• je to systém všech známých prvků
  • jsou řazeny podle periodického zákona

    Vlastnosti prvků závisí na jejich protonovém čísle.

  • byl vytvořen v roce 1869 D. I. Mendělejevem

Uspořádání tabulky

  • prvky jsou podle rostoucého protonového čísla rozděleny do sedmi period a osmi skupin
  • Perioda
    • vodorovná čára, čísluje se od 1 do 7 (toto číslo udává počet elektronových sfér*)
  • Skupina
    • je to svislý sloupec
    • číslují se římskými číslicemi od $I$ do $VIII$
    • skupina obsahuje prvky se stejným uspořádáním valenčních vrstev, tedy s podobnými vlastnostmi
    • skupina A (hlavní skupina)
      • obsahuje nepřechodné prvky
    • skupina B (vedlejší skupina)
      • obsahuje přechodné prvky
    • číslo skupiny udává:
      • maximální počet elektronů, které se mohou účastnit chemické reakce
      • maximální oxidační číslo prvku
        • oxidační číslo $+VIII$ mohou mít jen prvky $Os, Xe, Ru$
  • některé skupiny prvků mají speciální názvy
Umístění v tabulce Speciální název Prvky
skupina I.A alkalické kovy $Li, Na, K, Rb, Cs, Fr$
skupina II.A kovy alkalických zemin $Ca, Sr, Ba, Ra$
skupina III.A triely $B, Al, Ga, In, Tl$
skupina IV.A tetrely $C, Si, Ge, Sn, Pb$
skupina V.A pentely $N, P, As, Sb, Bi$
skupina VI.A chalkogeny $O, S, Se, Te, Po$
skupina VII.A halogeny $F, Cl, Br, I, At$
skupina VIII.A vzácné plyny $He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn$
6. perioda lanthanoidy prvky s protonovým číslem 58 – 71
7. perioda aktinoidy prvky s protonovým číslem 90 – 103
transurany prvky s protonovým číslem 93 a více
VIII.B triáda železa $Fe, Co, Ni$
lehké platinové kovy $RU, Rh, Pd$
těžké platinové kovy $Os, Ir, Pt$
  • v současné době se používá toto uspořádání tabulky:

Obecné vlastnosti prvků v tabulce

Fyzikální vlastnosti

Ionizační energie ($I$)

  • je to energie nutná k odtržení elelktronu z izolovaného atomu v plynném stavu
  • energie nutná ke vzniku kationtu
  • k odtržení prvního elektronu je nutná první ionizační energie
    • k odtržení druhého elektronu druhá ionizační energie apod.
  • $M(g)+I\longrightarrow{M^+(g)+e^-}$
  • první ionizační energie roste v periodách zleva doprava a ve skupinách s rostoucím protonovým číslem
    • udává míru stabilitu izolovaného atomu
    • maxima dosahuje u inertních plynů
  • má vždy kladnou hodnotu
    • k odtržení elektronu je vždy potřeba energie, protože elektrony jsou jádrem přitahovány

Elektronofá afinita ($A$)

  • je to energie uvolněná při vzniku aniontu
  • uvolní se, když elektroneutrální atom v plynném stavu přijme elektron
  • $X(g)+e^-\longrightarrow{X^-(g)+A}$
  • roste v periodách zleva doprava a ve skupinách s klesajícím protonovým číslem
    • u některých prvků může mít nulovou nebo zápornou hodnotu
  • prvky s vysokou hodnotou elektronové afinity snadno tvoří anionty

Elektronegativita ($X$)

  • je to míra schopnosti atomu přitahovat elektrony sdílené s jiným atomem
  • v periodách roste zleva doprava a ve skupinách s klesajícím protonovým číslem
  • nejvyšší elektronegativitu má fluor, potom kyslík a dusík
  • prvky s vysokou eleketronegativtou nazýváme elektronegativní
  • prvky s nízkou elektronegativitou nazýváme elektropozitivní
  • obecně platí, že kovy jsou elektropozitivní a nekovy jsou elektronegativní

Atomové poloměry

  • ve skupinách rostou s rostoucím protonovým číslem
    • počet sfér v elektronovém obalu se zvětšuje
  • v periodách se s roustoucím protonovým číslem snižuje
    • počet valenčních elektronů roste a jsou silněji přitahovány k jádru
    • navíc dochází k jistým nepravidelnostem, hlavně ve skupině přechodných kovů

Kovový charakter

  • ve skupinách roste s rostoucím protonovým číslem a v periodách zprava doleva

Chemické vlastnosti

Oxidační číslo

  • může být v intervalu od $-IV$ do $VIII$
  • maximální možné (ne nutně nejstabilnější) oxidační číslo prvku je rovno číslu skupiny, ve které se nachází
  • oxidační číslo $+VIII$ mohou mít pouze prvky osmium, xenon a ruthenium

Vazby v oxidech, chloridech a hydridech

  • $s$-prvky
  • $d$-prvky
    • oxidy a chloridy jsou buď iontové s vysokým podílem kovalentnosti nebo kovalentní
    • hydridy jsou intersticiální
      • atomy vodíku jsou navázany ve skulinkách krystalické mřížky
  • $p$-prvky
    • kovalentní oxidy, chloridy i hydridy

Kyselý a zásaditý charakter sloučeniny

  • kyselý charakter oxidů roste v periodě zprva doleva a ve skupinách s klesajícím protonovým číslem
  • $s$- prvky
    • oxidy a hydroxidy reagují v rozoku zásaditě
    • chloridy reagují neutrálně
  • $p$-prvky
    • oxidy a hydroxidy jsou většinou zásadité a nerozpustné, případně jsou amfoterní
    • chloridy v roztouku hydrolyzují na kyselý roztok
  • $d$-prvky
    • oxidy, chloridy a většina hydridů má kyselá charakter
    • výjimkami jsou $NH_3,CH_4$ a $H_2O$

Oxidačně-redukční vlastnosti

  • jsou závislé na elektronegativitě
  • $s$-prvky jsou silná redukční činidla
  • $d$-prvky jsou slabá redukční činidla
  • $p$-prvky
    • halogeny jsou silná oxidační činidla
    • oxidační účinky rostou v periodě zleva doprava a ve skupině s klesajícím protonovým číslem

Rozpustnost solí a tvorba komplexů

  • $s$-prvky
    • soli I.A skupiny jsou rozpustné
    • soli II.A skupiny mají různou rozpustnost
    • komplexi netvoří
  • $d$-prvky
    • oxidy, hydroxidy a některé chloridy jsou nerozpustné
    • kationty tvoří rozsáhlé množství komplexů
  • $p$-prvky
    • anionty tvoří ligandy

Barevnost iontů

  • nepřechodné prvky jsou většinou bezbarvé
  • přechodné prvky mají různou barevnost
    • ještě rozmanitější jsou jejich sloučeniny různou barevnost
    • ještě rozmanitější jsou jejich sloučeniny