Tvoření slova

• v češtině se nejčastěji tvoří slova odvozovaním (derivací) (př.: fotbal -> fotbalista)
• dalším způsobem je skladání (kompozice) (př.: červený a žlutý -> červenožlutý)
  • tento způsob tvorby slov je nejtypičtější pro němčinu
• poseldním způsobem je zkracování (abreviace) (př.: Česká dopravní kancelář -> ČEDOK)
• slovo, ze kterého bylo jiné slovo vytvořené, se nazývá slovo základové, novému se potom říká slovo odvozené
• nová slova vznikají přidáváním předpon či přípon nebo obojím k základovému slovu

Slovotvorná kategorie

• obecný význam slov jedné slovotvorné kateogrie mají stejný význam, která ale vznikají od jednoho slovotvorného základu
• jedná se primárně o slova zdrobnělá, názvy míst

Slovotovrný typ

• obecný význam slov jednoho slovotvorného typu je nějak spojen
• tato slova jsou tvořena stejnými formanty

Stavba slova

• ve slovech podle jejich stavby rozlišujeme jednotlivé části, morfémy
  • afixy
    • jsou to skupiny obalující kořen
    • derivativní afixi
      • vytváří slova s novým významem
    • flektivní afixi
      • vytváří slova se stejným významem, pouze mění felxi nebo konjugaci

Kořen (radix)

• je to společná část pro všechna příbuzná slova
• někdy se při tvorbě příbuzných slov tvarově obměňuje
  • některá slova mají pouze kořen
    • při obýbání se připojují koncovky

Předpona (prefix)

• stojí před kořenem
• často se připojuje k celému slovu
• obměňuje význam slova

Přípona (sufix)

• sotjí za kořenem
• obměňuje význam slova

Koncovka (flektivní sufix)

• je to zakončení slova, které se mění při skloňování nebo časování u ohebných slovních druhů
  • někdy chybí, v takovém případě mluvíme o nulové koncovce

Interfix

• přidává se ke kořenu při odvozování slova
  • př.: modr-o-bílý

Cirkumfix

• připojuje se před i za jiný morfém
  • př.: nej-krásn-ější (nej a ější je jediný morfém)

Příbuzná slova

• slova, která jsou si významově blízka a mají stejnou společnou část
• př.: nosič - nepřenosný

Slovotvorný rozbor

• zabývá se rozdělením slova na slovotvorný základ a slovotvorné formanty
  • slovotvorný základ je zbytek ze základového slova
    • základové slovo je slovo, ze kterého nové slovo vzniklo
  • slovotvorný formant je neplnovýznamová skupina, která se k novým slovům přidává
• příklady:
  • DRÁTEK -> slovotvorný základ: DRÁT + přípona -EK
  • DÁMSKÝ -> slovotv. zákl.: DÁM (dáma) + přípona -SKÝ
  • HOUKAČKA -> slovotv. zákl.: HOUKA (houkat) + přípona AČKA
• slovo základové je slovo, ze kterého nové slovo vzniklo
  • může být buď kořenné nebo již odvozené
• slovo složené se skládá ze dvou a více slov základových

Morfematický rozbor

• rozebírá slova na morfémy, tedy nejmenší části slova (předpona, kořen, přípona, koncovka)
• př.: PODZEMNÍ -> POD - ZEM - N - Í -> kořen: ZEM, předpona: POD-, přípona: -N-, koncovka: -Í
• slovo může mít v jednu chvíli několik předpon, několik přípon, případně i několik kořenů
• u slov s více kořeny s potom stává, že jednotlivé kořeny jsou spojeny dalším morfémem, tzv. vponou nebo také flektivním infixem
  • př.: SLOVOTVORBA -> 1. kořen: SLOV, 2. kořen: TVORB, vpona: -O-

Tvarotvorný rozbor

• zjišťuje, jak se tvoří tvary slova
• vyčleňuje kmen a koncovku
• kmen je společná část všech tvarů téhož slova
• př.: PODZEMNÍ -> PODZEMN-Í - kmen: PODZEMN, koncovka: -Í

Změny samohlásek při odvozování

• dloužení - dívat se -> divadlo
• krácení - král -> kralovat
• střídání - kulatý -> koule

Střídání souhlásek při odvozování

• k tomuto střídání dochází často při odvozování přídavných jmen pomocí přípony -ský (př.: Praha -> pražský)
  • !pozor! v českých slovech nikdy neuvidíme z a s za sebou, tudíž například Brandýs při tvorbě přídavného jména příjde o s na konci a nahradí se příponou -ský - brandýský (nikoliv brandýzský)
  • v 1. pádě množného čísla rodu mužského životného se přípona -ský mění na -ští - brandýští
  • u přídavných jmen odvozených od jmen zakončených na k nebo c se k i c odtrhne a nahrdí příponou -cký - Mělník -> mělnický
• skupiny -ds- a -ts- se vyslovují jako [c], ale odvozování probíhá podle psané podoby - dětský [ďeckí] -> dětští