- nachází se ve skupině VI.A
- její elektronová konfigurace je $[Ne]3s^23p^4$
Zisk a výskyt síry
- vyskytuje se volně, ale častěji vázaná
- volně se vykytuje v blízkosti sopek a v sopečných plynech
- je nedílnou součástí bílkovin
- nejdůležitější jsou sulfidy
- pyrit $FeS_2$
- sfalerit $ZnS$
- rumělka $HgS$
- galenit $PbS$
- chalkozin $Cu_2S$
- challkopyrit $CuFeS_2$
- významné jsou i sírany
- Glauberova sůl $Na_2SO_4\cdot{10\ H_2O}$
- sádrovec $CaSO_4\cdot{2\ H_2O}$
- baryt $BaSO_4$
- těží se Frashovou metodou
- přehřátá vodní pára se podzemními sondami vžene do ložisek síry
- síra se roztaví
- extrakce se provádí vháněním horkého vzduchu
- získaná síra je velmi čistá
- surovina obsahuje přibližně 99.6% síry
- produkt se dál nerafinuje
Alotropické modifikace síry
- vyskytuje se ve dvou modifikacích
- obě jsou tvořeny cyklickými molekulami síry $S_8$
- liší se pouze v uspořádání atomů v krystalické mřížce
- může být kosočtverečná nebo jednokolmá
- kromě krystalické síry existují i amorfní modifikace
- plasická síra
- vzniká prudkým zchlazením kapalné síry
- není stabilní a časem přechází na kosočtverečnou krystalickou modifikaci
- sirný květ
- vzniká ochlazením sirných par
- plasická síra
Vlastnosit síry
- je méně elektronegativní než kyslík
- bod tání síry je 119°C
- při této teplotě se přeměňuje na žlutou kapalinu
- při zahřívání nad 160°C kapalina hnědně a zvyšuje viskozitu
- je to způsobeno otevíráním $S_8$ cyklů a následným spojováním do dlouhých řetězců
- mohou mít až 200 000 atomů síry
- zvyšováním teploty se řetězce zmenšují
- s tím také klesá viskozita
- je to způsobeno otevíráním $S_8$ cyklů a následným spojováním do dlouhých řetězců
- bod varu je 444.6°C
- při vyšší teplotě vznikají sirné páry tvořené molekulami obsahujícími 2 až 8 atomů síry
- při teplotách vyšších než 900°C mohou existovat pouze molekuly $S_2$
Sloučeniny síry
Sloučeniny síry s kyslíkem
Oxid siřičitý $SO_2$
- je to bezbarvý plyn štiplavého zápachu
- dá se získat přímým sloučením prvků
- v laboratoři se připravuje reakcí siřičitanu sodného s kyselinou sírovou
- $Na_2SO_3+H_2SO_4\longrightarrow{Na_2SO_4+SO_2+H_2O}$
- průmyslově se vyrábí spalováním síry nebo pražením pyritu
- $4\ FeS_2+11\ O_2\longrightarrow{2\ Fe_2O_3+8\ SO_2}$
- má výrazné redukční účinky
- ve většině reakcí vystupuje jako redukční činidlo
- je schopen redukovat i relativně dobrá oxidační činidla, jako manganistany, chlor a kyselinu dusičnou
- v reakci s vodíkem nebo uhlíkem vystupuje ale jako oxidační činidlo
- $SO_2+C\longrightarrow{S+CO_2}$
- $SO_2+2\ H_2\longrightarrow{S+2\ H_2O}$
- s kyslíkem reaguje po přidání katalyzátoru za vzniku oxidu sírového
- $2\ SO_2+O_2\longrightarrow{2\ SO_3}$
- průmyslově se využívá k výrobě kyseliny sírové a celulosy
- je nebezpečný pro životní prostředí
- do ovzduší se dostává spalováním nekvalitního hnědého uhlí
- podíli se na tvorbě kyselých dešťů
- podporuje korozi
- ničí jehličnaté lesy a další vegetaci
- je nebezpečný pro člověka
- způsobuje zánět průdušek
- jeho koncentrace musí být sledována
Kyselina siřičitá $H_2SO_3$
- vzniká reakcí oxidu siřičitého s vodou
- roztok je mírně kyselý a obsahuje malý podíl molekul kyseliny siřičité
- většina oxidu zůstává v hydratované formě $SO_2\cdot{n\ H_2O}$
