zahříváním jiných siřičitanů může dojít ke jejich rozkladu
kondenzací hydrogensiřičitanů vznikají disiřičitany
mají podobné vlastnosti jako siřičitany a hydrogensiřičitany
jejich anion je nesymterický $(O_2S-SO_3)^{2-}$
obsahuje síru v oxidačním stavu $III$ a $V$
redukcí hydrogensiřičitanů vznikají soli kyseliny dithioničité
anion dithioničitanový $S_2O_4^{2-}$ má symterickou strukturu $(O_2S-SO_2)^{2-}$
nejvýznamnější je dithioničitan sodný $Na_2S_2O_4\cdot{2\ H_2O}$
používá se jako průmyslové redukční činidlo
redukuje kationty těžších kovů na elementární kov
využívá se k čištění odpadních vod
Oxid sírový $SO_3$
v plyném skupenství jsou jeho molekuly trigonální
v pevném stavu existuje ve třech modifikacích
$\gamma-SO_3$
je to pevná látka podobná ledu
je tovřena cyklickými molekulami $(SO_3)_3$
atomy síry jsou pospojovány kyslíkovými můstky
$\alpha-SO_3$ a $\beta-SO_3$
mají obdobnou strukturu jako $\gamma-SO_3$
každý atom síry je tetraedricky obklopen kyslíky, z nichž každé dva jsou společné dalším atomům síry
jsou polymerní
nejčasteji se připravuje destilací z olea
oleum je 25 - 65% roztok $SO_3$ v $H_2SO_4$
méně často se využívá termický rozklad síranů
průmyslově se vyrábí katalytickou oxidací oxidu siřičitého
je silně hygroskopický
odnímá vodu organickým sloučeninám a ty potom uhelnatí
s oxidy některých kovů reaguje za vzniku příslušných síranů
vaužívá se toho k odstraňování oxidu sírového z kouřových plynů
poukud se nechá zreagovat se sulfanem při teplotě -78°C, vzniká kyselina thiosírová $H_2S_2O_3$
je nestabilní
její soli obsahují thiosítanový anion $S_2O_4^{2-}$
strukurně se podobá síranovému aniontu, ale jeden kyslík je nehrazen sírou
atomy síry nejsou ekvivalentní
mají různá oxidační čísla - $II$ a $VI$
thiosírany se připravují záváděním plynné směsi oxidusiřičitého se sulfanem do roztoků hydroxidů alkalických kovů
reakcí s oxidačními činidly se oxidují na sírany
reakcí se slabšími oxidačními činidly vznikají tetrationany
obsahují tetrathionanový anion $S_4O_6^{2-}$
reakce thiosíranového anionu s jodem je základem metody analytické chemie - jodometrie
Kyselina sírová $H_2SO_4$
je to bezbarvá, olejovitá kapalina
vzniká reakcí oxidu sírového s vodou
průběh reakce je velmi prudký a dochází ke vzniku aerosolu
při průmyslové výrobě se tato metoda nepoužívá a oxid sírový se rozpouští do koncentrované kyseliny sírové
vzniká oleum, které se potom ředí na požadovanou koncentraci vodou
ředění je provázeno uvolněním velkého množství tepla
je proto nutné lít kyselinu do vody a ne vodu do kyseliny
má značnou afinitu k vodě
organickým látkám odnímá vodu
má velmi dobré oxidační vlastnosti
koncentrovaná za horka je schopna reagovat i s ušlechtilými kovy
patří mezi silné kyseliny
tvoří dvě řady solí
hydrogensírany
obsahují anion $HSO_4^-$
v pevném stavu jsou známe pouze hydrogensírany alkalických kovů
jejich kondenzací vznikají disírany
disíranový anion má symetrickou strukturu $(O_3S-O-SO_3)^{2-}$
sírany
obsahují anion $SO_4^{2-}$
připravují se reakcí kyseliny sírové s kovy, jejich oxidy nebo uhličitany, případně bazickými hydroxidy
Výroba kyseliny sírové
Nitrozní metoda
v současnosti se téměř nepoužívá
oxid siřičitý je v přítomnosti vody oxidován oxidem dusičitým za vzniku hydrogensíranu nitrosylu $NOHSO_4$, který reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové, uvolní se oxid dusný, který se vzdušným kyslíkem oxiduje zpět na oxid dusičitý