], ale odvozování probíhá podle psané podoby - dětský [ďeckí] -> dětští