• jsou to organické sloučeniny, ve kterých se nachází vazba uhlík-kov
  • do skupiny nepatří jednodušší sloučeniny jako kyanidy a karbidy
• používají se v organické syntéze
  • jsou velmi reaktivní a umožňují tak řadu chemických přeměn, které by nebyly možné s použitím standardních látek

Organokovové sloučeniny s kovy hlavních skupin

• jsou to sloučeniny, které obsahují vazby uhlíku s kovy hlavních skupin, kam se řadí i skupina zinku
• hodně se podobají odpovídajícím sloučeninám s vodíkem
  • elektronegativita uhlíku a vodíku je dost podobná
• vazba je většinou iontová nebo silně polární
  • elektronegativita nepřechodných kovů je totiž nižší než uhlík
  • kladný parciální náboj je na kovu
  • na uhlíku je záporný parciální náboj
• stálost se zvyšuje s rostoucí elektronegativitou
  • takové vazby mají kovalentní charakter
  • pozorujeme to u sloučenin prvků 4. a 5. skupiny
  • vaužívá se toho v přípravě celé řady organometalických sloučenin
    • $M-R+E-X⟶MX+R-E$
      • $M$ - $Li,Mg,Al,Zn$
      • $E$ - $Si,B,As,P$

Organokovové sloučeniny alkalických kovů

• iontovost vazby $C-M$ je okolo 50%
  • špatně se znázorňuje vazba mezi uhlíkem kovem pomocí čárky
  • vazba je také nejvíce polární ze všech sloučenin
• lze je připravit reakcí elementárního kovu a příslušného uhlovodíku
• prudce reagují s vodou
• nejstálejší jsou organolithné sloučeniny lithia
  • používjí se v organické syntéze
    • běžně se používá buthyllithium a fenyllithium
  • připravují se reakcí kovu s alkyl- nebo arylhalogenidem
  • jsou oligomerní
• ostatní sloučeniny jsou na vzduchu nestálé a samozápalné
• existují sloučeniny, kde se nachází sodný kation jako centrální atom koordinační sloučeniny
  • k roztoku kovového iontu se přidávají sloučeniny obsahující karbonylové skupiny nebo polyethery
    • kovový kation interguje s kyslíkovými atomy a vzniká komplexní částice
  • smíšený komplex salicyladehydu a 2-nitrofenolu

    

  • 18-crown-6

    

  • 2,2,2-kryptand

    

Organokovové sloučeniny prvků 2. skupiny

• nejznámější jsou sloučeniny beryllia a hořčíku
  • oba kovy tvoří polymerní methyl derivát s analogickou strukturou jejich hydridů
  • Grignardova činidla
    • organohořečnaté sloučeniny (alkylmagnesiumhalogenidy)
    • obecný vzorec: $RMgX$
    • např.: $C{H}_{2}C{H}_{2}MgI$ - ethylmagnesiumjodid
    • připravují se rakcí halogenovaných uhlovodíků s práškovým hořčíkem v etherickém roztoku
    • používají se jako alkylační činidla
    • byli objeveny francouzským chemikem V. Grignardem
      • získal za ně Nobelovu cenu v roce 1912
• organokovové sloučeniny kovů alkalických zemin jsou velmi nestálé

Organokovové sloučeniny zinku, kadmia a rtuti

• tvoří lineární molekuly $M{R}_2$
  • nejsou asociovány v pevné fázi ani roztoku
    • netvoří se alkylové můstky
  • dimethylrtuť $Hg(C{H}_3{)}_2$
    • je to extrémně toxická kapalina
    • ma bod varu blízký vodě
    • s vodou se misí
    • ve vodách vzniká působením mikroorganismů z nerozpustných produktů rozpadu organortuťnatých fungicidů
    • její reakce s halogenidy kovů je důležitá pro koncept Lewisových tvrdých a měkkých kyselin
      • $nHg(C{H}_3{)}_2+2M{X}_n⟶nHg{X}_2+2M(C{H}_3{)}_n$
      • tato reakce probíhá, pokud kov $M$ tvoří silnější kovalentní vazbu než rtuť
      • měkké kyseliny vytěsní rtuť
      • tvrdé kyseliny rtuť nevytěsní
• zinek
  • tvoří také sloučeniny typu $RZnY$
    • $Y$ - halogen, kyanoskupina nebo skupiny typu $OR,SR,N{R}_2,P{R}_2$ a další
  • uplatňují se jako výchozí látky pro polymeraci
  • do komplexů se často váže thiomočovina, aminy, $C{H}_{3}CO{O}^{-}$ a další organické sloučeniny
• kadmium nemá jiné běžné sloučeniny
• rtuť
  • tvoří látky typu $RHgY$
  • $Y$ značí velkou skupinu různých atomových uskupení
  • některé se používají ve farmacii

