Zisk a výskyt molybdenu

je mnohem vzácnejší než chrom
získávají se z molybdenitu $M o S_{2}$ a wulfenitu $P b M o O_{4}$
je to mikrobiogenní prvek
- aktivuje enzymy
- je součástí nitrogenáz, reduktáz i oxidáz
  - nejvýznamnější je jeho úloha při fixaci vzdušného dusíku při biosyntéze amoniaku v bakteriích
  - nejvýznamnější je nitrogenáza
    - je složena ze dvou bílkovin
      - molybdoferredoxin
        obsahuje jak molybden, tak železo
      - azaferredoxin
        molybden neobsahuje
      - na molybdoferredoxin se naváže dusík prostřednictvím molybdenu
      - azaferredoxin je potom redukován a přijaté elektrony se přesouvají na molybdoferredoxin, kde usnadňují protonizaci vázáné molekuly dusíku
- většinou se nachází spolu se železem

Vlastnosti molybdenu

má vysoký bod tání
snadno se pasivuje
- je odolný vůči působení kyselin
  - rozpouští se jen v horké kyselině chlorovodíkové a sírové
  - dobře se rozpouští ve směsích oxidujících kyselin
  - neodolává působení oxidujících zásaditých tavenin
používá se k legování oceli
- přispívá k vynikajícím vlastnostem a odolnosti vůči korozi
nejstálejší je v oxidačním stavu $V I$
stálý je také v oxidačním stavu $I V$
poměrně běžné jsou sloučeniny v oxidačním stavu $V, I I I$ a $I I$
existují i sloučeniny v jiných oxidačních stavech, ale ty nejsou tak stálé

Sloučeniny molybdenu

oxid molybdenový $M o O_{3}$
- je nerozpustný ve vodě
- je slabě kyselý a má slabší oxidační účinky
- jeho rozdílné chování od oxidu chromového je způsobeno polymerních charakterem jeho mřížky, vyšší elektropozitivitou molybdenu a vyšší stabilitou oxidačního stavu $V I$
- jeho redukcí vodíkem lze získat oxidmolybdeničitý $M o O_{2}$
  - v pruběhu reakce vznikají smíšené tuhé oxidy obsahující $M o^{V I}, M o^{V}$ a $M o^{I V}$
- smíšené oxidy molybdenu se používají jako pigmenty a v analytické chemii
  - produkty se nazývají molybdenové modři, ale jejich složení a mechanismus jejich vzniku není zcela vysvětlen
  - složení se pohybuje v rozmezí $M o O_{3}$ a $M o O (O H)_{3}$
kyselina molybdenová $H_{2} M o O_{4} \cdot H_{2} O$
- nemá oxidační účinky
- je velmi málo rozpustná ve vodě
- připravuje se vytěsněním silnou minerální kyselinou z molebdenanů
- molybden vytváří mnoho formálních isopolykyselin a heteropolykyselin
  - známým příkladem soli heteropolykyseliny je monohydrát fosfáto-dodekamolybdenanu triamonného $(NH_4)3PMo{12}O_{40}\cdot{H_2O}$
    - používá se při stanovení fosforečnanů
    - vylučuje se jako žlutá sraženina z roztoků fosforečnanů a kyseliny fosforečné po přidání molybdenanu amonného
      - odbobným způsobem se připravují i soli heteropolykyselin jako $H_{4} S i M o_{12} O_{40}$ nebo $H_{3} A s M o_{12} O_{40}$
  - $M o_{6} O_{19}^{2 -}$ vzniká kondenzací tetraedrického $M o O_{4}^{2 -}$
    - původní tertraedrické uspořádání se při kondenzaci mění na oktaedrické se společnou hranou
molybdenany
- připravují se reakcí $M o O_{3}$ s oxidy nebo hydroxidy alkalických kovů
- jsou jedny z nejstálejších sloučeniny molybdenu
- jejich oxidační sloučeniny jsou podstatně slabší než tomu je u chromanů
- anionty $M o O_{4}^{2 -}$ mají velký sklon k polykondenzaci v kyelém i nteruálním prostředí
  - v zásaditém prostředí jsou stálejší monomery
  - pokud dojde k otupení bazicity přídavkem kyseliny, monomery se shromáždí na tetramer nebo oktamer
    - $7 M o O_{4}^{2 -} + 8 H_{3} O^{+} ⟶ M o_{7} O_{24}^{4 -} + 12 H_{2} O$
    - $8 M o O_{4}^{2 -} + 12 H_{3} O^{+} ⟶ M o_{8} O_{26}^{4 -} + 18 H_{2} O$
  - ke kondenzaci může v roztoku dojít i za účasti cizých aniontů podobného charakteru a dochází ke vzniku heteropolyaniontů
    - např.: $P O_{4}^{3 -} + 12 M o O_{4}^{2 -} + 24 H_{3} O^{+} ⟶ P M o_{12} O_{40}^{3 -} + 36 H_{2} O$
      - v této reakci vzniká tetrakis(trimolybdato)fosforečnanový aniontu
        obvykle se zapisuje jako $P (M o_{3} O_{10})_{4}^{3 -}$
    - mají uplatnění v analytické chemii
halogenidy
- fluor dostává molybden do nejvyšších oxidačních stavů
  - existují $M o F_{6}, M o F_{5}, M o F_{4}$ a $M o F_{3}$
- ostatní halogeny stabilizují molybden v nižších oxidačních stavech
  - $M o X_{4}, M o X_{3}, M o X_{2}$
- struktura nižších halogenidů je velmi složité
  - některé mají polyjadernou struktury s vazbami kov-kov
    - například u halogenidu $M o X_{2}$ se jedná o klastry $[M o_{6} X_{8}] X_{4}$
    - struktura kationtu $[M o_{6} X_{8}]^{4 +}$
- ve styku s vodou podléhají okamžité hydrolýze
- nižší halogenidy se v kontaktu se vzdušným kyslíkem oxidují
sulfidy
- vytvářejí se dva stálé suflidy $M o S_{2}$ a $M o S_{3}$
- uplatňují se jako maziva
- pro aniont molebdenanový je charakteristické nahrazení atomů kyslíku atomy síry za vzniku aniontů tetrathiomolybdenanového $M o S_{4}^{2 -}$
molybden tvoří intersticiální karbidy a nitridy
- mají velmi kompaktní mřížku
- vyznačují se velkou tvrdostí a malou těkavostí
komplexy
- molybden má velkou schonost vytvářet řadu komplexních sloučenin
- jsou především v oxidačních stavech $V I, V$ a $I V$
- molybden dosahuje vysokých koordinačních čísel
  - často dokonce 8
- ligandy jsou nejčastěji $C N^{-}, S C N^{-}, F^{-}, C l^{-}, O^{2 -}, O H^{-}$ , některé organické anionty a moelkuly a anorganické oxoanionty
molebdenové bronzy
- jsou to slitiny alkalických kovů s oxidem molybdenovým
organokovové sloučeniny