• chemická vazba je nějaká interakce mezi dvěma a více atomy
• vzniká u atomů s nestabilní elektronovou konfiguraci (1 až 7 valenčních elektronů)
• vzniká takto:
  • atomy se k sobě přbližují
  • jejich valenční orbitaly se překryjí
  • atomy získají stabilnější elektronovou konfiguraci
• vázané atomy mají nižší energii než izolované atomy a proto je vzniklá molekula stabilnější
• při vzniku vazby se uvolňuje energie - vazebná energie
  • vazebná energie je stejná energie k rozštěpení této vazby
  • velikost vazebné energie charakterizuje pevnost a stabilitu vazby
• při chemických reakcích se atomy snaží dosáhnout elektronového oktetu tedy konfigurace vzácných plynů, čehož lze dosáhnout 2 způsoby:
  • sdílením elektronů
  • přenosem elektronů

Molekulové orbitaly

• překrytím dvou atomových orbitalů vzniká molekulový orbital
• molekulový orbital je prostor, ve kterém se vazebný elektronový pár vyskytuje s největší pravděpodobností

Molekulový orbital $\sigma$

• vzniká když se atomové orbitaly překrývají na spojnici jader
• vzniká překrytím orbitalů $s-s$ nebo $s-p$ nebo $p-p$

• jelikož jsou elektrony na spojnici jader, elektrony jsou přitahovány oběma jádry současně a vazba je proto silnější
• tvoří vždy jednoduchou vazbu
• např.:
  • molekula $C{l}_2$:

    

  • molekula $HCl$:

    

Molekulový orbital $\pi$

• vzniká když se atomové orbitaly překrývají mimo spojnici jader
• elektrony vazby se nevyskytují na spojnici jader
• vazba je slabší
• vzniká třeba spojení orbitalů $p_z-p_z$
• existuje vždy současně s vazbou $\sigma$, tedy jen v molekulách s násobnými vazbami
• např.:
  • molekula $O_2$ ($\overline{\underset{―}{O}}=\overline{\underset{―}{O}}$)

    

  • molekula $N_2$ ($|N\equiv N|$)

    

Polarita vazeb

• polaritu vazby určujeme podle absolutní hodnoty rozdílu elektronegativit - $|\mathrm{\Delta }X|$ (schopnosti atomu přitahovat elektrony) jednotlivých atomů
• čím je rozdíl elektronegativit větší, tím je vazba polárnější

Vazba kovalntní nepolární ($|\mathrm{\Delta }X|<0.4$)

• vzniká mezi atomy se stejnou nebo jen velmi málo rozdílnou elektronegativitou
• sdílený pár je mezi účastníky rozložen symetricky

Vazba kovalentní polární ($|\mathrm{\Delta }X|\in (0.4,1.7)$)

• vzniká mezi atomy s větším rozdílem elektronegativit
• elektronegativnější účastník vazby přitahuje elektronový pár silněji a je tedy rozložen asymetricky
• na takto vázaných atomech vzniká parciální náboj - $\delta$
  • na atomu s menší elektronegativitou je parciální náboj $\delta +$, protože elektrony vazby jsou od něj dál
  • na atomu s větší elektronegativitou je parciální náboj $\delta -$, protože elektrony vazby jsou k němu blíž
• molekula má pak kladnou a zápornou stranu a tvoří dipól
  • polaritu vazby charakterizuje dipólový moment, který má charakter vektoru

Vazba iontová ($|\mathrm{\Delta }X|>1.7$)

• rozdíl elektronegativit je tak velký, že dochází k přenosu elektronů mezi atomy
• hranice mezi jednotlivými typy vazeb jsou přibližné a přechod je plynulý

Polarita molekul

• polarita víceatomových molekul závisí na polaritě jednotlivých vazeb a na prstorovém uspořádání
• má velký vliv na další vlastnosti molekuly
• nepolární jsou molekuly, jejichž prostorové uspořádání způsobuje vyrušení dipólů jednotlivých vazeb
  • např.: $\text{O=C=O}$
    • vektory obou dipólových momentů miří k sobě a vyruší se
• polární jsou molekuly s asymetrickým uspořádáním vazeb a jejich dipóly se tak neruší
  • např.: $H_{2}O$
    • vektory obou dipólových momentů míří od sebe a výsledný dipól tak míří ve směru výslednice obou dipólů