Organokovové sloučeniny prvků 3. skupiny

• nejrozsáhlejší je skupina sloučenin tvoří bor
  • jedná se o analoga boranů
• hliník tvoří sloučeniny typu $R_{3}Al,R_{2}AlY,RAl{Y}_2$
  • $R$ - alkyl nebo aryl
  • $Y$ - $H,F,Cl,Br,I,OR,CN,P{R}_2$
  • jsou většinou dimerní a elektronově deficitní
  • mají stejné uspořádání jako chlorid hlinitý
  • $M[Al{R}_4]$
    • $M$ - alkalický kov
    • $R$ - alkyl, $H,OR$
    • jejich struktura je iontová
  • mají silné redukční účinky
  • některé jsou samozápalné
  • využívají se v organické syntéze a katalýze a v raketové technice
• ostatní prvky prvky tvoří sloučeniny podobné těm hliníku

Organokovové sloučeniny prvků 4. skupiny

• jsou to převážně tetraalkylsloučeniny a tetraarylsloučeniny $R_{4}M$
• případně sloučeniny od nich odvozené $R_{3}MY,R_{2}M{Y}_2,RM{Y}_3$
  • $Y$ - $H,F,Cl,Br,I,OH,OR,CN,NCO,NCS,CNS,\frac{1}{2}S,Si{R}_2,OSi{R}_3,\frac{1}{3}N,N{R}_3,\frac{1}{2}NH$
• většina těchto sloučenin jsou těkavé nízkomolekulární látky
• nejrozsáhlejší je chemie organosilikonových sloučenin
  • křemík se vlastnostmi uhlíku celkem blíží uhlíku
  • typické je koordinační číslo 4
  • síla vazby $Si-C$ je o trochu slabší než síla vazby $C-C$, kvůli její slabé polaritě
    • způsobuje to snadnější nukleofilní ataku
  • nejsnáze se tvoří methyl deriváty
  • reakcí chlor methanu s křemíkem při teplotě 300°C a za katalýzy mědí vznikají sloučeniny typu $(C{H}_3{)}_{n}SiC{l}_4-n$
    • jejich hydrolýzou se vyrábí siloxany
      • slouží pro výrobu dalších derivátů
        • $2(C{H}_3{)}_{3}SiCl+2Li⟶(C{H}_3{)}_{3}Si-Si(C{H}_3{)}_3+2LiCl$
        • změnou reakčních podmínek se dají připravit velmi rozmanité deriváty
• sloučeniny germania jsou analogické těm křemíku
• sloučeniny cínu jsou méně rozmanité
  • mají většinou vyšší koordinační číslo než 4
    • třeba dufluor-dimethylstannan $Sn{F}_2(C{H}_3{)}_2$ má polymerní strukturu s koordinačním číslem 6
      • ostatní halogenidy poskytují monomerní sloučeniny typu $(C{H}_3{)}_{2}Sn{X}_2$
      • takové sloučeniny reagují s vodou za vzniku kationtů typu $R_{2}Sn(H_{2}O{)}_4^{2+}$
  • existují sloučeniny s vazbou kov-kov
    • $S{n}_4{F}_5(C{H}_3{)}_{12}$
    • $S{n}_5(C{H}_3{)}_{10}$
    • $S{n}_5(C_6{H}_5{)}_{12}$
• olovo poskytuje malý počet sloučenin
  • $(C_2{H}_5{)}_{4}Pb$ - tetraethylplmbum
    • používala se jako přídavek do benzínu jako antidetonační přísada
      • uvolňuje se do vzduchu a znečičťuje životní prostředí
      • olovo se usazuje v minerálech
      • olovo se ze vzduchu dostává do lidského těla
        • usazuje se v kostech
        • způsobuje snižování inteligence a pravděpodobně způsobylo nárůst kriminality
    • je prudce jedovaté

