Zisk a výskyt stříbra

v přírodě se vyskytuje ve sloučeninách a méně často ryzí
příbuzné kovy často doprovází v jejich rudách
- z nich se získává jako vedlejší produkt při jejich zpracování

Vlastnosti stříbra

je to bílý lesklý kov
je tažné, kujné a velmi dobře vede elektrický proud a teplo
téměř třetina se spotřebuje na výrobu fotografických materiálů
- zbytek se spotřebuje v elektrotechnice, k přípravě zubního amalgamu a k výrobě šperků

nejstabilnějším oxidačním stavem je $I$
- takové sloučeniny nemají příliš velké redoxní schopnosti
zcela výjimečně dosahuje stříbro oxidačního stavu $I I$
- dochází k tomu v některých binární sloučeninách a v několika málo komplexech

je ušlechtilejší než měď
- rozpuští se pouze v oxidujících kyselinách
  - $2 A g + 2 H_{2} S O_{4} ⟶ A g_{2} S O_{4} + S O_{2} + 2 H_{2} O$
  - $3 A g + 4 H N O_{3} ⟶ 3 A g N O_{3} + N O + 2 H_{2} O$
odolává účinkům alkalických hydroxidů
za přístupu kyslíku reaguje s kyanidy alkalických kovů
- $4 A g + 8 C N^{-} + O_{2} + 2 H_{2} O ⟶ 4 [A g (C N)_{2}]^{-} + 4 O H^{-}$

nejstálejší je v oxidačním stavu $I$
oxid stříbrný $A g_{2} O$
- vzniká působením hydroxidů na roztoky stříbrných solí
  - dá se také připravit dehydratací nestálého $A g O H$
- z roztoku se vylučuje v podobě hnědé sraženiny
- za zvýšené teploty se rozkládá
- je silně bazický
  - s kysleinami poskytuje stříbrné soli
  - v zásadách se nerozpouští
halogenidy
- tvoří je se všemi z nich
- jsou dobře definované
- až na fluorid jsou naprosto nerozpustné
- mají velký význam pro černobílou fotografii
komplexy
- stříbrné kationty jsou velmi komplexotvorné
  - projevuje se tím, že stříbrné soli jsou rozpustné v roztocích s nadbytkem aniontu soli
    - $A g C N + C N^{-} ⟶ [A g (C N)_{2}]^{-}$
- typické je koordinační čílo 2, vzácněji 3 a 4
  - koordinují se lineárně, trigonálně nebo tetraedricky
- typická je tvorba amminkomplexů
organokovové sloučeniny

při forografování probíhá soubor mnoha komplexních chemických dějů
- lidé jich využívaly aniž by je objasnili do roku 1938
pod fotografií rozumíme záznam obrazu na povrch materiálu citlivého na světlo
porces její výroby má několik částí

používá se většinou bromid stříbrný $A g B r$
- pro výrobu zvlášť sitlivých filmů se používá jodid sříbrný $A g I$
vrstva halogenidu se nanese na vhodný nosič tak, aby vytvořené krystalky halogenidu byli co nejmenší
- ve fotografické terminologii se označují jako zrna

dopadající fotony uvolní s halogenidového aniontu elektron a vznikají volné atomy halogenidu
- $X^{-} \overset{e n e r g i e}{⟶} X + e^{-}$
- spojí se do dvou atomových molekul
- vzniklé molekuly jsou zachyceny želatinou nanesenou na vhodný nosič spolu s halogenidem
uvolněné elektrony jsou zachyceny stříbrnými kationty a tím se redukují
- $A g^{+} + e^{-} ⟶ A g$
- vytváří se zárodky stříbra
s rostoucí intenzitou záření roste množství vyloučeného stříbra
vytváří se latentní obraz, který je okem nepostřehnutelný

latentní obraz se dá vyvolat působením slabého redukčního činidla, které redukuje pouze zrna, která obsahují zárodky stříbra
jako vývojka se nejčastěji používá hydrochinon
celý proces je ciltivý na konentraci přítomných látek, na změny teplot a dobu, po kterou reakce probíhá
redukci je třeba ukončit dříve než začnou reagovat neosvětlená zrna
vlastní mechnismus reakce není přesně objasněn

vyvolaný obraz se musí stabilizovat
spočívá v odstranění nezreagovaného halogenidu z povrchu negativu
k tomu se používá thiosíran sodný, který tvoří s kationty stříbrnými bis(thiosulfato)stříbrnan(3-) sodný
- $A g X + 2 N a_{2} S_{2} O_{3} ⟶ N a_{3} [A g (S_{2} O_{3})_{2}] + N a X$

místa kde vlivem vyredukování stříbra došlo k vyredukování stříbra jsou na negativu tmavá a něosvětlená místou jsou světlá
negativ se prosvítí na nový světlocitlivý povrch a vytvoří se nový (věrný) latentní obraz
vyvolává se obdobným způsobem jako negativ