• vápník, stroncium, baryum, radium
• tvoří skupinu II.A mimo beryllium a hořčík
• konfigurace valenční sféry je $n{s}^2$

Zisk a výskyt kovů alkalických zemin

• vápník je pátým nejrozšířenějším prvkem na Zemi
  • tvoří 3,4% zemské kůry
• baryum a stroncium jsou čtrnáctými nejrozšířenějšími prvky na Zemi
• radium doprovází uran
  • v 10 t uranové rudy je asi 1 mg radia
• vápník je biogenní prvek
  • je součástí kostí, zubů a chrupavek
  • kosti se neustále rozpouští a znovu vytvářejí
    • proto se musí nesutále doplňovat ve stravě
  • v rostlinách se vyskytuje ještě ve větší míře
  • v živočišných organismech se účastní i dalších procesů
    • společně se sodíkem se podílí na ustalování membránových rovnováh
    • podílí se navíc na kontrakci svalů, neuronových vzruších a vidění
  • zvyšuje tepelnou odolnost některých enzymů a bílkovin

Vlastnosti kovů alkalických zemin

• jsou to stříbrobílé a měkké kovy
• mají relativně malé body tání (pod 900°C)
• jejich tvrdost je srovnatelná s tvrdostí olova
• charakteristickým způsobem barví plamen
• ve sloučeninách se vyskytují v oxidačním stavu $II$
• rozpustné soli stroncia a barya jsou jedovaté
• jsou poměrně reaktivní
  • nejméně reaktivní je vápník
  • uchovávají se pod inertním rozpouštědlem
• radium je radioaktivní
  • jeho sloučeniny se používají k léčbě zhoubných nádorů
• radioaktivní je také izotop ${}^{90}Sr$
  • uvolňuje se při jaderných katastrofách
  • usazuje se v kostech a nedá se odstranit
  • poločas rozpadu je 28 let
• mají redukční schopnosti
• podobají se těžším kovům

Vazebné možnosti kovů alkalických zemin

• odtržením valenčních elektronů získávají elektronovu konfiguraci nejbližšího vzácného plynu
• tvoří primárně iontové vazby
• mají kovovou vazbu
• v jejich parách nebyli zatím pozorovány dvouatomové molekuly
  • byla prokázána existence dvouatomových kationtů $M_2^{2+}$
    • vzniknou z elektroneutrálního kovu a kationtu $M^{2+}$
    • jednotlivé atomy mají svá vlastní oxidační čísla

Chemické reakce kovů alkalických zemin

• na vzduchu se pokrývají vrstvou oxidačních produktů
  • uskladňují se v petroleji
• s vodou reagují za vzniku hydroxidů a vodíku
  • tato reakce probíhá pomaleji než u alkalických kovů

Sloučeniny kovů alkalických zemin

• nejvýznamější jsou sloučeniny vápníku

Oxidy $MO$

• mají vysoké body tání
  • klesají s rostoucím protonovým číslem
• s vodou ragují za vzniku hydroxidů
• oxid barnatý $BaO$
  • slouží k příprave peroxidu barnatého $Ba{O}_2$
    • zahříváním v kyslíkové atmosféře
• oxid vápenatý $CaO$
  • pálené vápno
  • vyrábí se termickým rozkladem uhličitanu vápenatého $CaC{O}_3$
    • pálení vápna
  • s vodou vytváří hydroxid vápenatý $Ca(OH{)}_2$
    • hašení vápna
  • používá se jako hnojivo

Hydroxidy $M(OH{)}_2$

• jsou to silné zásady
  • jsou téměř silně zásadité jako hydroxidy alkalických kovů
  • zásaditost roste s protonovým číslem
• u hydroxidu vápenatého $Ca(OH{)}_2$ klesá jeho rozpustnost ve vodě se stoupající teplotou
• u ostatních hydroxidů roste rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou vody
• jejich reakcí s peroxidem vodíku $H_2{O}_2$ vznikají peroxidy $M{O}_2$
• hydroxid vápenatý $Ca(OH{)}_2$
  • hašené vápno
  • používá se k výrobě malty
    • její postupné tvrdnutí je zbůsobené jeho reakcí se vzdušným oxidem uhličitým

