• soli jsou sloučeniny, které disociují na kovový kation a anion kyseliny
• vznikají:
  • a. neutralizací (reakcí hydroxidu s kyselinou)
    • např.: $KOH+HN{O}_3\to KN{O}_3+H_{2}O$
  • b. substitucí (reakcí kovu s kyselinou)
    • např.: $2Na+H_{2}S{O}_4\to N{a}_{2}S{O}_4+H_2$
  • c. syntézou
    • např.: $Fe+S\to FeS$

Soli oxokyselin

• název soli se skládá z:
  1. substantiva:
     • název aniontu z kyseliny (změna suffixu -á na -an) - např.: chloritá $\to$ chloritan
       • výjimka je u koncovky -ová, která se nahrazuje suffixem -an celá - např.: sírová $\to$ síran
  2. adjektiva:
     • podle kationtu a jeho oxidačního čísla

Tvorba vzorce

1. známe název
   • např.: dichroman draselný
2. zapíšeme:
   1. kaion kovu (např.: draselný $\to K^I$)
   2. anion kyseliny (např.: kys. dichromová $\to H_{2}C{r}_2^{VI}{O}_7\to$ anion $(C{r}_2{O}_7{)}^{-II}$)
3. provedeme křížové pravidlo
   • jedničky za závorkou aniontu z kyseliny nepíšeme a můžeme tím i odstranit závorku
   • např.: $K^{I}(Cr_{2}O_{7})^{-II}\rightarrow K_{2}(Cr_{2}O_{7}){1}\rightarrow K{2}Cr_{2}O_{7}$
4. výsledný vzorec

Tvorba názvu

1. známe vzorec
   • např.: $A{l}_2(S{O}_4{)}_3$
2. určíme oxidační čísla kationti a aniontu kyseliny pomocí křížového pravidla
   • např.: $Al_{2}(SO_{4}){3}\rightarrow Al^{III}(SO{4})^{-II}$
3. určíme oxidační číslo centrálního atomu
   • např.: $(S^x{O}_4^{-II}{)}^{-II}:x+4\cdot (-2)=-2\Rightarrow x=6\to S^{VI}$
4. vytvoříme jednotlivé části názvu
   1. adjektivum (název kationtu) (např.: $A{l}^{III}\to$ hlinitý)
   2. substantivum (název anionu) (např.: $(S^{VI}{O}_4^{-II}{)}^{-II}\to$ síran)
5. vytvoříme název
   • např.: síran hlinitý

• název soli musí být jednoznačny (určením přesného počtu kationtů nebo kyslíkových atomů)
  • např.:
    • $K_5{P}_3{O}_{10}\to$ trifosforečnan pentadraselný
    • $K_{4}Si{O}_4\to$ tetraoxokřemičitan draselný
• lze také uvádět počet jednotlivých atomů či atomových skupin pomocí numerických prefixů[*](Numerické prefixy)
  • např.: $Ca_{3}(PO_{4}){2}\rightarrow$ bis(fosforečnan)_ trivápenatý

Soli bezkyslíkatých kyselin*

• název se skládá z:
  1. substantiva:
     • název aniontu z kyseliny se suffixem -id (např.: chlor $\to$ chlorid)
  2. adjektiva:
     • podle kationtu a jeho oxidačního čísla
• názvy a vzorce se tvoří obdobně jako soli oxokyselin

Hydrogensoli

• obsahují v aniontu kyseliny jeden nebo více atomů vodůku
• jednosytné kyseliny vytvářejí jen normální soli
• dvoj a vícesytné kyseliny vytvářejí několik druhů solí
• název hydrogensoli se skládá z:
  1. substantiva:
     • numerický prefix + prefix hydrogen- + název aniontu
  2. adjektiva:
     • podle kationtu a jeho oxidačního čísla
• např.: $A{g}_{2}HI{O}_5\to$ hydrogenpentaoxojodistan distříbrný

Podvojné soli

• obsahují v molekule dva kationty

Vzorec

1. kationty se řadí podle rosoucího oxidačního čísla
2. kationty se stejným oxidačním číslem řadím podle abecedního pořadí (anglický abeceda)
3. véceatomové kationty píšeme poslední pokud mají stejné oxidační číslo jako kationty před ním

Název

• substantivum: anion kyseliny
• adjektivum:
  • názvy kationtů mají stejné pořadí jako ve vzorci a oddělují se pomlčkou př.: $N{a}_2(N{H}_4)P{O}_4\to$ fosforečnan disodno-amonný

Smíšené soli

• obsahují několik aniontů
• ve vzorcích se anionty uvádí v abecedním pořadí (u víceatomových aniontů podle centrálního atomu)
• názvy jednotlivých aniontů oddělujeme pomlčkou
• např.: $N{a}_{6}ClF(S{O}_4{)}_2\to$ chlorid-fluorid-bis(síran) hexasodný

Zásadité soli

• obsahují kromě aniontů kyseliny i hydroxidové aniotny $O{H}^{-}$ nebo oxidové anionty $O^{2-}$
• platí stejné principy jako u smíšených solí
• např.:
  • $C{u}_{2}Cl(OH{)}_3\to$ chlorid-trihydroxid diměďnatý
  • $AlO(OH)\to$ oxid-hydroxid hlinitý

Hydráty solí

• hydáty solí (krystalohydráty) jsou soli, které v krystalech obsahují vázané molekuly vody
• název se skládá z:
  1. numerický prefix + hydrát
  2. název soli (ve 4. pádě)
• např.: $CuS{O}_4\cdot 5H_{2}O\to$ pentahydrát síranu měďnatého