- nachází se ve skupině VII.B
- jeho elektronová konfigurace je $[Ar]4s^23d^5$
Zisk a výskyt manganu
- v přírodě je velmi rozšířen
- nejvýznamnější rudy:
- pyroluzit (burel) $MnO_2$
- braunit $Mn_2O_3$
- manganit $MnO(OH)$
- hausmanit $MnO\cdot{Mn_2O_3}$
- je obsažen v minerálních vodách
- v nepatrném množství se nachází v rostlinných a živých organismech
- většina rud se zpracovává na ferromangan
- 95% produkce manganu se spotřebuje na výrobu oceli
- vyrábí se redukcí $MnO_2$ a $Fe_2O_3$ koksem ve vysoké peci
Vlastnosti manganu
- je to těžko tavitelný neušlechtilý stříbrolesklý kov podobný železu
- rozpouští se ve vodných roztocích kyselin a alkalických hydroxidů
- poměrně ochotně reaguje dokonce s vodou
- narozdíl od ostatních kovů se nepasivuje
Vazebné možnosti manganu
- mangan se vyskytuje v oxidačních stavech v rozemzí $-III$ až $VII$
- nejstabilnější je oxidační stupeň $II$
- poměrně stabilní je i oxidační stupeň $IV$
- málo stálý je stupeň $VII$, který se velmi snadno redukuje
- sloučeniny obsahující $Mn^{VII}$ jsou koordinovány tetraedricky
- hybridizace $sd^3$
- systém $\sigma$-vazeb je doplněn také $\pi$-interakcí
- sloučeniny obsahující $Mn^{II}$ jsou koordinovány různě
- běžně jsou koordinovány do tetraedru, čtverce nebo oktaedru
- pokud jsou vazebnými partneri elektronegativní atomy nebo skupiny atomů, vazba má iontový charakter
- sloučeniny obsahující $Mn^{IV}$ bývají koordinovány oktaedricky
- takové sloučeniny mají značné oxidační účinky a relativně snadno se redukují
- jeví snahu přejít do oxidačního stavu $II$
- další oxidační stavy se vyskytují primárně v konkrétních aniontech a komplexních částicích
- oxidační stav $III$ byl pozorován v některých binárních sloučeninách
- neobvykle se v některých komplexech s některými organickými ligandy mohou stabilizovat atomy manganu v oxidačních stavech $I$ až $-III$
Sloučeniny manganu
- hydroxid manganatý $Mn(OH)_2$
- je to bílá ve vodě nerozpustná látka
- je to bazická sloučenina
- v kyselinách se rozpouští za vzniku manganatých solí
- při styku se vzdušným kyslíkem se oxiduje na nestálý oxid manganitý $Mn_2O_3$ nebo na $MnOH(O)$
- oxid manganatý $MnO$
- je velmi bazický
- oxid manganistý $Mn_2O_7$
- je to explozivní, silně kyselá zelená kapalina
- s vodou poskytuje kyselinu manganistou
- je velmi silným oxidačním činidlem
- většinu organických látek oxiduje za výbuchu
- při delším pobytu na vzduchu se rozpadá na oxid manganičitý
- oxid manganičitý $MnO_2$
- je poměrně stálý
- v kyselém prostředí je silným oxidačním činidlem
- dokáže oxidovat kyselinu chlorovodíkovou za vzniku elementárního chloru
- $MnO_2+4\ HCl\longrightarrow{Cl_2+MnCl_2+2\ H_2O}$
- tato reakce se používala na výrobu chloru
- dokáže oxidovat kyselinu chlorovodíkovou za vzniku elementárního chloru
- je zřetelně amfoterní
- používá se:
- v ocelářském průmyslu
- při výrobě barviv a nátěrových hmot
- při výrobě keramických feritů
- jsou to nekovové magnety
- jsou mnohem levnější
