Uspořádání tabulky

prvky jsou podle rostoucého protonového čísla rozděleny do sedmi period a osmi skupin
Perioda
- vodorovná čára, čísluje se od 1 do 7 (toto číslo udává počet elektronových sfér*)
Skupina
- je to svislý sloupec
- číslují se římskými číslicemi od $I$ do $V I I I$
- skupina obsahuje prvky se stejným uspořádáním valenčních vrstev, tedy s podobnými vlastnostmi
- skupina A (hlavní skupina)
  - obsahuje nepřechodné prvky
- skupina B (vedlejší skupina)
  - obsahuje přechodné prvky
- číslo skupiny udává:
  - maximální počet elektronů, které se mohou účastnit chemické reakce
  - maximální oxidační číslo prvku
    - oxidační číslo $+ V I I I$ mohou mít jen prvky $O s, X e, R u$
některé skupiny prvků mají speciální názvy

Umístění v tabulce	Speciální název	Prvky
skupina I.A	alkalické kovy	$L i, N a, K, R b, C s, F r$
skupina II.A	kovy alkalických zemin	$C a, S r, B a, R a$
skupina III.A	triely	$B, A l, G a, I n, T l$
skupina IV.A	tetrely	$C, S i, G e, S n, P b$
skupina V.A	pentely	$N, P, A s, S b, B i$
skupina VI.A	chalkogeny	$O, S, S e, T e, P o$
skupina VII.A	halogeny	$F, C l, B r, I, A t$
skupina VIII.A	vzácné plyny	$H e, N e, A r, K r, X e, R n$
6. perioda	lanthanoidy	prvky s protonovým číslem 58 – 71
7. perioda	aktinoidy	prvky s protonovým číslem 90 – 103
7. perioda	transurany	prvky s protonovým číslem 93 a více
VIII.B	triáda železa	$F e, C o, N i$
	lehké platinové kovy	$R U, R h, P d$
	těžké platinové kovy	$O s, I r, P t$

Obecné vlastnosti prvků v tabulce

je to energie nutná k odtržení elelktronu z izolovaného atomu v plynném stavu
energie nutná ke vzniku kationtu
k odtržení prvního elektronu je nutná první ionizační energie
- k odtržení druhého elektronu druhá ionizační energie apod.
$M (g) + I ⟶ M^{+} (g) + e^{-}$
první ionizační energie roste v periodách zleva doprava a ve skupinách s rostoucím protonovým číslem
- udává míru stabilitu izolovaného atomu
- maxima dosahuje u inertních plynů
má vždy kladnou hodnotu
- k odtržení elektronu je vždy potřeba energie, protože elektrony jsou jádrem přitahovány

je to energie uvolněná při vzniku aniontu
uvolní se, když elektroneutrální atom v plynném stavu přijme elektron
$X (g) + e^{-} ⟶ X^{-} (g) + A$
roste v periodách zleva doprava a ve skupinách s klesajícím protonovým číslem
- u některých prvků může mít nulovou nebo zápornou hodnotu
prvky s vysokou hodnotou elektronové afinity snadno tvoří anionty

ve skupinách rostou s rostoucím protonovým číslem
- počet sfér v elektronovém obalu se zvětšuje
v periodách se s roustoucím protonovým číslem snižuje
- počet valenčních elektronů roste a jsou silněji přitahovány k jádru
- navíc dochází k jistým nepravidelnostem, hlavně ve skupině přechodných kovů

může být v intervalu od $- I V$ do $V I I I$
maximální možné (ne nutně nejstabilnější) oxidační číslo prvku je rovno číslu skupiny, ve které se nachází
oxidační číslo $+ V I I I$ mohou mít pouze prvky osmium, xenon a ruthenium

$s$ -prvky
- iontové oxidy, chloridy i hydridy
$d$ -prvky
- oxidy a chloridy jsou buď iontové s vysokým podílem kovalentnosti nebo kovalentní
- hydridy jsou intersticiální
  - atomy vodíku jsou navázany ve skulinkách krystalické mřížky
$p$ -prvky
- kovalentní oxidy, chloridy i hydridy

kyselý charakter oxidů roste v periodě zprva doleva a ve skupinách s klesajícím protonovým číslem
$s$ - prvky
- oxidy a hydroxidy reagují v rozoku zásaditě
- chloridy reagují neutrálně
$p$ -prvky
- oxidy a hydroxidy jsou většinou zásadité a nerozpustné, případně jsou amfoterní
- chloridy v roztouku hydrolyzují na kyselý roztok
$d$ -prvky
- oxidy, chloridy a většina hydridů má kyselá charakter
- výjimkami jsou $N H_{3}, C H_{4}$ a $H_{2} O$

jsou závislé na elektronegativitě
$s$ -prvky jsou silná redukční činidla
$d$ -prvky jsou slabá redukční činidla
$p$ -prvky
- halogeny jsou silná oxidační činidla
- oxidační účinky rostou v periodě zleva doprava a ve skupině s klesajícím protonovým číslem

$s$ -prvky
- soli I.A skupiny jsou rozpustné
- soli II.A skupiny mají různou rozpustnost
- komplexi netvoří
$d$ -prvky
- oxidy, hydroxidy a některé chloridy jsou nerozpustné
- kationty tvoří rozsáhlé množství komplexů
$p$ -prvky
- anionty tvoří ligandy

nepřechodné prvky jsou většinou bezbarvé
přechodné prvky mají různou barevnost
- ještě rozmanitější jsou jejich sloučeniny různou barevnost
- ještě rozmanitější jsou jejich sloučeniny