Evropská unie

  • EU je považována za nadnárodní organizaci, protože nesplňuje všechny náležitosti mezinárodní organizace
    • je nadřazena členským státům
    • přijaté právní akty mohou být vynucené
    • státy si nejsou rovné
  • první koncepce se již středověku
  • hlavní rozvoj ve druhé polovině 20. století
    • před tím Versaillský mírový systém
      • Panevropa (Richard Nocilaus Coudenhove-Kalergi)
      • Briandovo memorandum (Aristide Briand)
    • zrod myšlenky u Jeana Monneta
      • Schumanův plán (9. 5. 1950)
        • Den Evropy
        • plán vzniku evropského společenství

Právo EU

Primární právo

Zakládající smlouvy

  • Pařížská smlouva (1951/2)
    • vznik ESUO
    • platnost 50 let
    • zakládající státy: Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Itálie
  • Římské smlouvy (1957/8)
    • vznik EHS a EURATOM
    • stejní účastníci jako u založení ESUO
  • Slučovací smlouva (1965/7)
    • slučuje ESUO, EURATOM a EHS do ES
  • Maastichtská smlouva (1992/3)
    • Smlouva o EU, vznik Evropské unie
    • vytvoření společné měny a podmínky pro její přijetí
      • měnová unie vzniká až v roce 1999
    • zavedení evropského občanství
    • zavedení proncipu subsidiarity
  • Schengenská dohoda (1985/95)
    • zrušení celních poplatků a kvót pro členské státy
    • společná obchodní politika vůči třetím zemím
    • volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu

Pozměňující smlouvy

  • Amsterodamská smlouva (1997/9)
    • začlenění Shengenské dohody
      • výjimky pro Velkou Británii, Irsko, Dánsko - zachování kontroly na hranicích
    • postup proti státu, který nedodržuje demokratické principy
  • Niceská smlouva (2001/3)
    • zavádí Listinu základních práv EU
  • Lisabonská smlouva (2007/9)
    • pozměňuje zakládající smlouvy
    • možnost vystoupení z EU
    • občanská iniciativa
    • zakomponování Listiny základních práv EU
    • vznik právního subjektu EU

Sekundární právo

  • EU vydává několik forem legislativních aktů
  • nařízení je obecně plantné, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech
  • směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, přičemž volba prostředků k dosažení cílů, které stanovuje, je ponechána státním orgánům
  • rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro státy nebo subjekty, kterým je určeno
  • doporučení a stanoviska nejsou závazná

Členské státy

  • růst:
    • zakládající členové - Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Francie, Německo, Itálie
    • 1973 - Velká Británie, Dánsko, Irsko
    • 1981 - Řecko
    • 1986 - Španělsko, Portugalsko
    • 1995 - Finsko, Rakousko, Švédsko
    • 2004 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta, Kypr
    • 2007 - Rumunsko, Bulharsko
    • 2013 - Chorvatsko
  • podmínky členství:
    1. kritérium politické
      • existence stabilních institucí zaručujících demokracii
      • lidská práva a ochrana menšin
    2. kritérium hospodářkské
      • fungující tržní hospodářství schopné odolat konkurenci v EU
      • Maastrichtská konvergenční kritéria
    3. kritérium právní
      • harmonizace domacího a evropského práva
      • dostatečné administrativní a soudní struktury

Kandidátské země

  • postup:
    • asociační dohody
    • žádost o členství
    • přístupová jednání
  • aktuálně Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Bosna a Hercegovina
  • Turecko
    • 1963 - asociační dohoda
    • 1987 - žádost o členství
    • 1999 - kandidátská země
    • 2005 - přístupová jednání
    • 2006 - pozastavení procesu

Brexit

  • 1. referendum o vystoupení 1975
  • 2. referendum o vystoupení 2016
    • těsně pro výstup
    • odchod bankovních společností a pracovních sil
    • zachování závazků
  • 2017 - oznámen o vystoupení
  • 2020 - vystoupení

Česká republika

  • 1991 - asociační dohoda s ČSFR, 1993 s ČR
    • doporučení k regionální integraci
    • 1991 - vznik Visegrádské čtyřky
    • 1993 - CEFTA
  • 1996 - Václav Klaus podává žádost o přistoupení
  • 1997 - provní posudek na připravenost ke vstupu do EU
  • 1998 - 2002 - přístupová jednání
  • 2003 - podepsána smlouva o přistoupení (Athény), referendum o Smlouvě o přistoupení k EU
  • 2004 - začátek platnosti Smlouvy o přístupu k EU