Organokovové sloučeniny prvků 5. skupiny

• připravují se reakcí halogenidů typu $E{X}_3$ nebo oxihalogenidů typu $E{X}_{3}O$ s Grignardovými činidly
• fosfor
  • nejvýznamější jsou trialkyl- a triarylfosfiny $R_{3}P$
    • s rostoucím řetězcem je stálost větší
    • trimethylfosfin $(C{H}_3{)}_{3}P$ je na vzduchu nestálý a samozápalný
    • trifenylfosfin $P{h}_{3}P$ je stálý
      • vyrábí se průmyslově
      • je významným ligandem komplexních sloučenin některých přechodných kovů
        • využívají se v katalýze
      • jeho oxidací peroxidem vodíku vzniká trifenylfosfinoxid
        • dá se připravit i reakcí chloriduoxidufosforečného s Grignardovým činidlem
    • mají schopnost vytvářet fosfoniový kation $P{H}_4^{+}$
  • fosfor může s uhlíkem vytvářet dvojnou vazbu za vzniku alkylidenfosforanů
  • v nižších oxokyselinách fosforu, $HP{O}_2$ a $H_{3}P{O}_3$, lze vodíky substituovat za alkyly na kyseliny fosfinové $R-P(H)O_{2}H$ a $R-P(R^{\prime })O_{2}H$ a fosfonové $R-P{O}_3{H}_2$
    • jejich aminoderiváty a jejich deriváty byli pozorovány v živých organismech
• ostatní pentely tvoří obrovskou skupinu
  • existuje celá řada
  • jsou to:
    • molekulární látky $R_{3}M,R_{2}MY$ a $RM{Y}_2$
    • oniové soli $[R_{4}M{]}^{+}{Y}^{-}$ a $[R_{3}HM{]}^{+}{Y}^{-}$
      • jsou to analoga amonných a fosfoniových solí
    • s vazbou kov-kov
    • arseničné a antimoničné sloučeniny $R_{5}M,R_{4}MY,R_{3}M{Y}_2,R_{2}M{Y}_3$ a $RM{Y}_4$

Příprava organokovových sloučenin prvků hlavních skupin

• nejběžnější metodou přípravy je přímá reakce kovu s alkylhalogenidem
  • kov i alkylhalogenid jsou umístěny ve vhodném rozpouštědle
    • alkylfluoridy se většinou nepoužívají, protože jsou málo reaktivní a málo dostupné
    • u lithia se nejčastěji používá diethylether nebo nasycený uhlovodík
      • produktem je alkyllithium a halogenid lithia
    • u hořčíku se používají výhradně ethery
      • produktem je alkylmagnesiumhalogenid
      • ethery stabilizují vzniklé grignardovo činidlo vytvořením komplexu Lewisova kyselina-Lewisova báze
      • ethery navíc obnovují povrch hořčíku, tekže umožňují rekaci pokračovat
      • s reaktivnějšími arylhalogenidy](/notes/research/chemistry/organic-chemistry/carbohydrates/arenes) a [vinylhalogenidy se jako rozpouštědlo používá tetrahydrofuran
        • tvoří silnější komplex
    • u zinku se používají také téměř výhradně ethery
      • produktem alkylzinkhalogenid
• k reakci dochází na povrchu kovu
  • první krokem je předání nepárového elektronu kovu alkylhalogenidu a vzniká radikálanion
    • $R-X+M\cdot ⟶[R-X{]}^{-}+M^{+}$
  • v dalším kroku se radikálanion rozpadá na halogenidový anion a alkylový radikál
  • alkylový radikál je rychle zachycen kovovým radikálem a vzniká alkylkov
  • kovový kation a halogenidový anion potom spolu vytvoří příslušný halogenid
• pro přípravu organických sloučenin s méně elektropozitivními prvky se používají alkylkovy připravené přímou reakcí a halogenidy příslušných prvků
  • transmetalace
    • je to přenos organického zbytku z jedné sloučeniny na druhou