Hydridy $M{H}_2$

• vznikají přímou reakcí prvků
• jsou to bílé, pevné látky
• bouřlivě reagují s vodou za vzniku hydroxidů a vodíku
• hydrid vápenatý $Ca{H}_2$
  • zvolna reaguje s vodou

Karbidy $M{C}_2$

• lze je připravit přímou reakcí prvků
• s vodou reagují za vzniku hydroxidu a acetylenu
  • využívá se k jeho výrobě

Halogenidy $M{X}_2$

• jsou až na fluoridy ve vodě rozpustné
• chlorid vápenatý $CaC{l}_2$
  • vyrábí se reakcí vápence s kyselinou chorovodíkovou
    • $CaC{O}_3+2HCl⟶CaC{l}_2+C{O}_2+H_{2}O$
  • uplatňuje se při tavných elektrolýzách
  • používá se jako kondenzační prostředek
  • jeho vodný roztok se používá v hladících systémech
  • chlorové vápno
    • je to směs $CaC{l}_2$ a $Ca(ClO{)}_2$
    • má silné oxidační účinky
    • používá se k desinfekci, bělení buničiny a textilu

Nitridy $M_3{N}_2$

• připravují se reakcí příslušného kovu s dusíkem
  • uskutečňují se za vyšších teplot
• jsou to tvrdé, těžko tavitelné sloučeniny
• reagují s vodou za vzniku amoniaku

Sulfidy $MS$

• připravují se redukcí síramů uhlíkem
• jsou málo rozpustné ve vodě
• hydrolizují za vzniku hydroxidů a hydrogensulfidů

Soli

• některá se používají jako hnojiva
  • dusičnan vápenatý $Ca(N{O}_3{)}_2$
  • fosforečnan vápenatý $C{a}_3(P{O}_4{)}_2$
    • vyrábí se z něj superfosfát
    • je součástí kostí
    • hydrogenfosforečnany se také používají jako hnojiva
• soli stroncia se používají v pyrotechnice

Uhličitany $MC{O}_3$ a hydrogenuhličitany $M(HC{O}_3{)}_2$

• uhličitan vápenatý $CaC{O}_3$
  • vyskytuje se ve formě vápence
  • jeho zahříváním vzniká oxid vápenatý $CaO$
  • v krasových oblastech vytváří krápníky
    • stalaktit
      • roste ze stropu jeskyně
    • stalagmit
      • roste ze dna jeskyně
    • stalagnát
      • je to krápníkový sloup
      • vzniká srostením stalaktitu a stalagmitu
    • kapky je hydrogenované formy skapávají na dno skály a pomalu se odpařuje oxid uhličitý a voda
  • je ve vodě špatně rozpustný
    • pokud voda protíká přes rozpuštěný oxid uhličitý, přeměňuje se na hydrogenuhličitan vápenatý $Ca(HC{O}_3{)}_2$
• hydrogenuhličitan vápenatý $Ca(HC{O}_3{)}_2$
  • spolu s hydrogenuhličitanem hořečnatým $Mg(HC{O}_3{)}_2$ způsobuje přechodnou tvrdost vody
    • dá se odstranit
    • povařením vznikají nerozpustné uhličitany

Sírany $MS{O}_4$

• síran vápenatý (dihydrát) $CaS{O}_4\cdot 2H_{2}O$
  • sádrovec
  • je základní surovinou pro výrobu sádry
    • zahříváním na 130°C vzniká hemihydrát
    • pokud se smíchá s vodou, reakce se obrátí
    • v průběhu tvrdnutí zvětšuje svůj objem
  • v bezvodném stavu se nazývá anhydrit
• síran barnatý $BaS{O}_4$
  • baryt
  • používá se jako kontrastní látka při rentgenovém vyšetření zažívacího traktu
  • je cenným bílím pigmentem
    • blanc-fixe
  • ve vodě je nerozpustný
    • není jedovatý