Zisk a výskyt boru

bor je poměrně vzácný
vyskytuje se pouze ve sloučeninách
- nejčastěji boritany a borosilikáty
vyrábí se elektrolýzou taveniny boritanů
získává se také metalometricky z $B_{2} O_{3}$ pomocí hořčíku
- $B_{2} O_{3} + 3 M g ⟶ 2 B + 3 M g O$
- takto připravený bor není nikdy zcela čisý a má amorfní povahu
velmi čistý krystalický bor lze získat redukcí bromidu boritého vodíkem
- reakce probíhá za velmi vysokých teplot
bor se používá v letecké a raketové technice
jeho sloučeniny se uplatńují při výrobě chemických skel, porcelánových polev, smaltů a v kosmetice a jako součást pracích prášků

Vlastnosti boru

diagonálně se podobá křemíku
je chemicky velmi odolný
- v neoxidujících kyselinách se nerozpouští
  - za horka je oxidován kyselinou dusičnou a sírovou
- s roztavenými hydroxidy alkalických kovů reaguje až za vyšších teplot
existuje v několika alotropických modifikacích
- jejich základní strukturní jednotkou je ikosaedr $B_{12}$

Chemické reakce boru

za laboratorní teploty se přímo slučuje pouze s fluorem
s kyslíkem přímo reaguje pouze na povrchu
za vysokých teplot se slučuje s většinou prvků
- přímo nereaguje pouze s vodíkem, germaniem a tellurem a vzácnými plyny
hořením na vzduchu poskytuje oxid a nitrid boritý

Sloučeniny boru

oxid boritý $B_{2} O_{3}$
- vzniká hořením na vzduchu
- většinou se připravuje žíháním kyseliny borité
- je to bezbarvá, sklovitá látka
- reaguje s vodou za vzniku kyseliny borité
kyselina boritá $H_{3} B O_{3}$
- tvoří bílé šupinkové krystaly
  - jednotlivé molekuly jsou spolu spoutány vodíkovými můstky
- je to velmi slabá kyselina
- v roztoku se vyskytuje do značné míry nedisociovaná
  - při disociaci se chová jako jednosytná kyselina
  - $H_{3} B O_{3} + 2 H_{2} O ⟶ [B (O H)_{4}]^{-} + H_{3} O^{+}$
oktahydrát tetrahydoxidotetraboritanu disodného $N a_{2} [B_{4} O_{5} (O H)_{4}] \cdot 8 H_{2} O$
- borax
- je to jedna z nejvýznamnějších solí kyselin boru
- používá se pro přípravu glazur, smaltů a speciálních optických skel
halogenidy borité $B X_{3}$
- jsou to bezbarvé látky
  - fluorid a chlorid jsou plyny, bromid je kapalina a jodid je pevná látka
- ve fluoridu boritém $B F_{3}$ je nejsilnější doposud známá jednoduchý vazba
boridy $M_{n} B_{m}$
- jsou to sloučeniny boru s kovy
- je jich známo přes 200 inou mají nestechiometrické složení v rozmezí $M_{5} B$ až $M B_{66}$
- atomy boru jsou ve strukuře izolované, v hexagonálním uspořádání, řetězcích a nebo jiných trojdimenzionálních strukturách
- boridy bohaté na kovy jsou velmi tvrdé, inertní a mají vysoké body tání a varu
  - některé mají lepší elektrickou vodivost než samotné kovy
nitrid boritý $B N$
- je to bílá, termicky velmi stálá látka
- nevede elektrický proud
- vzniká reakcí boru s dusíkem nebo amoniakem za vysoké teploty
  - také je jedním z produktů hoření boru na vzduchu
- průmyslově se vyrábí tavením kyseliny borité s močovinou v atmosféře vodíku
- existuje ve dvou modifikacích, hexagonální a kubické
  - za vysokého tlaku a teploty lze hexagonální modifikaci převést na kubickou modifikaci
karbid tetraboru $B_{12} C_{3}$
- je to černá, velmi tvrdá a chemicky odolná látka
- vyrábí se v elektrické peci zahříváním boru nebo oxidu bortého s uhlím
- jeho struktura je tvořena ikosaedry $B_{12}$ a uhlíkovými řetězci
- používá se k výrobě neprustřelných vest a ochraných štítů bojových letadel
- uplatňuje se taky jako materiál na výrobu brzdových a spojkových obloženía jako brusivo
borany
- mají polymerní strukturu
- jednotky $B H_{3}$ jsou spojeny elektronově deficitní vazbou
- byla jich připraveny celá řada
- nižší borany jsou kapalné a vyšší pevné
- jsou velmi nereaktivní
- některé jsou na vzduchu samozápalné a tvoří oxid boritý a vodu
- nejjednodušším boranem je diboran $B_{2} H_{6}$