- tvoří dvě řady solí
- hydrogensiřičitany
- připravují se zaváděním oxidu siřičitého do vodného roztoku nebo suspenze hydroxidů
- nejvýznamnější je hydrogensiřičitan vápenatý $Ca(HSO_3)_2$
- používá se při získávání z celulosy ze dřeva
- siřičitany
- připravují se reakcí hydrogensiřičitanů s ekvivalentním množstvím hydroxidů
- významný je siřičitan sodný $Na_2SO_3$
- používá se k odstraňování chloru v papírenském a textilním průmyslu
- je základní součástí fotografických vývojek
- jsou to středně silná redukční činidla
- žíháním siřičitanů alkalických kovů vznikají sulfidy a sírany
- zahříváním jiných siřičitanů může dojít ke jejich rozkladu
- kondenzací hydrogensiřičitanů vznikají disiřičitany
- mají podobné vlastnosti jako siřičitany a hydrogensiřičitany
- jejich anion je nesymterický $(O_2S-SO_3)^{2-}$
- obsahuje síru v oxidačním stavu $III$ a $V$
- redukcí hydrogensiřičitanů vznikají soli kyseliny dithioničité
- anion dithioničitanový $S_2O_4^{2-}$ má symterickou strukturu $(O_2S-SO_2)^{2-}$
- nejvýznamnější je dithioničitan sodný $Na_2S_2O_4\cdot{2\ H_2O}$
- používá se jako průmyslové redukční činidlo
- redukuje kationty těžších kovů na elementární kov
- využívá se k čištění odpadních vod
- hydrogensiřičitany
Oxid sírový $SO_3$
- v plyném skupenství jsou jeho molekuly trigonální
- v pevném stavu existuje ve třech modifikacích
- $\gamma-SO_3$
- je to pevná látka podobná ledu
- je tovřena cyklickými molekulami $(SO_3)_3$
- atomy síry jsou pospojovány kyslíkovými můstky
- $\alpha-SO_3$ a $\beta-SO_3$
- mají obdobnou strukturu jako $\gamma-SO_3$
- každý atom síry je tetraedricky obklopen kyslíky, z nichž každé dva jsou společné dalším atomům síry
- jsou polymerní
- mají obdobnou strukturu jako $\gamma-SO_3$
- $\gamma-SO_3$
- nejčasteji se připravuje destilací z olea
- oleum je 25 - 65% roztok $SO_3$ v $H_2SO_4$
- méně často se využívá termický rozklad síranů
- průmyslově se vyrábí katalytickou oxidací oxidu siřičitého
- je silně hygroskopický
- odnímá vodu organickým sloučeninám a ty potom uhelnatí
- s oxidy některých kovů reaguje za vzniku příslušných síranů
- vaužívá se toho k odstraňování oxidu sírového z kouřových plynů
- poukud se nechá zreagovat se sulfanem při teplotě -78°C, vzniká kyselina thiosírová $H_2S_2O_3$
- je nestabilní
- její soli obsahují thiosítanový anion $S_2O_4^{2-}$
- strukurně se podobá síranovému aniontu, ale jeden kyslík je nehrazen sírou
- atomy síry nejsou ekvivalentní
- mají různá oxidační čísla - $II$ a $VI$
- atomy síry nejsou ekvivalentní
- thiosírany se připravují záváděním plynné směsi oxidusiřičitého se sulfanem do roztoků hydroxidů alkalických kovů
- reakcí s oxidačními činidly se oxidují na sírany
- reakcí se slabšími oxidačními činidly vznikají tetrationany
- obsahují tetrathionanový anion $S_4O_6^{2-}$
- reakce thiosíranového anionu s jodem je základem metody analytické chemie - jodometrie
- strukurně se podobá síranovému aniontu, ale jeden kyslík je nehrazen sírou
Kyselina sírová $H_2SO_4$
- je to bezbarvá, olejovitá kapalina
- vzniká reakcí oxidu sírového s vodou
- průběh reakce je velmi prudký a dochází ke vzniku aerosolu
- při průmyslové výrobě se tato metoda nepoužívá a oxid sírový se rozpouští do koncentrované kyseliny sírové
