Zisk a výskyt rtuti

v přírodě se vyskytuje převážně vázaná ve sloučeninách, ale i ryzí
je známá už od středověku

Vlastnosti rtuti

za běžné teploty je to kapalný stříbrolesklý kov
její páry jsou velmi jedovaté
- inhibuje enzymy s $- S H$ skupinami
používá se v lékařství, při tězbě zlata a stříbra
je součástí některých fyzikálních přístrojů
- teploměry, barometry, polarografy
amalgamy
- jsou to slitiny různých kovů a rtuti
- připravují se rozpuštěním daného kovu ve rtuti
- snadno je tvoří sodík, draslík, stříbro, zlato, zinek, kadmium, cín a olovo
- vůbec se netvoří s manganem, železem, kobalt a niklem
- řada z nich je za běžných podmínek kapalná nebo má těstovitou konzistneci
- všechny mají rozsáhlé použití
  - užívají se například v zubním lékařství, k pozlacování nebo postříbřování a při výrobě hydroxidu sodného

Reakce rtuti

patří mezi ušlechtilé kovy
reaguje pouze s kyselinami, které mají oxidační účinky
- může dojít ke vzniku solí rtuťnatých i rtuťných
  - závisí to na:
    - koncentraci kyseliny
    - oxidačních účincích kyseliny
    - složce v nadbytku
je značně odolná vůči působení roztoků hydroxidů alkalických kovů
reaguje s většinou nekovů
při běžných teplotách se ochotně slučuje se sírou a halogeny, ne však s kyslíkem

Sloučeniny rtuti

může se vyskytova v oxidačních stavech $I I$ i $I$
- v posledních letech byli přpraveny i sloučeniny obsahující polykationty $H g_{2}^{2 +}$ a $H g_{4}^{2 +}$
oxid rtuťnatý $H g O$
- uvolňuje se při alkalizaci soli rtuťnaté
- připravuje se také přímou syntézou
- vyskytuje se ve dvou modifikacích
  - jedna je zbarvena červeně, druhá žlutě
  - mají stejnou struktury, ale jiné velikosti částic
- sruktura
- poměrně snadno se rozpadá na prvky
halogenidy $H g^{2 +}$
- chlord rtuťnatý ( $H g C l_{2}$ )
  - sublimát
  - příprava
    - reakcí oxidu rtuťnatého s kyselonou chlorovodíkovou
      - $H g O + 2 H C l ⟶ H g C l_{2} + H_{2} O$
    - zahříváním síranu rtuťnatého $H g S O_{4}$ s chloridem sodným
      - $H g S O_{4} + 2 N a C l ⟶ N a_{2} S O_{4} + H g C l_{2}$
  - je málo rozpustný ve vodě
  - patří mezi prudké jedy
- jodid rtuťnatý $H g I_{2}$
  - v roztoku jodidu draselného se rozpouští za vzniku tetrajodortuťnatanu draselného $K_{2} [H g I_{4}]$
    - vodný roztok, který obsahuje tento komplex](/notes/research/chemistry/inorganic-chemistry/general-inorganic-chemistry/complex-compounds) a hydroxid alkalického kovu se nazývá [Nesslerovo činidlo
      - používá se v analytické chemii k důkazu amoniaku
      - zahajuje se jím proces analýzy všech neznámých látek
halogenidy $H g_{2}^{2 +}$
- chlorid rtuťný $H g_{2} C l_{2}$
  - kalomel
  - příprava
    - zahříváním jemně rozetřeného chloridu rtuťnatého se rtutí
      - $H g C l_{2} + H g ⟶ H g_{2} C l_{2}$
    - redukcí vodného roztoku chloridu rtuťnatého s oxidem siřičitým
      - $2 H g C l_{2} + S O_{2} + 2 H_{2} O ⟶ H g_{2} C l_{2} + H_{2} S O_{4} + 2 H C l$
  - dříve se používal jako projímadlo
    - teď se nepoužívá, protože se nedá vyloučit možnost znečištěním $H g C l_{2}$
atom $H g^{I I}$ ohotně vytváří komplexy
- jsou známy o komplexy obsahující $H g_{2}^{2 +}$ , ale ty nejsou vůbec běžné
organokovové sloučeniny