Evropské sdružení volného obchodu

  • vznik v roce 1960
  • Norsko
    • nevstupuje do EU kvůli omezení na rybolov
  • Švýcarsko
    • 1992 - jednání o vstupu do EU
    • v referendu byla jednání zastavena
    • s EU nastaveny dvoj stranné dohody

Orgány EU

Evropský parlament

  • plenární zasedání ve Štrasburku, zbytek v Bruselu
  • jediný volený orgán, zastupuje občany EU
    • 1979 - první přímé volby
  • volby každých 5 let
  • 705 členů, 21 členů za ČR
  • počet poslanců závisí na počtu obyvatel
    • méně lidnaté státy ale mají více křesel v přepočtu na obyvatele
  • politické frakce - EPP, S&D, Renew, ID, Greens-EFA, ECR, GUE-NGL

Evropská komise

  • sídlí v Bruseli a několik měsíců v Lucemburku
  • hájí zájmy EU
  • 27 komisařů, předseda
  • za ČR Věra Jourová - komisařka pro hodnoty transparentnost

Rada EU

  • sídlí v Bruselu a několik měsíců v Lucemburku
  • ministři států
  • různé složení podle tématu
  • rotující předsednictví mezi členskými státy

Evorpská rada

  • sídlí ve Štrasburku
  • udává směr vývoje EU
  • podává zprávu o činnosti Evropskému parlamentu
  • schůze alespoň dvakrát ročně
  • složena z vrcholných představitelů států a předsedy Evropské komise

Evropský ombudsman

  • veřejný ochránce práv EU
  • dohlíží na jednání institucí EU a řeší stížnosti
  • sídlí ve Štrasburku
  • funkční období 5 let, možnost opakované volby

Soudní dvůr EU

  • sídlí v Lucemburku
  • kontroluje dodržování právních předpisů EU v členských státech a v orgánech EU
  • řeší právní spory mezi členskými státy

Evropská centrální banka

  • sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem
  • řídí Euro a měnovou politiku EU

Evropský účetní dvůr

  • sídlí v Lucemburku
  • kontroluje příjmy a výdaje EU a využívání finančních prostředků

Severoatlantická aliance

  • je to vojensko-politická organizace zemí západní Evropy a severní Ameriky
  • vznik 4. 4. 1949
  • 12 zakládajících členů
  • je výsledkem studené války
  • vzniká jako obrané společení proti hrozbě východního bloku
  • sídlí v Bruselu

Členské státy

  • růst:
    • zakládající členové - USA, Kanada, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie, Velká Británie, Itálie, Norsko, Dánsko, Island, Portugalsko
    • 1952 - Turecko, Řecko
    • 1955 - SRN (záůadní Německo)
      • v reakci na to vzniká Varšavská smlouva
    • 1959 - výstup Franci z vojenských složek
    • 1982 - Španělsko
    • 1999 - Česko, Polsko, Maďarsko
    • 2004 - Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Slovensko
    • 2009 - Chorvatsko, Albánie
    • 2024 - Finsko, Švédsko

Partnerství pro mír

  • program z roku 1994
  • snaha o zintenzivnění politické a vojenské spolupráce v eurasijském prostoru
  • cílem je posílení bezpečnosti a stability v Evropě
  • účastní se státy se zájmem o pozdější připojení (hlavně bývalé státy SSSR) ### Spory o rozšíření NATO
  • dalším snahám o rozšíření brání Rusko
    • Ukrajina, Srbsko, Kavkaz
  • emancipační snahy Ruska - vliv v eurasijském prostoru
    • anexe Krymu
    • válka na Ukrajině

Česká republika

  • v rámci sovětského vlivu Československo členem Varšavské smlouvy
  • 1994 - přijetí programu Partnerství pro mír
  • členem NATO od 12. 3. 1999
  • účast na operaci Spojenecká síla - konflikt v Kosovu (1999)

Orgány NATO

Severoatlantická rada

  • politický orgán NATO
  • nejvyšší rozhodovací a konzultační orgán NATO
  • na úrovni ministrů zahraničí, obrany a předsedů vlád
  • schází se dvakrát ročně
  • zástupci pracují nepřetržitě (schůze každý týden)
  • předesdá generalní tejemník NATO

