• kyselina je sloučenina, která disociuje na kation $H^{+}$ a anion
• dělíme je na:
  • kyslíkaté kyselina (oxokyseliny) - v molekule obsahují kyslík
  • bezkyslíkaté kyseliny - v molekule neobsahují kyslík

Kyslíkaté kyseliny

• mají obecný vzorec $H_{m}X_{x}O_{n}$
  • obsahují vodík ($H$), centrální atom ($X$) a kyslík ($O$)
• vznikají, když reaguje oxid a voda
  • např.: $SO_{3}+H_{2}O\rightarrow H_{2}SO_{4}$

Jednoduché oxokyseliny

• mají jen jeden centrální atom ($H_{m}XO_{n}$)
• název se skládá ze substantiva kyselina a názvu centrálního atomu s příslušným suffixem (-ý se nahrazuje -á)

Tvorba názvu

1. známe vzorec
   • např.: $H_{2}CrO_{4}$
2. určíme oxidační čísla prvků
   • např.: $H_{2}CrO_{4}$
     • $H_{2}CrO_{4}\rightarrow H_{2}^{I}Cr^{x}O_{4}^{-II}$
     • $2\cdot 1+x+4\cdot (-2)=0\Rightarrow2+x-8\Rightarrow x=6$
3. vytvoříme název
   • pomocí substantiva kyselina a názvu druhého prvku s příslušným suffixem
   • např.: $H_{2}^{I}Cr^{VI}O_{4}^{-II}$
     • kyselina chrom-ová

Tvorba vzorce

1. známe název
   • např.: kyselina chloritá
2. určíme oxidační číslo centrálního atomu
   • např.: chlor-itá $\rightarrow Cl^{III}$
3. určíme počet atomů vodíků
   • 1 <=> oxidační číslo centrálního atomu je liché
   • 2 <=> oxidační číslo centrálního atomu je sudé
4. určíme počet atomů kyslíku
   • např.: $H_{I}Cl^{III}O_{n}^{-II}$
     • $1+3+n\cdot (-2)=0\Rightarrow 4-2n=0\Rightarrow n=2$
5. výsledný vzorec
   • např.: $HClO_{2}$

Vícesytné oxokyseliny (polyhydrogenkyseliny)

• obsahují více než dva vodíky
• přesný název kyseliny obsahuje:
  • a. přesný počet atomů vodíků: numerický prefix[*](Numerické prefixy) a prefix hydrogen- u adjektiva
    • např.: $H_{3}PO_{4}\rightarrow$ kyselina trihydrogenkřemičitá
  • b. přesný počet atomů kyslíku: numerický prefix a prexix oxo- u adjektiva
    • např.: $H_{4}SiO_{4}\rightarrow$ kyselina tetraoxokřemičitá
• v praxi se většinou jednosytné a dvojsytné kyseliny uvádí bez prefixů

Polykyseliny

• jsou to oxokyseliny obsahující několik centrálních atomů
• název se tvoří stejně jako u jednoduchých kyselin, musíme ovšem připojit a numerický prefix udávající počet těchto centrálních atomů
  • např.: $H_{4}P_{2}O_{7}\rightarrow$ kyselina tetrahydrogendifosforečná

Substituované kyseliny

Thiokyseliny

• jeden z atomů kyslíku je nahrazen sírou
• v názvu je prefix thio- (případně numerický prefix)
  • např.: $H_{3}PO_{2}S_{2}\rightarrow$ kyselina dithiofosforečná

Peroxokyseliny

• jeden za atomů kyslíku je nahrazen peroxoskupinou ($-O-O-$)
• v názvu je prefix peroxo-
  • např.: $H_{2}Cr_{2}O_{8}\rightarrow$ kyselina peroxodichromová

Halogenokyseliny

• skupina $-OH$ je nahrazen halogenem
• v názvu se přidá je prefix fluoro-, chloro-, bromo-, jodo- a někdy se udává i počet zbývajících kyslíků (jednotlivé prefixy se oddělují pomlčkou)
  • např.:
    • původní kyselina: $H_{3}PO_{4}\rightarrow$ kyselina trihydrogenfosforečná
    • halogenokyselina: $HPF_{2}O_{2}\rightarrow$ kyselina difluoro-dioxofosforečná

Bezkyslíkaté kyseliny

• jsou to sloučeniny vodíku s nekovy VI.A a VII.A skupiny periodické tabulky
• jsou to plyny, ve vodných roztocích tvoří kyseliny
• název se tvoří pomocí substantiva kyselina a adjektiva z názvu prvku s infixem -o- a příponovou částí -vodíková
  • např.: $HF\rightarrow$ kyselina fluorovodíková