Reakce organokovových sloučenin prvků hlavních skupin

• jsou to velmi silné báze
  • dokáží odtrhnout protony i z velmi málo kyslích sloučenin
• mohou reagovat jako jako nukleofilní činidla
• nejreaktivnější jsou organolithné a organohořečnaté sloučeniny
  • mají největší polaritu vazby uhlík-kov
• organokovové sloučeniny prvků s nižší elektropozitivitou reagují s vodou a slabými kyselinami jen velmi neochotně
  • důsledkem toho je, že dlouho strvávají v životním prostředí a mohou působit ekologickou zátěž

Organokovové sloučeniny s kovy vedlejších skupin

• jsou to sloučeniny, které obsahují vazbu mezi uhlíkem a přechodným kovem
• vyčleňovány jsou kyanidy a jejich deriváty a částečně také karbonyly
  • organoemtalické a koordinační sloučeniny se do značné míry překrývají
• hapticita $\eta$
  • koordinace prostřednictvím $\pi$ vazeb
  • udává počet atomů uhlíku ve vazebné vzdálenosti k centrálnímu atomu
    • monohapto ${\eta }^1$
      • vyskytuje se třeba u methylového ligandu
    • dihapto ${\eta }^2$
      • vyskytuje se v ethenylovém ligandu
    • pentahapto ${\eta }^5$
      • vyskytuje se cyklopentadienylového ligandu
• Lewisova teorie měkkých a tvrdých kyselin
  • ochota tvořit organometalické sloučeniny je u měkkých kyselin větší
    • tvoří snadno kovalentní vazby
  • sloučeniny měkkých kyselin jsou mnohem stálejší

Organokovové sloučeniny skandia, yttria a lanthanu

• tyto prvky tvoří kationty $M^{3+}$
• patří do skupiny tvrdých kyselin
• jejic sloučeniny $M{R}_3$ jsou na vzduchu nestálé
  • snadno se oxidují i hydrolyzují
• výjimku tvoří cyklopentadienyly $[M(C_5{H}_5{)}_3]$
  • převládá iontový charakter vazby mezi centrálním atomem a anionty $C_5{H}_5^{-}$

Organokovové sloučeniny titanu, zirkonia a hafnia

• připomínají sloučeniny skandia, yttria, a lanthanu
• tetraalkyly $M{R}_4$ jsou velmi nestálé
  • $Ti(C{H}_3{)}_4$ se rozkládá nad teplotou -20°C
• titan
  • sloučeniny typu $R_{4}Ti$ ($R_{3}TiY,R_{2}Ti{Y}_2,RTi{Y}_3$) jsou nejstálejší
  • sloučeniny typu $R_{3}Ti$ ($R_{2}TiY,RTi{Y}_2$) a $R_{2}Ti$ ($RTiY$) jsou mnohem méně stálé
  • jsou extrémně snadno hydrolyzovatelné na vazbě $Ti-C$
  • na vzduchu se sloučeniny obsahující atomy titian v oxidační stavu méně než $IV$ velmi rychle oxidují
  • velký výnam má intermediární tvorba vazeb $Ti-C$ při Ziegler-Nattově katalyzované polymeraci alkenů
    • je to děj, při němž do vazby $Ti-C$ neustále vstupují nové a nové molekuly ethenu, za vzniku rozsáhého uhlíkatého řetězce
    • používá se směs $R_{3}Al$ a $TiC{l}_4$
  • reakcí $TiC{l}_4$ s $Na{C}_5{H}_5$ se dá přípravit $[Ti({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2]C{l}_2$
• zirkonium a hafnium
  • vazba kov-uhlík je docela slabá
  • na vzduchu jsou poměrně stálé komplexy typu $[M({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2]X_2$

Organokovové sloučeniny vanadu, niobu a tantalu

• vanad
  • nejvýznamnější jsou:
    • karbonyly $[V^{-I}(CO{)}_6]$
    • cyklopentdieny s nespecifikovanými donorovými atomy uhlíku $[({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_{2}V]$ (vanadocen)
      • přpadně deriváty $[({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_{2}VY]$ a $[({\eta }^5-C_5{H}_5)V{Y}_2]$
        • $Y$ - chlor, alkyl nebo aryl
      • jsou poměrně nestálé
    • některé se uplatňují při katalytické kopolymeraci směsi alkanů
• niob a tantal anallogické sloučeniny netvoří
  • nejsou příliš prozkoumané
  • studovány byli některé karbonyly, cyklopentadieny a alkylkovy