- nejvýznamnější jsou měkké ferity
- používají se při výrobě televizních příjmačů
- při výrobě skla
- uplatňuje se jako odbarvovací prostředek
- sklářské mýdlo
- nazelenalé sklo (vlivem železa) se roztaví a přidá se do něj $MnO_2$
- ten se redukuje z $Mn^{IV}$ na $Mn^{III}$
- takový managan má hnědou červenou barvu, která je doplňková k železné zelené
- sklo se pak jeví jako bezbarvé
- na výrobu suchých článků
- manganany
- v pevném stavu jsou stálé
- v roztocích jsou stálé pouze v silně bazickém prostředí
- v kyselém prostředí disproporcinují
- $3\ MnO_4^{2-}+4\ H_3O^+\longrightarrow{2\ MnO_4^-+MnO_2+6\ H_2O}$
- v kyselém prostředí disproporcinují
- v roztocích jsou stálé pouze v silně bazickém prostředí
- kyselina manganová $H_2MnO_4$
- je to hypotetická látka
- pravděpodobně vzniká jeko meziprodukt
- v pevném stavu jsou stálé
- manganistany
- jsou to extrémně silná oxidační činidla
- v roztocích se redukují dokonce na manganaté soli
- $MnO_4^-+8\ H_3O^++5\ e^-\longrightarrow{Mn^{2+}+12\ H_2O}$
- manganistan draselný $KMnO_4$
- hypermangan
- ve vodě se rozpouští na intenzivně fialový roztok
- je to extréměn silné oxidační činidlo
- v kyselém prostředí se dokáže redukovat až na stupeň $Mn^{II}$
- v neutrálním a zásaditém prstředí jen na $Mn^{IV}$
- jeho účinky se využívají při manganometrii
- využívá se v organické syntéze
- třeba na výrobu sacharinu nebo kyseliny benzoové
- může se použít i jako desinfekční prostředek
- použí se hlavně pro desinfekci pitné vody a nahrazuje chlor
- nedává vodě nepříjmený zápach a nežádoucí příchuť
- při čištění se redukuje na $MnO_2$
- ten dál slouží jako koagulační prostředek
- napomáhá při odstraňování koloidních nečistot
- ten dál slouží jako koagulační prostředek
- použí se hlavně pro desinfekci pitné vody a nahrazuje chlor
- kyselina manganistá $HMnO_4\cdot{2\ H_2O}$
- při teplotě 0°C je nestálá a rozkládá se
- je stálá jen ve vodném roztoku
- při teplotě 0°C je nestálá a rozkládá se
- halogenidy
- odvozují se pouze od oxidačních stavů $II$ a $III$
- fluoridy také od oxidačního stavu $IV$
- odvozují se pouze od oxidačních stavů $II$ a $III$
- sulfidy
- existují dva - $MnS_2$ a $MnS$
- dají se připravit přímou syntézou
- sulfid manganatý $MnS$ se navíc připravuje ve třech různých modifikacích srážením vodného roztoku soli manganaté sulfanem
- karbonyl manganu $[Mn_2(CO)_{10}]$
- odvozuje se od něj celá řada sloučenin
- karbonyly se nejčastěji substituují za ligandy obsahující fosfor
- $PF_3,PCl_3,P(C_2H_5)_3,P(C_6H_5)$ a další
- obsahuje vazbu kov-kov
- organokovové sloučeniny
- s nekovy a polokovy tvoří mangan řadu sloučenin
- mimo jiné třeba karbid $Mn_3C$ nebo nitridy $Mn_2N,Mn_4N$
- oxidace sloučenin manganu je možná pouze za použití velmi silných oxidovadel
- dají se použít třeba $PbO_2,PrO_2,CeO_2$, peroxosloučeniny, $BiO_3^-,FeO_4^{2-},ClO^-,BrO^-$
- je technicky náročná
- musí se pracovat v adekvátním prostředí
- musí být katalyzovány za přítomnosti stopového množství těžkých kovů