• kyselina je sloučenina, která disociuje na kation $H^{+}$ a anion
  • dělíme je na:
    • kyslíkaté kyselina (oxokyseliny) - v molekule obsahují kyslík
    • bezkyslíkaté kyseliny - v molekule neobsahují kyslík

Kyslíkaté kyseliny

  • mají obecný vzorec $H_{m}X_{x}O_{n}$
    • obsahují vodík ($H$), centrální atom ($X$) a kyslík ($O$)
  • vznikají, když reaguje oxid a voda
    • např.: $SO_{3}+H_{2}O\rightarrow H_{2}SO_{4}$

Jednoduché oxokyseliny

  • mají jen jeden centrální atom ($H_{m}XO_{n}$)
  • název se skládá ze substantiva kyselina a názvu centrálního atomu s příslušným suffixem ( se nahrazuje )

Tvorba názvu

  1. známe vzorec
    • např.: $H_{2}CrO_{4}$
  2. určíme oxidační čísla prvků
    • např.: $H_{2}CrO_{4}$
      • $H_{2}CrO_{4}\rightarrow H_{2}^{I}Cr^{x}O_{4}^{-II}$
      • $2\cdot 1+x+4\cdot (-2)=0\Rightarrow2+x-8\Rightarrow x=6$
  3. vytvoříme název
    • pomocí substantiva kyselina a názvu druhého prvku s příslušným suffixem
    • např.: $H_{2}^{I}Cr^{VI}O_{4}^{-II}$
      • kyselina chrom-ová

Tvorba vzorce

  1. známe název
    • např.: kyselina chloritá
  2. určíme oxidační číslo centrálního atomu
    • např.: chlor-itá $\rightarrow Cl^{III}$
  3. určíme počet atomů vodíků
    • 1 <=> oxidační číslo centrálního atomu je liché
    • 2 <=> oxidační číslo centrálního atomu je sudé
  4. určíme počet atomů kyslíku
    • např.: $H_{I}Cl^{III}O_{n}^{-II}$
      • $1+3+n\cdot (-2)=0\Rightarrow 4-2n=0\Rightarrow n=2$
  5. výsledný vzorec
    • např.: $HClO_{2}$

Vícesytné oxokyseliny (polyhydrogenkyseliny)

  • obsahují více než dva vodíky
  • přesný název kyseliny obsahuje:
    • a. přesný počet atomů vodíků: numerický prefix[*](Numerické prefixy) a prefix hydrogen- u adjektiva
      • např.: $H_{3}PO_{4}\rightarrow$ kyselina trihydrogenkřemičitá
    • b. přesný počet atomů kyslíku: numerický prefix a prexix oxo- u adjektiva
      • např.: $H_{4}SiO_{4}\rightarrow$ kyselina tetraoxokřemičitá
  • v praxi se většinou jednosytné a dvojsytné kyseliny uvádí bez prefixů

Polykyseliny

  • jsou to oxokyseliny obsahující několik centrálních atomů
  • název se tvoří stejně jako u jednoduchých kyselin, musíme ovšem připojit a numerický prefix udávající počet těchto centrálních atomů
    • např.: $H_{4}P_{2}O_{7}\rightarrow$ kyselina tetrahydrogendifosforečná

Substituované kyseliny

Thiokyseliny

  • jeden z atomů kyslíku je nahrazen sírou
  • v názvu je prefix thio- (případně numerický prefix)
    • např.: $H_{3}PO_{2}S_{2}\rightarrow$ kyselina dithiofosforečná

Peroxokyseliny

  • jeden za atomů kyslíku je nahrazen peroxoskupinou ($-O-O-$)
  • v názvu je prefix peroxo-
    • např.: $H_{2}Cr_{2}O_{8}\rightarrow$ kyselina peroxodichromová

Halogenokyseliny

  • skupina $-OH$ je nahrazen halogenem
  • v názvu se přidá je prefix fluoro-, chloro-, bromo-, jodo- a někdy se udává i počet zbývajících kyslíků (jednotlivé prefixy se oddělují pomlčkou)
    • např.:
      • původní kyselina: $H_{3}PO_{4}\rightarrow$ kyselina trihydrogenfosforečná
      • halogenokyselina: $HPF_{2}O_{2}\rightarrow$ kyselina difluoro-dioxofosforečná

Bezkyslíkaté kyseliny

  • jsou to sloučeniny vodíku s nekovy VI.A a VII.A skupiny periodické tabulky
  • jsou to plyny, ve vodných roztocích tvoří kyseliny
  • název se tvoří pomocí substantiva kyselina a adjektiva z názvu prvku s infixem -o- a příponovou částí -vodíková
    • např.: $HF\rightarrow$ kyselina fluorovodíková
Vzorec Název
$HF$ kyselina fluorovodíková
$HCl$ kyselina chlorovodíková
$HBr$ kyselina bromovodíková
$HI$ kyselina jodovodíková
$H_2S$ kyselina sirovodíková
$H_2Se$ kyselina selenovodíková
$H_2Te$ kyselina tellurovodíková
$HCN$ kyselina kyanovodíková