- vzniká oleum, které se potom ředí na požadovanou koncentraci vodou
- ředění je provázeno uvolněním velkého množství tepla
- je proto nutné lít kyselinu do vody a ne vodu do kyseliny
- ředění je provázeno uvolněním velkého množství tepla
- vzniká oleum, které se potom ředí na požadovanou koncentraci vodou
- má značnou afinitu k vodě
- organickým látkám odnímá vodu
- má velmi dobré oxidační vlastnosti
- koncentrovaná za horka je schopna reagovat i s ušlechtilými kovy
- patří mezi silné kyseliny
- tvoří dvě řady solí
- hydrogensírany
- obsahují anion $HSO_4^-$
- v pevném stavu jsou známe pouze hydrogensírany alkalických kovů
- jejich kondenzací vznikají disírany
- disíranový anion má symetrickou strukturu $(O_3S-O-SO_3)^{2-}$
- sírany
- obsahují anion $SO_4^{2-}$
- připravují se reakcí kyseliny sírové s kovy, jejich oxidy nebo uhličitany, případně bazickými hydroxidy
- hydrogensírany
- Výroba kyseliny sírové
- Nitrozní metoda
- v současnosti se téměř nepoužívá
- oxid siřičitý je v přítomnosti vody oxidován oxidem dusičitým za vzniku hydrogensíranu nitrosylu $NOHSO_4$, který reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové, uvolní se oxid dusný, který se vzdušným kyslíkem oxiduje zpět na oxid dusičitý
- $NO_2+SO_2+H_2O\longrightarrow{H_2SO_4+NO}$ ongrightarrow{2\ NO_2}$
- Kontaktní metoda
- v současnosti používá výhradně
- oxid siřičitý je v přítomnosti oxidu vanadičného oxidován na oxid sírový, které je poté rozpouštěn v kyselině sírové za vzniku olea
- $V_2O_5+SO_2\longrightarrow{SO_3+2\ VO_2}$ \longrightarrow{2\ V_2O_5}$
- Nitrozní metoda
- kyselina sírová i oleum se používají ve velké řadě průmyslových výrob
- používají se třeba při várobě barviv, léčiv a výbušnin
- dodává v 96% koncentraci
- vystupuje v obrovské řadě chemických reakcí a syntéz
Sloučeniny síry s vodíkem
Sulfan $H_2S$
- je to bezbarvý, velmi jedovatý plyn
- páchne po zkažených vejcích
- je dobře rozpustný ve vodě a vzniká tak kyselina sirovodíková
- bývá rozpuštěný s sirných minerálních vodách
- nejčastěji se připravuje reakcí sulfidu železnatého s kyselinou chlorovodíkovou
- $FeS+2\ HCl\longrightarrow{H_2S+FeCl_2}$
- za dostatečného přístupu vzduchu hoří namodralým plamenem
- produktem hoření je oxid siřičitý a voda
- pokud hoření neprobíhá za dostatečného přístupu vzduchu, produktem je síra a voda
- má výhradně redukční vlastnosti
- odvozují se od něj dvě řady solí
- hydrogensulfidy
- obsahují anion $HS^-$
- jsou rozpustné ve vodě
- sulfidy
- obsahují anion $S^{2-}$
- ve vodě jsou rozpustné pouze sulfidy alkalických kovů
- hydrogensulfidy
Polysulfany $H_2S_n$
- jsou to látky, které obsahují nerozvětvené řetězce síry
- byli izolovány polysulfany se dvěma až osmi atom síry
- tvoří soli polysulfidy
- obsahují anion $S_n^{2-}$
- uplatňují se v analytické chemii, ale také při výrobě kyseliny sírové
Sloučeniny síry s halogeny
- jední se o velkou řadou sloučenin
- $S_2X_2$, $S_nX_2$, $SX_2$, $SX_4$ a dále $SF_6$ a $S_2F_{10}$
- připravují se přímou syntézou
- mnohé jsou reaktivní a s vodou se rozkládají
- za běžné teploty probíhá reakce síry s fluorem
- běžně vzniká fluorid sírový $SF_6$
- je to velmi stálá a inertní látka
- vodou se nerozkládá a nehoří
- běžně vzniká fluorid sírový $SF_6$