Organokovové sloučeniny chromu, molybdenu a wolframu

• chrom
  • významné jsou estery $H_{2}Cr{O}_4$
    • používají v katalytické chemii a organické syntéze
  • karbonyly
    • známé jsou hexakarbonyl chromu $[Cr(CO{)}_6]$ a jeho deriváty
      • $[Cr(CO{)}_{5}Y],[Cr(CO{)}_4{Y}_2],[Cr(CO{)}_3{Y}_3],[Cr(CO{)}_2{Y}_4],[Cr(CO)Y_5]$
        • $Y$ - $C{N}^{-},SC{N}^{-},NC{S}^{-},C{l}^{-},B{r}^{-},I^{-},P{R}_3,N{H}_3$ a další
  • haptické sloučeniny
    • bis(${\eta }^6$-beznen)chrom $[({\eta }^6-C_6{H}_6{)}_{2}Cr]$
    • chromocen $[({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_{2}Cr]$
      • používá se v katalytické chemii a organické syntéze
  • byli připraveny i další smíšené sloučeniny
    • $[({\eta }^5-C_5{H}_5)Cr(CO{)}_{3}H],[({\eta }^5-C_5{H}_5)Cr(CO{)}_3]$ a jiné
• molybden
  • významné jsou karbonyly a jejich deriváty
  • dále je schopen tvořít vazby s anionty $C_5{H}_5^{-},$ borany, karborany a alkyly a aryly
  • vyskytují se v nich často vazby kov-kov a kov-halogen
• wolfram
  • nemá příliš velkou tendenci tvořit organokovové sloučeniny
  • hexamethylwolfram $W(C{H}_3{)}_6$ je tmavě červená krystalická látka
    • na vzduchu vybuchuje
• pro molybden a wolfram není typická tvorba metalocenů
  • vytváří se pouze dimery $[M({\eta }^5-C_5{H}_5)(CO{)}_3]$
  • stabilnější jsou sandwichové sloučeniny $[M({\eta }^6-C_6{H}_6{)}_2]$

Organokovové sloučeniny manganu, technecia a rhenia

• stálostí se docela podobají sloučeninám chromu, molybdenu a wolframu
• z metalocenů je znám pouze manganocen $Mn({\eta }^5-C_5{H}_5)$
• mangan
  • vazby $Mn-C$ tvoří velmi neochotně
  • základní organokovové sloučeniny jsou velmi nestálé
  • krom derivátů karbonylu manganu jsou významné i sloučeniny typu $RMnY,Mn{R}_2,Mn{R}_3$ a $M^{I}Mn{R}_3$
  • dalé mangan tvoří sloučeniny s nepřesně definovanými vazbami, primárně acetylidy a allylidy ((prop-2-en)yly)
• rhenium
  • vazby $Re-C$ tvoří vcelku ochotně
  • jeho sloučeniny jsou mnohem stálejší
  • stabilitu zvyšuje přítomnost atomů kyslíku
  • celá řada sloučenin se odvozuje od $R{e}_{3}C{l}_9$ substitucí atomů chloru
    • extrémem jsou sloučeniny typu $R{e}_3{R}_9$

