- nachází se ve skupině VIII.B (9.)
- je součástí triády železa
- jeho elektronová konfigurace je $[Ar]4s^23d^7$
Zisk a výskyt kobaltu
- v přírodě se vyskytuje spolu s niklem, mědí a olovem
- ve formě oktaedrického komplexu je součástí vitaminu B12
- je to jediná přírodní sloučenina, která obsahuje vazbu $C-M$
- jinak se vyskytuje v uměle připravených sloučeninách
- je to jediná přírodní sloučenina, která obsahuje vazbu $C-M$
Vlastnosti kobaltu
- je to velmi pevný a těžkotavitelný kov
- na vzduchu je stálý
- při zvýšené teplotě reaguje s kyslíkem, halogeny, borem, uhlíkem, fosforem, sírou a dalšími
- neraguje s vodíkem a dusíkem
- je o něco více ušlechtilý než železo
- se zředěnými kyselinami reaguje neochotně za vzniku kobaltnatých solí
- radioaktivní izotop se používá k léčbě některých typů rakoviny
- je feromagnetický
- nemá příliš velké využití
Vazebné možnosti kobaltu
- nejstálejší je kobalt v oxidačních stavech $II$ a $III$
- oxidační stav $II$ je typický u jednodušších solí
- koordinace je většinou tetraedrická
- oktaedrická koordinace je sice možná, ale je velmi málo redoxně stabilní
- oxidační stav $III$ je běžnější u komplexních sloučenin
- koordinace je většinou oktaedrická
- oxidační stav $II$ je typický u jednodušších solí
- jiné oxidační stavy ($V,IV,I,0$ a $-I$) se vyskytují jen ve velmi málo sloučeninách
Sloučeniny kobaltu
- oxid kobaltnatý $CoO$
- má olivově zelenou barvu
- pokud je jeho teplota nižší než 16°C je feromagnetický
- připravuje se termickým rozkladme některých sloučenin kobaltu
- jeho složení je nestechiometrické
- obsahuje atomy $Co^{III}$
- oxid kobaltitý $Co_2O_3$
- je méně iontový a méně bazický
- získává se odstraněním vody z jeho hydrátů nebo dehydratací $Co(OH)_3$
- oxid kobaltnato-kobaltitý $Co_3O_4$
- je černý
- je schopen absorbovat kyslík
- jeho strukturu tvoří mřížka tetradericky koordinovaných atomů $Co^{II}$ obklopených oktaedricky koordinovaných atomů $Co^{III}$ s anionty $O^{2-}$
- hydroxid kobaltnatý $Co(OH)_2$
- je to modrá, časem růžovějící látka
- lze ho vyloučit z roztoků kobaltnatých solí působením zásad
- je poněkud amfoterní
- působením vzdušného kyslíku oxiduje na hydroxid kobaltitý $Co(OH)_3$
- halogenidy
- odvozují se od atomu $Co^{II}$
- existuje fluorid kobaltitý $CoF_3$
- případně existuje také jeho hydrát $CoF_3\cdot{7\ H_2O}$
- ostatní halogeny podléhají oxidačním účinkům atomu $Co^{III}$
- existuje fluorid kobaltitý $CoF_3$
- jsou známy v bezvodé i hydratované formě
- odvozují se od atomu $Co^{II}$
- komplexy
- kobalt tvoří ochotně řadu komplexníxh sloučenin
- stabilní oktaedrické sloučeniny s vodou se tvoří ve vodných roztocích solí kobaltu
- nejvíce se vytváří v oxidačním stupní $III$
- jsou bez výjimky oktaedrické
- redoxně labilní oktaedrické sloučeniny snadno uvolňují elektron
- nepodléhají hydrolýze
- ligandy jsou nejčastěji $CN^-,SCN^-,NH_3,F^-,Cl^-,Br^-,I^-,NO_2^-,H_2O,OH^-,C_2O_4^{2-},CO_3^{2-}$ a řada organických sloučenin
- karbonyly
- jsou známy karbonyly $[Co_2(CO)8],[Co_4(CO){12}]$ a $[Co_6(CO)_{16}]$ a jejich hydrido a halogenderiváty
- hexanitrokobaltitan sodný $Na_3[Co(NO_2)_6]$
- používá se v analytické chemii
- stanovuje se pomocí něj kation $K^+$
- kobalt tvoří ochotně řadu komplexníxh sloučenin
- organokovové sloučeniny
- naprostá většina binárních sloučenin kobaltu je odvozena od oxidačního stavu $II$
- byli popsány i smíšené sloučeniny
- sloučniny kobaltu nemají zatím příliš velké uplatnění
- začínají se vyvýjet koncepty kobaltových baterií
- křemičitany kobaltnaté jsou hlavní složkou modrých smaltů a modrého skla