Vlastnosti
- mají nízké hodnoty ionizačních energií
- míra elektropozitivního charakteru prvku
- mají nízké hodnoty elektronových afinit
- mají nízké hodnoty elektronegativit
- s klesající elektronegativitou se zvyšuje elektropozitivita
- kovový charaktr roste shora dolů zleva doprava v periodickém systému
- ke změnám v charakteru prvků dochází při překročení 14. skupiny
Pevný stav
- pevné látky
- jsou to látky prakticky nestlačitelné
- mají dobře definovaný tvar
- jednotlivé atomy jsou v pevně daných polohých blízko sebe
- krystalické látky
Struktura kovů
- závisí na na poloměrech atomů
- kvůli vlnově-částicovému dualismu elektronu nelze přesně definovat velikost atomu
- u kovů je možné definovat kovový poloměr
- je to polovina vzdálenosti jader kovů v krystalové mřížce kovu
- dají se zjistit experimentálně
- ze vztahu pro atomový poloměr lze odvodit, že kovové poloměry se budou zmenšovat v periodách s rostoucím protonovým číslem
- $r=a_0\cdot\cfrac{n^2}{Z}$
- $r$ - atomový poloměr
- $a_0$ - bohrův poloměr ($=52,9\ pm$)
- $n$ - hlavní kvantoví číslo
- $Z$ - protonové číslo
- to platí jen pro 2. a 3. periodu
- v dalších periodách se objevují odchylky
- je to způsobeno kontrakcí atomů
- jádra atomů přechodných kovů přitahují silněji elektrony orbitalů vyšších vrstev
- ve skupinách lze očekávat, že se poloměr bude zvětšovaz zhora dolů
- to platí pouze pro I.A a II.A skupinou
- v ostatních skupinách dochází k naprosto nerpavidelnému zaplňování $d$ a $f$ orbitalů
- kontrakce je naprosto různá sto různá
- $r=a_0\cdot\cfrac{n^2}{Z}$