každé slovo má stránku formální (má svůj tvar) a významovou (má svůj význam)
význam slova může být:
lexikální (věcný)
vyjadřuje, co slovo označuje
najdeme ho ve výkladovém slovníku
př.: slovo PLATAV nedává smysl, ergo nemá lexikální význam, slovo PLAVAT už dává smysl, ergo má lexikální význam (plavat = pohyby se udržovat na hladině vody)
slova, která mají pouze lexikální význam (příslovce a citoslovce) a slova, která mají jak lexikální, tak gramatický význam (ohebné slovní druhy), se nazývají slova plnovýznamová
slova, která mají pouze gramatický význam (předložky, spojky a částice) se nazývají slova neplnovýznamová
patří sem také pomocná slovesa
slovo nadřazené je slovo, které stojí významem nad několika dalšími slovy, kterým se říká slova podřazená
slova podřazená dohromady tvoří slova souřadná
Slova jednoznačná a mnohoznačná
Jednoznačná slova
mají pouze jeden lexikální význam
nejčastěji se jedná o:
běžná slova (stůl, dveře)
vlastní jména (Praha, Petr)
odborné názvy (pedagog, biologie)
zvukomalebné citoslovce (mňam, haf)
Mnohoznačná slova
mají základní lexikální význam a několik dalších, druhotných, lexikálních významů (koruna, hlava, tisk)
vznikají:
metaforou
přenesením významu na základě vnější podobnosti
př.: ucho (lidské a hrníčku)
metonimii
přenesením významu na základě vnitřní souvislosti
př.: smetana (Má rád smetanu., Poslouchá Smetanu.)
Souslový a frazémy
slovo
skupina hlásek, která má v daném jazyce určitý význam
pojmenování
označení skutečnosti kolem nás - a to buď jedním slovem nebo více slovy
veldle volných slovních spojení, která vznikají náhodně v konkrétních situacích (červivé jablko, naše doba), existuje v českém jazyce i mnoho ustálených slovních spojení, která mají význam jako celek (jablko sváru, doba kamenná)
v ustálených slovních spojeních se nedají jednotlivá slova nahradit slovy stejných či podobných významů, ani se mezi ně nevkládají jiná slova
mezi ustálená slovní spojení patří:
sousloví (víceslovná pojmenování)
př.: kyselina sírová, skok daleký
frazémy (ustálené kombinace alespoň dvou slov, které přeneseně pojmenovávají nějakou skutečnost)
je jich celá řada
mezi nečastější patří:
rčení (krátké obrazné spojení slov) - Pozdě bycha honit.
pořekadla (výroky v podobě věty, jež vystihuje určitou situaci bez mravního ponaučení) - I mistr tesař se někdy utne.
přísloví (mravní ponaučení, která shrnují skutečnosti) - Bez práce nejsou koláče.
pranostiky (podobné pořekadlům, zabývají se obdobími roku a přírodními jevy) - Únor bílý - pole sílí.
Významové vztahy mezi slovy
Synonyma
slova stejného nebo podobného významu
dělí se na:
úplná synonyma
mají absolutně stejný význam a lze je v textu zaměnit