Výbor pro plánování obrany

  • vytvořen v roce 1963
  • plánuje obranou strategii NATO
  • schází se na úrovni velvyslanců
  • na nejvyšší úrovni ministrů obrany se schází dvakrát ročně
  • skpuina pro jaderné plánování
    • plánuje obranu v oblasti jaderných zbraní ### Generální tajemník a mezinárodní sekretariát
  • nejvýše postavený civilista v NATO
  • je předsedou Severoatlantické rady
  • je předsedou výboru pro plánování obrany a skupiny pro jaderné plánování
  • zastupuje NATO navenek, ale nemá rozhodovací právo
  • aktuálně Jens Stoltenberg (od roku 2014)

Vojenský výbor

  • nejvyšší vojenský orgán NATO
  • na nejvyšší úrovni náčelníci generálních štábů
    • schází se dvakrát ročně
  • doporučení a návrhy pro Severoatlantickou radu a další orgány
  • má strategická velitelství (Atlantic a Europe)

Organizace spojených národů

  • nejuniverzálnější mezínárodní organizace
  • 50 zakládajících států
    • v současnosti 193 států (všechny mezinárodně uznávané státy)
      • posledním členem je Jižní Súdán (2011)
    • mezi členy nejsou Vatikán, Taiwan, Kosovo
  • sídla v New Yorku, Vídni, Ženevě a Nairoby
  • jednací jazyky jsou angličtina, francouzština, španělština, ruština, čínština
    • arabština pouze v některých orgánech OSN

Vznik OSN

  • založena 26. 6. 1945 v San Francisku
  • Charta OSN byla ratifikována 50 státy 24. 10. 1945
  • faktická činnost od ledna 1946
  • Československo jako zakládající člen
  • navazuje na SN
    • Versaillesky mír
    • neúčast USA a SSSR
    • selhání SN běhen druhé světové války ## Cíle a pravidla OSN
  1. udržování světového míru, zabránění válce
  2. rozvíjení přátelských vztahů mezi státy
  3. mezinárodní spolupráce
  4. zásada svrchované rovnosti států
  5. řešení sporů mírovými prostředky ## ČR a OSN
  • ČSR ratifikovala Chartu OSN (1945)
  • pod tlakem SSSR se ČSR nepřipojili k Všeobecné deklaraci lidských práv (1948)
  • ČR a SR jako nástupnické státy ČSR (1993)
  • Jan Kavan předsedal Valnému shromáždění OSN

Orgány OSN

Rada bezpečnosti

  • nejvyšší výkonný orgán OSN
  • má 15 členů
    • z toho 5 stálých a 10 nestálých
    • stálí členové vzešli z jednání před koncem druhé světové války
      • USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína
    • nestálí členové voleni Valným shromážděním na dva roky
  • základní odpovědností je udržení světového míru
  • rozhodnutí jsou závazná a vynutitelná silou
  • stálí členové disponují právem veta

Valné shromáždění

  • spolu s Radou bezpečnosti vrcholný orgán OSN
  • zastoupeny všechny země se stejnou hlasovací silou
  • rezoluce a doporučení Valného shromáždění nejsou závažné
  • nedisponuje vynucovacími prostředky
  • zjišťuje skutečnosti a navrhuje řešení
  • Pomocné strany
    • UNICEF
    • UNHCR
    • UNEP
    • OHCHR
    • UNESCO
    • WHO
    • FAO

ESOSOC

  • hospodářská a sociální rada
  • monitoruje celkovou hospodářskou situaci v regionech
  • vytváří prognózy dalšího vývoje
  • vypracovává návrhy opatření pro vlády jednotlivých zemí
  • 54 členů volených na 3 roky

Sekretariát

  • je tvořen generálním tajemníkem a ostatními úředníky
  • generální tajemník je nejvyšší správní úředník OSN
    • je jmenován na 5 let Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti
  • reprezentuje OSN
  • zprostředkovává možnosti jednání

Mezinárodní soudní dvůr

  • zřízen Chartou OSN už v roce 1945
  • sídlí v Haagu
  • skládá se z 15 soudců volených na 9 let Valným shromážděním a Radou bezpečnosti
  • jeho rozhodnutí jsou právně závazná pouze pokud s tím souhlasily obě strany před zahájením procesu a zároveň nejsou vynutitelná
  • rozsudky jsou konečné a neexistuje proti nim odvolání
  • řeší mezinárodněprávní spory