Organokovové sloučeniny prvků triády železa

• $\sigma$-vazby s uhlíkem tvoří velmi neochotně
• doposud nebyly připraveny jednoduché sloučeniny
• vytváří celou řadu karbonylů
• železo
  • kromě klasických organokovových sloučeniy se $\sigma$-vazbou typu $Fe-C$, derivátů karbonylů a odbobných látek existuje i mnoho látek s nespecifickou vazbou mezi atomy uhlíku a železem
  • nejvýznamnější je bis(${\eta }^5$-cyklopentadienyl)železo (ferrocen, $[Fe({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2]$) a látky od něj odvozené
    • molekula je tvořená dvěma planárními cyklopentadienidovými ionty ležících ve dvou rovnoběžných rovinách a uzavírají mezi sebou kation $F{e}^{2+}$
      • taková vazba nemá iontový charakter
    • má podobné chemické vlastnsoti jako jiné aromatické sloučeniny
    • jednotlivé vodíky obou cyklopentadienových kruhů je možné nahradit dalšími substituenty
    • cyklopentadienové kruhy je možné nahradit jiným aromátem
    • železo se dá oxidovat a vzniká ferriciniový kation $[Fe({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2{]}^{+}$
    • jeho reakcí s $Fe(CO{)}_5$ se získává dimerní $[Fe({\eta }^5-C_5{H}_5)(CO{)}_2{]}_2$
      • obsahuje vazbu kov-kov
  • další organokovové sloučeniny železa se uplatňují v organické katalýze
• kobalt
  • obsahují $\sigma$-vazby $C-Co$ i nespecifikované vazby a donorové atomy
  • analogem ferrocenu je kobaltocen $[Co({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2]$
    • je paramagnetický
    • na vzduchu se oxiduje na kation kobalticenia $[Co({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2{]}^{+}$
      • je stálý a odolný vůči působení koncentrované $HN{O}_3$
  • existuje mnoho dalších sloučenin obsahujících jako ligandy aromatické molekuly, allylová skupina, molekuly dienů a podobně
• nikl
  • tvoří je velmi podobně jako kobalt a železo
    • mohou také obsahovat $\sigma$-vazby $C-Ni$ nebo donorově nespecifikované vazby
  • analogem ferrocenu je nikelocen $[Ni({\eta }^5-C_5{H}_5{)}_2]$
  • dále tvoří komplexy s alkeny](/notes/research/chemistry/organic-chemistry/carbohydrates/alkenes,-polyenes-and-cycloalkenes), alkyny, allylovou skupinou, [pyridinem, thiomočovinou $CS(N{H}_2{)}_2$ a řadou dalších organických látek

Organokovové sloučeniny ruthenia a osmia

• netvoří jednoduché sloučeniny se $\sigma$-vazbou
• ke stabilizaci je potřeba koordinace ligandů $\pi$-vazbami a karbonylovými skupinami
• oba kovy vytváří vazby kov-kov
  • tím vzniká rozsáhlá skupina karbonylů a klastrů a jejich derivátů
  • známé jsou sloučeniny:
    • $O{s}_3(CO{)}_{12}$
    • $O{s}_6(CO{)}_{12}$

Organokovové sloučeniny rhodia a iridia

• mají velký význam pro katalýzu
• v mnohém se podobají sloučeninám lehkých platinových kovů
• tvoří velmi rozsáhlou skupinu klastrových karbonylů a jejich derivátů s vazbami kov-kov
  • existují sloučeniny typu $M_6(CO{)}_6$

Organokovové sloučeniny palladia a platiny

• jednoduché sloučeniny se $\sigma$-vazbami jsou velmi málo běžné a jednoduché karbonyly neexistují
• karbonyly musí být stabilizovány dalšími ligandy
• mnohem častější jsou sloučeniny s nespecifikovanými ligandy, jako jsou ethen, dieny](/notes/research/chemistry/organic-chemistry/carbohydrates/alkenes,-polyenes-and-cycloalkenes), alkyny, karbonyl, substituovaný fosfan nebo arsan, ale také [pyridin a aminy

Organokovové sloučeniny mědi, zlata a stříbra

• chemie organometalických sloučeniny je vlastně málo rozsáhlá
• jednoduché karbonyly neexistují
• alkylové sloučeniny jsou málo časté a většinou nestálé
• měď
  • nejsou příliš typické
  • v některých komplexech se jako ligandy objevují močovina, thiomočovina, aminy a další
  • alkylové sloučeniny mědi byli objeveny relativně nedávno
  • málo častá je koordinace alkenů a dienů a karbonylu
  • ještě vzácnější jsou donorově nespecifické vazby
• zlato
  • není jich mnoho
  • nejčastěji obsahují $\sigma$-vazbu $C-Au$
  • jsou to většinou látky typu $R_{2}AuY$ a $RAu{Y}_2$
    • $R$ - alkyl
    • $Y$ - halogen, kyanoskupina, hydroxylový skupina
  • většina je dimerní nebo dokonce polymerní
• stříbro
  • nejsou typické
  • bylo popsáno několik komplexů s alkeny, alkyny a areny
    • jsou to většinou donorově nespicifické sloučeniny areny